- stát, funkce, národ, občanství, unitární stát, federace, konfederace, ústavní vývoj našho státu, ideologie,
STÁT - Stát je území ohraničené hranicemi, kde se nachází národ. Neboli forma organizace lidské společnosti vyznačující se sdružením obyvatel určitého území v právní celek. První státy cca 35tis. let př. n. l.- Sumerská říše, Egypt, Athény, Sparta pojem POLIS (městský stát s přilehlými zeměděl. územími), Římané pojem IMPÉRIUM - 14. - 15. stol.- stato-> řád, statut, v itálii; dnes je ve světě cca 200 států - skládá se z institucí (ministerstva, soudy, orgány výkonné moci) - enkláva – stát ve státě(vatikán) - exkláva – území mimo celek( gibraltar-vb) - suverenita - vnitřní (nezávislost na pol. ideologii, náboženství,..) - vnější (nezávislost na jiných státech) - Podstata státu - území, státní moc, občané - Znaky státu - organizace státu, právo, území, obyvatelstvo, státní suverenita
Funkce státu 1. Vnitřní - Garantuje základní lidská práva a svobody. Zachovává vnitřní řád a spravedlnost. Podíl státu na řešení: sociální, kulturní, právní, bezpečnostní, ekonomické zabezpečení, školství, zdravotnictví, … 2. Vnější - Vystupování státu na mezinárodním poli, mez. obchod, smlouvy, … 3. Vnitřní i vnější - obrana
VZNIK STÁTU 1. Náboženská/Teokratická - stát/panovník je božského původu 2. Teologická - stát vznikl z boží vůle 3. Patriarchální - stát vzniká z rodiny(otec 🡪 panovník) 4. Organická/Mocenská - stát vzniká nadvládou silnějšího nad slabšími, inspirováno přírodou (Hobbes, Machiavelli), organismus který se vyvíjí a roste__ 5. Smluvní - důvodem vzniku státu je smlouva mezi lidmi, smluvní teoretikové (+Grotius), přenesení části práv na stát 6. Patrimoniální - vznik z vlastnictví půdy 7. Marxistická__ - stát je nástrojem nadvlády
POLITICKÉ SMĚRY - pojmy pravice x levice v 18. století během velké francouzské revoluce, kdy na jedné straně zasedali monarchističtí aristokraté a na druhé radikálové. Dnes spíše ekonomické linie - Levice - sociální politika, sociální jistoty, sociálně odpovědný stát (silný), rovnost výsledků, ekonomie - státní ochranářství, snížení nezaměstnanosti, kolektivismus__ - Pravice -__ umožnění podnikatelské aktivity, minimalizace kompetencí státu, rovnost příležitostí, liberalizace (svoboda), snížení inflace, individualismus__ - Strana středu - výhodou je vysoký koaliční potenciál - Extremistické strany__ - antisystémové, často antisemitické, romské, …, často v rozporu s ústavou
FORMY STÁTU
1. Podle počtu suverénů/vládců a) Monarchie/Tyranie - vládne jeden b) Oligarchie/Aristokracie - vládne jich několik__ c) Demokracie/Politeia__ - vláda všech
2. Podle toho, kdo vládne (Platónův názor) a) Sofokracie - filosof__ b) Monarchie - král c) Timokracie - vláda nejsilnějších d) Oligarchie - vláda bohatých e) Demokracie - vláda nevědomého lidu f) Aristokracie__ - urození
3. Podle toho, zda je fce hlavy státu volená nebo dědičná a) Monarchie - dědičná, doživotní vláda 1 panovníka (absolutistická- neomezená, konstituční- omezena ústavou) b) Republika - Představitelé jsou voleni na základě ústavy, státní moc se odvíjí od občanů, existuje parlament, vláda, soudy -> musí být nezávislé
4. Podle formy režimu a) Diktátorské - příkazy, utlačování lidských práv a svobod. Jednoduchá – tradiční nástroje moci (armáda, policie, byrokracie, soudy); Cézaristická – více osobní, diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat - Totalitní - právní stát mění na policejní, moc v rukou jedné strany b) Demokratické
