__Autor: __
Niccolo Machiavelli (03.05.1469; Florencie – 21.06.1527; Florencie)
Italský politik, filosof, diplomat. Pocházel z notářské rodiny. Zakladatel politologie, 1. člověk, který popsal princip politiky. Vystudoval florentskou univerzitu a působil jako sekretář ministerstva zahraničí a války. Sloužil pro rod Medici. V roce 1513 byl kvůli podezření ze spiknutí zproštěn úřadu, poté odsouzen k ročnímu vyhnanství a i krátce vězněn.
Další díla:
Vladař – politický spis, krátká próza
Florentské letopisy – historické dílo
Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia
Další autoři, zařazení autora:
Jeho tvorba spadá do období renesance, snaha o obrození společnosti na základě antických ideálů, znovuzrození znalostí a krásy děla i ducha Antiky.
Ve svých dílech vychází z úvahy, že společnost nepodléhá boží vůli, nýbrž přirozeným zákonům. Je přesvědčen, že lid potřebuje v čele silného panovníka, protože se neumí sám spravovat. Zároveň je přesvědčen, že úspěch ospravedlňuje způsob, jakých ho bylo dosaženo a že “účel světí prostředky”. Tyto jeho zásady byly později shrnuty pod pojmem machiavelismus.
Francesco Petrarca – Sonety Lauře (období)
Dante Alighieri – Božská komedie (období)
Giovanni Boccaccio – Dekameron (období)
Postavy:
Kalimach – muž, toužící poznat Lukrécii, autor mu vtiskl typické renesanční znaky: krása, vzdělanost, dvornost, výřečnost a vtip
Lukrécie – Mikulova manželka, Kalimach se později stane jejím milencem
Pan Mikula – postarší muž, který touží po synovi, je označován jako nevzdělaný hlupák
Fráter Timotej – pozorovatel událostí, do kterých vstupuje, jen pokud ví, že si může něco přivydělat, (fráter – bratr laik, bez kněžského svěcení)
Syr – věrný sluha Kalimacha
Ligur – dohazovač a pomocník Kalimacha, velmi touží po penězích
Sostrata – matka Lukrécie
Děj:
Kalimach přijede do Florencie, jelikož chce poznat řenu Lukrécii. Její příbuzný ji popsal jako nejkrásnější ženu a tím Kalimacha ohromil. Manžel Lukrécie Mikula je starší muž, který touží po synovi. Mikulův společník Ligur je přítelem Kalimacha a poradí mu, aby se přestrojil za lékaře. Seznámil tedy Kalimacha s Mikulou a ten opravdu uvěřil, že Kalimach je lékař.
Nejdřív chtěl Kalimach poslat manželé do lázní a tam by paní Lukrécii poznal. Jenže Ligur mu řekl, že Mikula nechce nikam odcestovat.
Kalimach řekl Mikulovi, že na neplodnost nejlépe zabírají kapky z mandragory. Jenže muž co se ženou stráví noc jako první po požití kapek, do 8 dní umře. Ale účinnost kapek je 100%. To se Mikulovi nelíbilo a tak mu Kalimach nabídl jiné řešení – najdou nějakého muže a strčí ho místo Mikuly do postele k Lukrécii.
Mikula nakonec svolil a dostal nápad, jak přemluvit i jeho ženu. Její matka Sostrata ji domluvila, aby šla ke zpovědi. Ligur přemluví frátera, aby Lukrécii také domluvil. Fráter dostal za to velmi dobře zaplaceno. Všichni se přestrojili. Kalimach od nich odešel převlečený za muže s loutnou a fráter se převlékl za Kalimacha. Jako náhodou Kalimacha potkali, přepadli a odvedli k Lukrécii. Mikula to vůbec nepoznal. V noci byl Kalimach s Lukrécií a vyznal jí svou lásku. Ta mu nakonec řekla, ať se spřátelí s jejím mužem a budou se tajně scházet.
Druhý den řekl Mikula Kalimachovi, že vše vyšlo a dal mu klíč od jeho domu, a že je za tyto služby může kdykoliv navštívit. A tak se Lukrécie stane jeho dlouhodobou milenkou.
Rozbor díla:
Satirická divadelní hra, patřící k žánru tzv. “vzdělaná komedie”. Machiavelli ji psal v době, kdy byl nucen žít v exilu, jelikož byl podezřelý ze spiknutí proti vládnoucímu rodu Medicejských.
Příběh je založen na skutečné události z roku 1504.
Příběh začíná Písní pastýřů a nymf. Mezi každými jednáními jsou krátké písně/básně.
Téma – neplodnost, manželství, bohatství, podvod
Motiv – láska, hloupost, peníze, mandragora
Časoprostor – Florencie; 16. století; děj se odehrává během jdvou dnů; ulice, dům Mikuly
Kompoziční výstavba – 5 jednání (každé se skládá z výstupu) + prolog ve formě básně (uvedení do děje); chronologický postup
Literární druh – drama
Literární žánr – vdělaná komedie, satira
Vypravěč – není
Typy promluv – dialogy, monology (občas promluva postavy s díváky)
Jazykové prostředky – použití spisovného (hovorový) jazyka, dlouhé věty a dlouhá souvětí, občas hovorové výrazy, archaismy
Tropy a figury – hovorové výrazy, metonymie, metafora,