← Fyzika

38 Optika úvod a geom. optika

Optika obecně

  • Vedle mechaniky nejstarší obor fyziky
  • Ve svém původním významu se zabývá světlem, zákonitostmi jeho šíření a ději při vzájemném působení světla a látky
  • V širším pojetí zahrnujeme do optiky i účinky světelného záření zkoumané v chemii, biologii, lékařství, psychologii a v dalších oborech

Světlo

  • Světlo je součástí spektra elektromagnetického záření
  • Lidské oko vnímá elektromagnetické vlnění o frekvencích 7,6·1014 Hz – 3,9·1014 Hz
  • Rychlost ve vakuu je c = 3·105 km·s-1
  • Rychlost ve vzduchu je přibližně stejná jako ve vakuu
  • Ve vodě rychlost světla dosahuje hodnoty přibližně 225 000 km·s-1 a ve skle 200 000 – 150 000 km·s-1

Rozdělení optiky

  1. Paprsková (geometrická) optika
    • Geometrická optika studuje zákony založené na přímočarém šíření, které platí v rozměrech velkých proti vlnové délce.
    • Je založena na třech zákonech
      • Zákon přímočarého šíření světla
      • Zákon odrazu světla
      • Zákon lomu světla
    • Hlavní problematikou je zobrazování optickými soustavami
  2. Vlnová optika
    • Vlnová optika studuje vlnové vlastnosti záření, pokud jde o tak velké množství zářivé energie, že není třeba přihlížet k její nespojitosti.
    • Zabývá se zejména jevy, které potvrzují vlnovou povahu světla
    • Jsou to např.: disperze světla, interference světla, difrakce (ohyb) světla a polarizace světla
  3. Kvantová optika
    • Kvantová optika studuje elementární vlastnosti záření, zvláště vznik a absorpci, při nichž se zřetelně uplatňuje kvantová povaha záření.
    • Zabývá se ději, při nichž se projevuje kvantový ráz světla
    • Jsou to především děje, při nichž dochází ke vzájemnému působení světla a látky

Postuláty geometrické optiky

  1. V homogenním prostředí se světlo šíří přímočaře
  2. Na hranici dvou homogenních izotropních a nevodivých prostředí se odráží a láme tak, že je splněn zákon odrazu a lomu
  3. Směr šíření světla podél paprsku je vždy možno změnit na opačný
  4. Světelné paprsky se mohou protínat, aniž by se navzájem ovlivňovaly

Základní pojmy geometrické optiky

  • Světelné zdroje – tělesa vyzařující světlo
  • Optické prostředí – prostředí, kterým se světlo šíří
    • Průhledné – nedochází k rozptylu světla
    • Průsvitné – při průchodu prostředím se část rozptyluje
    • Neprůhledné – světlo se v něm silně pohlcuje nebo se na povrchu odráží
  • Opticky homogenní (stejnorodé) prostředí – optické prostředí, které má kdekoli ve svém objemu stejné optické vlastnosti
  • Ve stejnorodém optickém prostředí se světlo šíří přímočaře
  • Opticky izotropní prostředí – nezávisí-li rychlost šíření světla v optickém prostředí na směru
  • Anizotropní prostředí – rychlost světla na směru šíření závisí
  • Bodový zdroj světla – zdroj světla, u kterého můžeme zanedbat jeho rozměry
  • Rovinné vlnoplochy – kulové vlnoplochy ve velké vzdálenosti od zdroje
  • Směr šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí udávají přímky kolmé na vlnoplochu, které se nazývají světelné paprsky

Zákon odrazu světla

  • Pokud světelný paprsek dopadá na rozhraní dvou prostředí s odlišnými optickými vlastnostmi, pak se světlo na rozhraní částečně odráží a částečně se láme do druhého prostředí
    • Odraz a lom světla se řídí stejnými zákony, jaké byly odvozeny pro mechanické vlnění pomocí Huygensova principu (viz. otázka 23.)
  • Zákon odrazu světla:
    • Úhel odrazu α ´ se rovná úhlu dopadu α. Odražený paprsek leží v rovině dopadu.
  • Úhel odrazu nezávisí na frekvenci světla. Proto se paprsky různých barev odrážejí stejně.

Lom světla

  • Pro směr lomeného paprsku platí vztah:

    sinβsinα​=v2​v1​​

β…úhel lomu

  • Podíl rychlostí v1 a v2 je veličina zvaná index lomu n pro dané rozhraní
  • Pokud je první prostředí vakuum nebo vzduch platí v1 = c a pro rychlost světla v druhém prostředí zavedeme v2 = v
  • Poté platí n=vc​ … absolutní index lomu optického prostředí

Zákon lomu

  • Nazývá se též Snellův zákon
    • Objevil ho v 17. století Holanďan W. Snell

sinβsinα​=n1​n2​​=v2​v1​​

nebo

n1​sinα=n2​sinβ

  • Zvláštní případ lomu od kolmice nastává, když β = 90°. Úhel dopadu, kterému odpovídá tento úhel lomu, se nazývá mezní úhel αm. Je – li úhel dopadu α > αm, lom světla nenastává a vzniká úplný odraz světla.

  • Když dochází k úplnému odrazu světla na rozhraní s vakuem, platí pro mezní úhel vztah:

    sinαm​=n1​1​

Index lomu světla

  • Hodnoty indexu lomu různých látek:

    • Vakuum: n = 1 … Vzduch: n = 1 (1,0002718)
    • Led: n = 1,31 … Voda: n = 1,33 … Běžné sklo: n = 1,5
  • Když se světlo šíří z optického prostředí o indexu n1, v němž má rychlost v1, do prostředí s indexem lomu n2, kde má rychlost v2, platí:

    v2​v1​​=n1​c​:n2​c​=n1​n2​​

  • Prostředí opticky hustší – větší index lomu

  • Prostředí opticky řidší – menší index lomu

Lom světla ke kolmici a od kolmice

Ilustrace: Lom světla ke kolmici a od kolmice
  • Lom světla při přechodu z prostředí:
    1. z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího nastává lom světla ke kolmici ( β<α)
Ilustrace: Lom světla ke kolmici a od kolmice
  1. při přechodu světla z opticky hustšího prostředí do prostředí opticky řidšího nastává lom světla od kolmice ( α<β). 

Refraktometry a optické kabely

  • Refraktometry jsou přístroje pro měření indexu lomu.
    • Měřením mezního úhlu se určuje index lomu látky, kterou světlo prochází.
  • Úplný odraz se využívá ke konstrukci odrazných hranolů
  • Na úplném odrazu jsou založena důležitá moderní zařízení pro přenos signálů ve sdělovací technice –optické kabely. Základní částí optického kabelu je skleněné vlákno (optický vlnovod). Sklo v jeho střední části má větší index lomu než obvodová vrstva. Signály v optickém kabelu mají digitální podobu.

Ilustrace: Refraktometry a optické kabelyIlustrace: Refraktometry a optické kabely

Zdroj: FYZIKA-maturitní otázky/38 Optika - úvod a geom. optika.docx