Člověk a stát

• stát, funkce, národ, občanství, unitární stát, federace, konfederace, ústavní vývoj našho státu, ideologie,

STÁT

• Stát je území ohraničené hranicemi, kde se nachází národ. Neboli forma organizace lidské společnosti vyznačující se sdružením obyvatel určitého území v právní celek. První státy cca 35tis. let př. n. l.- Sumerská říše, Egypt, Athény, Sparta pojem POLIS (městský stát s přilehlými zeměděl. územími), Římané pojem IMPÉRIUM
• 14. - 15. stol.- stato-> řád, statut, v itálii; dnes je ve světě cca 200 států
• skládá se z institucí (ministerstva, soudy, orgány výkonné moci)
• enkláva – stát ve státě(vatikán)
• exkláva – území mimo celek( gibraltar-vb)
• suverenita - vnitřní (nezávislost na pol. ideologii, náboženství,..) - vnější (nezávislost na jiných státech)
• Podstata státu - území, státní moc, občané
• Znaky státu - organizace státu, právo, území, obyvatelstvo, státní suverenita

Funkce státu 1. Vnitřní - Garantuje základní lidská práva a svobody. Zachovává vnitřní řád a spravedlnost. Podíl státu na řešení: sociální, kulturní, právní, bezpečnostní, ekonomické zabezpečení, školství, zdravotnictví, … 2. Vnější - Vystupování státu na mezinárodním poli, mez. obchod, smlouvy, … 3. Vnitřní i vnější - obrana

VZNIK STÁTU 1. Náboženská/Teokratická - stát/panovník je božského původu 2. Teologická - stát vznikl z boží vůle 3. Patriarchální - stát vzniká z rodiny(otec 🡪 panovník) 4. Organická/Mocenská - stát vzniká nadvládou silnějšího nad slabšími, inspirováno přírodou (Hobbes, Machiavelli), organismus který se vyvíjí a roste 5. Smluvní - důvodem vzniku státu je smlouva mezi lidmi, smluvní teoretikové (+Grotius), přenesení části práv na stát 6. Patrimoniální - vznik z vlastnictví půdy 7. Marxistická - stát je nástrojem nadvlády

__POLITICKÉ SMĚRY

• pojmy pravice x levice v 18. století během velké francouzské revoluce, kdy na jedné straně zasedali monarchističtí aristokraté a na druhé radikálové. Dnes spíše ekonomické linie
• Levice__ - sociální politika, sociální jistoty, sociálně odpovědný stát (silný), rovnost výsledků, ekonomie - státní ochranářství, snížení nezaměstnanosti, kolektivismus
• Pravice - umožnění podnikatelské aktivity, minimalizace kompetencí státu, rovnost příležitostí, liberalizace (svoboda), snížení inflace, individualismus
• Strana středu - výhodou je vysoký koaliční potenciál
• Extremistické strany - antisystémové, často antisemitické, romské, …, často v rozporu s ústavou

FORMY STÁTU

1. Podle počtu suverénů/vládců a) Monarchie/Tyranie - vládne jeden b) Oligarchie/Aristokracie - vládne jich několik c) Demokracie/Politeia - vláda všech

2. Podle toho, kdo vládne (Platónův názor) a) Sofokracie - filosof b) Monarchie - král c) Timokracie - vláda nejsilnějších d) Oligarchie - vláda bohatých e) Demokracie - vláda nevědomého lidu f) Aristokracie - urození

3. Podle toho, zda je fce hlavy státu volená nebo dědičná a) Monarchie - dědičná, doživotní vláda 1 panovníka (absolutistická- neomezená, konstituční- omezena ústavou) b) Republika - Představitelé jsou voleni na základě ústavy, státní moc se odvíjí od občanů, existuje parlament, vláda, soudy → musí být nezávislé

4. Podle formy režimu a) Diktátorské - příkazy, utlačování lidských práv a svobod. Jednoduchá – tradiční nástroje moci (armáda, policie, byrokracie, soudy); Cézaristická – více osobní, diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat - Totalitní - právní stát mění na policejní, moc v rukou jedné strany b) Demokratické

