60.–80. léta 19. století jsou dobou skutečného rozkvětu české kultury — vzniká Sokol, pěvecký spolek Hlahol, Umělecká beseda, otevírá se Prozatímní divadlo (předchůdce Národního divadla, na jehož stavbu se v té době vybírají veřejné sbírky). Mladá generace spisovatelů se rozděluje do tří skupin, pojmenovaných podle almanachů/časopisů, ve kterých publikovala.
Májovci (60.–70. léta)
Almanach Máj (1858) vzniká na počest Karla Hynka Máchy — jako výraz obdivu ke geniálnímu básníkovi, kterého jeho vlastní generace (obrozenci) plně neocenila. Májovci se odvracejí od výlučně národních a historických témat k zobrazení současnosti, chtějí povznést českou literaturu na světovou úroveň a otevřít ji širšímu evropskému rozhledu; oblíbenými žánry jsou balady se sociálním podtextem, povídky, fejetony a společenské romány.
JAN NERUDA je nejvýznamnějším představitelem májovců — básník, prozaik i dlouholetý redaktor Národních listů. Sbírka Balady a romance kombinuje lidové motivy s expresivním, moderním výrazem. Povídky malostranské zachycují každodenní život, drobné lidské osudy a osobitá figurky pražské Malé Strany 19. století s jemným humorem i soucitem — jsou dodnes jedním z nejčtenějších obrazů starého pražského maloměšťáctví. Rozbor: Povídky malostranské
JAKUB ARBES je tvůrcem osobitého žánru romaneto — kratší, dramatické prózy stavějící na napětí mezi tajemným, zdánlivě nadpřirozeným jevem a jeho nakonec vždy racionálním, vědeckým vysvětlením (Newtonův mozek, Svatý Xaverius, Ďábel na skřipci).
Lumírovci (70.–80. léta)
Časopis Lumír dal jméno skupině, jejímž cílem bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň prostřednictvím překladů světové poezie, sledování moderních evropských trendů a literárních experimentů s neobvyklými básnickými formami (sonet, rondel).
JAROSLAV VRCHLICKÝ je nejplodnějším českým básníkem 19. století, dramatikem i překladatelem. Sbírka Eklogy a písně a řada dalších básnických cyklů ukazují jeho formální mistrovství; drama Noc na Karlštejně (komedie o tom, jak se Karel IV. snaží ochránit hrad Karlštejn před přítomností žen, ale nakonec ho i tak jedna z dvorních dam přelstí) je dodnes jednou z nejoblíbenějších českých historických komedií. Rozbor: Noc na Karlštejně
JOSEF VÁCLAV SLÁDEK patřil formálně k lumírovcům, tematicky je ale spíš spojován i s ruchovci — píše venkovskou a přírodní lyriku, epickou poezii inspirovanou vlastní cestou do Ameriky a rozsáhlou dětskou poezii (dodnes se učí ve školách).
Ruchovci (70.–80. léta)
Almanach Ruch (1868, stejný rok, kdy byl položen základní kámen Národního divadla) vychází z přesvědčení, že literatura má především sloužit národu — navazuje tak spíš na tradici národního obrození než na kosmopolitní ambice lumírovců. Typická jsou národní témata, venkovská próza a historické náměty.
SVATOPLUK ČECH je básník a autor tzv. “broučkiád” — satirických próz o měšťanovi panu Broučkovi, kterého autor situuje do fantastických prostředí (minulost, Měsíc), aby skrze jeho pohodlnou malost a sobectví zesměšnil maloměšťáckou českou společnost své doby.
ALOIS JIRÁSEK se věnuje historické próze napříč téměř celými českými dějinami a ve svém díle výrazně vyzdvihuje husitství jako vrchol národních dějin — patří k nejčtenějším a nejadaptovanějším českým autorům historických románů vůbec.
VILÉM MRŠTÍK (spolu s bratrem Aloisem Mrštíkem) napsal drama Maryša — tragický příběh dívky, kterou rodiče proti její vůli provdají za bohatého, ale krutého vdovce; Maryša nakonec manžela otráví, protože jinak úniku ze svého neštěstí nevidí. Hra je dodnes jednou z nejsilnějších českých dramat o síle společenského nátlaku na jednotlivce. Vilém Mrštík je zároveň autorem naturalistického románu Santa Lucia. Rozbor: Maryša
Cvičení
- Vysvětli, čím se lišil program májovců (přítomnost, Evropa) od programu ruchovců (národ, historie).
- Porovnej Nerudovy Povídky malostranské s Arbesovým romaneto — v čem se liší jejich přístup k “tajemnu” v běžném životě?
- Vysvětli, proč je drama Maryša dodnes čteno jako silně aktuální, i když vzniklo v 19. století.