← Společenské vědy

Veřejné právo

SPRÁVNÍ PRÁVO

  • je odvětví veřejného práva
  • je souborem veřejnoprávních norem, které upravují organizaci a činnost veřejné správy
  • vydávání dokladů, povolení, zápisy do matriky, ukládání pokut za přestupky
  • státní správa - vláda, ministerstva, policie, soudy,…
  • samospráva - kraje(13+Praha, Hejtman našeho kraje je Ivo Vondrák, ANO), obce (Primátor → J.Wolf)
  • veřejná správa - správa veřejných záležitostí a veřejného zájmu (součást výkonné moci)
  • přesně charakterizuje výkon moci, uvádění zákonů do praxe (jaké právo má starosta, kolik členů má zastupitelstvo, co je správní řízení, práva občanů a obcí…), vymezuje základní pravomoci orgánů
  • řeší přestupky do 5000 Kč
  • prameny: ústava, zákon o obcích, zákon o krajských úřadech, správní řád, zákon o policii ČR

Dělí se 1) Hmotné

  • nese v sobě normy, které upravují jednotlivé společenské situace, které jsou regulovány správním právem, např. zákon o matrikách, zákon a ochraně průmyslových vzorů, stavební řád apod.

  • samostatné právní normy

2) Procesní

  • reguluje aplikační činnost správních orgánů, tzn. procesní postup - jak se mají správní orgány chovat při prosazování práva a jaká práva a povinnosti má účastník správního řízení. Stěžejní procesní normou je v tomto případě správní řád. V širším smyslu se patří i právní úprava organizace a působnosti správních orgánů.

  • postup při správním procesu

PŘESTUPEK

= je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti je označen za přestupek podle zákona o přestupcích (č. 290 /1990 sb.)

  • možno vést přestupkové řízení (obec, policie)

1. proti pořádku ve veřejné správě – nedostavení se k odvodu (armáda, škola,…)

2. proti veřejnému pořádku – na veřejnosti, kurvím se, seru na poliše

3. proti občanskému soužití – rušení nočního klidu

4. proti majetku (do 5000 Kč) – odcizení, poškození

  • sankce: pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci, zákaz činnosti

SPRÁVNÍ ŘÁD = je základním procesním předpisem upravujícím řízení před správním úřadem (správní řízení)

SPRÁVNÍ AKTY = vydání, když správní orgán něco nařídí

  • normativní - tvorba nové normy 🡪 závazné pro všechny
  • individuální - zaměřeno jen na někoho; povolení ke stavbě, vydání pasu,…

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ = je proces, v němž státní orgány rozhodují o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů organizací

  • správní řízení vedou orgány státní správy, kterým daná věc a oblast přísluší (stavební povolení – stavební úřad, daně – finanční úřad)

  • můžou se účastnit právnické i fyzické osoby

  • jednání je ústní a neveřejné

  • zákon ukládá správním orgánům vyřídit věc bez zbytečných průtahů

  • možno podat stížnost (petice, ombudsman)

Fáze správního řízení 1. Zahájení - na návrh účastníka nebo podnět správního úřadu

2. průběh - zjišťování skutečností a dokazování

3. vydání rozhodnutí - rozhodnutí o právech a povinnostech účastníka, konec řízení, poučení o odvolání

4. odvolání a přezkum

5. výkon správního rozsudku/exekuce

FINANČNÍ PRÁVO

  • normy, které upravují finančně právní vztahy, tj. vztahy získávání, shromažďování a upotřebení finančních prostředků, pokud se jich účastní stát (daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní)

  • neexistuje soubor norem

  • finanční právo je zastupováno finančním úřadem

  • Finanční úřad - zabývá se daněmi a poplatky ( za psy, odpadky)

  • řeší příjmovou část státního rozpočtu, ale i výdajové přerozdělení a užívání finančních prostředků

  • řeší finanční hospodaření podnikatelských subjektů

  • obsahuje normy - daňová soustava, soustava cel, peněžní oběh, burza, pojistné vztahy v CNB

DAŇOVÁ SOUSTAVA = nástroj, který ovlivňuje ekonomiku. Je součástí fiskální ek. státu.

