__DEMOKRACIE - Demokracie z démos kratos = vláda lidu - zrodila se v 6-4.st přnl. v městských státech polis v Řecku – svobodní občané se mohli podílet na řízení státu a volit - pozdější projevy demokracie se objevily v období renesance a reformace, k jejímu prosazení však došlo až ve Velké Fr. revoluci (2pol 18 stol.) -> je forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účastnit se na správě a řízení státu. Je založena na principu podřízení se většině a uznání svobody a rovnosti občanů - občané mají svobodu slova, volby, volný pohyb, víru a přesvědčení - Platón - kritizoval demokracii jako vládu lůzy, prosazoval aristokracii(SOFOKRACII) - Aristoteles – nejlepší z nejhorších voleb vlády; nemohli za něj volit ani ženy ani otroci - EKKLÉSIA – základ athénského shromáždění, 6000 mužů, zákonodárná moc - BULLÉ – výkonný orgán(vláda), 500 můžů - OSTRAKISMUS – antické řecko, možnost vyhnat osobu která je proti demokracii - Jean Jacques Rousseau – přímá dem. Není možná, lidé předají moc vládě - lidé 🡪 moc zákonodárná, ale ne výkonná - Alexis de Tocqueville – dobrá stránka demokracie (vláda lidu), špatná (pomalé, neefektivní, může vést k tyranii většiny) - John Stuart Mill - nutná nepřímá dem., parlament volen poměrným systémem, zvýhodnění menšin - T.G. Masaryk – dem není přirozená, nutno se k ní dopracovat vzděláním - Ne vláda, ale správa lidu __- Dem: FORMÁLNÍ (na papíře, fungující rámec) a SUBSTANTIVNÍ (lidé se chovají demokraticky, Tocqueville)
PRAVNÍ STÁT - je takový stát, v němž je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva - právní řád stanoví i pravidla státních orgánů, aby nemohla být zneužita proti občanům a také pravidla chování občanů ve státě - je prosazována vláda práva, stát slouží občanovi - suverenita občana je dána kodexem lidských a občanských práv a možností účastnit se politického života - zárukou fungování právního státu jsou nezávislé soudy
Znaky demokracie ve zkratce: Rovnost - všichni mají jeden hlas a všichni mohou být vybráni do funkce (daný věk, svéprávnost) Pluralita – možnost výběru (za komunistů výběr pouze ze dvou stran) Dočasnost – dána volebním obdobím (senátor 6 let, prezident 5 let- maximálně dvě volební období po sobě, europoslanec 5 let, …) Kontrola – vychází z postavení opozice, kontroluje vládu, rozdělení spektra, nezávislý kontrolní orgán – NKÚ, Nejvyšší kontrolní úřad Rozhoduje většina
FORMY VLÁDY
Demokracie 1. Přímá – Občané se přímo podílí na chodu státu - REFERENDUM – lidové hlasování - PLEBISCIT – ref. Týkající se území (hranice, suverenita) - INICIATIVA – občané se k něčemu rozhodnou a poslanci o tom musí hlasovat - ODVOLÁNÍ – občané se domáhají odvolání PŘÍMĚ ZVOLOENÉHO zástupce 2. Nepřímá – Lidé si volí zástupce, kteří za ně rozhodují - LIBERÁLNÍ DEM. – kombinace nepřímé a přímé dem. 🡪 Francis Fukuyama to označoval za vrchol dějin - Karl Raimund Popper – otevřená/uzavřená(komunisté, fašisté) společnost
Nedemokratické režimy__ 1. Autoritářské – Bělorusko; falšování voleb, vláda jedince, zastrašování opozice 2. Totalitní –__ Severní Korea; jedna strana bez opozice, tajná policie, vláda jedné ideologie, politika vším prostupuje
Jiné - Theokracie (náboženská vláda) - Aristokracie (vláda urozených) - Oligarchie (vláda privilegovaných) - Byrokracie (vláda úředníků) - Autokracie (samovláda) - Plutokracie (vláda podsvětí) - Tyranie (svévolná vláda jednotlivce) - Meritokracie (vláda odborníků) - Timokracie (vláda majetných) - Technokracie (vláda pomocí techniky) - Gerontokracie (vláda starších) - Sofokracie (vláda moudrých, filosofů)
DĚLBA MOCI
1. Moc zákonodárná (legislativa) - Má ve své pravomoci schvalování zákonů. Tvoří ji zejména zastupitelský sbor – PARLAMENT
- Parlament – Skládá se ze 2 komor – Poslanecká sněmovna a senát
- Má působit směrem k zajištění kontroly a vyšší kvality přijímaných zákonů.
