- světová válka (1914–1918) otřásla důvěrou ve všechny dosavadní jistoty — v pokrok, rozum, civilizaci. Literatura po ní hledá nové formy vyjádření (avantgardní směry jako expresionismus, dadaismus, surrealismus) i nová témata: vykořeněnost, krizi společnosti, hrůzu z války, ale i nadšení z nových politických ideologií, které se ve 20. letech zdály nabízet řešení.
Expresionismus (1. třetina 20. stol., zejména Německo)
Expresionismus (z lat. expressio, vyjádření) je protikladem impresionismu a naturalismu — místo věrného zachycení reality vyjadřuje krajní vnitřní stavy (úzkost, osamělost, strach ze smrti) i za cenu deformace skutečnosti; ve výtvarném umění zveličuje barvy, v hudbě tvoří nezvyklou melodiku.
FRANZ KAFKA (Praha, píšící německy) je jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, přestože většina jeho děl vyšla až po jeho smrti. Povídka Proměna začíná větou, ve které se obchodní cestující Řehoř Samsa jednoho rána probudí proměněný v obrovský hmyz — jeho rodina se s tím musí vyrovnat a postupně ho začne vnímat jako přítěž a hanbu, až Řehoř nakonec osaměle umírá, zatímco rodina pociťuje úlevu. Romány Proces (muž souzený za neznámý zločin neznámým soudem) a Zámek (muž, který se marně snaží dostat do záhadného, nedosažitelného úřadu) zachycují podobný pocit odcizení jednotlivce v nesrozumitelném, byrokratickém a lhostejném světě — odtud přídavné jméno “kafkovský” pro podobně absurdní a bezvýchodné situace. Rozbor: Proměna
Dadaismus a surrealismus (Francie, Švýcarsko)
Dadaismus vzniká za 1. světové války ve Švýcarsku jako umělecká reakce na válečné šílenství — odmítá jakýkoliv řád a smysl v umění (i skládání básní z náhodně vystřižených novinových slov), staví na chaosu a provokaci. Na něj navazuje ve 20. letech ve Francii surrealismus (nadrealismus) — fantazie, prolínání reality a snu, hravost, tzv. automatické psaní (bez rozumové kontroly nad textem).
GUILLAUME APOLLINAIRE (Francie) je básník na pomezí avantgardních směrů — sbírka Kaligramy obsahuje básně vysázené do podoby obrazců (kaligram = báseň-obrázek), báseň Pásmo je polytematická, volně řadí obrazy a myšlenky bez tradiční logické návaznosti.
Meziválečný psychologický a společenský román
JAMES JOYCE (Irsko) napsal experimentální román Odysseus, který zasazuje motivy a strukturu Homérovy Odysseje (viz Starověk a antika) do jediného dne roku 1904 v Dublinu — je jedním z nejvýznamnějších příkladů techniky “proudu vědomí”, zachycující nepřerušovaný tok myšlenek postav.
THOMAS MANN (Německo) píše rozsáhlé společensko-psychologické romány — Buddenbrookovi (úpadek jedné hanzovní obchodnické rodiny během několika generací) a Kouzelný vrch (rozjímání o čase, nemoci a smrti v alpském sanatoriu).
BORIS PASTERNAK (Rusko) je básník a prozaik, jehož román Doktor Živago vypráví o osudech lékaře a básníka Jurije Živaga na pozadí ruské revoluce a občanské války — dílo bylo v Sovětském svazu zakázáno a vyšlo tam až po pádu komunismu, Pasternak sám byl kvůli němu donucen odmítnout Nobelovu cenu.
MICHAIL BULGAKOV (Rusko) napsal román Mistr a Markétka, ve kterém se ve stalinské Moskvě objeví sám ďábel se svou svitou a rozpoutá satirické, fantastické zmatení mezi sebevědomými sovětskými funkcionáři — prokládáno paralelním příběhem Piláta Pontského a Ježíše Krista. Podobně jako Pasternakovo dílo bylo i toto v SSSR dlouho zakázáno a vyšlo poprvé (a ještě cenzurované) až desítky let po autorově smrti.
