Vlnová optika 1 · MATURITKA

Světlo jako elektromagnetické vlnění

Světlo je příčné elektromagnetické vlnění, které ke svému šíření nepotřebuje látkové prostředí (šíří se tedy např. i vakuem). Velikost rychlosti světla ve vakuu je c = 299792458 m.s-1.
Jedná se o maximální možnou rychlost, kterou se může fyzikální objekt pohybovat. V látkovém prostředí je velikost rychlosti světla vždy menší a je ovlivněna nejen prostředím, ale také frekvencí světla.
Stejně jako jiné druhy vlnění, charakterizuje i světlo vlnová délka λ:

obrázek vynechán

kde __*f*__ je __frekvence světla__\. Jako světlo se označuje elektromagnetického vlnění, na které je citlivý lidský zrakový orgán – oko: Fyziologický vjem zvaný vidění vyvolává elektromagnetické vlnění o vlnových délkách 390 nm až 790 nm\.

obrázek vynechánDisperze světla

Dopadá-li na optické rozhraní dvou prostředí bílé světlo, lomené světlo již není bílé, ale jeho okraje jsou zbarvené (jeden červeně, druhý fialově – viz obr.). Bílé světlo se tedy při lomu rozkládá na barevné složky. Tento jev se nazývá disperze a je důsledkem závislosti velikosti rychlosti světla na jeho frekvenci (resp. na vlnové délce). Velikost rychlosti světla se zpravidla s rostoucí frekvencí zmenšuje a nastává tzv. normální disperze.
Vzhledem k tomu, že platí:

obrázek vynechán

projevuje se disperze světla různými hodnotami indexu lomu optického prostředí pro světla různých frekvencí: __Index lomu optického prostředí se při normální disperzi s rostoucí frekvencí zvětšuje\.__

Přechod z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího.

obrázek vynechán

Schématické znázornění disperze.

Skládání světelného vlnění (Interference světla)

Koherentní jsou ta světelná vlnění stejné frekvence, jejichž fázový rozdíl v uvažovaném bodě se s časem nemění.
Budeme-li uvažovat několik vln elektromagnetického vlnění, pak koherentní vlnění bude tehdy, pokud se vlny nebudou nijak „rozcházet“ - tj. mezi vlnami bude stejná vzdálenost a vlny se nebudou nijak deformovat (viz obr. 1). Pokud se vlny budou navzájem rozcházet, pak se jedná o vlnění nekoherentní (viz obr. 2).
Jev, při němž se nejvýrazněji projevují vlnové vlastnosti světla. Interference spočívá v tom, že vlnění, která přicházejí do určitého bodu z různých zdrojů, se v daném bodě vzájemně skládají.
O objasnění interference světla se zasloužil hlavně anglický fyzik Thomas Young (1773-1829), který důsledně vycházel z představy, že světlo je vlnění.
Interferenční maxima a minima vznikají na velmi krátkou dobu, takže jejich rozložení se velmi rychle mění – oko proto vnímá jen průměrné osvětlení všech míst. Aby byla interference pozorovatelná, musí být rozložení maxim a minim stálé, tj. světelné vlny musí být koherentní.

obrázek vynechánobrázek vynechán

Obr.2

Obr.1

Youngův pokus

Youngův pokus z roku 1807 (viz obrázek). Otvor S má vlastnost bodového zdroje, světlo se z něho šíří všemi směry a dopadá na dvojici štěrbin S1 a S2.
Je-li vzájemná vzdálenost štěrbin malá, lze světelné záření za štěrbinami považovat za koherentní a lze pozorovat jeho interferenci. Interferenční obrazec vzniká na stínítku (matnici M), umístěném v dostatečné vzdálenosti od štěrbin, na které dopadá světlo z obou štěrbin s dráhovým rozdílem: Δl=l2-l1

obrázek vynechán

Interferenční obrazec v podobě světlých a tmavých proužků vzniká vzájemným skládáním světelných vlnění z obou štěrbin:

Světlý proužek odpovídá interferenčnímu maximu – vzniká v místech, kde se koherentní světelná vlnění setkávají se stejnou fází (viz obrázek). Platí podmínka:

obrázek vynechán

2\. Tmavý proužek odpovídá __interferenčnímu minimu__ – v místech, v nichž mají vlnění fázi opačnou \(viz obrázek\)\. Platí podmínka:

obrázek vynechán

λ je vlnová délka koherentního světelného vlnění a k udává řád interferenčního maxima (minima).

