Ostatní autoři této doby :
Fjodor Michaijlovič Dostojevskij - Zločin a trest
Lev Nikolajevč Tolstoj – Anna Karenina
Anton Pavlovič Čechov – Višňový sad
Čeští :
Karel Václav Rais – Kalibův zločin
Alois Jirásek – F. L. Věk
Bratři Mrštíkové – Maryša
I. část
Zasazení výňatku do kontextu díla
Téma
- Satirický a groteskní příběh o falešném revizorovi
Motiv
- motivy záměny, tupost a zkaženost úředníků
Časoprostor
•čas – 30. léta 19. století (doba vlády Mikuláše I.)
•prostor – ruské městečko Gubernie, vládne zde korupce (politici berou úplatky)
Kompoziční výstavba
- kompozice díla je chronologická, 5 dějství, poslední je nejkratší
Literární druh a žánr
Druh – Drama
Žánr – Satirická komedie
Literární směr – Ruský realismus (soustředěný na kritiku poměrů)
II. část
Vypravěč / lyrický subjekt
- Typy promluv – dialog – střídání více ich-forem, dialog hejtmana a Chlestakova
- Veršová výstavba není
- Vyprávěcí způsoby - přímá řeč hejtmana a Chlestakova
Postavy :
Hejtman - velitel policejního sboru, postarší, bere úplatky, k obyvatelům města se chová tvrdě, vždy nosí uniformu, zpráva o příchodu revizora ho velmi znepokojuje, je pod velkým tlakem a proto v Chlestakovi nepozná obyčejného městského hejska a snaží se mu co nejvíce zalichotit a podplatit ho. když po jeho odjezdu zjišťuje, jak snadno se nechal napálit, propadá zoufalství a zuřivosti
Chlestakov - třiadvacetiletý hubený mladík, ne příliš bystrý, nemá vyšší cíle, rád pije, kouří a hraje karty. Díky svému módnímu obleku je pokládán za revizora, což mu zprvu nedochází, ale přesto využije omylu ve svůj prospěch, nebýt svého sluhy Osipa, čekal by ve městě až do odhalení
Anna Andrejevna - hejtmanova manželka, žena z lepší rodiny, zvědavá a také vychloubačná; ke svému muži se chová přezíravě, dceru neustále komanduje a zesměšňuje. Chlestakovem je zcela uchvácena, imponuje jí především jeho společenské postavení, dokonce by neváhala kvůli němu opustit manžela
Soudce – vzdělaný, namyšlený, snaží se vypadat důležitě; nebere peněžité úplatky, ale je vášnivým lovcem a s klidným srdcem by změnil rozsudek ve prospěch toho, kdo mu daruje štěně loveckého psa
Správce chudobince - i přes svou tloušťku a neohrabanost reaguje velmi pohotově, umí skvěle podlézat a využít každou situaci ve svůj prospěch; ve vlastním zájmu neváhá udat ani své přátele a příbuzné
Školní inspektor - neprůbojný, ustrašený člověk, ze všech zúčastněných má z revizora největší strach, při rozhovoru s ním se neustále třese a koktá
Bobčinskij a Dobčinskij - oba jsou podsadití, menšího vzrůstu, stejné křestní jméno (Petr Ivanovič) a stejnou zálibu - roznášet drby. Znají je i bohatší vrstvy, které od nich získávají informace o dění ve městě
Poštmistr - naivní, prostoduchý, nesoustředěný, stručně řečeno jednoduchý; v každé scéně vystupuje opilý, jeho jedinou zábavou je tajně rozlepovat a číst cizí dopisy
__Osip__ \- Chlestakovův sluha, mazaný člověk, sice již starší, avšak o to protřelejší a drzejší\. Ke svému pánovi nechová příliš velkou úctu a často odmlouvá, ale přesto ho má rád a snaží se, aby nepřišel k nějaké újměKontext autorovy tvorby
Nikolaj Vasiljevič Gogol
- vlastním jménem byl Mykola Hohol
- pocházel z rodiny drobného, národně uvědomělého šlechtice, který psal ukrajinsky básně a
komedie
- od roku 1831 začal psát své osobité prózy
- odsuzoval společnost složenou z chladných, malicherných, všedních povah. Jeho ideálem
byla mravně dokonalá společnost.