Daně = jediné jisté příjmy do státního rozpočtu

  • Funkce daní: 1. motivující - daňové prázdniny, menší daně

2. demotivující - zvýšení daní

= povinné a v některých případech nenávratné platby, které platí občan nebo podnik do státního rozpočtu ve stanovené výši

  • Plátce daně - každý, který odvádí daň státu
  • Poplatník daně - ten, který je daní zatížen – při koupi nějakého zboží
  • Dělení: 1. Přímá - jsou daně placené přímo fyzickými a právnickými osobami. Jedná se zejména o daně z příjmu (důchodové), jež mají větší význam, daně z majetku a dědické daně

2. nepřímá - jsou daně připočítané k cenám zboží a služeb. Do státního rozpočtu je odvádějí prodávající. Jde o daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně.

  • Druhy daní - daň z přidané hodnoty, daň z příjmu, spotřební daň, daň z nemovitostí, silniční daň, dědická daň, darovací daň ….viz MO 4

PENĚŽNÍ OBĚH = je pohyb peněz ve funkci oběživa a platidla (koloběh peněž ve formě bankovek a mincí). Základem jsou plnohodnotné bankovky či neplnohodnotné mince.

BURZA = je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji. Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat různé investiční nástroje (cenné papíry, investiční certifikáty, aj.). Je jednou ze základních součástí kapitálového trhu.

TRESTNÍ PRÁVO

  • je souhrnem právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím jednáním
  • vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které za ně ukládá
  • neřeší přestupky (=do 5000Kč, to řeší správní právo), jen trestné činy
  • trestní zákon 140/1961 sb.; novelizován 65/ 1994 sb.
  • Trest smrti zrušen 1990; v Bělorusku pořád platí
  • Řídí se tresntým řádem

Dělení 1. Hmotné - materiální – vymezuje, co jsou trestné činy a jek= tresty za ně ukládají. Jeho hlavním parametrem je trestní zákon

2. Procesní - formální – upravuje postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, při soudním, trestním jednáním a při výkonu trestu. Je obsaženo v trestním řádě.

TRESTNÝ ČIN = je čin nebezpečný pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně

  • trestnost se vztahuje taky na pokus o trestný čin
  • pachatelem trestného činu může být jen fyzická osoba, která spáchala daný čin
  • účastník trestného činu může být i organizátor
  • spolupachatel - podílí se na trestném činu
  • návodce - navádí k trestnému činu
  • pomocník - odstraňuje překážky

Dělení 1. Proti republice - vlastizrada, teror, vyzrazení státního tajemství 2. Vojenské - neuposlechnutí rozkazu, zběhnutí, zbabělost

3. Proti lidskosti - genocida, mučení

4. Proti životu a zdraví - vražda, rvačka, nedovolený potrat

5. Proti majetku - krádež, zpronevěra, podvod, lichva 6. Proti rodině a mládeži - bigamie, opuštění dítěte, ohrožování mravní výchovy

7. hospodářské - neoprávněné podnikání, padělání peněz

8. Proti svobodě a lidské důstojnosti - znásilnění, vydírání, omezování osob. Svobody

TRESTÍ ODPOVĚDNOST

  • je založena na spáchání trestného činu
  • pachatel trestného činu může být jen fyzická osoba, která dosáhla určitého věku a která je příčetná
  • pachatel ve věku 15 -18 let = mladiství

NEPŘÍČETNOST = je schopnost pachatele rozpoznat nebezpečnost činu a ovládat své jednání, bývá způsobena duševní poruchou. (Nepříčetným osobám se ukládá ochranné léčení). Za nepříčetnou osobu se nepovažuje osoba pod vlivem drog nebo alkoholu v době činu.