5. Podle územně-právního členění a) Federace - sdružení států na základě společné ústavy, kdy jako suverén vystupuje pouze jeden celek (USA, Švýcarsko, …) b) Konfederace - volná sdružení samostatných států, ve kterých má centrální vláda určitou moc nad vládami členských států (nyní možná EU, kdysi Švýcarsko); PERSONÁLNÍ UNIE🡪 nezávislé státy ale se stejným panovníkem 🡪 Commonwealth c) Unitární stát (ČESKÁ REPUBLIKA) - Jediný stát s jedinou vládou, jeden typ občanství, má administrativní členění, má autonomní jednotky, kterým ponechává větší samosprávu (třeba v oblasti kultury nebo školství)

6. Podle výkonné a zákonodárné moci a) Prezidentské - vládní moc je nezávislá na moci zákonodárné (zejména jde o ustanovení a kontrolu vlády v prez. systémech); prezident je volen přímo; např. USA b) Parlamentní - vláda je ustanovována a kontrolována parlamentem, který ji vyslovuje důvěru, nebo nedůvěru, prezident pouze reprezentuje stát, např. ČR c) Semiprezidentské - prezident je volen přímo, je nositelem větších pravomocí, než parlament, musí ale získat jeho důvěru; např. Polsko, Francie, Finsko

IDEOLOGIE = Soustava myšlenek, teorií a názorů vyjadřujících zásadní životní postoje a cíle určité soc.skupiny. Zabývá se zákl. problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politikou, problematikou hospodářského a soc. vývoje. Souvisí vždy s politickou praxí.

4 Základní funkce 1. Vysvětlující – pomáhají objasňovat polit. jevy a události 2. Hodnotící – poskytují hodnotový systém a kritéria hodnot 3. Orientující – poskytují vědomí identity a náležitosti k určité soc. skupině 4. legitimizující – nabízejí základní rysy politickéhé programu a cíle politické činnosti

Základní ideologické proudy

1. Liberalismus (liber = svoboda)

• je to pravicový směr

• tato ideologie začala vznikat v Anglii v 17. století

• snaží se o maximální omezení vlivu státu na život jednotlivce (důraz na individualitu)

• stát se zabývá pouze ochranou před vnějším nebezpečím a chrání svobodu jednotlivce podle Ústavy

• absolutní svoboda podnikání

• občané si volí své zastupitelské orgány

• John Lock – průkopník spol. Svobody, panovník by měl převzat práva občanů a chránit je, jinak právo vzpoury

• Adam Smith – kniha Bohatství Národů, volný trh, neviditelná ruka, LAISSEZ FAIRE (nechat běžet), stát by měl jednat jen s vnějškem, lidé ve státě si žijí dle svého

• Friedman, Bentham

• neoliberalismus (pravicový) – orientace na negativní sobody( od daní, útlaku, státu), minimální stát; Klaus, Obama

• levicový lib. – pozitivní svobody(ke vzdělání), zásahy státu do ekonomiky

2. Konzervatismus (lat. conservare = zachovávat)

• je to pravicový směr, kapitalisté
• tento směr vznikl v 18.-19. století jako projev znepokojení části společnosti se šířením liberálních idejí a se změnou politických režimů, a z obavy před revolucí
• preferují tradiční hodnoty a osvědčené principy života společnosti
• neodmítají společenský vývoj, ale vývoj překotný, revoluce a chaos proti nimž staví stabilitu a řád
• ztěžka přistupují na změny
• principy individulasmu, svobody a trhu (= základem společenského systému)
• Edmund Burke – kritizoval fr.revoluci, stát je prý přirozený a vznikl hist. Vývojem
• Nová pravice – konzervatismus + liberalismus, orientace na služby → konzervatismus se prosadil v 80. letech 20. století za vlády M. Thatcherové ve VB nebo R.Regana v USA, u nás ODS, Angela Merkel, Churchill, Cameron, Republikáni(USA)-Bush

3. Socialismu ( lat. socialis = společenský)

• je to levicový směr

• Lasalle – zakladatel, vycházel z Keynesse

• vznikl v 19. století jako reakce na modernizaci, průmyslovou revoluci a její důsledky (špatné životní podmínky dělnictva)

• politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství

• snahou je podřídit jedince společnosti, která si stanoví za cíl vítězství obecného dobra, nad individuálním zájmem

