O autorovi : Oscar Wilde
- Narozen 16. října 1854 – Dublin
- Zemřel 30.listopadu 1900 - Paříž
- dramatik, prozaik, básník a esejista
- Irského původu
- Dekadent
- Vědomě svými díly šokoval společnost
- Bohémský život
-Další autorova díla: Strašidlo Cantervillské, Zločin lorda Arthura Savila
Doba : Přelom 19. století - Anglie
Charakteristika :
- Epický román
- Chronologická kompozice
- 20 nepojmenovaných kapitol
- Spisovný jazyk-hororové prvky, gotickým nádechem, přirovnání, lehká ironie a nadsázka
Téma - Touha po věčném životě, mládí a kráse
Motiv - věčné mládí, narcismus, smrt, vražda, pýcha
Jaz. Prostředky :
- Archaismy
- Básnické popisy, charakteristiky postav
- Poutavé dialogy, podnětné myšlenky, časté citace
- Téma, motiv
- Kompoziční výstavba
- Veršová výstavba
Vypravěč / lyrický subjekt
- Typy promluv – Vypravěčem je autor – er-forma, Časté dialogy
- Veršová výstavba není
- Vyprávěcí způsoby : Slohový postup vyprávěcí
Literární směr – Dekadence – přelom 19. – 20. Století – odpor ke společnosti – řeší útěkem do čistého
umění.
Literární/obecně kulturní kontext
Literatura na přelomu 19. a 20. Století.
Dekadence - tzv. úpadkový směr, vyznačuje se odklonem od reálného světa. Zachycuje vnitřní stavy,
autoři se snaží odlišit od ostatních. Morbidní náměty.
Symbolismus - všechno, co existuje, je symbolem něčeho vyššího.
Prokletí básníci - skupina francouzských básníků. Jejich poezie je označována až za dekadentní a
jejich představy a básně se dostávají do rozporu se soudobým řádem, vedou bohémský život (bouřili se
proti vlastní rodině i proti společnosti (alkoholismus, drogy, homosexualita)).
Další autoři této doby: Karel Hlaváček
Charles Baudelaire – Květy zla
Paul Verlain
Edgar Allan Poe
Postavy :
- Dorian Gray – pohledný, mladý aristokrat. Úžasně sličný s jemně vykrojenými nachovými rty, přímé modré oči, zvlněné zlaté vlasy. Měl v čisté tváři něco, co lidi káralo. Z nezkaženého a nezkušeného mladíka se Dorian stává necitelný požitkář, lhostejný k osudu ostatních lidí. A to vše pod vlivem lorda Henryho Wottona.
- lord Henry Wotton – dekadentní aristokrat s pokřiveným názorem na svět. Ve společnosti je však oblíbenou hvězdou. Je to prapodivný člověk, který nikdy neřekne nic mravného, a přitom jak živ neudělá nic špatného. Jeho cynismus je jen póza. Vysoký, ladný, romantický, má obličej s olivovou pletí. Má hluboký. Jeho kouzlo je v nebezpečnosti.
- Basil Hallward – umělec, malíř, který je okouzlen a zamilován do Doriana. Má drsný, mohutný obličej s černými vlasy jako uhel. Má intelektuální výraz, je nezávislý a je svým vlastním pánem. Miluje tajnůstkářství.
- Sibyla Vaneová – herečka, do které se Dorian zamiloval a posléze se s ní zasnoubil. Je velmi naivní a plná romantických ideálů.