5. Podle územně-právního členění__* *__ a) Federace - sdružení států na základě společné ústavy, kdy jako suverén vystupuje pouze jeden celek (USA, Švýcarsko, …) b) Konfederace - volná sdružení samostatných států, ve kterých má centrální vláda určitou moc nad vládami členských států (nyní možná EU, kdysi Švýcarsko); PERSONÁLNÍ UNIE🡪 nezávislé státy ale se stejným panovníkem 🡪 Commonwealth c) Unitární stát (ČESKÁ REPUBLIKA) - Jediný stát s jedinou vládou, jeden typ občanství, má administrativní členění, má autonomní jednotky, kterým ponechává větší samosprávu (třeba v oblasti kultury nebo školství)
6. Podle výkonné a zákonodárné moci a) Prezidentské - vládní moc je nezávislá na moci zákonodárné (zejména jde o ustanovení a kontrolu vlády v prez. systémech); prezident je volen přímo; např. USA b) Parlamentní - vláda je ustanovována a kontrolována parlamentem, který ji vyslovuje důvěru, nebo nedůvěru, prezident pouze reprezentuje stát, např. ČR c) Semiprezidentské - prezident je volen přímo, je nositelem větších pravomocí, než parlament, musí ale získat jeho důvěru; např. Polsko, Francie, Finsko
IDEOLOGIE = Soustava myšlenek, teorií a názorů vyjadřujících zásadní životní postoje a cíle určité soc.skupiny. Zabývá se zákl. problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politikou, problematikou hospodářského a soc. vývoje. Souvisí vždy s politickou praxí.
4 Základní funkce 1. Vysvětlující – pomáhají objasňovat polit. jevy a události 2. Hodnotící – poskytují hodnotový systém a kritéria hodnot 3. Orientující – poskytují vědomí identity a náležitosti k určité soc. skupině 4. legitimizující – nabízejí základní rysy politickéhé programu a cíle politické činnosti
Základní ideologické proudy
1. Liberalismus (liber = svoboda) - je to pravicový směr
- tato ideologie začala vznikat v Anglii v 17. století
- snaží se o maximální omezení vlivu státu na život jednotlivce (důraz na individualitu)
- stát se zabývá pouze ochranou před vnějším nebezpečím a chrání svobodu jednotlivce podle Ústavy
- absolutní svoboda podnikání
- občané si volí své zastupitelské orgány
- John Lock – průkopník spol. Svobody, panovník by měl převzat práva občanů a chránit je, jinak právo vzpoury
- Adam Smith – kniha Bohatství Národů, volný trh, neviditelná ruka, LAISSEZ FAIRE (nechat běžet), stát by měl jednat jen s vnějškem, lidé ve státě si žijí dle svého
- Friedman, Bentham
- neoliberalismus (pravicový) – orientace na negativní sobody( od daní, útlaku, státu), minimální stát; Klaus, Obama
- levicový lib. – pozitivní svobody(ke vzdělání), zásahy státu do ekonomiky
2. Konzervatismus (lat. conservare = zachovávat) - je to pravicový směr, kapitalisté
- tento směr vznikl v 18.-19. století jako projev znepokojení části společnosti se šířením liberálních idejí a se změnou politických režimů, a z obavy před revolucí - preferují tradiční hodnoty a osvědčené principy života společnosti
- neodmítají společenský vývoj, ale vývoj překotný, revoluce a chaos proti nimž staví stabilitu a řád
- ztěžka přistupují na změny
- principy individulasmu, svobody a trhu (= základem společenského systému)
- Edmund Burke – kritizoval fr.revoluci, stát je prý přirozený a vznikl hist. Vývojem
- Nová pravice – konzervatismus + liberalismus, orientace na služby -> konzervatismus se prosadil v 80. letech 20. století za vlády M. Thatcherové ve VB nebo R.Regana v USA, u nás ODS, Angela Merkel, Churchill, Cameron, Republikáni(USA)-Bush
3. Socialismu ( lat. socialis = společenský) - je to levicový směr
- Lasalle – zakladatel, vycházel z Keynesse
- vznikl v 19. století jako reakce na modernizaci, průmyslovou revoluci a její důsledky (špatné životní podmínky dělnictva)
- politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství
- snahou je podřídit jedince společnosti, která si stanoví za cíl vítězství obecného dobra, nad individuálním zájmem
- odmítání volné konkurence a soukromého vlastnictví -> nespravedlivé