• odmítání volné konkurence a soukromého vlastnictví → nespravedlivé

• nejvýznamnějším teoretikem se stal Karl Marx + R. Owen, Fourier, Saint-Simone

• TŘETÍ CESTA – lib + soc., Tony Blaid, ČSSD, Zeman, Sobotka, Gross, Fico

→ sociálnědemokratické strany různých zemí sdružuje Socialistická internacionála

→ vy smyslu poltického systému měl být socialismu realizován v Rusku (SSSR), po 2. světové válce i v řadě dalších zemí – sovětská varianta byla označována jako bolševismus později stalinismus

4. Komunismus ( lat. kommunis = společný, obecný)

• je to levicový směr

• je radikální kritikou kapitalismu, ze spisu UTOPIE od THOMASE MORE, založil KARL MARX(Kominustický manifest) „Proletáři všech zemí, spojte se“

• jeho základem je myšlenka soc. rovnosti a beztřídní společnosti

• jeho budování je předpokládáno v teorii marxismu-leninismu po vybudování socialismu

• rovnosti, spravedlnosti a solidarity, lze v komunismu dosáhnout revolucí (= revoluční komunismu) nebo sic. reformami (=reformní komusnimus)

5. Nacionalismus (lat. natio = kmen, národ)

• je to levicový směr
• formuje se v průběhu 19. století v souvislosti s modernizací
• je ideologie, jejíž základní hodnotou je národ, který má nadřazenou pozici nad ostatními hodnotami
• klíčové je přesvědčení, že každý národ by si měl vládnout sám
• hl. cílem je prosazení cílů vlastního národa, vlastenectví

→ národ - je ekonomické, kulturní a politické společenství lidí, kteří mají společný jazyk, společné dějiny a kulturní tradice

→ příkladem vypjatého nacionalismu je např. separatistické hnutí v Baskické provincii ve Španělsku, arabsko-izraelský konflikt, třenice mezi Rusy s neruskými národy na území bývalého SSSR (Gruzie), konflikt v bývalé Jugoslávii, ale i rozdělení ČSFR

5. Fašismus (lat. fasces = svazek, fascio = sjednocení)

• je to levicový směr
• inspirace z Machiavelli, teorie absolutního vládce (Nietzsche)
• poprvé uplatněn v Itálii r. 1922 – Benito Mussolini
• je nedemokratická forma vlády, jeden člvoěk v čele
• základem je uctívání státu a jednoty
• fašismus v praxi vyústil v agresivní politiku, terorismus, útočné války a genocidu
• oddělení ras se nazývá Apartheid – používán zejména v JAR v letech 1948 – 1994
• klerofašismus – fašismus + církev (SK- Tiso, Řecko, po 2.sv. v Argentině)
• nacismus – nacionální socialismus, NSDAP – Hitler, „Lebensraum“ – životní prostor rasy; WAGNER

6. Rasismus

• snaží se legitimizovat biologickou nerovnost mezi lidmi, a tím společensky i právně zvýhodňovat jednu rasu před ostatními ( diskriminace „nižší“ rasy znamená nerovnost před zákonem, nepřítomnost hlasovacího práva, nižší mzdě za stejnou práci…)

• ve velké míře byl rasismus v USA zaměřen proti černošskému obyvatelstvu

• jako oficiální ideologie byl zaveden v nacistickém Německu, kde sloužil k ospravedlnění války a likvidaci některých národností

→ 21.3. – Mezinárodní den boje proti rasismu, vyhlásilo OSN v r. 1956

→ extrémní verzí nacionalismu je šovinismus, pro který je typická víra v nadřazenost vlastního národa nad ostatními národy, šovinismus je agresivní ideologii, často bývá propojen s prvky rasismu

Moderní ideologické proudy:

1. Anarchismus (řec. anarchia = bezvládí)

• zrodil se v 19. století na půdě vznikajícího dělnického hnutí
• odmítá jakoukoli formu politické autority , státní moc i právní řád (brání nám v naplnění svobody)
• hlásá neomezenou svobodu jednotlivce, dobrovolné rozhodování a přerozdělování hmotných statků
• radikální anarchismus používá k dosažení svých cílů i násilných prostředků
• inspiruje některé teroristické skupiny

2. Environmentalismus (angl. environment = prostředí)

• zabývá se vztahy mezi přírodou a společností, není dobyvačnou ideologií

• usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání snahám o ochranu životního prostředí, jde jim o rozvoj 3. Feminismus

