Robinson Crusoe – Daniel Defoe, J. V. Pleva
1. Klasicismus – Umělecký styl inspirovaný starověkem, zdůrazňuje rozum, uměřenost, jasný, pravidelný řád. Vznikl ve Francii, 17. stol. Objevují se myšlenky absolutistické vlády a racionalismu s důrazem na jasnost a zřetelnost a osvícenství. Lit. Rozvoj epické poezie a dramatické tvorby. Zdůrazňovali společenský řád, pevnou morálku a schvalují absolutní moc vládce. Zastánci střídmosti, kázně a rozumu.
Vyznamí autoři: Carlo Goldoni (Sluha dvou pánu) Molier (Lakomec)
D. Defoe – významný anglický spisovatel, novinář žil přelom 17. a 18. stol., představitel klasicismu
Díla: Esej o projektech, Deník morového roku, Roxana
2. román s realistickými prvky, 17. Století, Anglie.
Námět: Ze života obchodníka a příběh skotského námořníka Alexandra Selkirka
Téma: Odhodlanost člověka žít.
Motivy: Zajetí, pirátů, námořníků, ostrova, samoty, přátelství, naděje.
Záměr: Ukázat, že člověk dokáže bojovat s přírodou pomocí rozumu i v případu beznaděje (racionalismus)
3. Postavy
Robinson crusoe – Touží po dobrodružsví, pracovitý, silné odhodlání, vynalézavost, praktik
Pátek – Primitiv, který má snahu se naučit jak být civilizovaný (<- osvícenství), šikovný, vynalézavý, věrný přítel.
Děj:
4. Kompozice: Ich – forma - Crusoe chronologický, subjektivní, popisné pasáže (popis krajiny, postup práce + snaha pochopení – např. způsob uchování ohně – mnoho způsobů), některé pasáže reportáční dokumentárnost.
5. Jazyková stránka: Spisovný, jednoduchý pro pochopení