Základní ekonomické pojmy, ekonomické systémy, fungování tržního mechanismu

10. Základní ekonomické pojmy, ekonomické systémy, fungování tržního mechanismu

• Ekonomie X ekonomika, makroekonomie X mikroekonomie
• ekonomie = věda, která studuje způsob, jakým lidé a společnost hospodaří s omezenými zdroji k výrobě užitečných statků a služeb, a jak tyto statky a služby rozdělují ve společnosti
• ekonomika = ekonomická praxe
• makroekonomie = zabývá se chováním ekonomiky jako celku (studuje výkonnost ekonomiky jako státu – inflace, nezaměstnanost, státní rozpočet, množství peněž v oběhu…)
• mikroekonomie = zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů (domácnost, firmy) - studuje také fungování dílčích trhů: trh práce, kapitálu, výrobků a služeb, přírodních zdrojů
• Základní ekonomické otázky
• Co vyrábět – jaké výrobky a služby vyrábět a spotřebovávat, a v jakém množství, kvalitě a sortimentu ze vzácných zdrojů
• Jak vyrábět – kdo má statky vyrábět, s jakými zdroji a jakými technologickými postupy
• Pro koho vyrábět – jak účelně rozdělit statky mezi členy společnosti
• Ekonomické systémy
• hledání optimálního ekonomického uspořádání
• pro jejich rozlišení se využívají i základní otázky (co, jak, pro koho)

1. Zvykový systém
   • založen na předávání informací, zkušeností a dovedností z generace na generaci
   • existoval převážně dříve
   • vlastnictví je většinou společné, komunita se podílí společnými silami na ekonomické činnosti (př. kmen s náčelníkem)
2. Příkazový systém
   • převládá státní vlastnictví
   • existuje např.: Severní Korea, Kuba, …
   • ekonomika je stanovena centrálně (zpravidla vládou)
3. Tržní systém
   • převládá soukromé vlastnictví, státního je minimálně
   • cena se stanovuje smluvně v závislosti na poptávce a nabídce
4. Smíšený systém
   • tržní systém doplněný o zásahy státu
   • nejrozšířenější, převážně se využívá ve vyspělých zemích (ČR, Německo,…

• Potřeby

= pocit nedostatku či nadbytku, který se snažíme odstranit

• uspokojujeme je pomocí statků a služeb tím, že je spotřebováváme

Druhy potřeb

Hmotné - potřeba něco vlastnit (potřeba vlastnit auto)

Nehmotné - potřeba získat znalosti (potřeba umět řídit auto)

Biologická - souvisí s existencí člověka (potřeba spánku)

Kulturní - týkají se sociálních potřeb (potřeba navštívit kino)

Individuální - týkají se jednotlivců (já mám potřebu jíst)

Společenské - týkají se společnosti lidí (celá třída chce odmaturovat)

Zbytné - závisí na finančních možnostech člověka (potřeba vlastnit auto)

Nezbytná - souvisí s existencí člověka (potřeba spánku)

Současné - vyjadřují naše současné pocity (jsou závislé na věku, pohlaví,…)

Budoucí - souvisí s našimi představami o budoucnosti, sny, touhami,…

• Statky

= produkty práce nebo přírody

• Statky podle způsobu dosažení

  Ekonomické - vznikají hospodářskou činností

  • ke vztahu k potřebám jsou vzácné → omezené (potraviny, ošacení)

Volné - vyskytují se volně v přírodě, relativně v dostatečném množství, není nutné rozdělování (vzduch, voda, léčivé byliny)

• Statky podle jejich podstaty

  Materiální - každá věc vyrobená člověkem

  Nemateriální - každý duševní výtvor člověka (jeho znalosti, dovednosti)

• Statky podle účelu použití

Kapitálové - slouží k další hospodářské činnosti; dělí se na dlouhodobý a oběžný majetek

Spotřební - slouží ke konečné potřebě; člení se na předměty dlouhodobé spotřeby a jednorázové spotřeby

• Služby

= cizí činnost, která může být úplatná nebo neúplatná

• Služby

Věcné (hmotné) - cizí činnosti, které obnovují nebo zlepšují hmotné statky (opravář opravuje televizor

Osobní (nehmotné) - cizí činnosti, které působí přímo na naši osobu (lékař léčí zápal plic)

• Trh
• místo, kde se setkává nabídka s poptávkou po zboží, práci a penězích

Členění trhu

1. Podle územního hlediska
   1. místní – vztahuje se bezprostředně k určitému místu
   2. národní – trh v rámci státního celku
   3. světový – trh v rámci celého světa
2. Podle zboží, které na trhu sledujeme
   1. dílčí – trh, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží
   2. agregátní – trh veškerého zboží
3. Podle předmětu koupě a prodeje
   1. trh výrobků a služeb
   2. trh práce
   3. trh finanční
      • trh peněžní – krátkodobé finanční prostředky
      • trh kapitálový – dlouhodobé finanční prostředky
      • trh devizový – obchod s cizí měnou