Praktické využití interference

Interferometrie – obor zkoumající velmi malé rozdíly délek (přístroj interferometr)
Holografie (hologram) – pomocí dvojrozměrného nosiče obrazového záznamu se zobrazí i trojrozměrné objekty

obrázek vynechán

3. Interference světla na tenké vrstvě

Z hlediska interference je tenkou vrstvou např. mýdlová bublina, tenká vrstvička oleje na vodní hladině, antireflexní vrstva nanesená na čočce brýlí nebo na objektivu optického přístroje
Předpokládejme, že vlna monofrekvenčního světla dopadá kolmo na vrstvu o indexu lomu n a tloušťce d, která je umístěná v prostředí s indexem lomu n1 splňující podmínku n1<n). Na rozhraní obou prostředí se vlna částečně odráží a částečně prochází vrstvou a odráží se až na druhém rozhraní. Tak získáme dvě vlny, mezi nimiž vzniká určitý dráhový rozdíl Δl. Je-li vrstva dostatečně tenká, lze vlny považovat za koherentní a pozorujme interferenci, která se projeví zesílením nebo zeslabením odraženého, resp. prošlého světla.
V optickém prostředí o indexu lomu n je ovšem vlnová délka světla n-krát menší než ve vakuu. Urazí-li světlo v tomto prostředí geometrickou dráhu s, pak ve vakuu jí odpovídá dráha l=n.s, která se nazývá optická dráha.
Při odrazu světla na rozhraní různých optických prostředí je nutné vzít v úvahu, na jakém rozhraní se světlo odráží:

1. Při odrazu světla na rozhraní opticky řidšího a hustšího prostředí se fáze světelného vlnění mění na opačnou.

2. Při odrazu světla na rozhraní opticky hustšího a řidšího prostředí se fáze nemění.

obrázek vynechán

Na obr. 3a je znázorněna situace pro vznik interferenčních minim v odraženém světle.
V případě vzniku interferenčních maxim v odraženém světle, je nutno si pomoci stavem vlnění nikoliv v čase t0 dopadu vlnění na dolní rozhraní tenké vrstvy, ale stavem v čase
```
                       obrázek vynechán
```
(kde T je perioda vlnění), abychom mohli zkonstruovat odraženou vlnu (viz obr. 3b).
Při dopadu světelné vlny na horní rozhraní se při odrazu vlny mění její fáze na opačnou, zatímco při odrazu na dolním rozhraní se fáze vlnění nemění. Změnou fáze se

tedy dráhový rozdíl vln zvětší o , kde λ je vlnová délka uvažovaného vlnění.
```
                                          obrázek vynechán
```

Podmínky interference na tenké vrstvě

Podmínky pro interferenční maximum:

obrázek vynechán                 obrázek vynechán                   obrázek vynechán

Podmínky pro interferenční minimum:

obrázek vynechán obrázek vynechán obrázek vynechán

n… index lomu tenké vrstvy

d… šířka vrstvy

λ… vlnová délka dopadajícího světla

Newtonova skla

Tenkou vrstvu tvoří vzduchová vrstva mezi skly.
Interferenční obrazec má podobu soustavy duhově zabarvených proužků – tzv. Newtonovy proužky.
Využití: zjišťování kvality rovinných a kulových ploch

obrázek vynechán

Newtonovy proužky ->

<- schéma Newtonových skel