MATURITKA

← Český jazyk

Vladimír Nabokov - Lolita

VLADIMIR NABOKOV Název díla: LOLITA

Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899–1977) „ruský romanopisec, který patří Americe“

kritický – přehlíží banální příběh, soustředí se na formu, odkazy a mezitextové

složky

  1. i 2. polovina 20. století

poezie: Člověk zahrada širá, Poslední máj, Monology drama: Majitelé klíčů, Ptákovina, Jakub a jeho pán próza: Směšné lásky – povídky, Žert, Život je jinde, Valčík na rozloučenou – romány, postmoderní romány: Nesnesitelná lehkost bytí , Nesmrtelnost Vladimír Macura (1945–1999) - český spisovatel, literární vědec a kritik

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Mášenka, Smích ve tmě, Lužinova obrana, Pozvání na popravu, Hrdinský čin, Dar, Ve znamení levobočka, Nezvratný důkaz, Jiné břehy, Bledý oheň, Ada or Ardor, Průzračné věci, Koukej na harlekýny Pnin – román, příběh exulanta Timofeje Pavloviče Pnina Promluv, paměti – autorovy vzpomínky drama: Událost, Vynález valčíku monografie: Nikolaj Gogol, Evžen Oněgin

Charakteristika uměleckého textu jako celku:

• literární druh

epika

• literární žánr

postmoderní román

• literární forma

próza

• dominantní slohový postup: vyprávěcí

• typ vypravěče: Ich-forma (vypravěčem předmluvy je editor John Ray, vypravěčem dalších dvou částí je nymfičkami posedlý Humbert Humbert)

Lolita – domácké jméno hlavní hrdinky Doroles Hazeové

• posouzení aktuálnosti díla: Příběh muže posedlého mladičkými dívkami může být zasazen do kterékoli doby.

• určení místa a času textu: místo: USA čas: 50. léta

• stručné nastínění děje: - kniha je věnována Věře (autorově manželce) Předmluva

Editor John Ray sděluje čtenářům, že uveřejňuje poznámky jistého Humberta Humberta, který zemřel 16. listopadu 1952 ve vazební věznici krátce před tím, než měl být souzen. Humberta zastupoval Rayův bratranec, který by nyní rád jeho záznamy publikoval. Zároveň čtenářům sděluje informace o osudech lidí zmíněných v Humbertových záznamech – především, že Lolita Schillerová (za svobodna Hazeová) zemřela při porodu a narozená holčička byla mrtvá. Na dalších řádcích obhajuje vydání zápisků, které zachycují psychopatologickou úchylku Humberta Humberta, kniha by podle Raye měla sloužit jako varování.

Humbert Humbert se narodil roku 1910 v Paříži. Od mládí cítil, že ho vzrušují dospívající, asi devítileté až čtrnáctileté dívky, které nazýval nymfičkami. Pojem nymfička vysvětluje na své dětské lásce Annabel, která zemřela. Poté získal několik zkušeností s prostitutkami a zjistil, že ho přitahují sotva dospívající dívky. Humbert se oženil, ale manželka Valerie ho nijak nepřitahovala, a když si později našla milence, bylo to pro Humberta vysvobozující. Po rozvodu zdědil v USA továrnu po strýci a odstěhoval se za moře. Protože trpěl depresemi, hledal léčbu a odjel pracoval na sever Kanady. Po návratu roku 1947 se přestěhoval do amerického malého městečka Ramsdale, kde měl bydlet u přítele, jehož dům shořel. Ubytování mu nabídla sousedka, vdova Charlotta Hazeová. Nejprve se mu dům nelíbí, ale potom na zahradě uvidí Charlottinu dvanáctiletou dceru Dolores a změní názor. Je jí přímo posedlý, sleduje každý její pohyb, záhyb těla, oblečení. Je proto zoufalý, když má Lo odjet na letní tábor na celé dva měsíce. Dokonce uvažuje, že Charlottu utopí, aby mohl s Lolitou žít, ale nakonec se k vraždě neodhodlá. Jakmile Charlotte odjede s Lo v autě do tábora, Humbert najde Charlottin dopis. Píše mu, že se do něj zamilovala, a že by s ním ráda žila. Prosí ho, aby dům okamžitě opustil, pokud si ji nechce vzít. Humbert nechce přijít o blízkost Lolity, a tak nabídku přijímá. Manželství je spokojené až do chvíle, kdy Charlotta objeví Humbertův deník. Píše v něm o své touze po Lolitě a o tom, proč si ji vlastně vzal. Je naprosto zděšená, napíše několik dopisů a utíká s nimi ke schránce. V rozrušení se nerozhlédne, je sražena autem a je na místě mrtvá.