NETRESTNOST PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ 1. Nutnost obrany - odvrácení hrozícího nebezpečí (násilné zneškodnění nebezpečného pachatele) 2. Krajní nouze - odvrácení hrozícího nebezpečí (k záchraně života při živelných katastrofách)

3. Oprávněné použití zbraně

MÍRA ZAVINĚNÍ 1. úmyslně - pachatel chtěl porušit zákon

2. z nedbalosti - pachatel věděl, že svým jednáním může porušit zákon, ale spoléhal na to, že k tomu nedojde, nebo o ohrožení nevěděl

TRESTNÍ ŘÍZENÍ = postup, kterým jsou zjišťovány trestné činy a jejich pachatelé a zaručeno jejich spravedlivé potrestání

  • Orgány - Soud – rozhoduje senát nebo samosoudce

Státní zastupitelství – podává žalobu

Vyšetřovatelé – policie

Osoby, proti které se řízení vede:

1. podezřelý

2. obviněný – do 48 hod., může být stále ve vazbě nebo na svobodě

3. obžalovaný – vystupuje u soudu

4. odsouzený – tato osoba má právo nevypovídat

Orgány činné trestním řízením: = všichni, kdo se zapojují do trestního řízení

1. státní zástupce (prokurátor) – hájí zájmy státu; podává žalobu; shromažduje důkazy proti obžalovanému; předvolává svědky; má povinnost stíhat všechny trestné činy které odhalí při vyšetřování

2. soudní znalci – lidé z různých oborů (lékař – podává své znalosti, které se případu týkají)

3. advokáti – povinnost mlčenlivosti; nesmí jednat v neprospěch

4. notáři – sepisuje notářské zápisy (o právním jednání, o schůzi právnických osob)

5. soudce – řídí soudní proces; má vyšší pravomoce než u civilního řízení; soud může být zastoupen 1. soudcem nebo senátem

Strany trestního řízení:

1. státní zástupce

2. poškozený (tomu, komu něco urkadli)

3. stíhaný (podezřelý)

4. osoby blízké stíhanému

Fáze trestního řízení: 1. Přípravné řízení - šetření k odhalení trestného činu

2. Předběžné projednání žaloby - výsledkem je nařízení hlavního líčení

3. Hlavní líčení - soud přezkoumává obvinění, státní zástupce dokazuje vinu, končí rozsudkem

4. Odvolací řízení - proti rozsudku se obě strany mohou odvolat, o odvolání rozhoduje soud

5. Výkon rozhodnutí - splnění rozsudku

ZADRŽOVACÍ VAZBA - pokud existuje obava, že obviněný uprchne, bude pokračovat v trestné činnosti nebo mařit vyšetřování, může být vzat do vazby na max. 48 hod – v této lhůtě musí být zadržená osoba předána soudu

OBHÁJCE EX OFFO - v případě, kdy si obviněný nezvolí obhájce, je mu soudem přidělen

PRÁVO ODEPŘÍT VÝPOVĚĎ - má příbuzný obviněného; svědek nemusí vypovídat pokud by svou výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo svému příbuznému

AMNESTIE = hromadné prominutí trestu

MILOST = prominutí trestu jedné osobě prezidentem

PRESUMPCE NEVINY = je princip, podle kterého je na účastníka trestně-právního řízení v různých fázích řízení nahlíženo jako na nevinného, dokud není pravomocným rozsudkem soudu rozhodnuto o opaku

TRESTY 1. odnětí svobody - nejvýše na 15 let(kromě výjimečného trestu 25 let nebo doživotí)

2. ztráta čestných titulů a vyznamenání

3. obecně prospěšné práce - povinnost odsouzeného provést bezplatně veřejně prospěšné práce 4. ztráta vojenské hodnosti

5. zákaz činnosti - na určitou dobu nesmí vykonávat povolání

6. peněžitý trest - pachatel, který se obohatil trestnou činností musí zaplatit od 2tisíc do 5 milionů

7. propadnutí věci - propadne věc, kterou pachatel užil k trestnému činu nebo ji tím získal

8. propadnutí majetku - majetek pachatele propadne státu

9. vyhoštění - soud vyhostí pachatele, který není občanem ČR na 10 let nebo dobu neurčitou

10. zákaz pobytu - pachatel se nesmí 1-5 let zdržovat na určitém místě

  • po uplynutí poloviny trestu – podmíněné propuštění → mají pocit, že se ten zmrd napravil
  • když jsme byli odsouzeni, máme zápis v trestním rejstříku – po nějaké době můžeme žádat o výmaz

