Romeo a Julie
Autor:
William Shakespeare (23. 4. 1564 Stratford-upon-Avon – 23. 4.1616)
- anglický dramatik a spisovatel
- vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School)
- v 18 letech se oženil o osm let starší ženou Annou Hathawayovou (26 let) měli 3 děti
- po narození dvojčat byl Shakespeare spatřen naposledy na křtu dětí, pak na 7 let zmizel
- před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům
- roku 1592 hrál v různých londýnských divadelních společnostech
- stal se také spolumajitelem divadla
- Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského
- po jednoleté morové epidemii roku 1594 se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain`s Men), kde působil jako herec a dramatik
- když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars
- pro Shakespeara končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti
- Shakespeare umírá 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)
Dílo:
Děj se odehrává v italském městě Verona ve druhé polovině 16. století.
Literární směr
- představitel renesance, žil na přelomu 16. a 17. století
Znaky literárního směru
renesance = znovuzrození (antiky), obrození
- pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem [Julesem Micheletem](http://cs.wikipedia.org/wiki/Jules_Michelet” \o “Jules Michelet) - 14.-16. století
- zrod v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál (Anglie, Španělsko, Německo, Francie,…)
- v italských městech se rozvíjel obchod, vytvořila se skupina bohatých obchodníků a bankéřů – podporovali umělce, studia = mecenáši
- mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly církví
- vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu
- objev knihtisku – Johannes Gutenberg → knihy se šíří rychleji
- inspiračním vzorem je antická kultura
Téma
Hlavním tématem díla je láska a složitost lidských vztahů, což můžeme považovat za věčné a stále aktuální téma
Myšlenka
Smyslem je poukázat na sílu lásky dvou mladých lidí, mezi něž se postaví intriky.
Obsah
Děj se odehrává ve Veroně, kde spolu soupeří dva znepřátelené rody, Montekové a Kapuletové. Na jednom večírku se Romeovi (Monet) zalíbí dívka Julie (Kapuletová). Setkají se v Juliině zahradě a velice se do sebe zamilují. S pomocí chůvy se dohodnou s mnichem na termínu tajné svatby. Den před svatbou ale Romeo zabije v souboji Tybalda, bratrance Julie. Za trest má být vyhoštěn z města. Mezitím najdou rodiče Julie vhodného ženicha pro svoji dceru, protože o svatbě s Romeem nic nevědí. Julie svatbu odmítá, ale na radu mnicha svatbu svoluje. Nikdo neví, že od něj dostala uspávací prášek, po kterém člověk vypadá jako by byl mrtvý. Den před svatbou Julie vypije rozpuštěný prášek. Druhý den ráno ji najdou „mrtvou“ a nechají ji pohřbít v hrobce. Otec Lorenzo pošle Romeovi posla, aby se tajně vrátil do Verony. Posel se zprávou je ale zatčen a Romeo, který se dozví, že Julie zemřela, si koupí jed a v noci se vydá k hrobu, aby se otrávil. Na hřbitově potká ženicha Julie a v souboji ho zabije. Nešťastný Romeo si lehne vedle Julie a otráví se jedem. Otec Lorenzo přichází, aby pomohl milencům k útěku, ale probouzející se Julie vedle sebe spatří mrtvého Romea a jeho dýkou se zabije. Až nad těly obou mladých lidí došlo ke smíření obou znepřátelených rodů.
Postavy
Chorus – vypravěč
Escalus – Veronský vévoda
Paris – mladý šlechtic, vévodův příbuzný, nápadník pro Julii, nakonci jej zabije Romeo u hrobky Julie
Kapuleti X Montekové – Dva rody, kteří se nenávidí
Samson a Georgio – sluhové Kapuletů
Abraham – sluha Monteků
Montek a Kaputel a jejich ženy – hlavy znepřátelených rodin
Julie – Odvážná, krásná, chytrá, 14 letá, zamiluje se do Romea, nechce si vzít Parise, tajně se vdala, obětavá, dcera Kapuleta
Romeo – Montekův syn, nejdříve touží po dívce Rosalii, která si jej nechce vzít, potká Julii na oslavě u Kapuletů na které bude tajně, odhodlaný obětovat pro Julii vše, dobrosrdečný, odvážný.
