Po roce 1989 zaniká cenzura i dělení literatury na oficiální/exilovou/samizdatovou — autoři mohou svobodně publikovat cokoliv. Současná česká próza se věnuje jak osobním a rodinným tématům s ironickým odstupem, tak přehodnocování dějin 20. století (válka, komunismus, poválečný odsun Němců) z odstupu nové generace, která je sama nezažila.
MICHAL VIEWEGH patří k nejčtenějším a nejpřekládanějším českým autorům porevoluční doby, píše lehkým, ironickým, čtenářsky přístupným stylem. Báječná léta pod psa je polobiografickým vyprávěním o dětství a dospívání za normalizace v rodině, kde otec byl kvůli disidentským postojům “socialisticky” perzekvován — vážné téma ale Viewegh podává s odlehčeným, místy komickým nadhledem. Účastníci zájezdu satiricky zachycují partu turistů na autobusovém zájezdu k moři a jejich drobné iluze i zklamání. Román pro muže je komedií o muži, kterého opustí manželka a on se musí (s pomocí přátel a improvizovaných rad) vyrovnat se singles životem. Rozbory: Báječná léta pod psa, Román pro muže
ALENA MORNŠTAJNOVÁ je autorkou bestselleru Hana — román sleduje rodinu ve Valašském Meziříčí přes několik generací a dvě roviny vyprávění: chlapecký pohled malé dívky Miry v 50. letech (poznamenaný epidemií a rodinným traumatem) a postupně odhalovaný, mnohem temnější osud tety Hany, přeživší holocaust, jejíž mlčenlivost a citová uzavřenost mají hluboký, až v závěru knihy plně odhalený důvod.
KVĚTA LEGÁTOVÁ napsala novelu Jozova Hanule — mladá zdravotní sestra Eliška se za 2. světové války musí kvůli odbojové činnosti ukrýt v odlehlé, archaickým způsobem žijící moravské horské vesnici Želary; aby unikla gestapu, provdá se za prostého, ale citlivého horala Joziho. Dílo (i jeho filmové zpracování pod názvem Želary) je citlivým portrétem střetu “civilizovaného” a tradičního venkovského světa i nečekaně hluboké lásky, která se mezi nimi zrodí.
KATEŘINA TUČKOVÁ se ve svých románech vrací k přehlíženým nebo bolestným kapitolám českých dějin. Vyhnání Gerty Schnirch líčí osud brněnské Němky, která je po konci 2. světové války donucena účastnit se tzv. brněnského pochodu smrti (násilného odsunu německého obyvatelstva) — dílo otevřelo ve své době citlivou společenskou debatu o poválečném vysídlení Němců z Československa. Žítkovské bohyně vypráví o “bohyních” — tradičních léčitelkách a “bílých kněžkách” z oblasti Bílých Karpat, které byly za komunismu perzekvovány jako údajné čarodějnice a agentky, a o mladé etnoložce, jež po letech pátrá po osudu vlastní tety, jedné z posledních bohyní.
JIŘÍ HÁJÍČEK je autorem oceňovaného románu Rybí krev, zasazeného do jihočeské krajiny rybníků — vypráví o návratu ženy do rodného kraje a postupném odkrývání rodinných i historických (kolektivizace, vodní hospodářství) vrstev, které formovaly osudy tří generací jedné rodiny.
EVŽEN BOČEK napsal humoristický román Poslední aristokratka — starý šlechtický rod se po sametové revoluci vrací do svého zámku, který byl za komunismu zestátněn, a musí se (s pomocí věrného komorníka, který je i vypravěčem příběhu) vyrovnat s návratem do zcela změněného, “znárodněného” světa.
KARIN LEDNICKÁ je autorkou rozsáhlé rodinné ságy Šikmý kostel, odehrávající se v hornické Karviné na počátku 20. století — název odkazuje na skutečný kostel, který se v důsledku poddolování postupně naklonil a nakonec musel být odstřelen; vedle osudu rodiny líčí i drsné podmínky života v hornickém regionu na pomezí Slezska a Polska.
Cvičení
- Porovnej, jak Viewegh (ironický nadhled) a Mornštajnová (vážné rodinné trauma) zpracovávají téma minulosti 20. století.
- Vysvětli, proč vyvolal román Vyhnání Gerty Schnirch společenskou debatu — jaké citlivé historické téma otevírá?
- Vyber si jeden z uvedených románů a zjisti, zda by splňoval podmínky žákova seznamu literárních děl (próza/poezie/drama, max. 2 díla od jednoho autora, viz Základní specifikace maturitní zkoušky).
Kompletní oficiální seznam knih k maturitní zkoušce (včetně titulů, ke kterým zatím web nemá samostatný rozbor) najdeš v kategorii Rozbor knih a četba.