- smyslem ekonomické reformy je přechod od centrálně plánované ekonomiky (CPE) k ekonomice trhu
- vytvoření CPE vedlo ke vzniku umělého, nepřirozeného ekonomického systému, jenž bylo možno udržet při životě pouze pomocí politického násilí a státní moci (totalitní diktatura)
- ekonomickým základem CPE je státní vlastnictví – představuje obvykle téměř __100% veškerých kapitálových statků a půdy __v zemi nebo alespoň množství, které je jednoznačně dominantní
- trh je v CPE nahrazen centrálním plánem – jeho obsahem jsou direktivní příkazy podnikům, co a v jakém množství mají vyrábět a jakému podniku mají svou produkci dodat - ceny jsou administrativně stanovovány – cena není výsledkem vztahu nabídka – poptávka
- fungování CPE vede k celkové a úplné ekonomické devastaci, na níž bezprostředně navazuje devastace ekologická, sociální, kulturní a mravní
- přechodu od tohoto systému k tržní ekonomice však nešlo ponechat živelný, spontánní průběh – to by mělo katastrofální následky !
- podle scénáře ekonomické reformy ČSFR (zahájené 1.1.1991), na navázala ČR bylo v procesu transformace makroekonomickou prioritou blokování inflačního procesu a této prioritě musely být v rozumném rozsahu podřízeny všechny další základní makroekonomické cíle – ekonomický růst, zaměstnanost a vyrovnanost platební bilance
- důležitým krokem reformy je deetatizace (odstátnění) ekonomiky, to se uskutečňovalo prostřednictvím malé a velké privatizace ! – v rámci malé privatizace byl majetek nabízen tuzemským fyzickým osobám formou aukcí za hotové peníze
- současně s malou privatizací byla prováděna restituce – navrácení majetku původním majitelům, popř. jejich přímým dědicům – jde o majetky, které byly odňaty bez náhrady původním majitelům po únoru 1948 - malá privatizace otevřela prostor pro soukromé podnikání, umožnila vznikání tradičních řemeslníku, jednotlivých řemeslnických oborů, obchodů a tím vytvořila konkurenční prostředí - velká privatizace – prodej účastí na státních podnicích v rámci velké privatizace byl mimo existující možnosti domácího obyvatelstva – úspory obyvatelstva byly velice malé, a jednak byly zjevně pořizovány za účelem běžné spotřeby – plné použití těchto úspor na privatizační účely by navíc ohrozilo životaschopnost bank a spořitelen - jedinou možností jak do procesu velké privatizace zapojit v širší míře a relativně v krátkém čase domácí obyvatelstvo, bylo majetkové účasti (akcie) tomuto obyvatelstvu nabídnout „pod cenou“ – technickou stránku této operace řešila metoda tzv. investičních kupónů (kupónová privatizace)
- dále byly uplatňovány standartní metody privatizace, např. prodej majetkových podílů nebo celé hodnoty privatizovaných podniků tuzemským i zahraničním investorům za tržní ceny, vytváření společných podniků se zahraniční kapitálovou účastí
- Liberalizace cen (1.1.1991) - liberalizace cen mířila k odstranění překážek, které bránily tvorbě cen na základě pohybů nabídky a poptávky - v počáteční fázi ekonomické reformy nebyly plně liberalizovány všechny ceny - byly vymezeny určité výrobky a služby, které podléhaly nebo ještě podléhají cenové regulaci (nájemné za byty, energie)
- současně dochází k devalvaci měny vůči volně směnitelným měnám z kurzu 1 USD / 17 Kč na 1 USD /28 Kč a zavedení __vnitřní konvertibility (směnitelnosti) koruny! - devalvace __= znehodnocení (měny) – oslabení domácí měny vůči zahraničním měnám v systému fixních (úředně stanovených) kurzů - protože měnový kurz určité změny znamená její cenu v jednotkách domácí měny, znamená devalvace úřední zvýšení kurzu cizích měn - devalvací se zlevňuje vyvážené zboží na zahraničních trzích a naopak zdražuje dovážené zboží – proto se devalvace používala pro podporu exportu a zlepšení bilance zahraničního obchodu, v zemích závislých např. na dovozu energií může však také vyvolat tzv. „dováženou inflaci“ - opakem je revalvace - v systému plovoucích směnných kurzů (floating) nemluvíme o devalvaci, ale o růstu kurzu zahraniční měny čili o depreciaci - původně snížení zlatého obsahu (krytí) měnové jednotky
- dále dochází k liberalizaci zahraničního obchodu, který otevírá naši ekonomiku efektivním tlakům ze strany vnějšího světa!