• Subjekty tržní ekonomiky

1. DOMÁCNOSTI
   • jsou vlastníky výrobních faktorů, které prodávají firmám a zároveň nakupují statky a služby
   • trh statků a služeb → poptávka
   • trh výrobních faktorů → nabídka
   • minimalizace nákladů, maximalizace užitků
2. FIRMY
   • výroba zboží a služeb z výrobních faktorů od domácí
   • trh statků a služeb → nabídka
   • trh výrobních faktorů → poptávka
   • maximalizace zisku
3. STÁT
   • ovlivňuje trh a odstraňuje některé jeho negativní dopady na ekonomiku
   • aktivně působí na trhu
   • sociální pomoc (důchody, přídavky na děti,..)
   • poskytuje veřejné statky a služby (silnice, zdravotnictví, osvícení,..) → občané za ně “neplatí”

• Nabídka
• množství zboží, které jsou prodávající ochotni prodat na trhu za určité ceny
• čím je cena vyšší, tím více výrobků přichází na trh
• čím je cena nižší, tím méně výrobců má zájem prodávat

Faktory ovlivňující nabídku:

• výrobní náklady
• ceny alternativních výrobků
• ceny substitutů
• ceny komplementů
• změny výrobních podmínek

Zákon nabídky říká – s rostoucí cenou roste i nabízené množství

• Poptávka
• množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určité ceny
• kupující chce koupit za co nejnižší cenu - poptávka je vyšší
• při vysoké ceně poptávka klesá

Faktory ovlivňující poptávku

• změna výše příjmů
• změny cen substitutů a komplementů
• změna populace
• vkus, zvyky a preference lidí

Zákon poptávky říká - s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží

• Tržní mechanismus
• reguluje množství zboží tak, aby docházelo k rovnovážnému stavu
• Rovnovážná cena = cena, při níž na trhu nevzniká ani přebytek, ani nedostatek
• Přebytek zboží = ceny jsou nad bodem rovnováhy, výrobek nejde na odbyt
• Nedostatek zboží = ceny jsou pod bodem rovnováhy, výrobci ceny zvyšují
• Zásahy státu do tržního mechanismu
• tržní mechanismus je také regulován vhodnými státními zásady → státní orgány (parlament, vláda, ministerstvo, …)

1. Zásahy ekonomického charakteru
   • daňové úlevy nebo vyšší zdanění, státní zakázky, celní politika, dotace ze státního rozpočtu, pomoc při nezaměstnanosti
2. Zásahy mimoekonomického charakteru
   • zákony upravující tržní vztahy, zákazy prodeje závadného zboží (tresty), postihování dohod omezujících působení trhu (kartelové dohody)

• Výrobní zdroje

1. Práce

= cílevědomá lidská činnost, kterou člověk získává statky a služby k uspokojování potřeb

Druhy prací

• Fyzická (truhlář) X duševní (vědec)
• Jednoduchá (pokladní) X složitá (dělník)
• Tvůrčí (učitel) X mechanická (dělník – u výrobního pásu)
• Produktivní (pekař – houska) X neproduktivní (lékař – operace)

Pracovní síla = souhrn fyzických a duševních schopností pracovat

Dělba práce = rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce a skupiny lidí

Specializace = zaměření jednotlivců a skupin lidí na určitý druh práce

Kooperace = spolupráce při vytváření statků a služeb

Výkonná práce – obsluha strojů, uklízení

Řídicí práce – kontrola, vedení lidí

2. Přírodní zdroje – půda

• vzácný statek
• není výsledkem výroby
• cena za půdu → pozemková renta

3. Kapitál

= statky, které byly vyrobeny a pomocí nichž se vyrábějí statky jiné

• Může mít hmotný nebo nehmotný charakter
• Jde o hodnoty, které přenášejí hodnoty další

Formy kapitálu

1. Fyzický
   • fixní (budovy, stavby, stroje, dopravní zařízení)
   • oběžný (zásoby surovin, materiálu, polotovarů)
2. Finanční → peníze, cenné papíry, akcie, obligace

Majetek podniku

= prostředky, které podnik ke své činnosti užívá

1. Dlouhodobý majetek
   1. hmotný
   2. nehmotný
   3. finanční
2. Oběžný majetek
   1. zásoby
   2. finanční majetek
   3. pohledávky

Zdroje kapitálu

1. Vlastní – peněžní prostředky či majetkové hodnoty vložené do podnikání
2. Cizí – různé závazky a dluhy

• Hospodářský proces

a) Výroba

• činnost, při které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly v užitečné věci, tedy ve statky a služby
• výrobní spotřeba je součástí výroby

b) Rozdělování a přerozdělování

• vytváření podílů jednotlivců a kolektivů na celospolečenské výrobě
• rozdělováním získávají svůj podíl na výrobě její účastníci
• přerozdělování ostatním členům společnosti, kteří se na výrobě nepodílí (děti, důchodci, nemocní, atd..)

c) Směna

• všechny činnosti od ukončení výroby až do předání výrobku spotřebiteli (doprava, skladování, evidence,…)

d) Spotřeba (konečná)

• užití výrobků a služeb k uspokojování potřeb