Baroko (2. polovina 16. stol. – 80. léta 18. stol.) vzniká jako reakce na neklidnou dobu náboženských válek a nejistoty — Evropu zmítá třicetiletá válka, boj mezi katolictvím a protestantismem, strach z pomíjivosti života. Umění barokní doby je velkolepé, mohutné, plné kontrastů (světlo a stín, život a smrt, tělesnost a spiritualita) a má za cíl doslova ohromit diváka či čtenáře a zapůsobit na jeho city — na rozdíl od renesančního klidu a harmonie. Typické literární žánry: legenda, duchovní epos, duchovní píseň, kázání, traktát, alegorický příběh.
Klíčové motivy: vanitas a memento mori
Ústředním pocitem barokního člověka je pomíjivost a nejistota pozemského života. Odtud dva stále se vracející motivy: vanitas (marnost — vše pozemské, bohatství, krása i moc, je pomíjivé a nakonec bezvýznamné) a memento mori (“pamatuj na smrt” — připomínka, že smrt může přijít kdykoli, a proto je třeba žít mravně a myslet na spásu duše). Evropské baroko v tomto duchu tvoří i mimo české země (např. dramatik Pedro Calderón de la Barca ve Španělsku, “Život je sen”), v Čechách má ale baroko navíc zcela specifický, dramatický kontext pobělohorské doby.
České baroko — doba pobělohorská
Po prohrané bitvě na Bílé hoře (1620) čeká nekatolické obyvatelstvo Čech drsná volba: přestoupit ke katolictví, nebo zemi opustit. Odchází i velká část vzdělané české inteligence (tzv. “Čeští bratři”) — vzniká proto významná exilová literatura.
Jan Amos Komenský
- Charakteristika: (1592–1670) Poslední biskup Jednoty bratrské a jedna z nejvýznamnějších postav evropské pedagogiky vůbec. Po Bílé hoře žije v exilu (Polsko, Anglie, Švédsko, Nizozemsko) a věnuje se reformě vzdělávání.
- Velká didaktika: Shrnuje jeho zásady učení “všechny všemu”.
- Schola ludus (Škola hrou): Navrhuje vyučování formou divadelních her.
- Orbis pictus (Svět v obrazech): První obrázková učebnice v Evropě, propojující text s ilustracemi.
- Labyrint světa a ráj srdce:
- Děj: Alegorické dílo popisuje pouť poutníka spletitým, klamným a marným světem (labyrintem plným falše a marnosti), který nakonec nalézá pravý klid jen v ústraní vlastního srdce s Bohem.
Domácí (nikoli exilová) tvorba v Čechách je z velké části jezuitská — jezuité se ujímají vzdělávání a spolu s barokní zbožností vznikají duchovní písně, kázání, legendy, ale i naučná historická literatura. Vedle toho existuje i lidová barokní tvorba (poutní písně, legendy šířené mezi prostým lidem). Součástí této katolické, protireformační linie je i Bible svatováclavská (překlad Bible do češtiny z počátku 18. stol., pořízený jako katolická odpověď na exilovou Bibli kralickou z předchozí, protestantské éry — viz Renesance a humanismus).
Bedřich Bridel
- Charakteristika: (17. stol.) Autor barokní duchovní poezie.
- Co Bůh, co člověk?: Báseň meditativně srovnává nekonečnou velikost Boha s malostí a pomíjivostí člověka, typickým barokním kontrastem.
Znaky barokního umění
- Velikost a monumentálnost: Staveb i děl, oslava Boha a jeho moci.
- Kontrasty: Silné protiklady (světlo/tma, život/smrt, krása/ošklivost).
- Emocionální působení: Barevnost, zachycení citových stavů a pohybu, časté užití nadsázky, symbolů a alegorií — to vše s cílem emocionálně zasáhnout a “ohromit” vnímatele, ne ho jen klidně poučit jako v renesanci.
Cvičení
- Vysvětli pojmy vanitas a memento mori a ukaž je na Bridelově básni Co Bůh, co člověk?
- Vysvětli, proč po Bílé hoře vznikla významná exilová větev české literatury a kdo k ní patřil.
- Porovnej renesanční a barokní přístup k člověku — kde renesance zdůrazňuje rozum a harmonii, co zdůrazňuje baroko?
- Vyjmenuj aspoň tři pedagogická díla J. A. Komenského a stručně řekni, čím bylo každé z nich průkopnické.