← Český jazyk

Česká meziválečná avantgarda, próza a drama

Vznik samostatného Československa (1918) přináší i rozkvět kulturního života — mladá generace autorů hledá nové, radikální umělecké formy (avantgarda), zatímco próza reaguje na čerstvou zkušenost 1. světové války a hledá vlastní, osobité cesty vyjádření.

Devětsil a poetismus

Umělecký svaz Devětsil (založen 1920 v Praze z iniciativy Vladislava Vančury) sdružoval levicově smýšlející výtvarníky a spisovatele s cílem umělecké revoluce, kritiky “staré” literatury a přiblížení umění co nejširšímu publiku (přednášky, divadelní představení pro veřejnost). Vydával časopisy Revue Devětsilu (ReD), Disk a Pásmo. Roku 1925 se jeho součástí stalo i Osvobozené divadlo.

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura
  • Charakteristika: Zakladatel Devětsilu, píše osobitým, jazykově bohatým a archaizujícím stylem.
  • Markéta Lazarová: Láska a násilí ve středověkém prostředí loupeživých rodů.
  • Rozmarné léto: Veselejší idyla tří přátel a kouzelníka na malém městě u řeky.
  • Pekař Jan Marhoul: Sociálně kritický román.

Jan Werich a Jiří Voskovec

Jan Werich a Jiří Voskovec
  • Charakteristika: Tvořili jako komické duo jádro Osvobozeného divadla (spolu s hudebním skladatelem Jaroslavem Ježkem).
  • Kat a blázen, Balada z hadrů (): Hry spojovaly aktuální politickou satiru, hudbu a improvizovanou komiku (tzv. forbíny — improvizované vsuvky mezi herci před oponou reagující na denní politické dění).

Poetismus je ryze český umělecký směr — jeho manifesty (Vítězslav Nezval, Karel Teige) vznikly roku 1923. Cílem je dívat se na život jako na báseň, oprostit poezii od politiky a vážnosti, rozvíjet hravost a experiment (např. zrušení interpunkce, nová slova, volný verš); typická jsou témata cirkusu, cestování, dětství a fantazie. Roku 1934 pak Nezval spolu s dalšími poetisty zakládá Surrealistickou skupinu v ČSR — poetismus se tak postupně vývojově propojuje se surrealismem (viz Světová literatura 1. poloviny 20. století), od kterého přebírá zájem o podvědomí a sen, ale i nadále si drží svébytnou, hravější českou podobu.

Vítězslav Nezval

Vítězslav Nezval
  • Charakteristika: Hlavní básník poetismu.
  • Pantomima, Podivuhodný kouzelník: Sbírky.
  • Edison: Básnická skladba (forma pásma, oslava vynálezce a moderní techniky).
  • Manon Lescaut: Drama.

František Halas

František Halas
  • Charakteristika: Píše existenciálněji laděnou poezii.
  • Kohout plaší smrt, Torzo naděje: Sbírky.
  • Já se tam vrátím: Pozdější próza.

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert
  • Charakteristika: Nobelova cena za literaturu, jediný český nositel; prochází od poetismu postupně k civilnější, osobnější poezii pozdějších desetiletí.
  • Slavík zpívá špatně, Na vlnách TSF: Rané, poetistické sbírky.

Jiří Wolker

Jiří Wolker
  • Charakteristika: Představitel tzv. proletářské poezie (mezi válkami, ovlivněná myšlenkami socialismu a třídním pohledem na společnost, tematizující sociální nespravedlnost).
  • Host do domu: Plná optimismu a dětské hravosti.
  • Těžká hodina: Už obsahuje sociální balady s tvrdší realitou.

Meziválečná próza a drama

Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek
  • Charakteristika: Autor Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války.
  • Osudy dobrého vojáka Švejka:
    • Děj: Nedokončený, groteskní román o prostoduchém (nebo možná jen předstíraně prostoduchém) vojákovi Švejkovi, který svou poslušnou hloupostí a nekonečným vyprávěním historek nevědomky rozvrací rakousko-uherskou armádní byrokracii zevnitř.
    • Význam: Plné černého humoru a satiry na válku a vojenskou hierarchii, jedno z nejpřekládanějších děl české literatury vůbec.

Jaroslav Durych

Jaroslav Durych
  • Charakteristika: Reprezentuje katolický proud meziválečné prózy — silná víra v Boha, potlačení sociálních témat, návrat do historie.
  • Bloudění: Román zasazený do doby třicetileté války.

Karel Čapek

Karel Čapek
Karel Čapek
  • Charakteristika: Nejvýznamnější český meziválečný spisovatel — dramatik, prozaik, novinář a překladatel; je považován za tvůrce novinářského žánru fejetonu.
  • R.U.R. (Rossumovi Univerzální Roboti) (): Divadelní hra poprvé použila slovo “robot” (vymyslel ho Čapkův bratr Josef) pro uměle vyrobené dělníky, kteří se nakonec vzbouří proti svým tvůrcům — jedno z nejvlivnějších děl světové science fiction.
  • Bílá nemoc (), Matka (): Dramata reagující na hrozbu blížící se 2. světové války a fašismu.
  • Válka s Mloky (): Satirická alegorie na kolonialismus a fašismus (lidstvo vycvičí inteligentní mloky k práci, ti se ale postupně vymknou kontrole).
  • Povídky z jedné a druhé kapsy (): Ukázka Čapka jako mistra krátké prózy.

Jaroslav Havlíček

Jaroslav Havlíček
  • Charakteristika: Píše psychologickou prózu se zlými, neradostnými osudy.
  • Neviditelný: Román.
  • Petrolejové lampy ():
    • Děj: Mladá žena je kvůli rodinnému majetku provdána za nemocného, o mnoho staršího muže a její život se postupně mění v pomalé utrpení.

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht
  • Charakteristika: Píše sociální prózu ovlivněnou levicovou ideologií.
  • Nikola Šuhaj loupežník: Podle skutečné legendy o podkarpatském “Robinu Hoodovi”.
  • Golet v údolí: Obrazy chudoby a víry v podkarpatských židovských osadách.

Karel Poláček

Karel Poláček
  • Charakteristika: Napsal humoristický, ale zároveň citlivý román z dětského pohledu.
  • Bylo nás pět ():
    • Děj: Vypravěčem je malý kluk Petr Bajza a jeho parta kamarádů, autor s láskou i nadhledem zachycuje dětský svět a řeč malých hrdinů.

Eduard Bass

Eduard Bass
  • Charakteristika: Autor oblíbené fotbalové pohádky.
  • Klapzubova jedenáctka ():
    • Děj: Chudá venkovská rodina jedenácti synů se stane fotbalovým mužstvem, které porazí i mistry světa.
  • Cirkus Humberto: Rozsáhlejší román.

Zdeněk Jirotka

Zdeněk Jirotka
  • Charakteristika: Napsal humoristický román.
  • Saturnin ():
    • Děj: Vypravěč najme komorníka Saturnina, který ho neustále (a vynalézavě) zatahuje do absurdních dobrodružství, aby unikl nudě všedního života.
    • Význam: Jeden z nejoblíbenějších českých humoristických románů.

Cvičení

  • Vysvětli, čím se poetismus (Nezval) liší od dadaismu a surrealismu, na které navazuje.
  • Popiš, jak Karel Čapek ve svém díle (R.U.R., Válka s Mloky) reaguje na dobové obavy z techniky a totalitních ideologií.
  • Porovnej Haškova Švejka a Poláčkova vypravěče v Bylo nás pět — v čem oba využívají “naivní” vypravěčský pohled k satiře nebo humoru?