Autor
- Český prozaik
- Psal povídky, novely, experimentální texty, romány
- Narodil se v Brně-Židenicích a zemřel v Praze po pádu z okna v pátém patře nemocnice na Bulovce, ve které se léčil
- Po maturitě studoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Vinou uzavření vysokých škol v období okupace mohl svá studia dokončit až v roce 1946
- Během války pracoval a vystřídal několik profesí
- Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963
- Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik
- V jeho díle je jasný prvek autobiografičnosti, protože hojně čerpal z autentických životních zkušeností
- Jeho dílo je také velmi populární v zahraničí, bylo přeloženo do více než 28 jazyků
-Další významná díla autora: Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále
-Současníci : Ota Pavel, Jaroslav Seifert
- Téma, motiv
- Kompoziční výstavba
- Veršová výstavba
Čas : 1945
Prostor : Československo, jedna malá vesnička a železniční stanice Kostomlaty
Literární druh : Epika
Literární žánr : Novela
Literární směr : Česká literatura v letech 1958 – 1968, druhá vlna válečné prózy
- Uvolnění kontroly nad literaturou, scelování povolené zakázané literatury, formální i jazykové experimenty
- Kritika stalinismu, oslabení moci komunistické vlády
- Ovlivnění existencialismem
- Romány, absurdní dramata experimentální poezie
- Malé scény semafor
Postavy :
- Miloš Hrma - 22letý začínající výpravčí; čestný a spravedlivý; bojuje s pocitem, že není “opravdový chlap” - Výpravčí Hubička - má velmi rád ženy; nebojácný, chytrý; nemá rád Němce - Přednosta stanice - ctižádostivý; má rád své holuby; ve své podstatě je hodný - Kolaborant Zedníček - Výpravčí Máša - chodila s Milošem - Zdenička Svatá - telegrafistka, které pan Hubička orazítkuje zadnici - Partyzánka Viktoria Freie - dodá Hubičkovi bombu a zbavuje ho jeho “problému”, poté odjíždí do Kerska
Jaz. Prostředky :
- zvláštní výstavba textu (dlouhá souvětí, krátké izolované příběhy, které jsou propojené volnými ----asociacemi myšlenek - prvek surrealismu)
- absurdní a naturalistické scény (hlava pod tankem…)
- nečekaná přirovnání
- jiný slovosled v souvětí
- opakující se slova, spojovací výrazy
- podrobné popisy
- německá slova a fráze
- erotický podtext
- v přímé řeči se objevují vulgární úsloví a vulgarismy ve zdrobnělinách; normální text je ale spisovný
- v díle je hezká práce se jmény (Hubička - proutník)
- často popisuje věci, které mají červenou barvu = symbolika války
- motiv utrpení zvířat = atmosféra války
- má objektivní pohled na Němce (popisuje i slušné lidi)
- kapitoly nemají názvy
- epiteton: zvadlé lilium, cloněná lampa
- přirovnání: “Měl zvednuté ruce, jako by připíjel slunci.”; “Díval se tak, jako bych já ten vlak rozstřílel.”
- odborné výrazy: detonace (výbuch), lazaret (nemocnice)
Děj :
Miloš se po třech měsících vrací zpět do práce (pracuje na železniční stanici Kostomlaty a je elévem dopravy - začátečník). Přitom vzpomíná na svou rodinu a svůj dosavadní život. Dříve bydleli za městem, ale přestěhovali se do města, cítí se tam sklíčeně, pozorovaně. Jeho tatínek byl od 48 let v penzi, byl strojvedoucím od svých 20 let a když měl vyslouženo a byl v penzi, všichni ho za to nenáviděli (záviděli mu). Jeho dědeček byl hypnotizér v cirkusech. Vzdoroval Němcům tak, že se postavil před tanky a pokusil se je zhypnotizovat. Němci ho přejeli a skřípli mu hlavu mezi pásy tanku. A jeho pradědeček bral od 18 let rentu, zlatku denně. Byl vojenským tamborem, kterého zranili studenti, dostal kamenem do kolena a za to dostával rentu. Smál se ostatním pracujícím a ti ho jednou zbili tak, že umřel. Mezitím Miloš poodhaluje svůj život a co prožil. Vzpomíná jak “zvadl”, když leželi s Mášou pod plachtou a jak si pak podřezal žíly. Mezitím se dozvídá, že výpravčí Hubička orazítkoval zadek Zdeničce Svaté. Nejdříve jím opovrhuje (tak jako všichni ostatní), poté ale mění názor a ostatní mu dokonce závidí (sami by chtěli něco takového udělat, ale nemají na to dostatek odvahy). Miloš se zatím stále trápí se svým pocitem, že není “chlap”. Hledá pomoc (ptá se i zkušeného Hubičky). Trápí se kvůli svému problému s erekcí (v knize použit latinský výraz eiaculatio praecox). Kvůli tomu si podřezal žíly.
Hlavní částí knihy je, že Hubička navrhne Milošovi, že vyhodí ostře sledovaný vlak (vlak s municí na cestě do Německa). Řekne o tom Milošovi, ten s tím souhlasí a nakonec to i sám provede. Výbušninu mu přiváží Viktoria Freie k zlikvidování vlaků a zároveň likviduje i Milošův problém s panictvím a erekcí. Příběh končí tak, že Miloš a německý voják leží na zemi a umírají (vzájemně se postřelili). V tu chvíli si Miloš uvědomil, jak je válka zbytečná a že tu teď oba i zbytečně zemřou. A ještě než Miloš umírá, slyší, jak vlak vybouchne.
Hlavní myšlenka, podtext :
- Život v malé vesničce a válka - Za svobodu může bojovat kdokoliv