Po roce 1945 se svět rozdělí na dva soupeřící bloky — poválečná literatura se tak zabývá jak čerstvou zkušeností s totalitou (nacismem i stalinismem) a holocaustem, tak novými uměleckými směry, které reagují na rychle se měnící, stále “otevřenější” svět druhé poloviny století.
Svědectví o totalitě a válce
ALEXANDR SOLŽENICYN (Rusko) sám prošel sovětským táborem nucených prací (gulagem) za vykonstruované obvinění. Novela Jeden den Ivana Děnisoviče líčí jediný, zdánlivě “docela dobrý” den vězně v gulagu — právě všední, věcný tón bez přehnaného patosu činí z díla drtivé svědectví o systému, ve kterém je i “dobrý den” jen dnem holého přežití. Rozsáhlé dílo Souostroví Gulag pak systematicky mapuje celý sovětský táborový systém. Rozbor: Jeden den Ivana Děnisoviče
MICHAIL ALEXANDROVIČ ŠOLOCHOV (Rusko) napsal novelu Osud člověka — voják Andrej Sokolov přežije německé zajetí i ztrátu celé rodiny za 2. světové války, a přesto si po válce najde sílu ujmout se osiřelého chlapce a začít znovu žít — dílo je zároveň syrové i hluboce lidské svědectví o schopnosti přežít i tu nejtěžší ztrátu. Rozbor: Osud člověka
WILLIAM STYRON (USA) v románu Sophiina volba vypráví o polské přistěhovalkyni Sophii, která v poválečné Americe žije s tajemstvím z Osvětimi — nacistický důstojník ji kdysi donutil vybrat, které z jejích dvou dětí půjde do plynové komory a které přežije; téma nesnesitelné viny, kterou oběť holocaustu musí nosit navzdory tomu, že sama nic nezavinila. Rozbor: Sophiina volba
ROBERT MERLE (Francie) napsal Smrt je mým řemeslem — fiktivní, ale na reálné postavě velitele Osvětimi Rudolfa Hösse založenou “zpověď” velitele koncentračního tábora, který o hromadném vraždění mluví jako o pouhé technické, úřednické práci — děsivé zachycení toho, jak se lze byrokraticky “odosobnit” od vlastních zločinů.
PATRICK RYAN (Anglie) napsal satirický román Jak jsem vyhrál válku — parodie na tradiční válečné hrdinské příběhy, ve které se neschopný, ale sebejistý britský poručík Goodbody přesvědčuje, že to byl právě on, kdo svými (ve skutečnosti katastrofálními) rozhodnutími vyhrál válku. Rozbor: Jak jsem vyhrál válku
HENRYK SIENKIEWICZ (Polsko, přelom 19./20. stol., Nobelova cena) sem svým dílem chronologicky nepatří, ale bývá se poválečnou i starší historickou prózou probírán společně kvůli tématu perzekuce — historický román Quo vadis líčí pronásledování prvních křesťanů v Římě za císaře Nerona a jejich vytrvalost ve víře navzdory hrozbě mučednické smrti. Rozbor: Quo vadis
Beat generation (60. léta, USA)
Protestní hnutí spisovatelů odmítajících konzumní americkou společnost 50. let — volnost, cestování bez cíle, život v komunitách bez majetku a stálé práce, experimenty s alkoholem i drogami jako forma úniku a hledání autentického prožitku.
JACK KEROUAC je autorem románu Na cestě, napsaného v podobě téměř nepřerušovaného proudu textu (podle legendy na jeden dlouhý svitek papíru) — vypráví o bezcílných cestách napříč Amerikou, honbě za svobodou a intenzivním prožitkem okamžiku; stal se ikonickým dílem celé generace.
Magický realismus (2. pol. 20. stol.)
Magický realismus prolíná všední, reálnou skutečnost s mýty, sny, magií a nadpřirozenými jevy, které postavy berou stejně samozřejmě jako běžný život — bez pocitu, že by šlo o něco fantastického.
GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ (Kolumbie, Nobelova cena) je klíčovou postavou tohoto směru — román Sto roků samoty sleduje sto let historie rodu Buendíů ve fiktivním městečku Macondo, kde se běžné rodinné a politické události prolínají s zázraky, duchy a nadpřirozenými úkazy jako naprosto přirozená součást jihoamerické reality.