Benvolio – Romeův přítel, synovec Monteka
Mercuzio – Romeův přítel, příbuzný vévody
Tybalt – synovec paní Kapuletové, Romeo jej zabije aby pomstil Mercuzia, kterého Tybalt zavraždil
Otec Lorenzo, bratr Jan – Františkánští mniši
Baltazar – Romeův sluha
Juliina chůva – upovídaná, má výbornou paměť, stojí vždy při Julii, ale nakonci ji „zradí“
Petr – pomocník Juliiny chůvy
Jazykové prostředky:
Kompozice
V díle je využita próza i poezie.
Romeo a Julie hovoří ve verších, nižší vrstvy promlouvají prózou (např. chůva)
Komické prvky v tragedii (mluva chůvy, komičnost v neschopnosti vyjádřit se jednoznačně)
Využití kontrastu: světlo X stín, noc X den, poezie X próza, vysoký sty X lidová mluva
Metafory, citově zabarvené výrazy, jmenné tvary přídavných jmen
Apostrofa – oslovení osoby, která není přítomna, nečeká se její odpověď
Kompoziční postup
Kompozice díla je chronologická a člení se na prolog a pět dějství. Prolog – v úvodu chorus ( obyvatelé Verony ) – ujasňuje děj, uvádí do děje (vzor antické tragedie)
literární druh
drama
literární žánr
tragédie
literární forma
drama (5 dějství)
Názvy dalších autorových děl
Bouře (1611) - pozdně renesanční poetické drama, které vyjadřuje vztahy mýtu a umění, utopie a skutečnosti
Hamlet, kralevic dánský (1601) – alžbětinská tragédie vyjadřující krizi jednotlivce i společenských hodnot
Král Lear (1605) - vrcholná anglická pozdně renesanční tragédie s námětem z keltských pověstí
Určení dalších autorů stejného um. Směru:
Anglie:
Geoffrey Chaucer (1340–1400)
- první velký anglický básník
- diplomat v královských službách – cestoval do Florencie, kde se setkal s Boccacciem a Petrarcou
Canterburské povídky – 24 veršovaných i prozaických povídek
Itálie:
Giordano Bruno
- byl jeden z nejvýznamnějších italských filozofů, spisovatel (básník a komediograf), astronom
Dante Alighieri (1265–1321)
- z Florencie, proti papeži – 20 let ve vyhnanství
Božská komedie – psáno 15 let ve vyhnanství, duchovní epos, vyjádření lásky k Beatrici
Francesco Petrarca (1304–1374)
- z Florencie, ve vyhnanství – studoval práva v Avignonu
- kněz, platonická láska se šlechtičnou Laurou
Sonety Lauře (Zpěvník) – dvě části (za života Laury, po její smrti)
- 366 milostných básní, většina formou sonetu
Giovanni Boccaccio (1313–1375)
- tvrdé dětství – přísný otec, macecha
- vystudoval práva, hodně cestoval
- psal od mládí, příběhy s milostnou tematikou
Dekameron – soubor 100 novel, „kniha krve a rozkoše“
Francie:
Francois Villon (1431–1463)
-žil bohémským životem – tulák, rváč, zloděj, pokládán za prvního prokletého básníka
Odkaz (Malý testament) – sbírka ironických a satirických básní
*Závěť *(Velký testament) – rozmanité básně: nábožné, dvorské, „bláznivé“ – vše z prostředí podsvětí
- zamyšlení nad osudem, zároveň výsměch sobě i jiným
Francois Rabelaise (1494–1553)
- spisovatel a lékař
- nejprve byl knězem, poté studoval medicínu a stal se lékařem – také studoval filozofii, archeologii a přírodní vědy
Gargantua a Pantagruel – pětidílný román, inspirace lidovou četbou o životě obrů
Španělsko:
Miguel de Cervantes Saavedra (1547–1616)
- prozaik, dramatik, básník, vrcholný autor zlatého věku španělského písemnictví
- smutný život – z rodiny zchudlého šlechtice, neměli na vzdělání
- v bitvě přišel o levou ruku, později v zajetí a 5 let otrokem v Alžíru, po návratu se oženil
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – dvoudílný román (1605, 1615)
- satira na rytířské romány
Lope de Vega (1562–1635)
- divadelní teoretik, nejvýznamnější dramatik zlatého věku – napsal přes 1800 her (zachovalo se jich asi 500)
- idol Španělů
Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) – vrcholné drama, námět z národních dějin