Franz Kafka – Proměna
(Můžete začít až na stránce 3, v první části píšu o Kafkově životě.)
Údaje o narození a smrti, místo, rodina
- *3. 7. 1883 Praha
- †3. 6. 1924 Rakousko
- Český, německy píšící spisovatel židovského původu
- Mateřský jazyk němčina, ale hovořil i plynně česky a francouzsky
- Narozen v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií
- Měl dva bratry, kteří zemřeli v dětství a tři sestry, které zemřely v koncentračních táborech.
Mládí, studie
- Studoval na gymnáziu na Malé straně
- Mezi roky 1901 – 1906 studoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě
- Začal pracovat v pojišťovně, ale byl zde velice nešťastný
- Franz navázal vztah s několika ženami, ale nikdy se s žádnou neoženil
Další život
- Důležitá žena v jeho životě se jmenovala Milena Jesenská, přeložila jeho první díla do češtiny
- Přátelila se s Kafkou celý jeho život
- Viděli se jen dvakrát, ale udržovali spolu korespondenční styk
- Roku 1917 onemocněl tuberkulózou
Díla autora
- Obecná charakteristika díla
- na díla i na sebe kladl vysoké nároky, proto za jeho života vyšla pouze jedna desetina všech děl
- zbytek děl vydal posmrtně jeho přítel Max Brod, všem proti autorově poslední vůli
- i přes to spoustu jeho děl vůbec nevyšlo, protože je spálila jeho manželka, gestapo, nebo sám Kafka
- díla mají zajímavé zápletky, které však nejsou vyřešeny
- hrdinové jsou bez bližších charakteristik
- díla připomínají úřední protokoly
- Cyklus Rozjímání (1908)
Sbírka povídek (Cesta domů, Děti na silnici, Nezvěstný)
- Povídka Ortel (1912)
Syn oznámí zásnuby otci. Pohádají se a otec syna odsoudí k smrti utopením. Syn skočí z mostu.
- Román Nezvěstný (1912 – 1914)
Syn je sveden služebnou a ona otěhotní. Rodiči je vyhnán do Ameriky, zde nachází práci, ale několikrát ji změní, úspěšně pak několik let pracuje jako technický poradce v divadle.
- R. Proces (1925)
Josef je zatčen, není známo proč. Soudy jsou vedeny o něm, bez něj. Dva muži jej odvedou za město, chtějí, aby se sám zastřelil. Neudělá to. Bodne jej jeden z mužů.
- R. Zámek (1922)
Zeměměřič K. dostane práci na zámku. Ve vesnici u zámku bydlí, ale zámek nikdy nenajde, ani se mu nepodaří kontaktovat nikoho ze zámku. Konec je otevřený
Proměna
Úryvek z knihy
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz…
Největší okamžité zlepšení situace jim ovšem jistě snadno přinese změna bytu; vezmou si teď menší a levnější a přitom lépe položený a vůbec praktičtější byt, než je nynější, který vybíral ještě Řehoř. Jak si tak povídali, zadívali se pan a paní Samsovi na svou čím dál čilejší dceru a skoro zároveň je napadlo, jak za poslední dobu přes všechno soužení, od něhož jí pobledly tváře, rozkvetla v krásnou a kyprou dívku. Umlkli, a dorozumívajíce se skoro nevědomky pohledy, pomysleli si, že bude teď načase, aby pro ni také vyhledali hodného muže. A připadalo jim jako dotvrzení jejich nových snů a dobrých úmyslů, když u cíle jejich cesty dcera prví vstala a protáhla své mladé tělo.[1]
Děj
Řehoř Samsa se jednou ráno probudil a zjistil, že se proměnil ve velký hmyz. Nestihl tedy vlak a nesplnil pracovní úkol. Učil se používat svoje nové tělo. Když se rodina dostala do jeho pokoje, zděsila se. Jediná sestra se o něj nejdříve starala, pomáhala mu, nosila mu jídlo, ale po nějaké době v něm přestala vidět svého bratra a viděla v něm jenom hmyz. Řehoř myslel a cítil jako člověk, proměna byla pouze tělesná. Markéta s matkou odklízely nábytek v Řehořově pokoji, Řehoř se nechtěl vzdát svého oblíbeného obrazu. Když matka viděla Řehoře, ulekla se a omdlela. Markéta běžela pro esenci, aby matku vzkřísila. Řehoř běžel za sestrou, aby jí poradil, kterou lahvičku má vzít a přitom byl trošku poraněn střepem z lahvičky, která Markétě spadla. Když přišel otec, myslel si, že se Řehoř dopustil násilí. Otec po něm házel jablka a jedno jablko ho velmi zranilo. Řehoř vyděsil svým vzhledem i uklízečku a muže, kterým rodina z finančních důvodů pronajala byt. Řehoř pochopil, že všem překáží a nechtěl být na obtíž. Zemřel. Z jeho smrti měli všichni radost a zapomněli na něj.
Analýza uměleckého textu
Část první
- Téma a motiv:
Přeměna člověka v ohavný hmyz a proměna vztahů v rodině. Zhmotnělá metafora, pocit odcizení člověka ve světě i ve vlastní rodině.
- Časoprostor:
Děj se odehrává v bytě Řehoře Samsy v nejmenovaném městě na počátku 20. let 20. století.
- Kompoziční výstavba:
Tři kapitoly:
-
- první: brouk a rodina se vyrovnávají s nastalou situací,
- druhá: způsob jak spolu žít,
- třetí: odcizení, smrt brouka = vysvobození.
Děj je psán chronologicky, členěn do odstavců, gradace v konci příběhu.
- Literární druh a žánr:
- novela,
- epika.
Část druhá
- Vypravěč:
- Dílo je psáno er-formou
- Postavy:
- Řehoř – člověk přeměněný v hmyz, cestovní úředník, nevýrazný, svědomitý, snížená sebedůvěra, prchlivý
- matka – matka Řehoře, hmyz za svého syna nepovažuje, přemáhá odpor k broukovi, opatrná s starostlivá
- sestra – Řehořova sestra Gréta, hmyzu se snaží pomoci, ale před matkou to nedává najevo, později se mu ale přestává věnovat. (rozporné chování)
- služebná – nebála se Řehoře, necítila k němu nic, jediná ho navštěvovala a později ho uklidila
- Typy promluv:
- převážně monology
Část třetí
- Styl a jazyk: věcný, přísně racionální
- Funkce, tropy, figury:
- funkce je výchovná,
- figury a tropy dílo nemá
Literárně historický kontext
- Kontext autorovy tvorby:
literární počátky jsou verše, později kratší prozaické útvary, dále větší próza, pak Proměna, rozsáhlé romány
- Literární/ obecně kulturní kontext:
autorův existenciální pocit člověka ovlivnil literární tvorbu zvláště po 2. světové válce, předznamenal absurdní drama
- Hlavní myšlenka textu:
Odcizení člověka ve světě i mezi nejbližšími.
- Názor na knihu:
Dílo je racionální, styl je věcný a byl mi blízký.
Divadelní nebo filmové zpracování
- Dílo nemá filmové zpracování.
- Dílo má divadelní zpracování.
- Podobná myšlenka společných děl
- John Steinbeck (O myších a lidech)
- Americký spisovatel
- Nositel Nobelovy ceny
- Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby)
- Americký spisovatel
- Výrazný představitel ztracené generace