Postmodernismus (2. pol. 20. stol. – dosud)
Postmodernismus je reakcí na modernu, která se ještě snažila vytvořit jeden ucelený, “pravdivý” výklad světa a společnosti. Postmodernisté takovým výkladům nedůvěřují — tvrdí, že “jediná pravda” a “jediný cíl” neexistují, místo toho nabízejí pluralitu pohledů, hru se čtenářem a prolínání více rovin významu (příběh čtený “naivně” kvůli ději funguje jinak než tentýž příběh čtený “kriticky” kvůli formě a odkazům na jiné texty).
UMBERTO ECO (Itálie) je sám literárním teoretikem a sémiotikem (badatelem o znacích) — v románu Jméno růže vyšetřuje středověký mnich Vilém z Baskervillu záhadnou sérii vražd v odlehlém klášteře, přičemž děj propojuje detektivní zápletku s dobovou teologickou disputací a úvahami o povaze textu a interpretace samotné. (zatím bez samostatného rozboru v archivu)
MILAN KUNDERA (Česko/Francie) psal zpočátku česky, později i francouzsky — je tak jedním z mála autorů, kteří patří zároveň do české i světové literatury. Román Žert (ještě česky psaný, o mladíkovi, kterého jeden nevinný vtip na pohlednici stojí stranickou kariéru i roky života) a Nesnesitelná lehkost bytí (o lásce, věrnosti a náhodě na pozadí pražského jara 1968) patří k jeho nejznámějším dílům; Kundera ve svých esejích rozvíjel i vlastní teorii románu jako žánru, který zkoumá “možnosti lidské existence”.
VLADIMIR NABOKOV (Rusko/USA) napsal kontroverzní román Lolita — vypravěč Humbert Humbert, sofistikovaný a jazykově brilantní, ale morálně zcela zvrácený muž, líčí vlastní posedlost dvanáctiletou dívkou; dílo je čtenářsky náročné právě proto, že krásný, přesvědčivý jazyk vypravěče je v naprostém rozporu s hrůzností toho, co ve skutečnosti popisuje. Rozbor: Lolita
Populární a současná světová próza
AGATHA CHRISTIE (Anglie) je nejprodávanější autorkou detektivních románů historie — v Smrti na Nilu slavný belgický detektiv Hercule Poirot řeší vraždu na palubě lodi plující po Nilu, obklopen uzavřeným okruhem podezřelých se skrytými motivy — typický příklad klasické “whodunit” detektivky s překvapivým rozuzlením. Rozbor: Smrt na Nilu
STEPHEN KING (USA) je nejplodnějším současným autorem hororu a napínavé prózy — novela Zelená míle se odehrává na cele smrti americké věznice 30. let, kde dozorce objeví, že odsouzený obr Coffey má tajemný léčitelský dar, což zpochybní jistotu o jeho vině. Rozbor: Zelená míle
JOHN GREEN (USA) je autorem populární young-adult prózy — Hvězdy nám nepřály vypráví o lásce dvou teenagerů, kteří se poznají ve skupině pro onkologicky nemocné, s citlivým, ale nesentimentálním pohledem na nemoc, smrt a to, jak najít smysl i v omezeném čase. Rozbor: Hvězdy nám nepřály
JONAS JONASSON (Švédsko) napsal komediální román Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel — stoletý Allan uteče v den svých narozenin z domova důchodců a jeho absurdní útěk se prolíná se vzpomínkami na jeho neuvěřitelný život, ve kterém (mimoděk) ovlivnil klíčové události světové historie 20. století. Rozbor: Stoletý stařík…
Cvičení
- Porovnej, jak se s tématem viny a paměti vyrovnávají Šolochovův Osud člověka a Styronova Sophiina volba.
- Vysvětli princip magického realismu na příkladu Sto roků samoty — čím se liší od klasické fantastiky nebo pohádky?
- Vysvětli, proč je jazyk vypravěče v Nabokovově Lolitě považován za klíčový (a znepokojivý) prvek celého díla.