Humbert nepociťuje žádný smutek, naopak okamžitě vymyslí plán. Vyzvedne Dolores v táboře a namluví jí, že je její matka nemocná. Chce společně cestovat po celých Státech a bydlet

po hotelích. Hned v prvním z nich se setkává s podivným Clairem Quiltym. Humbert nasypal Lo do pití prášky na spaní, aby byla v noci povolná. Prášky nezabraly, ale už ráno byli z Humberta a Lo milenci. Dívka si byla vědomá toho, jak je pro Humberta žádoucí, a dokonce už ani nebyla panna. Neváhá pomocí sexu s Humbertem manipulovat, je drzá a využívá jeho závislosti na ní. Závislost je však oboustranná, když se Lolita dozví, že je její matka po smrti, dojde jí, že jí nezbývá nic jiného, než žít s Humbertem.

Část druhá

Rok cestují po celé zemi, Lo si nechává za sex platit novým oblečením, časopisy, sladkostmi… Poté se usadí v Beardsley a Lolita začne chodit do školy. Humbert ji hlídá na každém kroku, až po domluvě ředitelky školy povolí a dovolí Lolitě chodit do dramatického kroužku. Dolores je divadlem posedlá, čte odborné knihy a pilně cvič svou roli ve hře, kterou napsal Claire Quilty. Krátce před premiérou se Humbert a Lolita pohádají, balí kufry a opět se vydávají na cestu.

Něco se však změnilo. Humbert si brzy všimne, že je sleduje červené auto, kabriolet řízený starším tlustým mužem. Zdá se mu, že Dolores využívá každé chvíle k tomu, aby plánovala útěk. Auto za jejich zády se změnilo a mění každých pár dní, ale stále ho řídí stejný muž. Jednoho dne onemocní a má tak vysokou horečku, že ji Humbert odveze do nemocnice. Druhý den ji chce navštívit, ale Lo už zde není. Prý si ji vyzvedl strýc. Humbert po Dolores pátrá, objede všechny hotely, ve kterých kdy bydleli, ale nezjistí vůbec nic. Jen se utvrdí v tom, že byli pronásledováni – ve všech hotelových knihách je zapsán jakýsi muž, který si vymýšlel všemožná jména skrývající narážky.

Humbert své pátrání nevzdal, ale polevil. Seznámil se s Ritou, která jeho příběh zná. Po dvou letech, roku 1952, přijde Humbertovi od nyní sedmnáctileté Dolores dopis. Píše, že je vdaná, těhotná a potřebuje peníze. Nesděluje svoji adresu, ale Humbert ji vypátrá a osobně navštíví. Záhy zjišťuje, že jejím manželem není onen muž, který ji unesl, ale obyčejný dělník Richard. Dá jí mnohem víc peněz než potřebovala, za což chce adresu muže, který ji unesl. Lolita to nejprve odmítá, ale potom prozradí, že to byl Claire Quilty. Odvezl ji, ale záhy se jejich cesty rozdělily, protože Lo se odmítla zúčastňovat orgií, které pořádal. Humbertovi velmi ublíží, když Lolita mezi řečí řekne, že Quiltyho milovala, je si totiž vědom toho, že jeho ne, protože jí zničil dětství. Protloukala se životem sama, dokud nepotkala nynějšího manžela. Humbert se ještě pokusí ji přimět k tomu, aby s ním okamžitě odjela a dál žili spolu, protože ji stále miluje, ale ona odmítá.

Humbert je přesvědčen, že jeho štěstí zničil Quilty, a tak se ho rozhodne zabít. Připraví si pistoli, zjistí, kde bydlí, a jde do jeho domu. Quilty se právě sprchoval, zaslechl zvuky a nejprve nechápe, kdo je neznámý muž v jeho domě. Humbert chce, aby Quilty pochopil, za co má být zabit, a tak mu připomíná Lolitu a pronásledování. Quilty bere vyhrožování smrtí na lehkou váhu, z Humberta si utahuje, potom mu slibuje svůj majetek, ale vše je marné – Humbert do něj střílí, dokud nepadne k zemi. Když odchází, ve spodním patře domu jsou Quiltiho přátelé, kteří přišli na návštěvu. Jsou stejně podivní jako on. Humbert odjíždí, schválně jede protisměrem a je zadržen.

V závěru knihy píše o tom, proč zapisuje svůj příběh, a vyslovuje přání, aby byl text otištěn až po smrti Dolores.

Dílo ukazuje bezvýchodnost situace Humberta Humberta – nedokáže žít bez Lolity, ale nedokáže žít ani s ní, protože přestane být nymfičkou a nemiluje ho.

Lolita údajně představuje moderní Ameriku, je znuděná, nestálá, vulgární, zatímco Humbert symbolizuje staromódní Evropu.

