Vznik samostatného Československa (1918) přináší i rozkvět kulturního života — mladá generace autorů hledá nové, radikální umělecké formy (avantgarda), zatímco próza reaguje na čerstvou zkušenost 1. světové války a hledá vlastní, osobité cesty vyjádření.
Devětsil a poetismus
Umělecký svaz Devětsil (založen 1920 v Praze z iniciativy Vladislava Vančury) sdružoval levicově smýšlející výtvarníky a spisovatele s cílem umělecké revoluce, kritiky “staré” literatury a přiblížení umění co nejširšímu publiku (přednášky, divadelní představení pro veřejnost). Vydával časopisy Revue Devětsilu (ReD), Disk a Pásmo. Roku 1925 se jeho součástí stalo i Osvobozené divadlo.
VLADISLAV VANČURA, zakladatel Devětsilu, píše osobitým, jazykově bohatým a archaizujícím stylem — román Markéta Lazarová (láska a násilí ve středověkém prostředí loupeživých rodů), veselejší Rozmarné léto (idyla tří přátel a kouzelníka na malém městě u řeky) a sociálně kritický Pekař Jan Marhoul.
JAN WERICH a JIŘÍ VOSKOVEC tvořili jako komické duo jádro Osvobozeného divadla (spolu s hudebním skladatelem Jaroslavem Ježkem) — jejich hry Kat a blázen a Balada z hadrů spojovaly aktuální politickou satiru, hudbu a improvizovanou komiku (tzv. forbíny — improvizované vsuvky mezi herci před oponou reagující na denní politické dění). Rozbor: Balada z hadrů
Poetismus je ryze český umělecký směr, navazující na surrealismus — jeho manifesty vznikly roku 1923. Cílem je dívat se na život jako na báseň, oprostit poezii od politiky a vážnosti, rozvíjet hravost a experiment (např. zrušení interpunkce, nová slova, volný verš); typická jsou témata cirkusu, cestování, dětství a fantazie.
VÍTĚZSLAV NEZVAL je hlavním básníkem poetismu — sbírky Pantomima a Podivuhodný kouzelník, básnická skladba Edison (forma pásma, oslava vynálezce a moderní techniky) i drama Manon Lescaut.
FRANTIŠEK HALAS píše existenciálněji laděnou poezii — sbírky Kohout plaší smrt a Torzo naděje, později i prózu Já se tam vrátím.
JAROSLAV SEIFERT (Nobelova cena za literaturu, jediný český nositel) prochází od poetismu (Slavík zpívá špatně, Na vlnách TSF) postupně k civilnější, osobnější poezii pozdějších desetiletí.
JIŘÍ WOLKER je představitelem tzv. proletářské poezie (mezi válkami, ovlivněná myšlenkami socialismu a třídním pohledem na společnost, tematizující sociální nespravedlnost) — sbírka Host do domu je naopak plná optimismu a dětské hravosti, zatímco Těžká hodina už obsahuje sociální balady s tvrdší realitou.
Meziválečná próza a drama
JAROSLAV HAŠEK je autorem Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války — nedokončeného, groteskního románu o prostoduchém (nebo možná jen předstíraně prostoduchém) vojákovi Švejkovi, který svou poslušnou hloupostí a nekonečným vyprávěním historek nevědomky rozvrací rakousko-uherskou armádní byrokracii zevnitř. Dílo je plné černého humoru, satiry na válku a vojenskou hierarchii a stalo se jedním z nejpřekládanějších děl české literatury vůbec.
JAROSLAV DURYCH reprezentuje katolický proud meziválečné prózy — silná víra v Boha, potlačení sociálních témat, návrat do historie; román Bloudění je zasazen do doby třicetileté války.
KAREL ČAPEK je nejvýznamnějším českým meziválečným spisovatelem — dramatik, prozaik, novinář a překladatel. Divadelní hra R.U.R. (zkratka Rossumovi Univerzální Roboti) poprvé použila slovo “robot” (vymyslel ho Čapkův bratr Josef) pro uměle vyrobené dělníky, kteří se nakonec vzbouří proti svým tvůrcům — jedno z nejvlivnějších děl světové science fiction. Bílá nemoc a Matka jsou dramata reagující na hrozbu blížící se 2. světové války a fašismu. Román Válka s Mloky je satirickou alegorií na kolonialismus a fašismus (lidstvo vycvičí inteligentní mloky k práci, ti se ale postupně vymknou kontrole). Čapek je i mistrem krátké prózy (Povídky z jedné a druhé kapsy) a je považován za tvůrce novinářského žánru fejetonu. Rozbory: R.U.R., Matka a Bílá nemoc, Válka s Mloky, Povídky z jedné a druhé kapsy
JAROSLAV HAVLÍČEK píše psychologickou prózu se zlými, neradostnými osudy — romány Neviditelný a Petrolejové lampy (mladá žena je kvůli rodinnému majetku provdána za nemocného, o mnoho staršího muže a její život se postupně mění v pomalé utrpení). Rozbor: Petrolejové lampy
IVAN OLBRACHT píše sociální prózu ovlivněnou levicovou ideologií — Nikola Šuhaj loupežník (podle skutečné legendy o podkarpatském “Robinu Hoodovi”), Golet v údolí (obrazy chudoby a víry v podkarpatských židovských osadách).
KAREL POLÁČEK napsal humoristický, ale zároveň citlivý román z dětského pohledu Bylo nás pět — vypravěčem je malý kluk Petr Bajza a jeho parta kamarádů, autor s láskou i nadhledem zachycuje dětský svět a řeč malých hrdinů. Rozbor: Bylo nás pět
EDUARD BASS je autorem oblíbené fotbalové pohádky Klapzubova jedenáctka (chudá venkovská rodina jedenácti synů se stane fotbalovým mužstvem, které porazí i mistry světa) a rozsáhlejšího románu Cirkus Humberto. Rozbor: Klapzubova jedenáctka
ZDENĚK JIROTKA napsal humoristický román Saturnin — vypravěč najme komorníka Saturnina, který ho neustále (a vynalézavě) zatahuje do absurdních dobrodružství, aby unikl nudě všedního života; dílo je jedním z nejoblíbenějších českých humoristických románů. Rozbor: Saturnin
Cvičení
- Vysvětli, čím se poetismus (Nezval) liší od dadaismu a surrealismu, na které navazuje.
- Popiš, jak Karel Čapek ve svém díle (R.U.R., Válka s Mloky) reaguje na dobové obavy z techniky a totalitních ideologií.
- Porovnej Haškova Švejka a Poláčkova vypravěče v Bylo nás pět — v čem oba využívají “naivní” vypravěčský pohled k satiře nebo humoru?