Téma a motiv: rodinné vztahy a snaha matek najít pro své dcery vhodné ženichy, láska, námluvy, plesy, tvrdohlavost, předsudky, pýcha, intelekt, pokrytectví, život střední třídy, pohrdání
Časoprostor: 18. století anglický venkov, Netrherfield, Longbourn, Pemberley
Kompoziční výstavba: chronologický děj, 61 kapitol, často dopisy
Literární druh a žánr: epika, žánr – rodinný román s autobiografickými prvky (společenskohistorický román)
Vypravěč: Er-forma
Postavy: Elizabeth – druhá ze sester Bennetových, je chytrá, tvrdohlavá a prozíravá. Její pohled na svět je demokratický a Austenová se s touto postavou sama ztotožňuje.
Pan Darcy – velmi bohatý, ze začátku se chová pyšně, stroze a povýšeně, ale později se odpoutává od svých předsudků vůči nižším společenským vrstvám.
Pan Bingley – velmi upřímný a laskavý, ale nechá s sebou snadno manipulovat.
Jane – nejstarší ze sester Bennetových, velmi krásné veselé děvče s dobrosrdečnou povahou ale lehce stydlivá.
Pan Bennet – moudrý člověk, který si vzal velmi hloupou ženu. Dívá se na všechno s nadhledem a hloupostí jeho ženy i mladších dcer se baví.
pan Wickham – poručík pluku, zpočátku oblíbenec Elizabeth, zpočátku má okouzlující chování a všechny své špatnosti se snaží zakrýt za povahu Darcyho, s kterým sdílí minulost, manipulativní a bezcharakterní
pan Collins – kněz na panství lady Catherine de Bourgové k niž má směšně vysokou úctu, původně si chce vzít Elizabeth, ale nakonec skončí s její přítelkyní, bratranec pana Benneta – dědic jejich panství
Kity, Mary, Lidye, , Charlotta – přítelkyně Eli, slečna Bingleyová, strýček a tetička v Londýně, lady Catherine, plukovník Fitzwilliam, mladší sestra Darcyho
Vyprávěcí způsoby: spisovná čeština, jazyk hovorový, věty jednoduché i složené
Typy promluv: přímá řeč, časté dialogy
Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: archaismy, neutrální slova
Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku: ironie, personifikace, metafora, eufemismus
Kontext autorovy tvorby: Dílo můžeme zařadit do přechodného období romantismu a realismu, ve kterém autorka žila. Román zachycuje znaky tehdejší doby, kdy sňatek dvou lidí záležel především na majetku. Z romantického hlediska se hlavní hrdinka Elizabeth a její sestra Jane vdávají z lásky.
Literární / obecně kulturní kontext
- Jane Austenová byla anglická spisovatelka na přelomu 18. a 19. století
- představitelka tzv. rodinného románu (= zachycuje běžný život lidí, obvyklé činnosti)
- narodila se do rodiny duchovního, měla 7 sourozenců
- pro rodinné příslušníky psala již od 15 let krátké prózy, básně i dramata
- ve svých dílech obvykle zachycovala život venkovských vyšších vrstev
- hlavní hrdinky jejích románů bývají inteligentní, morálně silné ženy
- pravděpodobně dosáhla kvalitnějšího vzdělání než ostatní dívky její doby, otec venkovský lékař
- nikdy se nevdala, měla chatrné zdraví
- většinu ze svých děl několikrát přepracovávala, za jejího života její díla vycházela anonymně
- nejvíce zaujala svými romány - ve většině z nich tvoří hlavní motiv emocionální a myšlenkové zrání mladé hrdinky, která zkoumá svět
Dílo:
romány - Rozum a cit (první román), Mansfieldské panství, Anna Elliotová, Emma, Opatství Northanger
ROMANTISMUS - VIZ ALEXANDER SERGEJEVIČ PUŠKIN – SVĚTOVÍ AUTOŘI
Obsah:
Příběh začíná tím, že paní Bennetová, matka pěti dcer, které chce za každou cenu co nejlépe provdat, se dozví, že se do sousedství přistěhoval mladý, bohatý a svobodný muž pan Bingley. Když se pan Bingley spolu se svými sestrami a důvěrným přítelem, panem Darcym - poněkud pyšně, povýšeně a pohrdavě působícím mužem - seznámí na plese s rodinou Bennetových, téměř okamžitě se zamiluje do nejstarší dcery, Jane Bennetové, s kterou protančí celý večer. Mezitím se i druhá nejstarší dcera Bennetových - slečna Elizabeth - stane terčem zájmu jednoho muže, i když o tom ani netuší.
Elizabeth se díky svým mladším sestrám seznámí s důstojníkem z pluku Wickhamem. Ten má jisté osobní zkušenosti s panem Darcym a jeho rodinou a rád o nich slečně Elizabeth povypráví. Ta je značně rozhořčena chováním pana Darcyho a Wickhama považuje za ušlechtilého muže a projevuje mu své sympatie.
