Námět: reakce na válku ve Španělsku, s námětem přišla jeho žena Olga, varování před totalitou
Téma a motiv: dilema matky, výzva k boji proti fašismu a válce, mateřská láska, ochrana vlasti, ženský a mužský pohledu na svět (muži touží po hrdinství, ale ženy si uvědomují důležité hodnoty) nesmyslnost válek, války berou děti matkám, je hloupost snažit se být hrdina, výzva k boji
Časoprostor: občanská válka (20.) století, blíže neurčený prostor, v pokoji Richarda
Kompoziční výstavba: chronologicky, 3 jednání
Literární druh a žánr: protiválečné drama – psychologická divadelní hra
Vypravěč: forma scénáře, monology, dialogy, replika
Postavy: Matka Dolores – silná a citlivá žena, je matka 5 synů, které miluje nadevše, 4 postupně zemřeli během války -> posledního syna úzkostlivě brání
Otec Richard – manžel, umřel ve válce v Africe
Ondřej – syn, lékař, zemřel při léčení malárie v Africe
Jiří – syn, pilot, který se zabil při pokusu o rekord
Petr – syn, zajímá se o politiku, umřel v občanské válce
Kornel – jeho dvojče, baví ho politika, je ale v jiné straně, také zemřel v občanské válce
Toni – syn, nejmladší syn, citlivý a bázlivý, ale ví, že bránit vlast je jeho povinnost, matka ho tam nechce prvně pustit, ale nakonec ho pustí
Vedlejší postavy: Mužský hlas v ampliónu, Ženský hlas v ampliónu
Vyprávěcí způsoby: přímá řeč, scénické poznámky
Typy promluv: fiktivní dialogy matky s mrtvými
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: spisovná čeština, hovorová čeština, objevují se německá, anglická i francouzská slova,
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku: přirovnání, hyperbola, eufemismus = zjemnění
Kontext autorovy tvorby: vzniklo v období, kdy Čapkovy knihy varovaly především před totalitou a fašismu
O autorovi:
- narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích do rodiny lékaře
- dětství prožil v Podkrkonoší v Úpici
- nejmladší ze tří dětí (Josef – malíř, spisovatel; Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
- žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel, kritik, esejista, cestovatel, psal knihy pro děti
- znal se Masarykem (Hovory s TGM), oficiální autor; mluvčí Hradu
- studoval gymnázium v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku
- přešel do Brna => maturoval v Praze, potom FF UK (studoval – filozofii, estetiku, dějiny výtvarného
- umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku)
- po škole vychovatel => knihovník Národního muzea => do r. 1938 redaktor Národních listů a
- Lidových novin, ve Vinohradském divadle 1921-23 jako dramaturg a režisér
- zvolen prvním předsedou československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů)
- nenarukoval do 1. sv. v. z důvodu onemocnění vysychání míchy
- jako dramaturg Vinohradského divadla se seznámí se svoji budoucí ženou, spisovatelkou a herečkou Olgou Scheinpflugovou
- po abdikaci E. Beneše v roce 1938 se stal posledním symbolem první republiky
- za život byl 7x nominován na Nobelovu cenu, ale ta mu nebyla udělena z politických důvodů
- Čapek byl velice dobrým amatérským fotografem
- patřil mezi přední sběratele etnické hudby (dnes v majetku Náprstkova muzea)
- často cestoval, rád zahradničil, měl rád zvířata, sbíral LP desky
- zemřel na zápal plic, když pomáhal během záplav, kdyby nezemřel, skončil by jako jeho bratr v koncentračním táboře
Dílo:
- novinářská a prozaická činnost__ __– začal ji tvořit před 1. sv. se svým bratrem
Fejetony - Zahradníkův rok, Jak se co dělá, Měl jsem psa a kočku, Italské listy, Cesta na sever, Výlet do Španěl
- utopická tvorba__ __– poukazuje na pomyslnou hrozbu zneužití lidských vynálezů, které se rychle vyvíjí
drama – R.U.R., Věc Makropulos romány – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky
- noetické období = poznávací, vychází z pragmatismu, který ho ovlivnil = filozofický směr 20. stol. zrozený v USA – pravdivé je to, co se osvědčilo, neexistuje žádná absolutní pravda
Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
- protifašistické období – varuje před nástupem totality drama – Bílá nemoc, Matka
- pohádky - Dášenka čili život štěněte, Devatero pohádek – nadpřirozené bytosti v běžném prostředí
- další díla - Ze života hmyzu, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
Literární / obecně kulturní kontext
Jedná se o spisovatele demokratického proudu působící v meziválečném období, jež spojuje aktivní žurnalistická činnost v Lidových novinách – tisk demokraticky smýšlející populace.
Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce, společně s bratrem: Adam stvořitel, Krakonošova zahrada
Karel Poláček – Bylo nás pět – pro děti, Muži v ofsajdu - humoristická kniha
Eduard Bass – Cirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka
Autoři, kteří tvořili v meziválečné době:
Německy psaná literatura u nás: Franz Kafka (Proces, Proměna, Zámek), Ranier Maria Rilke (Kniha hodinek), Egon Erwin Kisch (Pražský Pitaval, Zuřivý reportér)
Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů) - avantgardní proud, Ivan Olbracht = levicově orientovaný (Nikola Šuhaj, loupežník, Žalář nejtemnější__) -__ levicově orientovaný__, Jaroslav Hašek =__ legionáři (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války) Jaroslav Havlíček (Petrolejové lamy, Neviditelný) = psychologická próza, Jiří Voskovec, Jan Werich (Golem, West Pocket revue) - Osvobozené divadlo
Imanigativní próza (V. Vančura) = básnická próza
Obsah:
1. Jednání
Kniha vypráví o matce, která postupně přichází o svých pět synů. Manžel jí již zemřel ve válce a nejstarší syn Ondra byl lékařem, ale když zkoumal nemoc (žlutou zimnici), sám jí podlehl. Matka je s nimi stále v kontaktu, ale ostatní živí je nevidí. Často jim vyčítá, že se pustili do něčeho tak nebezpečného, ale oni jsou rádi, že zemřeli jako hrdinové. Jednou, když matka zas rozmlouvá se svým manželem a Ondrou, objeví se Jiří a všechny je pozdraví. Matka si to zprvu neuvědomí, ale pak se ho najednou zeptá, jak to že otce a Ondru vidí. On jí opatrně sdělí, že když se snažil překonat výškový rekord v letadle, utrhlo se mu najednou křídlo, začal mu vysazovat motor a on spadl a zabil se.
2. Jednání
Druhé jednání začíná tím, že chlapci už jsou o něco starší. V zemi je občanská válka a dvojčata Kornel a Petr stojí každý na jedné straně fronty. Petr je nyní v zajetí. Toni válku nechápe a dává za vinu Kornelovi, že je Petr vězněn, když do toho přijde matka, Toniho vyžene a Kornelovi říká, že chce Petrovi donést nějaké jídlo a pití. Mezitím je slyšet v dáli několik výstřelů. Kornel ji přesvědčuje, aby nikam nechodila, že je zákaz vycházení a že se Petr určitě vrátí. S tím odejde. Po chvíli se Petr objeví ve dveřích, ale matka s hrůzou zjistí, že je mrtev. Omdlí, a tu přijdou i oba mrtví synové a otec. Ondra, protože je lékař, se stará o matku a ostatní se baví o válce. Matka se probudí, všichni zmizí a ona se Toniho ptá, kde je Kornel. Ten jí odpoví, že šel ven bojovat a jí je jasné, že už se živý nevrátí.
3. Jednání
Toni už je opět o něco starší (ale stále mu není 18 let) a prosí matku, aby ho pustila do války. Ta ale na jeho naléhání nedá a zamkne ho v pokoji. Již od jeho narození si totiž slibuje, že ho nikam nepustí, neboť je příliš slabý na to, aby bojoval, a nechce o něho přijít, když je to její poslední syn. Tu se u ní objeví mrtví synové, manžel a její otec. Říkají jí, že přišli, aby v tak těžkých chvílích stáli při ní, ale ona nakonec pozná, že ji přišli přemluvit, aby Toniho pustila bojovat. Dlouho vzdoruje, ale když z rádia uslyší, že vojáci zabíjí nevinné děti a že hází bomby do škol, vezme pušku ze stěny a podá ji Tonimu s velkým gestem: „Jdi!
BÍLÁ NEMOC – KAREL ČAPEK
Námět: varování před totalitou
Téma a motiv: varování před nastupujícím fašismem, konflikt demokracie a diktatury, nesmyslnost války, osamocený humanista nezmůže nic proti zfanatizovanému davu, strach, klinika, léčení, nacismus, fanatismus, vzácný lék, smrt, podmínka, naivita, bezcitnost, touha po míru a boj za něj, lékaři, chudí lidé, porušování lékařské přísahy
Časoprostor: autorova přítomnost, děj v řádech měsíců, v neurčeném státě vojenského typu (nejspíš Německo bojující proti Českloslovensku) Lilienthalova klinika, ordinace doktora Galéna, pokoj 13, pracovna, Sigelia, Maršálova pracovna, dům neznáme rodiny
Kompoziční výstavba: prolog = předmluva – důvod sepsání díla, 3 dějství, chronologický děj
Literární druh a žánr: alegorické protiválečné drama – psychologická hra
Vypravěč: forma scénáře, monolog, dialo
Postavy: Doktor Galén - původem Řek z Pergama, byl asistentem Lilienthala (zakladatel
kliniky), ten mu přezdíval Dr. Dětina, nekouří, má anginu pectoris, je chytrý,
prozíravý, možná naivní, skromný, vynálezce léku proti bílé nemoci, své pozice chce
využít k vynucení celosvětového míru, nehledí na osobní prospěch, brání zájmy
chudých, je zásadový, schází mu však průbojnost a rozhodnost v mluveném projevu
(koktá), tzv. nehrdinský hrdina; je osočován Sigeliem, že mluví květnatě; laskavý,
šlechetný, neústupný, statečný, porušuje lékařskou etiku
Dvorní rada profesor doktor Sigelius - vedoucí přední kliniky ve státě, dbá
především na své profesní renomé a na politické postavení, protekční chování, jeho