Dělení a) podmíněně

  • soud může odložit výkon trestu odnětí svobody – v tomto případě zůstává pachatel na svobodě, ale soud pravidelně sleduje jeho chování, zda dodržuje soudem stanovené podmínky

b) nepodmíněně

  • když má podmíněný trest a poruší soudem stanovené podmínky, soud rozhodne, že trest vykoná

ROZHODNUTÍ SOUDU

  • Rozsudek – veřejně, ve stoje; ve jménu republiky (shledán vinným; zproštěn obžaloby; trestní příkaz -pokud nedošlo k usnesení; může být z důvodu zastavení stíhání, odložení; podání stížnosti (státní zástupce nebo obžalovaný); rozhodnutí svého druhu – zatčení)

  • můžeme se odovlat k soudu 2. stupně, soud ho může zamítnout, ale pokud příjme → vezme si případ nebo vrátí k soudu 1. stupně

  • odvolat se můžeme až k nejvyššímu soudu (Brno)

TYPY VĚZNIC 1. s dohledem – za čin z nedbalosti, pachatelé dosud netrestaní

2. s dozorem – za čin z nedbalosti, pachatelé již trestaní

3. s ostrahou – za úmyslný čin

4. se zvýšenou ostrahou – pachatelé s doživotním trestem, nebezpeční recidivisté za závažné činy a ti,kteří už dříve z vězení uprchli

RECIDIVISTA = osoba dopouštějící se opětovného spáchání trestného činu stejné povahy

PROBACE = organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj.

PRACOVNÍ PRÁVO

  • upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, podmínky vzniku, trvání a zániku pracovního poměru

  • řeší pracovní vztahy a vztahy, které souvisí s výkonem práce

  • je zakotveno v zákoníku práce

  • prameny - listina základních práv a svobod, zákoník práce

PRACOVNĚ-PRÁVNÍ VZTAH

  • účastní se ho zaměstnance a zaměstnavatel
  • Zaměstnavatel – každá osoba, která má právní subjektivitu - Zaměstnanec – fyzická osoba, která je k práci způsobilá (věkem, nezávisí na svéprávnosti, cizinci = prac. Povolení, trvalý pobyt)

PRACOVNÍ POMĚR = je právní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy je zaměstnanec povinen vykonávat práci osobně v souladu s pokyny a právními předpisy

  • pracovní smlouva - podepisována osobně, nutné prostudování před podpisem - Obsah: a) den nástupu do prac. poměru

b) místo výkonu práce, adresa a název zaměstnavatele

c) druh práce (funkce)

d) délka dovolené (4 týdny)

e) údaje o zkušební (3měsíce) a výpovědní lhůtě

f) mzdu a způsob odměňování, termín

g) délku prac. doby a rozvržení prac. dob

h) podpis zaměstnavatele a zaměstnance

Zánik pracovního poměru:

  • Událostí - uplynutím doby, na kterou byl sjednán, skončením prací, úmrtím
  • Rozvázáním - a) dohodou – dvoustranný prac. úkon zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně dohodnou, kterým dnem ukončí prac, poměr

b) výpovědí – zaměstnanec či zaměstnavatel (musí doložit zákonem připuštěný důvod) dá tomu druhému písemnou výpověď, prac. poměr skončí uplynutím výpovědní doby – obvykle 2 měsíce

c) okamžitým zrušením – zaměstnavatel zruší prac. poměr při hrubém porušení kázně či odsouzením zaměstnance pro úmyslný trestný čin

– zaměstnanec tehdy, nedostane-li mzdu nebo je-li prací vážně ohroženo jeho zdraví

d) zrušením ve zkušební době – zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit prac. poměr kdykoli a bez udání důvodu

PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ

  • Zákon o zaměstnanosti deklaruje každému občanovi právo na zaměstnání, jímž se rozumí právo občana, který chce a může pracovat a o práci se skutečně uchází, na

  • zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,

  • na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,

  • na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání.

