Petr Bezruč
Charakterisitka literárního kontextu:
Století: 90.léta19.století
Směr: Generace buřičů, Česká moderna (použití moderních směry, využití symbolů metafor, ale jsou srozumitelné pro společnost)
Další autoři dané doby: Victor Dyk
František Gellner
Stanislav Kostka Neumann, Fráňa Šrámek
Další dílo autora: Stužkonoska modrá
Básně vydávána od 1899 v časopise Čas, sbírka vydávaná časopisem Slezské číslo, v roce 1909 byla vydána knižně Slezské písně (původně 51 básně, 88 básní)
Charakteristika literárního díla:
Literární forma: poezie
Literární druh: lyricko-epický
Žánr: sociální a národnostní balada
Tematická složka díla:
Náměty:
1. Sociální situace na Slezsku
2. Národnostní útlak
3. milostné zklamání a rezignace na rodinné štěstí
4. Zdravotní problémy
Téma:
Sociální, (sociální balady, kritika společnosti)
národnostní (např. rozdílnost mezi Prahou a Slezkem)
intimní (subjektivní tulumená, vyjadržení stezku po rodinném krbu, smutek nad ztrátou mile, osamělost, pocit rezignace)
Sbírka 88 balad
Maryčka Magdonová:
Námět, téma: těžký život ve Slezsku
Záměr autora: kritika panstva a společnosti
Motivy: sirota, snaha přežít, sebevražda
Charakteristika postav: Maryčka – sirotek, hodná, starostlivá
Prostředí: Ostravsko, Frýdek
Ostrava:
Námět, téma: život horníka
Záměr autora: kritika společnosti a panstva
Motivy: horník, jenž se chce vzepřít panstvu, revolta
Charakteristika postav: sám autor – horník, nespokojen se situací a panstvem
Prostředí: důl v Ostravě
Škaredý zjev:
Námět, téma: život obyčejného Slezana
Záměr autora: kritika panstva a společnosti
Motivy: život dělníka
Charakteristika postav: sám autor – poukazuje na smýšlení panstva k obyčejným lidem
Prostředí: Slezsko
Ondráš:
Námět, téma: změny ve Slezsku
Záměr autora: kritika společnosti, poukázat na nucené změny
Motivy: autor líčí Ondrovi změny ve Slezsku
Charakteristika postav: Ondráš - slezský zbojník, symbol starého Slezska
sám autor - líčitel změn ve Slezsku
Prostředí: Beskydy
Kompoziční složka díla:
Postoj autora: -ich i -er forma, subjektivita
Paralely
Kontrasty
Využití symbolů – slezský bard - ., kovkop - ….., markýz Gero - ……..
Jazyková složka díla:
Útvar jazyka: nespisovný – nářečí - ………..
Lexikální prostředky: eufeismus - Pod vozem zhasla Magdonova vdova
Slohový postup: vyprávějící, úvahový
Tropy a figury: Personifikace: Krčí se hroby
Metafora: V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla
Hyperboly
Vlastní názor: Sbírka se četla velice dobře. Básně byly velice čtivé a zajímavé i z důvodu, že pojednávaní o mém rodném kraji. – příliš málo
U jednotlivých básní je třeba vyjádřit jejich jazykovou stránku
Intimní
Červený květ – Symbolizuje život na slezsku x praha, tj. zde byl život těžky a když rozkvete (rudý květ) není opěvován X květ růže je opěvován ale je křehký (Bezruč X Čelakovský)
Labutinka – Nešťastná láska, kdy se básník zamiluje do Labutinky (krásné ženy), ale rodiče ho žádají aby počkal, po návratu dovídá se, že s ní může kdokoliv spát. Mrzí ho zrada, ale nesoudí ji, nemohla za její situaci. Rezignace.
//Epizeuxus (Labutinka, Labutinka, Labutinko černobrvá!)
Jen jedenkrát – paralela (Slunce a lidé X básník a láska) => strach z neznámého, který se rozvine do promarněné šance, nad kterou je pozdě litovat. (vyženou slunce a pak si všimnou krás, co způsobil sluneční svit, básník se uzamknul do sebe, ale ve stáří je pozdě se otevřít lásce)
Motýl – K básníkovi přilétá motýl, ale on ho posílá pryč od sebe, neví co by si s ním počal (Motýl – Láska štěstí)
Sociální
Ostrava – Život horníka, který je znaven prací v dole, volající po revoluci. Doufá ve spravedlnost a odpaltu.
Maryčka Magdónova – Poměry na Slezsku, dívce umřou rodiče, nucena krást, aby uživila sourozence, je však zatčena. Lepší spáchá sebevraždu, aby ušetřila si trápení. Pohřbena na okraji hřbitova bez kříže (způsob pohřbu pro sebevrahy)
Žermanice – Krásná mladá žena chodí za těžkou prací/robotou a stářím ztrácí krásu.
Národnostní
70 000 – Poněmčení a popolštění slezských obyvatel, přirovnání k vyhrabání 70 000 hrobů; lid prosí Boha, ale marně.
Kantor Halfar – SB. Popisuje dění na Slezsku, kdy se z českých škol staly polské. Halfar učí česky, proto má problémy, pořád hledá místo. Paradoxně ho nalezne (sebevražda => místo na hřbitově)
Praga caput regni – Kontrast mezi Prahou a Slezskem (severem), Pražené oplývají rádoby vlastenectvím, starají se jen o sebe, místo toho, aby pomohli zlepšit situaci na hranicích, kde jsou poněmčovani nebo popolštěni. Vzkazují praze ať si to vlastenectví nechaj.