MATURITKA

← Český jazyk

Jan Neruda - Povídky Malostránské

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ

Literární druh: epika

Literární žánr: soubor povídek (vycházely samostatně časopisecky)

Téma: život v Praze na Malé Straně

Motivy: obraz každodenního života, kritika maloměšťáctví

Časoprostor: polovina 19. století, Malá Strana

Kompoziční výstavba: chronologická, jednotlivé povídky rozděleny na kapitoly, povídky začínají popisem a charakteristikou hlavních postav, u většiny povídek er-forma (U Tří lilií – ich-forma)

Období: společně vydané r. 1877, ale vycházely samostatně časopisecky (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír.. )

Týden v tichém domě

Téma: popis všedního života na Malé Straně

Motivy: chudoba, láska, každodenní život

Postavy: paní Bavorová, Václav (syn Bavorové), Matylda (starší dcera pana Domácího), Valentina (mladší dcera pana Domácího), pan Domácí (vedoucí Václava, pracuje na úřadě), Josefínka (stará se o slečnu Žánynku), pan Loukota (miluje Josefínku)

Děj

Rozděleno do 25 kapitol. Odehrává se, jak název napovídá, v rámci jednoho týdne. Vyskytuje se v něm velký počet hlavních i vedlejších postav. Ústřední roli zde hraje rodina Bavorových - syn Václav má zobrazovat mladého Nerudu, jeho matka si musí přivydělávat praním u domácích, ale i tak nemá syn na studia. Pracuje proto prozatím v úřadě u pana domácího. K dalším nájemníkům patří slečna Žanýnka (umře na začátku povídky) a slečna Josefínka, o kterou má zájem pan Loukota, avšak jeho láska k ní není opětována. Václav má být později propuštěn z úřadu (byl obviněn z psaní neslušných básniček o prezidentovi) a vzájemné vztahy jednotlivých postav se postupně zamotávají. Určité rozuzlení přichází na konci, když paní Bavorová vyhraje loterii, čímž její rodina stoupne v očích ostatních lidí z ulice a Václav může dostudovat.

Pan Ryšánek a pan Šlégl

Téma: bezdůvodná nenávist mezi panem Ryšánkem a panem Šléglem

Motivy: malichernost lidských rozepří, neochota antipatie překonávat

Postavy:

pan Ryšánek – starší, vyšší, slabší; nemluví s panem Šléglem, protože mu dala jedna žena přednost před ním

pan Šlégl – zavalitý, fyzicky statnější; vede s panem Ryšánkem tichou válku __ __

Děj

Kratší povídka, zápletka se odvíjí od dlouholetého nepřátelství pánů Ryšánka a Šlégla. Oba kdysi měli zájem o stejnou ženu, s níž se nakonec oženil pan Šlégl. Bývalí sokové spolu nyní nepromluví ani slovo, ačkoli každý večer navštěvují stejný hostinec a sedávají u stejného stolu. Když jednou Ryšánek onemocní, uvědomí si pan Šlégl, že si na něj po těch letech již vlastně zvykl. Poté, co se Ryšánek uzdraví, mu Šlégl nabídne tabák a začnou spolu po dlouhých letech tiché nenávisti opět hovořit.

Přivedla žebráka na mizinu

Téma: šíření pomluv od pomstychtivé osoby

Motivy: chudoba, žebračina, pomluvy, pomstychtivost, ovlivnitelnost

Postavy:

pan Vojtíšek – skromný, milý, laskavý; ačkoliv je chudý, nežebrá jako ostatní; neodmyslitelná postava Malé Strany

bába Miliónová – žebračka; pomstychtivá; po odmítnutí panem Vojtíškem o něm roznesla pomluvu

Děj

Pan Vojtíšek, slušný a proto oblíbený malostranský žebrák, se potká před chrámem sv. Mikuláše s žebračkou, jež se chce přiživit na jeho popularitě. Vojtíšek ji odmítne a ona o něm ze zlosti začne rozšiřovat klepy, že má na Starém Městě nemovitosti a na chudáka si jen hraje. Drby se brzy rozšíří, Vojtíšek přestane dostávat almužny a přesune se do jiné čtvrti. V zimě ho najdou umrzlého na Újezdě, vyhublého a v chatrném oblečení.

O měkkém srdci paní Rusky

Téma: pomluvy nebožtíků, pohřby

Motivy: pomluvy na pohřbech, smutek, neschopnost mlčet

Postavy:

paní Ruska – pomlouvačná; záškodnická; ráda chodila na pohřby, ať už byla pozvána, či nebyla

Děj

Jedno na Malé Straně zemřel zámožný obchodník pan Velš. Byl mu uspořádán pohřeb, na který kromě pozůstalých přišla i paní Ruska. Netrvalo dlouho a paní Ruska spustila svojí známou pomlouvačnou písničku. Pozůstalým po chvíli došla trpělivost a zavolali na ni komisaře, který je z pohřbu vyprovodil. Bylo jí zakázáno chodit na jakýkoliv pohřeb. Paní Ruska se však přestěhovala do bytu k Oujezdské bráně, kterou musel projít každý pohřeb. Pokaždé, když paní Ruska zahlédla blížící se pohřeb, vyběhla z bytu a srdečně plakala.

Večerní šplechty

Téma: přátelství mezi kamarády

Motivy: vysokoškolští studenti, přátelství, schůzky na střeše a za vikýřem

Postavy: Hovorka (sám Neruda), Jäkl, Kupka, Novomlýnský__ __

Děj

Tato povídka nemá přímý děj, slouží spíše jako Nerudova vzpomínka na vysokoškolská léta a na jeho kamarády. Pravidelně se scházeli na střeše za vikýřem, aby si popovídali, zasmáli se a zakouřili si. V této povídce je tématem nejstarší vzpomínka jejich života. Poté Jäkl vypráví o vztahu k Lízince Perálkové, do které byl zamilovaný a která nečekaně porodila kluka.