Ztracená generace (lost generation)
Označení pro spisovatele formované osobní zkušeností z 1. světové války (název dala americká spisovatelka Gertrude Steinová) — jejich hrdinové jsou váleční veteráni, kteří se po návratu domů necítí schopni znovu zapadnout do civilního života, jsou vnitřně “zmrzačení”, i když navenek zdraví, a k okolnímu světu i k sobě navzájem chovají hlubokou nedůvěru.
ERNEST HEMINGWAY (USA, Nobelova cena za literaturu) čerpá z vlastní zkušenosti řidiče sanitky za 1. světové války v Itálii — román Sbohem, armádo! vypráví milostný příběh amerického důstojníka a anglické zdravotní sestry na pozadí válečné vřavy a autorova typicky strohého, věcného stylu. Novela Stařec a moře je pozdějším, filozofičtějším dílem o starém kubánském rybáři, který po dnech marného čekání uloví obřího mečouna a pak dlouhé dny bojuje o to, aby si úlovek uchoval navzdory žralokům — alegorie lidské vytrvalosti a důstojnosti i v prohře. Rozbory: Sbohem, armádo!, Stařec a moře
ERICH MARIA REMARQUE (Německo) v románu Na západní frontě klid líčí zkušenost mladých německých vojáků v zákopech 1. světové války — nesmyslnost zabíjení, ztrátu iluzí i generační propast vůči těm, kdo válku neprožili; pokračování Cesta zpátky popisuje jejich (nesnadný) návrat do civilního života. Rozbor: Na západní frontě klid
JOHN STEINBECK (USA) zachycuje v novele O myších a lidech přátelství dvou sezónních dělníků za hospodářské krize — silného, ale mentálně opožděného Lennieho a chytrého, ochranitelského George, kteří sní o vlastním hospodářství; sen tragicky ztroskotá, když Lennie neúmyslně ublíží druhým svou nezvladatelnou silou. Rozsáhlejší román Hrozny hněvu líčí osud rodiny farmářů vyhnaných z domova prachovou bouří a hospodářskou krizí. Rozbor: O myších a lidech
Další meziválečná díla
GEORGE ORWELL (Anglie) napsal dvě klíčové antiutopie varující před totalitarismem: Farma zvířat (alegorie, ve které zvířata na farmě svrhnou člověka, ale postupně si mezi sebou vytvoří stejně tyranský režim, jakému samy unikly — “všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější”) a 1984 (svět totální kontroly, “Velkého bratra” a manipulace jazykem i myšlením). Rozbory: 1984, Farma zvířat
G. B. SHAW (Irsko/Anglie) je autorem komedie Pygmalion — foneticky založený profesor Higgins vsadí se s přítelem, že z pouliční prodavačky květin Elizy Doolittlové řečovým výcvikem vychová dámu, kterou nikdo neodliší od šlechtičny; hra je zároveň chytrou kritikou třídních předsudků založených jen na přízvuku a způsobu vyjadřování. Rozbor: Pygmalion
FRANCIS SCOTT FITZGERALD (USA) v románu Velký Gatsby líčí tajemného boháče Jaye Gatsbyho, který svým okázalým bohatstvím a večírky ve 20. letech touží znovu získat lásku vdané ženy ze svého mládí — kritika prázdnoty amerického snu a jazzového věku. Rozbor: Velký Gatsby
ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY (Francie, letec i spisovatel) napsal krátkou filozofickou pohádku Malý princ — pilot ztroskotaný na poušti potká malého prince z jiné planety, který mu vypráví o své růži, o dospělých, kteří “už zapomněli, co je důležité”, a o tom, že “správně vidíme jen srdcem”. Kniha vznikla za 2. světové války v americkém exilu a je jedním z nejpřekládanějších děl světové literatury vůbec, čtená stejně dětmi jako dospělými. Rozbor: Malý princ
ROMAIN ROLLAND (Francie) napsal novelu Petr a Lucie — křehký milostný příběh dvou mladých lidí, kteří se poznají v Paříži za 1. světové války a jejich štěstí je náhle ukončeno leteckým náletem. Rozbor: Petr a Lucie
Cvičení
- Vysvětli, proč se přídavné jméno “kafkovský” používá i mimo literaturu — na jakém rysu Kafkova díla je založené?
- Porovnej, jak zachycují zkušenost z 1. světové války Hemingway, Remarque a Rolland — v čem se jejich pohled na válku liší?
- Vysvětli, proč byly romány Pasternaka a Bulgakova v Sovětském svazu zakázány.