Základní právní předpisy

Základní právní předpisy

PRÁVO = souhrn pravidel stanovených státem, podle nichž se řídí soužití obyvatelstva = minimum morálky (vzniklo z morálních norem)

• STÁT je organizované soužití lidí na ohraničeném území, dle stejného právního řádu, s administrativním aparátem a ozbrojenou mocí.

Pojem právo chápeme:

a\) Ve smyslu subjektivním

- právo jedince (právo určitého subjektu na něco)

- často spojeno s povinností

-* např. právo vlastnit dům > povinnost platit daň z nemovitosti*

b\) Ve smyslu objektivním

	\- veškeré právní normy, které upravují společenské vztahy

Právní řád

= souhrn všech právních předpisů ve státě

- je řazen stupňovitě (hierarchicky) dle právní síly – ta je dána názvem normy a orgánem, který ji vydal

obrázek vynechán

Zákonné/Základní

Podzákonné/Prováděcí

Charakteristika právního řádu

1. Tvoří jednotný logický a myšlenkový celek

- normy si nesmí odporovat (dohlíží na to Ústavní soud)

1. Je jedinečný

- liší se od ostatních států

1. Neustále se vyvíjí/mění

- legislativa/novelizace

Právní dogmatika = výklad právních norem

Zákonnost = neustálé vyžadování dodržování právních norem

Legislativa = tvorba nových právních norem

Novelizace = obměna stávajících právních norem

Platnost = datum vydání právní normy (stala se součástí právního řádu a vznikla předepsaným způsobem), nachází se v záhlaví jako název

Účinnost = datum odkdy se právní normou musíme řídit, nachází se v zápatí

Vocatio legis = období mezi platností a účinností

Působnost právních norem =

1. Osobní – např. vůči všem na daném území, vůči určité skupině občanů
2. Územní
3. Časová
4. Věcná – obecné/speciální

Právní norma

= všeobecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí a jeho porušení znamená postih

Druhy právních norem

1) Podle způsobu chování:

• Zavazující – zavazují k určitému chování přikazující (zaplatit daň)

      zakazující *\(zákaz kartelových dohod\)*

• Opravňující – umožňují volbu chování (pokuta za porušení smlouv, nemusí být sjednána)

2) Podle závaznosti:

• Kogentní – závazná bezvýhradně platíčí norma (od slova kogere = donucovat)
• Dispozitivní – platí pouze nedohodnou-li se účastníci jinak (společenská smlouva)

Publikace právních norem

- označeny číslem a názvem, členěny do paragrafů, odstavců a písmen

	Ústavní zákony

	Zákony				Sbírka zákonů ČR

	Nařízení vlády

	Vyhlášky ministerstev

	Ostatní vyhlášky			Věstníky

• Právní vědomí = znalost vlastního právního řádu občany

Neznalost práva neomlouvá.

Před zákonem jsou si všichni rovni\.

Právní vztahy

= vztahy upraveny právní normou, kterými se mají řídit účastníci

3 složky: 1. Předmět – cíl (např. změna vlastnictví dané věci – kupní smlouva)

    __2\.__ Obsah – práva a povinnosti *\(kupující platí, prodávající předá\)*

    __3\.__ Účastníci – FO, PO *\(prodávající x kupující\)*

Právní skutečnost

= každá__ __skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu

Objektivní událost Právní jednání

- narození (nová FO) - jednostranné (závěť)

- úmrtí - dvoustranné (smlouvy)

- uplynutí času (dítě dospěje) - mnohostranné (valná hromada)

- přírodní událost (pojistná událost)

PRÁVO VEŘEJNÉ = stát je nadřazen ostatním účastníkům právních vztahů

PRÁVO SOUKROMÉ = stát je rovnocenným účastníkem právních vztahů

Systém práva

Právní odvětví

- zahrnuje právní normy, které spolu věcně souvisí

• Ústavní právo - fungování státu, práva občanů, rozdělení moci
• Správní právo - úprava norem, činnost státních institucí
• Občanské právo - práva a povinnosti občanů, majetkové vztahy osob
• Trestní právo
• Pracovní právo
• Finanční právo
• Mezinárodní právo

Právní oblasti

1. Evropské kontinetální právo

- vychází z římského práva – psaná pravidla

1. Anglosasské / angloamerické právo

- vychází se z precedentů

1. Právo šária

- vychází z koránu – náboženská pravidla, která určují běžný život

Ústava

Základními prameny ústavního práva jsou: Ústava Čr č1/93sb, LZPS č2/93sb a ústavní zákony.

Ústava se skládá z:

• Preambule
• 8 hlav
• 113 článků

Hlavy: 1. Úvodní ustanovení

	2\. Zákonodárná moc

	3\. Výkonná moc

4. Soudní moc

5. Nejvyšší kontrolní úřad

6. ČNB

7. Územní samospráva

8. Závěrečná ustanovení

A) Zákonodárná moc

Parlament Čr

	Dolní komora					Horní komora			POSLANECKÁ SNĚMOVNA			   SENÁT

Tvorba zákonů

Zákon navrhuje: vláda (ministři) / poslanec, skupina poslanců / senát / krajské zastupitelstvo

• Nejdříve je zákon projednáván v poslanecké sněmovně ve výborech
• Dále je projednáván v plénu v trojím čtení (ze přítomnosti všech poslanců)
• PRO musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných
• Poté jde schválený zákon do senátu
• Pokud ho senát schválí, zákon putuje k prezidentovi, který ho podepíše nebo nepodepíše
• (Senát zákon nemusí schválit, poté se vrací do PS, kde se znovu hlasuje)

B) Výkonná moc

Prezident

- volen přímou volbou na 5 let, maximálně 2x po sobě

- může udělit amnestii a milost

Vláda

= kolektivní orgán: předseda vlády, místopředsedové, ministří resortů

Funkce:

\- navrhování zákonů

\- podání demise = předčasné volby do PS

C) Soudní moc

• Soudci, advokáti, státní zástupci, notáří

Druhy soudů: okresní/obvodní, krajské, vrchní, nejvyšší, ústavní