Kniha odhaluje schopnost mladých žen manipulovat s muži.

Kniha osloví každého čtenáře, není zaměřena na určitou skupinu.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla:

Nabokov psal knihu během výletů za motýly, jeho žena Vera mu byla sekretářkou a poradkyní. Zabránila tomu, aby Nabokov své poznámky spálil. Román dokončil roku 1953, ale v Americe ho nikdo nechtěl vydal. Vyšel nejprve anglicky roku 1955 v Paříži (a krátce na to zakázán), poté roku 1967 v New Yorku rusky. Je označován za nejkontroverznější román světové literatury. Označení

lolita se používá pro mladé přitažlivé dívky. • tematicky podobné dílo:

vzpomínkové zápisky muže: Henri Barbusse – Oheň muž trpící duševní vadou: Albert Camus – Cizinec román s postmoderními rysy: Umberto Eco – Jméno růže • porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací : Román má dvě filmové verze:

1962 – režie Stanley Kubrick, hlavní role James Mason 1997 – režie Adrian Lyne, hlavní role Jeremy Irons

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

Ctihodné porotkyně! Mějte se mnou strpení. Věnujte mi alespoň zlomeček svého vzácného času! Teď tedy nastal le grand moment . Opustil jsem svoji Lolitu, která ještě stále seděla na pelesti té propastné postele, ospale zvedala nohu, šátrala po tkaničkách a odhalovala přitom vnitřní část stehna až k rozkroku kalhotek – vždycky bývala podivně roztržitá nebo nestydatá nebo obojí, když mohla někde ukazovat nohy. To tedy byla neprodyšně uzavřená představa o ní, kterou jsem uzamkl, když jsem se nejprve s uspokojením přesvědčil, že dveře nemají zevnitř zástrčku. Klíč s očíslovaným přívěskem z vyřezávaného dřeva se stal okamžitě nadmíru nepostradatelným sezamem k úchvatné i úděsné budoucnosti. Patřil mně, byl součástí mé horké, chlupaté pěsti. Za pár minut, řekněme za dvacet, řekněme ze třicet, sicher ist sicher , jak říkával můj strýček Gustav, odemknu dveře s číslem 342 a najdu svou nymfičku, svou krásku a nevěstu, v zajetí křišťálového spánku. Porotci! Kdyby mé štěstí mohlo mluvit, naplnilo by ten nóbl hotel ohlušujícím řevem. A dnes jenom lituji, že jsem ve vší tichosti neuložil klíč 342 v recepci a ještě téže noci neopustil město, zemi, kontinent, polokouli, vlastně celou zeměkouli.

• atmosféra úryvku:

vilná – Humbert se těší na omámenou Dolores, chce se na ní uspokojit, aniž by se mu bránila

2 – vzpomínající Humbert a uspaná Dolores

Humbert Humbert – vypravěč, Francouz, hezký muž, štíhlá postava, vzdělaný, toužící po dívenkách, sobecký, přísný, posedlý Lolitou, žárlivý, později vrah Dolores Hazeová – blondýnka, panovačná, nevychovaná, drzá, znuděná, náladová, miluje divadlo, ráda čte komiksy, využívá Humbertovy vášně, později mu vyčítá ztrátu dětství,

Charlotta Hazeová – matka Dolores, vdova, konzervativní křesťanka, nestačí na výchovu dcery, zamilovaná do Humberta

Claire Quilty – umělec – dramatik, bere drogy, je zkažený, zvrhlý

Annabel – Humbertova dětská láska, prapůvod jeho touhy po nymfičkách, přitažlivá, okouzlující

• vztahy mezi postavami: Humbert + Charlotta – manželé Humbert + Dolores – milenci, nevlastní otec a dcera Dolores + Quilty – milenci Humbert + Annabel – dětská láska

• zařazení úryvku do kontextu celého díla:

• použité jazykové prostředky: v celé knize:

oslovení čtenářů - Ctihodné porotkyně! Mějte se mnou strpení. Věnujte mi alespoň zlomeček svého vzácného času!, Porotci! francouzské vsuvky - le grand moment

epiteton – propastná postel, neprodyšně uzavřená představa, horká, chlupatá pěst, křišťálový

spánek metafora – klíč se stal sezamem k budoucnosti, Lolita = má kráska a nevěsta neologismus – nymfička personifikace - Kdyby mé štěstí mohlo mluvit, naplnilo by ten nóbl hotel ohlušujícím řevem . gradace - neopustil město, zemi, kontinent, polokouli, vlastně celou zeměkouli

Zdroj: MATURITA HADR/ČESKÝ JAZYK - VŠE/Český jazyk - rozbory děl k maturitě/Vladimír Nabokov - Lolita/15. Lolita.pdf