Rodinu Bennetových přijíždí navštívit otcův bratranec Collins, který si chce jednu ze sester vzít a nastěhovat se s ní na svoji faru, kde žije pod ochranou velmi bohaté a vysoko postavené lady Catherine de Bourgh, tety pana Darcyho. Jeho volba padne na Elizabeth, která důrazně odmítne, a tak si vezme její přítelkyni Charlotte. Mezitím pan Bingley i pan Darcy odjíždějí do Londýna a Jane má zlomené srdce, protože si myslela, že její vztah s Bingleym je vážný. Jede proto navštívit svou tetu a strýce do Londýna, aby nemusela snášet matčiny narážky. Elizabeth se také vydává na cestu, ale ke své - teď už vdané - přítelkyni Charlotte. Několikrát navštíví i zámek lady Catherine a dozví se o jejich svatebních plánech své dcery a pana Darcyho. Pan Darcy shodou okolností na zámek přijíždí také spolu se svým bratrancem, plukovníkem Fitzwilliamem, se kterým se Elizabeth seznámí a ten jí také nepřímo řekne, že kvůli Darcymu Bingley odjel do Londýna a dál se nestýká s její sestrou.
Elizabeth se jeden večer necítí dobře a nejde s ostatními na zámek. Na její překvapení je přijde navštívit pan Darcy. Mnohem víc ji ale zarazí, když jí řekne, že ji miluje a chce si ji vzít. Elizabeth jeho nabídku odmítne a vyčte mu činy vůči panu Wickhamovi, její sestře a panu Bingleymu. Darcy odjíždí a ráno jí předá dopis, ve kterém vysvětluje, že Bingleyho odvedl od její sestry, protože si myslel, že ona jej nemiluje a chce si ho vzít jen kvůli penězům a že Wickhama vůbec neošidil o peníze, ale naopak on vydíral jeho a později chtěl s jeho sestrou tajně utéct. Elizabeth se tento dopis nejdřív dotknul a nechtěla mu příliš věřit, ale nakonec musela uznat, že Darcy uvádí argumenty, kterým nelze nevěřit. Zanedlouho odjela zpět domů. Doma zjistila, že vojáci se chystají odejít a její nejmladší sestra chce cestovat s nimi. Otec jí to dovolí a Lydia odjede.
Elizabeth je na cestě se svou tetou a strýcem po Anglii a přijeli také na Darcyho sídlo Pemberley, Elizabet se ujistí, že tam není a jde se tam podívat, při prohlídce parku se ale Darcy nečekaně objeví a jde ji pozdravit, zjistí, že se velmi změnil a je velmi ráda, jak milý je k jejím příbuzným. Začne přemýšlet o svém dřívějším odmítnutí a zjišťuje, že její dřívější nenávist se začíná vytrácet. Seznámí se s jeho sestrou a na Pemberley je na návštěvě i Bingley. Elizabeth se zdá, že je do její sestry stále zamilovaný. Zanedlouho ale přijde dopis z domu, ve kterém je jí sděleno, aby se okamžitě vrátila, jelikož její sestra Lydia utekla s Wickhamem a nikdo neví kam. Poví o tom panu Darcymu a rychle odjíždí.
Po návratu domů zjišťuje, že se otec Lydii vydal hledat do Londýna, tak se strýc vydává za ním. Celá rodina Bennetových zažívá velkou ostudu, protože Lydia a Wickham se nevzali, ale přesto spolu žili. Po otcově návratu přichází dopis, že strýček Lydii našel a zařídil, aby byla svatba. Všichni jsou za to rádi, ale nedokáží pochopit, proč si ji nakonec Wickham vzal, když nemá žádné pořádné věno. Po čase se Lydia s Wickhamem na chvíli vrátí domů a jí uklouzne, že na svatbě byl i pan Darcy, což Elizabeth zarazí, jelikož ví, proč Darcy Wickhama nemůže vystát, napíše proto tetě do Londýna a ta jí sdělí, že Darcy dal Wickhamovi peníze, aby si Lydii vzal a odstranil tak ostudu, která na nich byla. Elizabeth přemýšlí, proč to udělal a jestli to nebylo kvůli tomu, že ji pořád miluje. Zanedlouho se na své sídlo opět vrací pan Bingley i pan Darcy a Elizabeth zjistí, že Darcy asi napravil, co způsobil a Bingley a Jane se zasnoubili. Darcy musel nakrátko odjet do Londýna, ale nečekaně Bennetovy navštívila lady Catherine, která se domnívala, že se její synovec a Elizabeth zasnoubili. Elizabeth jí sdělí, že to tak není, ale lady Catherine na ni naléhá, aby se s Darcym úplně přestala stýkat, to Elizabeth popudí a rychle se rozloučí. Jelikož se ale ona mezitím do Darcyho zamilovala, má strach, aby jej jeho teta neovlivnila natolik, že by se už nevrátil. Tak se ale nestalo a Darcyho z toho, co slyšel od lady Catherine, usoudil, že nyní by mohl mít u Elizabeth šanci. Po jeho opětovném příjezdu se zasnoubili a po svatbě se odstěhovala na jeho sídlo Pemberley.