vědecká čest přerůstá v aroganci, zdraví pacientů nepovažuje za prioritu, říká, že má
na vše 3 minuty času, rád se předvádí, poučuje Galéna jaký má být správný lékař,
Lilienthal byl jeho tchán; chce aby mu Galén řekl svou metodu léčení a on jí pak
provedl sám, umí cizí jazyky, chce získat všechny Galénovy zásluhy pro sebe,
nadřazuje se nad ostatní, poroučí
Maršál - zlý, krutý, bezohledný, touží po moci, představuje Hitlera, klasický diktátor s
rysy fašistického vůdce, sobecký; až když je nemocný, je schopen změnit názor;
odmítá neposlušnost, válka je pro něj povinnost národa, ani smrt přítele není
překážkou; osamocený, má jediného přítele (Krüga), označuje za zbabělce ty, kteří
nechtějí bojovat; má dceru Anettu, která se o něj bojí
Baron Krüg - řídí Krügovy podniky, připravuje se na válku, má strach ze své nemoci,
přítel Maršála, ne tak fanatický, spáchá sebevraždu (zastřelí se), převládá u něj
zdravý rozum, nepovažuje válku za vyšší poslání na rozdíl od Maršála
Otec - typický zástupce střední vrstvy, zcela důvěřuje obrazu předkládanému médii,
kariéru staví v konečném důsledku před rodinu
Matka - hodná, tichá, obětavá, střídmá, vždy naslouchá otci, objeví se u ní bílá
Skvrna
Syn a dcera - jsou nadšeni z bílé nemoci, těší se až staří uvolní místo mladým
pravděpodobně dospělí
Maršálova dcera, Krügův syn
Vyprávěcí způsoby: řečnické otázky, scénické poznámky
Typy promluv: řeč přímá, dialogy, monology, informační pasáže (Sigelius mluví o nemoci)
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: odborné výrazy, latinská pojmenování (macula marmorea), zdrobněliny, expresivní výrazy, místy obecná čeština, hovorové, symbolika, spisovný jazyk, řečnická otázka
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku: přirovnání, metafory, aposiopese = nedokončené výpovědi, znázorněno třemi tečkami - přerušení uprostřed věty
Kontext autorovy tvorby: drama vyšlo 20 měsíců před podepsáním
mnichovské dohody, alegorickou formou varovalo před nástupem fašismu, později se stalo jedním z důvodů plánovaného pronásledování (perzekuce) autora gestapem
Obsah:
Diktátor (“Maršál”), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která postihuje lidi okolo 40 až 50 let zabijí je. Projevuje se nesmírným zápachem a odumírání částí. Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Symptomem nemoci je necitlivá bílá skvrna na těle. Dr. Galén žádá Dvorního Radu, aby mohl léčivé metody vyzkoušet na jeho klinice (s názvem Lienthalova). Ten se zpočátku tváří nepřívětivě, ale nakonec když zjistí, že se jedná o doktora Dětinu, nejlepšího žáka tchána Dvor. Rady, tak mu přislíbí pokoj 13, kde své pokusy může praktikovat. Sigelius se snaží zjistit tajemství záhadného léku, ale marně. Dr.Galén má svoji podmínku, a dokud nebude splněna, nikomu recept na tajný lék proti bílé nemoci (Čengova nemoc) nevyzradí. Přes určitou domluvu si Sigelius snaží připsat úspěch na začátcích výzkumu, který se zdá být přínosným, a proto si na svoji kliniku pozve novináře spolu s Maršálem, jimž oznamuje, že lék na tak vážnou nemoc je objeven právě na jeho klinice. Po skončení se zjeví Dr. Galén, který jim říká, že to on je ten dotyčný, který daný lék nalezl, ale nevydá jej, pokud nenastane mír. Následně je vyhozen z kliniky z důvodu konfliktu s Dvorním Radou. (nevydání léku a odmítnutí léčení vznešeného pacienta)
Dr. Galén původně léčí pouze chudé lidi, každý mu zaplatí, kolik si může dovolit. Bohaté lidi ale vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni zbrojit proti válce. Odmítl i manželku nastávajícího účetního ředitele na výrobu zbraní, který byl povýšen právě v důsledku této nemoci. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který také bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dá továrníkovi ultimátum - nechce jej léčit dokud nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem, přesto odmítá maršálova přítele léčit, pokud bude maršál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí. Lidé se ze začátku bojí spíše bílé nemoci a kvůli samotnému vyléčení chtějí ujednat mír, jenže Maršál je svými prostředky přesvědčí, že jsou ve velmi výhodné pozici, a nakonec donutí lid přistoupit na plánovanou válku. Poté, co později maršál promlouvá k davu, si při povzbudivých výkřicích najde na prsou bílou skvrnu. Přesvědčuje jej jeho dcera a syn továrníka, aby válku zrušil a přijal podmínky míru. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Domnívá se, že je to božské poselství sjednat mír Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit (křičel na ně, že je válka zlá a oni s tím nesouhlasili). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape, doktor Galén sám zahyne ušlapán davem