ZÁKON O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ

ÚSTAVA ČR

  • základní právní dokument ČR (parlamentní republika), součást ústavního pořádku, jak by měl stát fungovat

  • vyvíjí se na preambuli – předmluva, má 8 hlav, ty jsou rozděleny do 113 článků (paragrafů)

  • několikrát od přijetí změněna – jde pouze ústavním zákonem (přímá volba prezidenta)

1. HLAVA

  • základní vymezení – práva (můžeme dělat, co chceme, když to není v zákoně x nesmíme být nuceni), nesmí být pošlapána práva menšiny, území ČR se mění pouze ústavním zákonem, nikdo proti své vůli nesmí být zbaven občanství, hl. město ČR = Praha…

  • státní symboly:

1. velký státní znak

2. malý státní znak (razítka, vysvědčení)

3. standarta prezidenta (pravda vítězí, na Pražském hradě)

4. státní pečeť

5. státní hymna (František Škroup – hudba, Tyl – text) – E-dur

6. státní barvy (bílá, červená, modrá)

7. státní vlajka (2:3)

  • neoficiální symboly: lípa srdčitá, korunovační klenoty

2. HLAVA

  • zákonodárná moc (parlament ČR = poslanecká sněmovna a senát)

- PS – dolní komora, 200 poslanců, na 4 roky, min 21 let, občan ČR, poměrný systém (volba stran, zisk křesel v parlamentu v %), předseda: Jan Hamáček (ČSSD)

  • Senát – horní komora, 81 senátorů, na 6 let (po 2 letech obměna 1/3), 40 let, občan ČR, většinový systém (volí se přímo lidé, pokud nikdo nad 50% → 2. kolo (tam dva s nejvíce hlasy), vítězí kandidát s větším počtem hlasů = bere celý obvod)

  • nemůže být jeden člověk senátor i poslanec, ale může být poslanec a člen vlády

  • volební právo = rovné (každý hlas má stejnou váhu), všeobecné (právo má každý nad 18 let), přímé (každý volí sám za sebe)

  • schůze parlamentu jsou veřejné

3. HLAVA

  • výkonná moc (prezident a vláda)

  • prezident - hlava státu, přímá volba (na 5 - 10 let), Václav Klaus (2003-2013), Miloš Zeman (8.3. 2013-dosud)

  • většinový systém, občan ČR, nad 40 let,

  • návrh prezidenta – podpora 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc podpisů

  • když je zvolen, složí slib do rukou předsedy senátu

  • pravomoci: reprezentace, podepisování zákonů, amnestie, velitel vojsk, jmenuje a odvolává předsedu vlády a další členy vlády, uděluje vyznamenání, rozpouští PS, jmenuje soudce, prezidenta viceprezidenta kontrolního úřadu, členy bankovní rady ČNB, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, vyhlašuje volby do parlamentu

  • nelze ho zadržet, stíhat (ani, když už není prezident), soudit (pouze velezrada –př. narušení obranyschopnosti země)

- vláda – skládá se z ministrů, předseda: B. Sobotka, místopředsedové: Babiš, Bělobrádek, vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), do 30 dnů požádá o důvěru PS, skládají slib, PS – může vyslovit nedůvěru, pokud vláda padne, podává předseda vlády demisi do rukou prezidenta

4. HLAVA

- soudní moc – převedena na soustavy soudů

  • okresní soud (v Praze obvodní) → krajský soud (8) → vrchní soud (Praha, Olomouc) → nejvyšší soud (Brno) → nejvyšší správní soud (Brno)

  • mimo stojí ústavní soud - zkoumá, zda jsou zákony v souladu s ústavou, reaguje na stížnosti ohledně práv v LZPS

  • ústavní soudci - 15 soudců, voleni na 10 let, od 40 let, právníci, praxe 10 let

  • soudce – jmenován prezidentem na neurčito, nezávislí, nemůžou mít víc fcí, právníci, bezúhonní

  • rozsudek se vyhlašuje veřejně

5. HLAVA

  • NKÚ (nejvyšší kontrolní úřad) – kontroluje hospodaření státu, prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident

6. HLAVA

  • ČNB (Česká národní banka) – stará se o stabilitu měny, cen, nedají se zde uložit peníze

7. HLAVA

  • územní samospráva – kraje (13+Praha) – nejlidnatější je Moravskoslezský, obce (okresy zrušeny)

8. HLAVA

- přechodná a závěrečná ustanovení

Zdroj: Společenské vědy/5. VEREJNE PRAVO.docx