- psal komedie, romány, povídky
- považován za zakladatele ruského realismu
-Další díla: Mrtvé duše, Petrohradské povídky.
Literárně/obecně kulturní kontext
Realismus
Realismus – se snaží zachytit skutečnost, kritizuje společnost, maloměšťáctví, sociální problémy a moc peněz.
Realismus odvozen od slova reálný (realis) = skutečný, opravdový
Realistický hrdina je typický člověk žijící v té době.
Typizace – Na jednotlivém je zobrazeno obecné.
Vznik ve Francii, nejvíce se rozvinul v Rusku
nově se uplatňují hovorové výrazy, archaismy, dialekty
Honoré de Balzac je zakladatelem realismu.
Objevuje se v literatuře od 2 poloviny 19. Století.
Další autoři této doby: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Lev Nikolajevč Tolstoj
Anton Pavlovič ČechovDěj :
V této době těžkých vládních represí přichází hejtmanovi Antonu Antonovičovi dopis varující před příchodem revizora, jenž má cestovat v utajení. Poté, co tuto zprávu rozšíří, přibíhají uřícení statkáři Bobčinskij a Dobčinskij s informací o petrohradském úředníkovi, který se před dvěma týdny ubytoval ve zdejším hostinci a chová se velmi podezřele. Všichni ho okamžitě začnou považovat za revizora a hejtman se za ním rychle vypraví. Chlestakov mezitím žije na dluh a snaží se vyprosit si u hostinského alespoň trochu jídla. Po příchodu hejtmana je trochu zmatený, neboť očekával, že ho jdou zatknout. Když však spatří, že se mu všichni klaní a jednají s ním jako v rukavičkách, rozhodne se toho využít a začne si stěžovat na mizerné pohostinství, kterého se mu dostalo. Anton Antonovič se bojí jeho hněvu a hledí, jak si ho udobřit. Navrhne mu tedy, aby se přestěhoval do jeho domu. Chlestakov přijímá a s radostí zneužívá vyskytnuvšího se omylu, aby ze svých hostitelů dostal co nejvíc peněz, které mu všichni ochotně “půjčují”. Obzvlášť poté, co jim namluví, že patří k nejmocnějším mužům hlavního města. Osipovi je však jasné, že pohádce o úředníkovi z Petrohradu, jenž je jedna ruka s ministrem, nikdo moc dlouho věřit nebude, a domlouvá proto svému pánovi, aby co nejrychleji odjeli. Chlestakov po chvíli přemlouvání souhlasí, ale napíše ještě svému dobrému příteli Trapičkinovi o této veselé příhodě dopis. Osip z dopisem odejde a náš domnělý revizor se mezitím začne dvořit hejtmanově dceři Marje Antonovně a požádá otce o její ruku. Ten zpočátku nevěří svým uším, ale pak nadšeně souhlasí a spolu s manželkou se oddává představám o budoucím životě v Petrohradu. Vtom jim Chlestakov sdělí, že musí naléhavě odjet za svým strýcem. Půjčí si nejrychlejší koně a urychleně se vytratí. V hejtmanově domě se mezitím začíná scházet městská smetánka a blahopřeje Antonu Antonovičovi k jeho štěstí. Gratulace však přeruší svým příchodem poštmistr, který rozlepil Chlestakovův dopis. Z něj se všichni dovídají, jak se nechali obelstít. V listu je navíc obsažen karikující popis jednotlivých obyvatel městečka, což samozřejmě všechny přítomné rozzlobí, nejvíce pak hejtmana. Do toho přichází četník se vzkazem od pravého revizora, jenž se před chvílí ubytoval v hostinci. Tato zpráva způsobí všeobecné zděšení a šok.