• vzniklo koncem 19. století – zaměření na získání volebního práva pro ženy

• je ideologie ženského hnutí, které prohlašuje zrovnoprávnění s muži

• hnutí poukazuje na vžité sexuální stereotypy, organizuje kampaně týkající se potratů, pornografie, domácího násilí vůči ženám či stejných mezd

→ první zemí, kde ženy získaly volební právo byl Nový Zéland(1893), poslední evropskou zemí bylo Lichtenštejnsko(1984), dodnes nemohou ženy volit v některých arabských zemích

POLITICKÝ EXTREMISMUS

• představuje klíčový problém demokratického politického systému

• zahrnuje skupiny krajních politických postojů a skupin, které se snaží o zásadní změnu nebo přímo o odstranění současného politického systému

• jednotlivé skupiny odlišuje jejich ideologie, která se pohybuje od myšlenek komunismu až po fašistické ideály

• využívají všech dostupných prostředků k prosazení svých cílů, a to včetně otevřeného násilí

• odmítají politický kompromis a snaží se vyvolávat politické konflikty

• často se dostávají do rozporu s právním řádem a platnými zákony

• součástí pravicového extremismu je velmi často rasismus

• české extremistické skupiny – Národní sjednocení, Vlastenecká fronta, Československa anarchistická federace

SOCIÁLNÍ STÁT

• měl by zajistit každému svému občanovi základní sociální minimum
• vede sociální politiku-přerozděluje peníze potřebným - přímé výdaje - podpory, přídavky, důchody - nepřímé výdaje - “umělá” zaměstnanost

Argumenty vzniku:

1. solidarita - pomoc občanovi(vyplácení dávek)

2. pragmatismus - co je pro člověka(stát)užitečné a potřebné, to dělá

3. pokrok - motivace

• současné době dochází ke zneužívání sociálního státu=krize státu(výdaje jsou větší jak příjmy)

Problémy:

1. výdaje vyšší jak příjmy

2. generace stárne

3. parazitování na sociálních dávkách

PRÁVNÍ STÁT

• je takový stát, v němž je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva

• právní řád stanoví i pravidla státních orgánů, aby nemohla být zneužita proti občanům, a také pravidla chování občanů ve státě

• je prosazována vláda práva

• stát slouží občanovi

• suverenita občana je dána kodexem lidských a občanských práv a možností účastnit se politického života

• zárukou fungování právního státu jsou nezávislé soudy

Formy státu - organizace státní moci - skupina lidí nebo jednotlivec

1. podle počtu suverénů = vládců

• monarchie = 1
• oligarchie = 2
• demokracie = všichni

2. kdo vládne

• monarcha = monarchie - a) konstituční - panovník je omezen pravomocemi dalších státní orgánů

b) absolutní - panovník má veškerou výkonnou moc, je nejvyšším zákonodárcem i soudcem

• filozofové = sofokracie
• urození = aristokracie (privilegovaného stavu(šlechty))
• vláda peněz = oligarchie (vláda privilegované vrstvy magnátů)
• vláda všech = demokracie
• techniky = technokracie
• vláda úřadů = byrokracie
• vláda určité skupiny bohatých = plutokracie
• vláda 1, absolutní vláda, tyranie - monokracie

3. podle vzniku hlavy státu

• dědictvím = monarchie
• volba = demokracie

4. podle režimu

• diktatura - potlačení práv a opozice - a) jednoduchá = policie, armáda, byrokracie a b) caesaristická = vládne osobnost

c) totalitní = vláda strany

• demokracie - realizace práv

5. podle Ústav

• prezidentský stát - volen přímo, právo VETA(USA)
• parlamentní stát - moc rozdělena, 1 VETO(ČR)
• semi-prezidentský stát - přímé volby, nemá právo VETA(SK)

6. podle územně-správního dělení

• unitární - jednotné, 1 ústava, 1 parlament
• konfederace - smluvní spojení (EU, Lisabonská smlouva, Common wealth)
• federace -1 ústava, x vlád, x parlamentů

7. formy státu

• demokratická - vláda lidu, vládnou občané
• nedemokratická - vládne úzký okruh osob nebo 1, různé podoby vlád