- nejvýznamnějším teoretikem se stal Karl Marx + R. Owen, Fourier, Saint-Simone
- TŘETÍ CESTA – lib + soc., Tony Blaid, ČSSD, Zeman, Sobotka, Gross, Fico
-> sociálnědemokratické strany různých zemí sdružuje Socialistická internacionála
-> vy smyslu poltického systému měl být socialismu realizován v Rusku (SSSR), po 2. světové válce i v řadě dalších zemí – sovětská varianta byla označována jako bolševismus později stalinismus
4. Komunismus ( lat. kommunis = společný, obecný)
- je to levicový směr
- je radikální kritikou kapitalismu, ze spisu UTOPIE od THOMASE MORE, založil KARL MARX(Kominustický manifest) „Proletáři všech zemí, spojte se“
- jeho základem je myšlenka soc. rovnosti a beztřídní společnosti
- jeho budování je předpokládáno v teorii marxismu-leninismu po vybudování socialismu
- rovnosti, spravedlnosti a solidarity, lze v komunismu dosáhnout revolucí (= revoluční komunismu) nebo sic. reformami (=reformní komusnimus)
5. Nacionalismus (lat. natio = kmen, národ) - je to levicový směr
- formuje se v průběhu 19. století v souvislosti s modernizací
- je ideologie, jejíž základní hodnotou je národ, který má nadřazenou pozici nad ostatními hodnotami
- klíčové je přesvědčení, že každý národ by si měl vládnout sám
- hl. cílem je prosazení cílů vlastního národa, vlastenectví
-> národ - je ekonomické, kulturní a politické společenství lidí, kteří mají společný jazyk, společné dějiny a kulturní tradice
-> příkladem vypjatého nacionalismu je např. separatistické hnutí v Baskické provincii ve Španělsku, arabsko-izraelský konflikt, třenice mezi Rusy s neruskými národy na území bývalého SSSR (Gruzie), konflikt v bývalé Jugoslávii, ale i rozdělení ČSFR
5. Fašismus (lat. fasces = svazek, fascio = sjednocení) - je to levicový směr
- inspirace z Machiavelli, teorie absolutního vládce (Nietzsche)
- poprvé uplatněn v Itálii r. 1922 – Benito Mussolini
- je nedemokratická forma vlády, jeden člvoěk v čele
- základem je uctívání státu a jednoty
- fašismus v praxi vyústil v agresivní politiku, terorismus, útočné války a genocidu
- oddělení ras se nazývá Apartheid – používán zejména v JAR v letech 1948 – 1994
- klerofašismus – fašismus + církev (SK- Tiso, Řecko, po 2.sv. v Argentině)
- nacismus – nacionální socialismus, NSDAP – Hitler, „Lebensraum“ – životní prostor rasy; WAGNER
6. Rasismus
- snaží se legitimizovat biologickou nerovnost mezi lidmi, a tím společensky i právně zvýhodňovat jednu rasu před ostatními ( diskriminace „nižší“ rasy znamená nerovnost před zákonem, nepřítomnost hlasovacího práva, nižší mzdě za stejnou práci…)
- ve velké míře byl rasismus v USA zaměřen proti černošskému obyvatelstvu
- jako oficiální ideologie byl zaveden v nacistickém Německu, kde sloužil k ospravedlnění války a likvidaci některých národností
-> 21.3. – Mezinárodní den boje proti rasismu, vyhlásilo OSN v r. 1956
-> extrémní verzí nacionalismu je šovinismus, pro který je typická víra v nadřazenost vlastního národa nad ostatními národy, šovinismus je agresivní ideologii, často bývá propojen s prvky rasismu
Moderní ideologické proudy:
1. Anarchismus (řec. anarchia = bezvládí)
- zrodil se v 19. století na půdě vznikajícího dělnického hnutí
- odmítá jakoukoli formu politické autority , státní moc i právní řád (brání nám v naplnění svobody)
- hlásá neomezenou svobodu jednotlivce, dobrovolné rozhodování a přerozdělování hmotných statků
- radikální anarchismus používá k dosažení svých cílů i násilných prostředků
- inspiruje některé teroristické skupiny
2. Environmentalismus (angl. environment = prostředí)
- zabývá se vztahy mezi přírodou a společností, není dobyvačnou ideologií
- usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí, jde jim o rozvoj 3. Feminismus