- součástí ekonomické reformy bylo zavedení nové daňové soustavy (1.1.1993), jde o sblížení našeho daňového systému se systémem EU - některé z daní, které tvoří daňovou soustavu: - daň z přidané hodnoty (nahradila tzv. daň z obratu) - spotřební daň - dovozní daň - daň z příjmů - daň podniků a společenství - daň silniční - daň z nemovitostí - daň dědická a darovací - poplatky soudní, správní a místní
¨
TRŽNÍ EKONOMIKA __ Trh__ -dochází k výměně činností prostřednictvím směny zboží, směnu zprostředkovávají peníze
\-důležitou hodnotou je Směnná hodnota\- kvantitativní poměr
\-specifická forma směnné hodnoty je cena \(v penězích\)Členění trhu
1. Podle územní působnosti - trh místní-jarmark, první forma trhu
\- trh národní
\- trh světový\-obchoduje se po celém světě
__2\. Podle počtu zboží__ \- trh dílčí\- jeden určitý výrobek
\- Agregátní trh\- trh veškerého zboží
__3\. Podle předmětu koupě a prodeje \-__ trh práce, půdy, kapitálu
\- trh peněz
\- trh výrobků a služeb
Faktory ovlivňující trh práce
__1\. demografický vývoj__ \(porodnost, úmrtnost\)
__2\. vzdělanostní struktura obyvatel__ \(výuční list, maturitní zkouška, státní závěrečná zkouška,
zkušenosti z práce v zahraničí, jazykové znalosti\)
__3\. platná legislativa__ \(zákoník práce\)Nabídka
Zákon rostoucí nabídky- růst ceny vyvolá růst nabídky, pokles Ceny-> pokles nabídky
obrázek vynechán P….cena produkce
Q…\.objem produkceDělení nabídky
1. Celková (agregátní) – souhrn všech nabízených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh
2. Individuální – nabídka jednoho výrobce
3. Dílčí (tržní) – nabídka jediného výrobku od různých výrobců
Faktory ovlivňující nabídku
1. Cena daného zboží,
2. Výrobní náklady, pokles nákladů umožňuje ze stejných zdrojů vyrobit více,
3. Ceny alternativních výrobků, které může výrobce produkovat se svými výrobními faktory
4. počet výrobců či dodavatelů (včetně dovozu)
__ Poptávka Zákon klesající poptávky- S rostoucí cenou klesá množství __ poptávaného zboží
obrázek vynechán
Dělení poptávky
1. Celková (agregátní) - poptávka všech kupujících po všech druzích výrobků.
2. Individuální poptávka - poptávka jednoho kupujícího po konkrétním výrobku
3. Dílčí (tržní) poptávka - poptávka všech zákazníků po konkrétním výrobku
__Hospodářský cyklus __Ekonomika a její produkt se vyvíjejí cyklicky – fáze růstu se střídají s fázemi poklesu. Cyklický vývoj reálného produktu v rámci hospodářského cyklu probíhá kolem potenciálního produktu – vyjadřuje dlouhodobě udržitelný výstup dané ekonomiky, jehož je možné dosáhnout při plném využití dostupných výrobních faktorů.
Skládá se ze 4 fází__ 1.Expanze__ - ekonomika roste (roste reálný HDP), zvyšují se mzdy,výroba,investice,vznikají nové pracovní příležitosti__ 2. Vrchol__ - reálný produkt dosahuje svého maxima, většina výrobních faktorů je přetěžována, zvyšují se mzdy, rostou ceny
3. Kontrakce - RP klesá, roste nezaměstnanost, utlumuje se výroba, klesají mzdy a zisky
obrázek vynechán4. DNO – Ekonomika je pod potenciálním produktem, reálný HDP je nejnižší, výrobní faktory nejsou plně využity
Příčiny hospodářských cyklů__ primárně vnější__ - počasí, války, nové volby primárně vnější - a) pojímá cyklus jako nákazu pesimistickými či optimistickými očekáváními (př. strach, panika, přehnaný optimismus,..) b) politici znají nástroje ke stimulaci ekonomiky
Statky Cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nelze chápat pouze určitý objekt, ale celou skupinu činností a objektů s tím spojenou. Například voda – je statek volný i vzácný. __ Členění statků Podle vzácnosti 1. Vzácný – statku je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit - většina 2. Volný__ – statek volně k dispozici
Podle vlivu spotřeby statku na užitek spotřebitele 1. žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek spotřebitele 2. nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek spotřebitele 3. lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na užitek spotřebitele
Podle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši spotřeby__ 1. normální – s růstem důchodu je poptáváno větší množství statku 2. luxusní – růst poptávky po statku je větší než růst důchodu 3. nezbytný – růst poptávky po statku je menší než růst důchodu 4. __méněcenný – s růstem důchodu klesá poptáváné množství statku
Podle možnosti vyloučit ze spotřeby a rivality statku 1. veřejný – statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele (např. národní obrana)__ 2. soukromý – statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku 3. __smíšený – statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statku
Podle přítomnosti tržní ceny jako alokačního mechanismu__ 1. tržní - cena je výsledkem interakce mezi nabídkou a poptávkou, bez intervencí státu 2. polotržní - procházejí trhem, ale cena je ovlivněna různými státními intervencemi 3. __netržní - neprocházejí trhem, cena je stanovena uměle, rozhoduje o nich stát
__ Služby __Je zvláštní druh statku, který nemá materializovanou podobu. Služby se obvykle charakterizují jako nehmotné, neskladovatelné a nezkazitelné ekonomické statky.
Dělení
1. Věcné – zaměřené na obnovu statků – opravny, čistírny, …
2. Osobní – zaměřené na člověka – kadeřnictví, divadlo, kino, …