__DIVÁ BÁRA __Božena Němcová
Romantismus: spadá do období 30. a 40. let 19. století. Řada revolucí vyvolala růst politického uvědomění a nastolila otázku národní svobody. Čeština se postupem stávala jazykem veřejného života a projevem národního cítění. Bylo založeno i několik organizací jako např. Matice česká a také došlo k rozvoji divadel a časopisů. Probudilo se i emancipační hnutí žen, což se stalo hlavním motivem pro díla Boženy Němcové.
Literární období: romantismus
Literární druh: epika
Literární žánr: novela
Další díla : Národní báchorky a pověsti /1845-1847/
Slovanské pohádky a pověsti / 1857\-1858/
Obrazy z okolí Domažlického
Babička – Obrazy z venkovského života – /1855/
povídky – Baruška /1853/, Dobrý člověk /1858/, Pan učitel /1860/, Pohorská vesnice, /1856/, V zámku a podzámčí / 1856/\.Místo a doba děje: Vesnice Vestec, 19. století
Děj: Ve vesnici Vestec se pastýřovi Jakubovi a jeho ženě narodila dcera, a protože matka po porodu náhle zemřela, dostala dívka jméno po matce – Bára. Bára byla nebojácné a statné děvče, které pomáhalo otci pást husy a krávy a ve volném čase se přátelila s Jozífkem a Eliškou. Lidé z vesnice ji však neměli rádi. Říkali o ní, že je divá a že ji přinesla polednice. Když Eliška dorůstala, poslala ji matka do Prahy k bohaté tetě, kde se zamilovala do mladého lékaře. Po jejím návratu ji však matka oznámila, že se musí vdát za správce. Eliška se trápila a pak se svěřila Báře a pověděla ji, že se zamilovala do lékaře v Praze. Bára jí chtěla pomoct, a proto využila toho, že se po vesnici rozneslo, že v lese, kterým správce chodí domů, straší. Převlékla se za bílé strašidlo, a když se jednou správce vracel domů, vystoupila proti němu a hrozila mu smrtí, pokud nepřestane chodit na námluvy k Elišce. Lidé z vesnice poznali, že strašidlem byla Bára a za trest ji zavřeli do umrlčí komory. Bára se ale nebála a přečkala tam celou noc. Když ráno procházel kolem komory myslivec, zastavil se u ní, aby Báru požádal o ruku, protože ji už dlouho miloval. Eliška se nakonec také vdala za milovaného lékaře.
Hlavní postavy: Bára- dcera hlavního pastýře, nebojácná, chytrá, silná, zastává se slabších Elška- kamarádka Báry, dobrosrdečná, mají se s Bárou velice rády Jozífek- kamarád Báry a Elšky, malý slabí hoch, ostatní hoši ho šikanují, Bára ho brání
Autorův záměr (Hlavní myšlenka díla): Božena Němcová se snažila o zlepšení postavení žen ve společnosti. V postavě Báry ztvárnila ženu nového typu – dívku bez bázně a strachu, průbojnou a samostatnou, která aktivně zasahuje do dění kolem sebe a dokáže bojovat s vesnickými pověrami.
Jazykové a kompoziční prostředky: Převažuje spisovná čeština, věty jsou dlouhé. Vyskytuje se zastaralá slova nebo historismy.
Vlastní hodnocení, aktuálnost: Tento příběh je plný lásky. Božena Němcová zde vylíčila, že ženy, i když jsou brány jako něžná stvoření, mohou být stejně statečná jako muži.