Ostatní autoři této doby :
Josef Čapek – Ze života hmyzu
Karel Poláček – Bylo nás pět
Eduard Bass – Cirkus Humberto
Zasazení výňatku do kontextu díla
Téma – Negativní vliv techniky na lidstvo. Cit jako výsadně lidská vlastnost. Filosofické zamyšlení
Motiv – lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem
Čas – Budoucnost
Prostor – Nespecifikovaný ostrov v moři, továrna Rossum’s Universal Robots
Kompoziční výstavba – Kompozice je chronologická, Předehra a 3 dějství
Druh – Drama
__Žánr –Vědeckofantastické antiutopické drama __
Literární směr - Česká meziválečná literatura 1. poloviny 20. Století__ __
Vypravěč / lyrický subjekt
- Typy promluv – Vypravěč neurčen. __polylog 4 postav __(Polylog – mnohost hlasů, každý z účastníků komunikační situace mluví o vlastním tématu)
- Veršová výstavba není
- Vyprávěcí způsoby – přímá řeč 4 postav (Fabryho, dr. Galla, Heleny a Domina), Dialogy
Slohový postup vyprávěcí
- Téma, motiv
- Kompoziční výstavba
- Veršová výstavba
Postavy
Harry Domin - Osmatřicetiletý šéf firmy. Chce, aby lidé byli někým, aby nemuseli pracovat. Místo nich
by pracovali roboti, dělníci bez duše
Helena Gloryová - Jednatřicetiletá Dominova manželka. Ztělesnění ženského, citového, laskavého
přístupu k robotům i lidem. Je velmi elegantní
Dr. Gall - přednosta fyziologického a výzkumného oddělení
Dr. Hallemeier - přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů
Stavitel Alquist - za největší hodnotu považuje lidský život a práci, rozumový přístup k životu,
lidskosti
Kontext autorovy tvorby
Karel Čapek
- představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud
- narodil se roku 1890 ve Svatoňovicích
- český spisovatel, novinář, překladatel, dramatik, politik
- vystudoval filozofii a začal psát do Lidových novin spolu s bratrem Josefem
- jeho próza i dramata paří mezi vrcholné české autory
- zajímal se o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury
- předsedou Československého svazu spisovatelů
- uvědomoval si nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle
- odepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii
-Další autorova díla: Bílá nemoc, Krakatit
Literárně/obecně kulturní kontext
Česká meziválečná literatura 1. poloviny 20. Století
Česká próza – Demokratický proud
- Meziválečná česká próza
- Autoři, kteří ho zastupují stojí na pozicích demokracie, obhajují lidství
- Pracovali jako redaktoři v Lidových novinách
- Atmosféra doby: - 1. světová válka, 2. světová válka
- Autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté
Pragmatismus = filozofický směr 20. století, vznikl v USA. Správné je to, co je pro člověka prospěšné.
- Snažili se vybírat i to, co skutečného člověk zajímá, vznikají i knížky o zahradničení, fotbalu, o chovu domácích zvířat, čtenáři se snažili přiblížit i jazykem, do děl vkládají i humor
- Rozvíjela se i literární kritika.
- Do jeho děl se dostávají i utopické prvky.
R.U.R. - Rossumovi univerzální roboti
-jednoduchý jazyk
-odborné pojmy
-novotvar robot (autor také uvažoval o slovu laboř)
-Lidstvo se stalo otroky vlastních vynálezů.
Děj :
Do továrny R.U.R. přijde Helena Gloryová, seznamuje se s lidmi v továrně - s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o ruku a ona souhlasí.
I. dějství O deset let později je Helena v salonu se svou chůvou a hovoří o robotech. Heleně je umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí. Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dárky od kolegů. Sám jí věnuje dělovou loď Netimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona však mnoho neví. Postupně za Helenou přichází Alquist a Gall a vysvětlují jí situaci včetně toho, že se přestávají rodit děti. Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí. V dobré náladě přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit loď a na ní lidé. Z lodi ale začnou vystupovat roboti, takže jsou poslední lidé na světě, obklíčení miliony roboty v jejich vlastní továrně.
II. dějství Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit za peníze. Ale Fabry nestihne včas vypojit elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele a tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.
III. dějství Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej skutečně rozebere. Pak usne a probudí ho smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že i oni mají city a že život nezahyne.