Základní právní předpisy
PRÁVO = souhrn pravidel stanovených státem, podle nichž se řídí soužití obyvatelstva = minimum morálky (vzniklo z morálních norem)
- STÁT je organizované soužití lidí na ohraničeném území, dle stejného právního řádu, s administrativním aparátem a ozbrojenou mocí.
Pojem právo chápeme:
a) Ve smyslu subjektivním
- právo jedince (právo určitého subjektu na něco)
- často spojeno s povinností
- např. právo vlastnit dům > povinnost platit daň z nemovitosti
b) Ve smyslu objektivním
- veškeré právní normy, které upravují společenské vztahy
Právní řád
= souhrn všech právních předpisů ve státě
- je řazen stupňovitě (hierarchicky) dle právní síly – ta je dána názvem normy a orgánem, který ji vydal
Zákonné/Základní
Podzákonné/Prováděcí
Charakteristika právního řádu
- Tvoří jednotný logický a myšlenkový celek
- normy si nesmí odporovat (dohlíží na to Ústavní soud)
- Je jedinečný
- liší se od ostatních států
- Neustále se vyvíjí/mění
- legislativa/novelizace
Právní dogmatika = výklad právních norem
Zákonnost = neustálé vyžadování dodržování právních norem
Legislativa = tvorba nových právních norem
Novelizace = obměna stávajících právních norem
Platnost = datum vydání právní normy (stala se součástí právního řádu a vznikla předepsaným způsobem), nachází se v záhlaví jako název
Účinnost = datum odkdy se právní normou musíme řídit, nachází se v zápatí
Vocatio legis = období mezi platností a účinností
Působnost právních norem =
- Osobní – např. vůči všem na daném území, vůči určité skupině občanů
- Územní
- Časová
- Věcná – obecné/speciální
Právní norma
= všeobecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí a jeho porušení znamená postih
Druhy právních norem
1) Podle způsobu chování:
-
Zavazující – zavazují k určitému chování přikazující (zaplatit daň)
zakazující (zákaz kartelových dohod)
-
Opravňující – umožňují volbu chování (pokuta za porušení smlouv, nemusí být sjednána)
2) Podle závaznosti:
- Kogentní – závazná bezvýhradně platíčí norma (od slova kogere = donucovat)
- Dispozitivní – platí pouze nedohodnou-li se účastníci jinak (společenská smlouva)
Publikace právních norem
- označeny číslem a názvem, členěny do paragrafů, odstavců a písmen
Ústavní zákony
Zákony Sbírka zákonů ČR
Nařízení vlády
Vyhlášky ministerstev
Ostatní vyhlášky Věstníky
- Právní vědomí = znalost vlastního právního řádu občany
Neznalost práva neomlouvá.
Před zákonem jsou si všichni rovni.
Právní vztahy
= vztahy upraveny právní normou, kterými se mají řídit účastníci
3 složky: 1. Předmět – cíl (např. změna vlastnictví dané věci – kupní smlouva)
2. Obsah – práva a povinnosti (kupující platí, prodávající předá)
3. Účastníci – FO, PO (prodávající x kupující)
Právní skutečnost
= každá skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu
Objektivní událost Právní jednání
- narození (nová FO) - jednostranné (závěť)
- úmrtí - dvoustranné (smlouvy)
- uplynutí času (dítě dospěje) - mnohostranné (valná hromada)
- přírodní událost (pojistná událost)
PRÁVO VEŘEJNÉ = stát je nadřazen ostatním účastníkům právních vztahů
PRÁVO SOUKROMÉ = stát je rovnocenným účastníkem právních vztahů
Systém práva
Právní odvětví
-
zahrnuje právní normy, které spolu věcně souvisí
-
Ústavní právo - fungování státu, práva občanů, rozdělení moci
-
Správní právo - úprava norem, činnost státních institucí
-
Občanské právo - práva a povinnosti občanů, majetkové vztahy osob
-
Trestní právo
-
Pracovní právo
-
Finanční právo
-
Mezinárodní právo
Právní oblasti
- Evropské kontinetální právo
- vychází z římského práva – psaná pravidla
- Anglosasské / angloamerické právo
- vychází se z precedentů
- Právo šária
- vychází z koránu – náboženská pravidla, která určují běžný život
Ústava
Základními prameny ústavního práva jsou: Ústava Čr č1/93sb, LZPS č2/93sb a ústavní zákony.
Ústava se skládá z:
- Preambule
- 8 hlav
- 113 článků
Hlavy: 1. Úvodní ustanovení
2. Zákonodárná moc
3. Výkonná moc
4. Soudní moc
5. Nejvyšší kontrolní úřad
6. ČNB
7. Územní samospráva
8. Závěrečná ustanovení
A) Zákonodárná moc
Parlament Čr
Dolní komora Horní komora POSLANECKÁ SNĚMOVNA SENÁT
Tvorba zákonů
Zákon navrhuje: vláda (ministři) / poslanec, skupina poslanců / senát / krajské zastupitelstvo
- Nejdříve je zákon projednáván v poslanecké sněmovně ve výborech
- Dále je projednáván v plénu v trojím čtení (ze přítomnosti všech poslanců)
- PRO musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných
- Poté jde schválený zákon do senátu
- Pokud ho senát schválí, zákon putuje k prezidentovi, který ho podepíše nebo nepodepíše
- (Senát zákon nemusí schválit, poté se vrací do PS, kde se znovu hlasuje)
B) Výkonná moc
Prezident
- volen přímou volbou na 5 let, maximálně 2x po sobě
- může udělit amnestii a milost
Vláda
= kolektivní orgán: předseda vlády, místopředsedové, ministří resortů
Funkce:
- navrhování zákonů
- podání demise = předčasné volby do PS
C) Soudní moc
- Soudci, advokáti, státní zástupci, notáří
Druhy soudů: okresní/obvodní, krajské, vrchní, nejvyšší, ústavní