- James Vane – bratr Sibyly, lehce neotesaný dobrodruh, námořník
Děj : Basil maluje Dorianův portrét v rozkvetlé zahradě. Lord Henry ho označí za nejlepší Basilovo dílo a chce jej poslat na prestižní výstavu. Basil odmítá - vložil do něj příliš mnoho ze sebe. Sluha ohlašuje Dorianův příchod, jde stát modelem, dojde i k seznámení s Lordem Henrym. Dorian je okouzlen Henryho nemilosrdným přístupem k životu a svéráznými názory. “Léčení duše skrze smysly, léčení smyslů skrze duši.” Okamžitě se stanou přáteli. Henry lichotí, vyzdvihuje jeho krásu, zmiňuje i její pomíjivost, pro tu pomíjivost by si neměl nic odpírat. A Dorian si přeje, aby stárnul obraz místo něj. Basil upozorňuje na Henryho zkaženost, Dorian tomu nevěnuje pozornost a zamilovaný Basil je tak zatlačen do pozadí. Dorian se chce oženit s mladičkou Sibylou Vaneovou, líbí se mu role, které na divadle hraje. Ona ani nezná jeho jméno (“Princ z pohádky”), rodina ji nepodporuje, James Vane, bratr, tuší zradu a slibuje případnou vraždu z pomsty. Všichni tři se jdou na Sibylu podívat, té se ale zrovna nedaří, neodehraje Julii, protože místo na Romea myslí na Doriana, ten ji zklamán po představení krutě a pohrdavě odmítá. Doma zjistí, že portrét se začal šklebit, lekne se a uvědomí si špatnost svého chování. Cestu zpět a omluvu mu překazí Lord Henry se zprávou, že se Sibyla zabila. Poté mu vymluví jakýkoli pocit viny, jdou do opery a do klubu šlechticů. Basil je druhého dne zděšen tím vším cynismem. Dorian si uvědomí pravdu o obrazu a ukryje jej do studovny, aby ho nikdy nikdo neviděl. Několik let žije Dorian na výsluní, je oblíbený, ale ničí lidi, kteří se k němu dostanou až příliš blízko. Nic mu není odepřeno. Část společnosti ho začíná nesnášet. On si to nepřipouští. Basil odjíždí do Paříže a chce s ním naposledy mluvit. Podává mu reálný náhled na jeho společenskou pověst, nechce tomu věřit, Dorian vše popírá. Basil mu věří, protože má upřímnou tvář. Doriana napadne ukázat mu obraz, Basil zděšením vykřikne, pokouší se ho obrátit k dobru, dle Doriana je pozdě, a pak Basila několikrát bodne do krku…Druhý den píše Dorian dopis bývalému příteli Alanu Campbellovi, ten je chladný, ale dostaví se, odmítne udělat špinavou práci, ale Dorian mu vyhrožuje, a tak je nucen využít svých chemických dovedností a tělo rozpustit. Večer jde Dorian do společnosti. Léčí duši skrze smysly. Jde pro opium na předměstí. Někdo ho nabaluje a zmíní přezdívku “Princ z pohádky”, to zaslechl jeden námořník, James Vane, a vydává se za Dorianem, dostihne ho a míří na něj revolverem, Dorian se vymluví, vypadá mladě na to, aby mohl něco provést před 18 lety. Místní žena zpět v prodejně opia Jamesovi řekne, že to je on a že prodal duši ďáblu za mladý vzhled, ona je jednou z jeho obětí. O týden později sedí Dorian s Henrym a další smetánkou v zimní zahradě. Vedou spolu klasické lehce dekadentní řeči tehdejší šlechty. Dorian je stále v šoku ze setkání s Jamesem Vanem, není zábavný, omlouvá se a jde do zahrady, dlouho se nevrací, až se ozve výkřik, všichni se seběhnou a Dorian omdlí, po probuzení si vzpomene na Jamese, kterého viděl venku. Vychází ven po 3 dnech, jde na lov. Dorianův přítel omylem zastřelí muže místo zajíce. Dorian se bojí, že je to zlé znamení, lord Henry ho uklidní, pak se přijde na to, že mrtvý muž je James Vane, má radost. Chce se polepšit, věří, že to jde. Opustí vesnickou dívku, aniž by ji zneužil. Snaží se obnovit svou morálku, ale lord Henry mu to znemožňuje. Mluví o Basilově vraždě, ale Henry si nemyslí, že by to Dorian mohl udělat. Domluví si schůzku na další den. Dorian nesnáší svůj dosavadní život, vše si vyčítá - pokažené osudy ostatních, jejich ztracené životy (Alan Campbell se zastřelil). Jde se podívat na portrét. Ten se dobrým skutkem nezlepšil, ale tváří se vychytrale a pokrytecky. Veřejné přiznání není cesta, nevěřili by mu. Jediné, co ho může prozradit, je portrét. Probodne obraz několikrát nožem. V místnosti je pak nalezen mrtvý ohyzdný muž a krásný portrét.