- vzniklo koncem 19. století – zaměření na získání volebního práva pro ženy
- je ideologie ženského hnutí, které prohlašuje zrovnoprávnění s muži
- hnutí poukazuje na vžité sexuální stereotypy, organizuje kampaně týkající se potratů, pornografie, domácího násilí vůči ženám či stejných mezd
-> první zemí, kde ženy získaly volební právo byl Nový Zéland(1893), poslední evropskou zemí bylo Lichtenštejnsko(1984), dodnes nemohou ženy volit v některých arabských zemích
POLITICKÝ EXTREMISMUS - představuje klíčový problém demokratického politického systému - zahrnuje skupiny krajních politických postojů a skupin, které se snaží o zásadní změnu nebo přímo o odstranění současného politického systému
- jednotlivé skupiny odlišuje jejich ideologie, která se pohybuje od myšlenek komunismu až po fašistické ideály - využívají všech dostupných prostředků k prosazení svých cílů, a to včetně otevřeného násilí - odmítají politický kompromis a snaží se vyvolávat politické konflikty - často se dostávají do rozporu s právním řádem a platnými zákony - součástí pravicového extremismu je velmi často rasismus - české extremistické skupiny – Národní sjednocení, Vlastenecká fronta, Československa anarchistická federace
SOCIÁLNÍ STÁT
- měl by zajistit každému svému občanovi základní sociální minimum
- vede sociální politiku-přerozděluje peníze potřebným - přímé výdaje - podpory, přídavky, důchody - nepřímé výdaje - “umělá” zaměstnanost
Argumenty vzniku:
1. solidarita - pomoc občanovi(vyplácení dávek)
2. pragmatismus - co je pro člověka(stát)užitečné a potřebné, to dělá
3. pokrok - motivace
- současné době dochází ke zneužívání sociálního státu=krize státu(výdaje jsou větší jak příjmy)
Problémy:
1. výdaje vyšší jak příjmy
2. generace stárne
3. parazitování na sociálních dávkách
PRÁVNÍ STÁT
- je takový stát, v němž je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva
- právní řád stanoví i pravidla státních orgánů, aby nemohla být zneužita proti občanům, a také pravidla chování občanů ve státě
- je prosazována vláda práva
- stát slouží občanovi
- suverenita občana je dána kodexem lidských a občanských práv a možností účastnit se politického života
- zárukou fungování právního státu jsou nezávislé soudy
Formy státu - organizace státní moci - skupina lidí nebo jednotlivec
1. podle počtu suverénů = vládců
- monarchie = 1 - oligarchie = 2
- demokracie = všichni
2. kdo vládne
- monarcha = monarchie - a) konstituční - panovník je omezen pravomocemi dalších státní orgánů
b\) absolutní \- panovník má veškerou výkonnou moc, je nejvyšším
zákonodárcem i soudcem- filozofové = sofokracie
- urození = aristokracie (privilegovaného stavu(šlechty))
- vláda peněz = oligarchie (vláda privilegované vrstvy magnátů)
- vláda všech = demokracie
- techniky = technokracie
- vláda úřadů = byrokracie
- vláda určité skupiny bohatých = plutokracie
- vláda 1, absolutní vláda, tyranie - monokracie
3. podle vzniku hlavy státu
- dědictvím = monarchie
- volba = demokracie
4. podle režimu
- diktatura - potlačení práv a opozice - a) jednoduchá = policie, armáda, byrokracie a b) caesaristická = vládne osobnost
c\) totalitní = vláda strany- demokracie - realizace práv
5. podle Ústav
- prezidentský stát - volen přímo, právo VETA(USA)
- parlamentní stát - moc rozdělena, 1 VETO(ČR)
- semi-prezidentský stát - přímé volby, nemá právo VETA(SK)
6. podle územně-správního dělení
- unitární - jednotné, 1 ústava, 1 parlament
- konfederace - smluvní spojení (EU, Lisabonská smlouva, Common wealth)
- federace -1 ústava, x vlád, x parlamentů
7. formy státu
- demokratická - vláda lidu, vládnou občané
- nedemokratická - vládne úzký okruh osob nebo 1, různé podoby vlád