2. Moc výkonná (exekutiva) - Provádí běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů, řídí státní správu, většinou ji představuje vláda a hlava státu
3. Moc soudní (jurisdikace) - Kontroluje dodržování zákonů, příp. zákony závazně interpretuje, je vykonávána soustavou nezávislých soudů
VOLEBNÍ SYSTÉMY
- Je ústavou nebo zákonem stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů
Rozlišujeme volební systém
1. Většinový (majoritní) - je zvolen jen jeden kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů. V každém volebním obvodu spolu soupeří několik kandidátů z různých politických stran. Volba probíhá většinou v jednomandátových obvodech, jejichž počet odpovídá počtu mandátů (křesel) v parlamentu.
- 2 formy – a) Systém relativní většiny – mandát získá ten, kdo získá prostou (relativní) většinu. Velikost většiny není určena. b) Systém absolutní většiny – mandát získá kandidát, který drží nadpoloviční počet odevzdaných platných hlasů. Pokud ani jeden většinu neobdrží, koná se druhé kolo voleb – postup 2 nejúspěšnějších kandidátů.
2. Poměrný (proporcionální) - odpovídá rozdělení mandátů procentu odevzdaných hlasů. Volební obvody jsou vícemandátové, větší, jejich počet je nižší. Pro jednotlivé obvody připraví politické strany kandidátní listiny. Volič nevolí jednotlivce, ale celé kandidátní listiny.
3. Smíšený - Kombinace většinového a poměrného volebního systému. Např. Itálie a Německo.
POLITICKÉ STRANY
- Organizovaná dobrovolná sdružení občanů se stejnými politickými názory a cíli, která se účastní politického života. Vzájemnou konkurencí se snaží získat politickou moc a prosadit svou politickou vůli. - Politické strany se zpravidla dělí podle politických ideologií, ze kterých vycházejí (např. liberální, křesťanské, komunistické) a na jejichž základě zaujímají místo v politickém spektru na pravici či levici.
Znaky:
obrázek vynechán1. Vlastní politický program
2. Účastní se voleb
3. Působí na veřejnost
4. Organizační struktura
5. Financují činnost z členských příspěvků …
Funkce:
1. Zprostředkovatelské – vytvářejí most mezi lidmi a vládou
2. Integrativní – soustřeďují zájmy
3. Socializační – učí hrát politické role apod.
4. Mobilizační – mobilizují voliče
5. Rekrutivní – vybírají politické elity
6. Ústavní – sestavují vládu
V ČR:
- ODS – pravice, KDU-ČSL – pravý střed, ČSSD – levice, KSČM – levice, ANO 2011
SPRÁVA A SAMOSPRÁVA
Veřejná správa:
1. Státní správa - Zahrnuje státní správní orgány, které můžeme dělit na:
a) Ústřední – vykonávají správu na celém území státu. Mezi nejvýznamnější patří např. jednotlivá ministerstva, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Český statistický úřad…
b) Územní – Spravují záležitosti určitého územního celku např. jednotlivé úřady práce nebo školské úřady
2. Samospráva - Zahrnuje orgány s jistou autonomií a právní osobností (obce a vyšší územní celky, např. kraje, regiony, země). Samospráva umožňuje občanům aktivně participovat na rozhodování o záležitostech, které se jich týkají. Součást zastupitelské demokracie.