← Český jazyk

Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid (1)

__Kniha: __Na západní frontě klid

__  Autor: __Erich Maria Remarque

ERICH MARIA REMARQUE

Časové zařazení: 20. století  (1916-1918)

Umělecký směr: realismus

Charakteristika období: Mnoho autorů se přímo zúčastnilo války. Využívají reportážního postupu a z celého díla vyplývá hlavní myšlenka nesmysluplnosti samotné války. Autoři nezkresleně zachycovali skutečnost a ostře kritizovali nacionalistický přístup některých zaslepených jedinců, kteří viděli východisko v tom nejnešťastnějším bodě a to ve válce. Autoři skvěle nastiňují vývoj hrdinů, kteří postupně přicházejí o své iluze a představy, brzy přicházejí na to, že žádná vyšší otázka národa a boje za něj nestojí za to, aby se na bitevním poli vraždili navzájem mladí lidé, kteří se ničeho nedopustili. E.M.Remarque patřil mezi spisovatele takzvané ztracené generace. Tito spisovatelé zažili první světovou válku a tuto skutečnost zobrazovali ve svých dílech. Vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti).

Nejznámější představitelé:

Život autora:

Erich M. Remarque byl německý spisovatel. Jako osmnáctiletý mladík se účastnil první světové války, právě na západní frontě byl vážně raněn a konec války prožil v lazaretu v Duisburgu. Když se vrátil zpátky, nebyl schopen se opět začlenit do společnosti, byl poznamenán válkou a znechucen přístupem lidí k ní. Navíc nacisté popřeli jeho účast na frontě, označili jej za Žida, protože jeho skutečné jméno bylo Paul Kramer (Remarque pozpátku). Byl označen za literárního zrádce a jeho knihy byly veřejně páleny, protože styl jakým popisoval dění ve válce byl pro vládu značně nevyhovující. Společností zavrhovaný a vládou nesnášený Remarque roku 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství. Umírá roku 1970 ve Švýcarsku.

Autorova tvorba:

Tři kamarádi Miluj bližního svého Jiskra života

Literární druh: epika

Literární žánr: válečný román

Kompozice: autor postupuje chronologicky, ale jeho hrdinové se vracejí ve vzpomínkách domů-retrospektiva

Téma: nesmysluplnost války

Čas: První světová válka

Místo: Západní fronta

Námět: Zruinovaná společnost nesmysluplnou ideologií. Mladí lidé hnáni do války s přesvědčením, že dělají to nejlepší rozhodnutí ve svém životě.

Motiv: zfanatizovaný učitel

Jazyk:

Název: Na západní frontě klid – Autor ironicky označuje místo bojiště za klidné, ale téměř všichni hrdinové zde zemřeli.

Postavy: Pavel Bäumer – hlavní postava a vypravěč (sám autor), dvacetiletý student gymnázia, který se pod nátlakem profesora přihlásí se svými spolužáky na vojnu, teprve ve válce poznává, co je to opravdový život a jakou má cenu, na konci knihy umírá….

Stanislav „Katza“ Katczinsky – „hlava“ skupiny, za každé situace si uměl poradit, byl nejlepším přítelem Pavla, byl pro něj víc než bratrem, jeho smrt byla pro Pavla velká a poslední rána

Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla, oba se dostanou do kláštera, kde si společně léčí válečná zranění. Albertovi amputují nohu, načež prohlásí, že už nemá smysl žít.

Müller – bývalý Pavlův spolužák, který s sebou tahá učebnice a sní o „válečné maturitě“, zemře po zásahu světlicí do žaludku

Leer – bývalý Pavlův spolužák, nosí plnovous a libuje si v dívkách

František Kemmerich – umírá již na začátku knihy, své boty odkazuje Müllerovi.

Tjaden – největší rebel a jedlík skupiny, snadno uniká problémům, které ani příliš neprožívá

Deterding – sedlák, který stále jen myslí na svou ženu a usedlost, tíhu psychicky nevydrží a prchne z fronty, je však zadržen německými četníky

Himmelstoss – desátník, šikanující od začátku celou skupinu, za to se mu celá skupina odmění, v civilu je listonošem, jinak ale zbabělec, primitivní a zlý člověk

Dějiště: Francie a Německo – západní fronta

Doba: Období 1. světové války (28. července 1914 – 11. listopadu 1918)

Motiv: Vlastní zkušenost autora s hrůzami

Téma: Lidská solidarita, obětavost v mezních situacích a válečné přátelství na život a na smrt.

