MATURITKA

← Český jazyk

Realismus a naturalismus

Doplněný obsah — není z archivu podkladů, napsáno podle ŠVP. Vhodné ověřit u vyučujícího.

Realismus (2. polovina 19. století) je reakcí na romantickou idealizaci a únik od skutečnosti — usiluje naopak o pravdivý, přesný a všestranný obraz společnosti a lidského nitra, bez idealizace. Typický je princip typizace: na jednotlivé postavě je zobrazeno něco obecného, typického pro celou společenskou vrstvu nebo dobu. Literární hrdina se v ději vyvíjí a mění (na rozdíl od strnulého romantického hrdiny), autor zůstává nad příběhem jako nezúčastněný pozorovatel a svůj názor vyjadřuje spíš volbou tématu a postav než přímým komentářem. Hlavním žánrem je román, jazyk se přibližuje běžné mluvě (hovorová řeč, nářečí). Naturalismus (Francie, 60.–80. léta 19. stol.) jde v tomto směru ještě dál — mechanicky aplikuje na společnost přírodní zákony: člověk je tu tvor zmítaný pudy a vášněmi, jehož osud je předurčen dědičností a sociálním prostředím, bez vlastní vůle a vyšších ideálů; hrdinové bývají z nejnižších vrstev a zobrazují se i ty nejodpudivější stránky života (nemoc, bída, alkoholismus).

Francie

HONORÉ DE BALZAC je autorem rozsáhlého cyklu románů Lidská komedie, do kterého patří i Otec Goriot — příběh starého obchodníka, který zbohatl a všechny své peníze obětoval na to, aby své dvě dcery provdal do vyšší společnosti; ty ho ale, jakmile dosáhnou společenského postavení, zcela opustí a nechají ho zemřít v chudobě a osamění. Dílo je ostrou kritikou peněz jako jediné hodnoty měšťanské společnosti, která ničí i ty nejpřirozenější (rodičovské) vztahy. Rozbor: Otec Goriot

VICTOR HUGO spojuje ve své tvorbě romantismus s prvky sociálního realismu. Chrám Matky Boží v Paříži vypráví o zvoníkovi Quasimodovi, tělesně znetvořeném, ale citlivém muži, jehož neopětovaná láska k cikánce Esmeraldě kontrastuje s pokryteckou touhou zdánlivě zbožného arciděkana Frolla. Bídníci líčí osud bývalého trestance Jeana Valjeana, který se navzdory své minulosti snaží žít čestně a pomáhat druhým, zatímco ho neúnavně pronásleduje policejní inspektor Javert — rozsáhlá freska francouzské společnosti 19. století a jedna z nejslavnějších obhajob soucitu a vykoupení v literatuře. Rozbor: Chrám Matky Boží v Paříži

ALEXANDRE DUMAS starší píše spíš dobrodružné historické romány než ryzí realismus — Tři mušketýři (přátelství a čest v intrikách francouzského královského dvora) a Hrabě Monte Christo (nespravedlivě uvězněný muž se po útěku z vězení stává bohatým a promyšleně se mstí těm, kdo ho zradili).

GUSTAVE FLAUBERT je autorem Paní Bovaryové — románu o Emmě Bovaryové, provinční lékařově manželce, jejíž hlava je plná romantických představ o velké lásce a vzrušujícím životě z četby románů; ve skutečném, všedním manželství je hluboce nešťastná, hledá naplnění v milostných aférách a rozmařilém utrácení, a její příběh končí tragicky (dluhy, zoufalství, sebevražda). Emma Bovaryová dala jméno literárnímu typu “nespokojené ženy”, jejíž iluze se střetávají s realitou.

GUY DE MAUPASSANT je mistrem krátké povídky s přesnou, úspornou stavbou a často nečekanou pointou. Kulička vypráví o prostitutce cestující v jednom kočáře s “počestnými” měšťany za prusko-francouzské války — ti jí ochotně přijmou jídlo, které jim ve chvíli hladu nabídne, ale později ji donutí, aby se (na úkor vlastní důstojnosti) obětovala kvůli jejich bezpečí, a pak jí za to pohrdavě otočí zády — ostrá kritika pokrytecké měšťanské morálky. Rozbor: Kulička

ÉMILE ZOLA je hlavním představitelem francouzského naturalismu. Román Zabiják sleduje pradlenu Gervaisu, jejíž muž propadne alkoholismu — alkohol (symbolizovaný i destilačním “zabijákem”, strojem v krčmě) postupně zničí celou rodinu a dovede ji k naprostému úpadku; dílo je syrovým zobrazením bídy pařížské dělnické čtvrti bez jakékoliv idealizace. Zolova Nana líčí osud prostitutky, která se stane symbolem morálního rozkladu vyšší společnosti, kterou zároveň přitahuje i ničí. Rozbor: Zabiják

JULES VERNE je zakladatelem vědeckofantastické literatury a mistrem dobrodružného románu — Pět neděl v balóně, Vynález zkázy i další díla kombinují přesně propočtenou (na svou dobu) techniku s napínavým dějem a fascinací pokrokem.

Rusko

LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ patří k největším románopiscům světové literatury. Vojna a mír je monumentální historický román zasazený do napoleonských válek, sledující osudy několika ruských šlechtických rodin. Anna Karenina je společenský román o vdané ženě, která se zamiluje do důstojníka Vronského a poruší tak nepsaná pravidla vyšší společnosti — cena, kterou za svou vášeň zaplatí (společenské zavržení, ztráta syna, žárlivost a beznaděj), ji nakonec dožene až k sebevraždě. Rozbor: Anna Karenina

FJODOR MICHAJLOVIČ DOSTOJEVSKIJ je zakladatelem moderního psychologického románu — jeho postavy prožívají hluboké vnitřní rozpory mezi vinou, vírou, rozumem a vášní. Zločin a trest sleduje chudého studenta Raskolnikova, který zavraždí starou lichvářku, protože si namluvil, že jako “výjimečný člověk” má právo překročit obyčejnou morálku — zbytek románu je studií jeho psychického rozkladu a nakonec i cesty k pokání. Bratři Karamazovi a Idiot dále rozvíjejí Dostojevského ústřední témata viny, svobody a víry.

ANTON PAVLOVIČ ČECHOV je mistrem tzv. lyrického dramatu — jeho hry (Višňový sad, Strýček Váňa, Tři sestry) nemají velký vnější děj, soustředí se místo toho na city a myšlenky postav, na míšení tragiky s všední komikou a na to, co zůstává nevyřčeno. Čechov je zároveň mistrem krátké povídky (Dáma s psíčkem).

Norsko

HENRIK IBSEN je zakladatelem moderního realistického dramatu. Jeho hra Nora (v originále Domeček pro panenky) končí scénou, kdy hlavní hrdinka opouští manžela a děti, protože si uvědomí, že v manželství byla vždy jen “loutkou” bez vlastního rozhodování — pro dobovou společnost šokující a přelomové zpochybnění postavení ženy v manželství.

Cvičení