__ Kytice__
Karel Jaromír Erben
Obsah
*Kytice *Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její tři děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrný. Děti chodí každý den k hrobu své matky a hledají svou matku a naleznou na jejím hrobu prostý kvítek, který nazvou mateřídouškou. Vůně kvítečku jim připomíná jejich nejdražší matku. Jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat i svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.
*Poklad *Žena šla s dítětem na Velký pátek do kostela. V tom spatřila skálu a v ní svit. Došla k otevřené skále a vešla dovnitř. V tom spatřila hromadu zlata. Zpočátku si chtěla vzít jen trochu zlata, ale nakonec neodolala a začala brát hodně zlata, kolik unesla. Jak byla omámena touhou po bohatství, zapomněla na dítě. Když zlato odnášela ze skály pryč, skála zmizela a dítě, které v ní nechala s ní V tom si uvědomila, že nemá dítě a začala ho hledat. Neustále se modlila, aby se skála opět otevřela a ona mohla zachránit dítě. Po roce se skála otevřela, žena vběhla dovnitř, chopila dítě a teprve tehdy poznala co je opravdové bohatství v životě.
*Svatební košile *Panna čeká svého milého, který jí odešel do války. Už mu ušila košili, ale on se stále nevrací. Každý den se modlí, aby se jí navrátil. Náhle někdo zaklepe na dveře a ona poznává svého milého. Ale je bledý a studený. On ji přemluví, aby vzala košile a šla s ním. On ji zavede na hřbitov a ona stráví nov v márnici s nebožtíkem. Když slunce vyjde, mrtví zmizí a na hřbitově jsou všude roztrhané košile. Kdyby se dívka neschovala, dopadla by stejně.
*Polednice *Matka neměla trpělivost s dítětem, které pořád křičelo a nebylo k utěšení. Začala mu vyhrožovat, že na něj zavolá polednici. V poledne polednice opravdu přišla. Matka se lekla a vzala dítě na klín a silou ho držela. Jakmile polednice po dítěti vztáhla ruku, matka omdlela. Když přišel otec z roboty, matku vzkřísil, ale dítě bylo udušené. Matka ho držela v náruči pod krkem.
*Zlatý kolovrátek *K chaloupce, kde žije matka s dvěma dcerami, přišel jednoho dne král. Zaklepal na dveře a prosil o vodu. Pán dívce řekl, že si ji vezme za ženu. Matka si ale přála, aby si vzal za ženu její vlastní dceru, ne nevlastní Dorničku. Spolu s vlastní dcerou zavedly Dorničku do lesa, kde jí usekly nohy, vypíchly oči a králi dala za ženu svou vlastní dceru, kterou ustrojila tak aby nebyla poznat. Ubohou Dorničku našel v lese stařík a poslal pacholka ke králi, aby vyměnil zlatý kolovrat a přeslici za oči a nohy. Když se král vrátil z války, požádal svou ženu, aby mu upředla zlatou niť. Kolovrátek začal zpívat o tom, co udělaly Dorničce. Král se sebral a jel pro Dorničku ke staříkovi. Živou vodou Dorničku vzkřísil.
*Štědrý den *Dvě dívky chtěli na Štědrý den vědět svou budoucnost. Hana vidí svatbu, kdežto Marie smrt. Osud se naplní. Hana se vdá a Marie zemře.
*Holoubek *Žena, která otrávila svého manžela, si bere za muže jiného. Když jde svatební průvod okolo hřbitova, usedá na hrob jejího prvního manžela holoubek a vrkáním jí připomíná vinu. Nakonec spáchá sebevraždu. Holoubek symbolizuje svědomí, které ženu dožene až k sebevraždě.
*Záhořovo lože *Záhoř je vrah, který zabíjí pocestné. Jednou potkal poutníka, který mu řekl, že jde do pekla pro úpis se svou duší. Záhoř ho nechá jít pod podmínkou, že až se bude z pekla vracet, poví mu, jak to v pekle vypadá. Při cestě zpátky poutník Záhořovi líčí, jaké je peklo, že tam mají již pro něj přichystané mučící lože. Záhoř se lekne a od té doby se začne modlit a činit pokání. Nakonec je mu udělena milost a dostane se o nebe.
*Vodník *Příběh je o vodníkovi, který se zmocnil dívky, když prala prádlo. Dívka byla donucena se za vodníka provdat. Narodí se jim dítě. Dívka prosila vodníka, aby ji pustil navštívit svou matku. Nevěřil jí, že se vrátí. Nakonec ji za matkou pustil, ale pod podmínkou, že dítě nechá v jezeře a do večera se vrátí. Dívka se však dlouho nevracela, vodník ji volal. Ale matka nechtěla dívku zpátky pustit. Vše končí tím, že dítě leží mrtvé před dveřmi na zemi.
*Vrba *Do vrby se převtělovala duše ženy. Muž pozoroval, že jeho žena v noci ležela jako bez života. Dověděl se pravdu, že jeho žena žije dvojí život. Rozhodl se vrbu porazit. Tím, že vrbu porazil zabil také svojí ženu a z dítěte udělal sirotka. Ze dřeva vrby udělal kolíbku, z proutků píšťalky, aby byla matka i po své smrti svému dítěti nablízku.
*Lilie *Umře žena a na jejím hrobu vyroste květina lilie. Její muž ji utrhl a odnesl si ji domu. Chová se k ní, jako by byla živá, rozmlouvá s ní. Musí odjet, a když se vrátí, zjistí, že jeho matka květinu zahubila. Proklíná ji.
*Dceřina kletba *Balada ukazuje tragický život mladé ženy. Matka zabila své dítě a je smutná. Prokleje za to svou matku, že ji nechávala volnou ruku.
*Věštkyně *Závěrečná báseň. V básni ožívají dávná proroctví, je o budoucnosti českého národa. Báseň je považována za myšlenkový vrchol celé sbírky. O věštkyni, která věští o Přemyslu oráčovi, Libuši a jiných historických událostech Českého národa.
Charakteristika uměleckého textu
-
Téma a motiv téma = za každou vinu přichází často nepřiměřený trest člověk je proti přírodním silám bezmocný otázka mezilidských vztahů motiv = vina a trest, osud, marný boj proti nadpřirozeným silám
-
Časoprostor čas = čas není určen, je cyklický prostor = česká krajina – vesnice, les, jezero, hřbitov
-
Kompoziční výstavba - 13 balad - básně s tragickým koncem - tématicky si odpovídají první na poslední, druhá na předposlední atd.
-
Literární druh a žánr - literární forma = poezie - literární druh = lyryckoepický - literární žánr = balada
-
Vypravěč / lyrický subjekt - je zde použitá „ich“ forma ale i „er“ forma
-
Postavy - hlavní postavy jsou ženy, většinou matky, které ubližují svou láskou dětem další postavy: Vodník, Polednice, Mrtvý milenec
-
Vyprávěcí způsoby - přímá řeč v dialozích postav
-
Typy promluv - stručné dialogy - popis krajiny
-
Veršová výstavba - sdružený a střídavý rým - obkročný, přerývaný, přízvučný rým - gnomický verš = krátký a hutný
-
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku - strohý jazyk - běžná slova - dokonalá zvukomalba - časté citoslovce - naléhavost a mystičnost - zvukomalba
-
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku tropy = metafora, přirovnání, personifikace figury = epizeuxis, epifora, anafora