Děj:

Pavel Bäumer, student gymnázia, je nucen spolu se svými spolužáky ukázat své vlastenectví a tím pádem se přihlásit k výcviku, který je zárukou povolání na frontu a tedy do války. Jestli v sobě měli chlapi špetku optimismu, připravil je o něj již ve výcvikovém táboře tyranský desátník Himmelstoss. Ten celou skupinu od začátku šikanuje a nikterak tedy mladíkům jejich seznamování s armádou neulehčuje. Jeho chování bude ale po zásluze potrestáno a skupina se svému veliteli pomstí na frontě. Na konci výcviku jsou mladí vojáci odvezeni na frontu, na západ, na hranice Německa a Francie. Zde se Pavel poprvé setká se Stanislavem Katczinskym, přezdívaným „Katza“. Ten, jelikož je nejstarší a umí si kdykoliv a s čímkoliv poradit, je hlavou jejich skupiny. Hned v prvním větším boji je zraněn František Kemmerich, jenž utrpěl průstřel nohy, kterou mu nakonec musejí amputovat. Ačkoliv se ho snaží skupina uklidňovat, František svým zraněním podlehne. V tu chvíli si Pavel začne uvědomovat hrůzy války, důležitost přátelství se svými kamarády-spolužáky, protože jsou to jediní, kterým může důvěřovat. Celá rota trpí velkými ztrátami vojáků, je tedy doplňována rekruty a dokonce se na frontu dostane i nenáviděný desátník Himmelstoss. Zbraně na chvíli utichly a vojáci opravují zákopy, ošetřují raněné a sbírají mrtvé. Spousty mrtvých. Poté se ale ocitnou pod ostrou palbou a znovu přicházejí o mnoho mužů. Vedle Pavla zůstal ležet jeden postřelený voják, Katza se rozhoduje, zda mu dá kulku z milosti (další krušná chvíle pro mladíky se zbraní), ale po chvíli na místo přijdou zbylí vojáci a tak je postřelený odnesen. Když se potvrdí, že k jejich rotě byl přidělen desátník Himmelstoss, chystají vojáci pomstu. Vyslouží si za to ale 3 dny vězení. Po návratu na frontu stagnují vojáci v zákopech, což je pro ně frustrující a někteří se snaží utéct. Pavel a Katza se je pokouší zastavit, čímž nejednomu zachránili život. Po čase jim v zákopech začne docházet jídlo a ve vzduchu je cítit veliká ofenziva. Ten po třech dnech skutečně přichází a dopředu se dostávají Francouzi. Při tomto útoku umírá i jeden kamarád – Westhus. Po návratu do tábora se usmiřují s Himmelstossem, jelikož jim pomohl odnést tělo mrtvého přítele. Himmelstoss jim nabídne práci v kuchyni, což by znamenalo ubytování v domech poblíž průplavu. Následně dostane Pavel sedmnáctidenní „opušťák“ a odjíždí domů. Přátelé mu závidí, ale vlastně není co, když Pavel přijede domů, zjistí, že jeho matka má rakovinu. A ačkoliv má volno, nemůže přestat myslet na své přátele na frontě, nemůže přestat myslet na ty mrtvá těla, na hrůzy které na frontě prožil, na ten hnus, kterým válka bezesporu je. Válka ho změnila. Nakonec je tedy rád, že se vrací na frontu za svými přáteli. Po návratu je ovšem přidělen do výcvikového tábora, kde hlídá zajaté ruské vojáky. Nikoho tu nezná a má spoustu času na přemýšlení, myslí hlavně na to, kdy už uvidí své kamarády bojující na frontě. Po několika dnech je odvelen ke svému pluku, což mu udělá radost. Celý pluk je ovšem odvelen zpět na západní frontu. Zde si Pavel začne uvědomovat, jak si je sám sebou nejistý, vše okolo ho děsí, v hlavě má spousty myšlenek. Pod tlakem nepřátelské palby udělá nejistý krok a sklouzne do trychtýře, z kterého se kvůli křížové palbě, která mu sviští nad hlavou, nemůže dva dny dostat. V trychtýři ale není sám, je tam s ním umírající francouzský voják, kterého Pavel postřelil. Kvůli tomu má Pavel veliké výčitky svědomí. Po již zmiňovaných dvou dnech a po německé ofenzivě se konečně dostává ke svým přátelům do německého zákopu. Nový úkol celé skupiny je hlídat prázdnou vesnici, což znamená klid, jídlo i pití. Idylka ovšem netrvá dlouho a skupina dostává nový úkol – dostavit se zpět k rotě a evakuovat vesnici, která je pod nepřátelskou palbou. Při francouzském útoku je zraněn i Pavel a Kropp, kterému je amputována noha. V centru zuřící války přichází o život další muž ze skupiny válkou stmelených kamarádů – Müller. Nejtěžší chvíle ovšem teprve mají nastat. Léto roku 1918, Němci prohrávají, vojáci umírají, jídlo, pití i munice docházejí. Pavel přichází o posledního, největšího a opravdového přítele Katczinského. Pavel je na dně, je zničený, sám. On sám a s ním pouze jeho otupělé city, ztracená víra a nepochopení. Život hlavního hrdiny vyhasíná v říjnu 1918, v den, kdy pušky domluvily, granáty dodiskutovali a na západní frontě byl…..klid.

Zdroj: MATURITA HADR/ČESKÝ JAZYK - VŠE/Český jazyk - rozbory děl k maturitě/Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid (1)/9. E. M. Remarque Na západní frontě klid.docx