Doktor Kazisvět

Téma: maloměšťácký strach z cizinců a jakékoliv odlišnosti

Motivy: neúcta, odmítání léčby pacientů,

Postava: Heribert – doktor, který odmítá léčit lidi; nerad se stýká s lidmi; zachrání radu Scheplera před pohřbením zaživa

Děj

Hlavní postava, doktor Heribert, je podivín, jenž odmítá léčit a vůbec stýkat se s lidmi. Ostatní ho nezdraví a nemají ho v úctě. Když však během pohřbu rady Scheplera došlo k nehodě a nebožtík vyklouzl z rakve, zjistil kolemjdoucí Heribert, že je starý pán ještě živý. Pan Kejřík, který měl ze smrti rady prospěch, ho okamžitě nazval Kazisvětem. Tato přezdívka doktorovi zůstala, ačkoli nyní ho již lidé zdravili a vůbec u nich stoupl v ceně. On se však nijak nezměnil a nemocné stále odmítal.

Hastrman

Téma: zklamání pana rybáře (Hastrmana)

Motivy: lidskost, cena předmětů není tak důležitá jako cena lidí

Postavy:

pan Rybář/Hastrman – rybář; bydlí u své dcery a zetě; má sbírku kamenů; nosí zelený kabát s dlouhými šosy a široký klobouk – proto se mu přezdívá hastrman

dcera, zeť

Děj

Hlavním hrdinou je zde pan Rybář, přezdívaný hastrman kvůli svému zelenému kabátku s dlouhými šosy a širokému klobouku. Často se procházel s cizinci a toužil po moři. Doma si uchovával sbírku kamenů, o které se jeho známí domnívají, že má vysokou cenu. Když se pan Rybář dozví od profesora matematiky a přirodopisu, že se nejedná o drahokamy, zesmutní a rozhodne se sbírky zbavit a začne kameny vyhazovat z okna. Všimne si ho však jeho zeť a ujistí ho, že ho rodina bude mít ráda stále, i když není bohatý, protože pravé bohatství mají právě v něm a ne v „drahých kamenech“.

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku

Téma:

Motivy:

Postavy: pan Vorel

Děj

Roku 1840 si pan Vorel otevřel svůj krám s krupicí U Zeleného anděla. Jeho sousedé ho však brali jako cizího, a proto k němu do obchodu nikdo nechodil i přesto, že se jeho krám leskl novotou. Pan Vorel si proto koupil pěnovku, aby vypadal alespoň trochu jako jeho sousedé. O deváté hodině k němu přišla slečna Poldýnka. Pan Vorel z dlouhé chvíle, kdy nikdo do jeho obchodu nezavítal, bafal ze své pěnovky, ale když slečna Poldýnka vstoupila do obchodu plného dýmu, opět se o panu Vorlovi roznesly pomluvy, že všechno zboží v jeho krámu je začouzené a vyuzené. Proto k panu Vorlovi nikdo do obchodu nechodil. Po 5 měsících začnou obchod navštěvovat Židé, proto se pan domácí rozhodně, že pana Vorla i s obchodem nechá vystěhovat. Pan Vorel to neunese a v obchodě se oběsí.

U tří lilií

(nejedná se přímo o povídku, spíše zde autor popisuje překvapivý moment z jeho života)

Téma: překvapivý moment autorova života

Motivy: taneční zábava, romance, smrt

Postavy:

Děj

Autor si na taneční zábavě vyhlédne jednu dívku, ale když se s ní chce blíže seznámit, přijde pro ni její sestra a dívka odchází. Zanedlouho se však vrací a překvapenému vypravěči oznámí, že důvodem její nepřítomnosti byla smrt její matky. Autor spolu s dívkou odcházejí v burácející bouři a dochází k jejich tělesnému sblížení. (ICH-FORMA!!)

Svatováclavská mše

Děj

Neruda vypráví svůj příběh z dětství, když se nechal přes noc zavřít v katedrále svatého Víta, neboť věřil, že zde v noci slouží mši duchové králů a i samotný sv. Václav. Ze strachu a hladu však v chrámu usne a probudí se až na ranní mši, kde spatří svoji matku a tetu, na které počká před katedrálou. S pláčem poté políbí matce ruku. (ICH-FORMA!!)

Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno

(další z autorových vzpomínek, opět psáno ich-formou)

Děj

obrázek vynechánPsáno o letošních Dušičkách

Téma: nerozhodnost

Motivy: přátelství, láska, smrt

Postavy:

Máry – osamělá; nemohla si mezi dvěma muži rozhodnout

Jan Rechner – rytec, přítel Cibulky

Vilém Cibulka – kupec, přítel Rechnera

Děj

obrázek vynechánFigurky

Téma: snaha najít klid na neklidné Malé Straně

Motivy: hluční sousedé, nedobrovolné zapojení do malostranského života, souboj

Postavy: koncipient Krumlovský, bytná konduktorka, obyvatelé domu (malíř, Otýlie atd.)

obrázek vynechánDěj

Jazykové prostředky

JAN NERUDA

Zdroj: MATURITA HADR/ČESKÝ JAZYK - VŠE/Český jazyk - rozbory děl k maturitě/Jan Neruda - Povídky Malostránské/7. Povídky malostranské .docx