Daňová evidence příjmů a výdajů

20. Daňová evidence příjmů a výdajů

• podnikání fyzických osob, kdo může vést daňovou evidenci
• zapisování příjmů a výdajů do deníku
• DPH a její zaznamenání do deníku příjmů a výdajů
• zaznamenávání průběžných položek
• kniha pohledávek a závazků
• výpočet základu daně z příjmu
• Daňová evidence je zjednodušeným nástupcem dřívějšího tzv. jednoduchého účetnictví

Podnikání fyzických osob, kdo může vést daňovou evidenci

• Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účel dosažení zisku
• Základním právním předpisem pro podnikatele je obchodní zákoník, který upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a další vztahy s podnikáním související

• Podnikatelem mohou být PO (jsou vždy účetními jednotkami) i FO

    -
    	-
    		- __Fyzické osoby podnikají nejčastěji na základě živnostenského oprávnění__, které vydává v místě příslušná ŽÚ a to po splnění podmínek například:

  • Dosažení věku 18 let
  • Způsobilost k právním úkonům
  • Bezúhonnost
  • Odborná způsobilost
  • Které fyzické osoby jsou účetními jednotkami?

1. FO, které jsou jako podnikatelé zapsány v OR
2. Ostatní FO, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč
3. Ostatní FO, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí
   • Kdo může vést daňovou evidenci?
   • FO (podnikatel), kteří se nestanou účetními jednotkami, povedou daňovou evidenci  

Zapisování příjmů a výdajů do deníku

• • Zapisování v deníku příjmů a výdajů v průběhu roku probíhá vždy minimálně „dvoustranně“ tj. na dvou položkách deníku
  • Na jedné straně hospodářská operace bude příjmem nebo výdajem peněžních prostředků
  • Na druhé straně se tato hospodářská operace dotkne jednotlivých příjmů a výdajů zahrnovaných nebo nezahrnovaných do základu daně z příjmů (popř. průběžných položek)

Zapisování příjmů:

• Nejprve musíme zjistit, zda se jedná o příjem peněz v hotovosti nebo na účtu,
• Potom musíme určit, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem

Zapisování výdajů:

• Obdobně jako u příjmů nejprve rozlišíme, zda se jedná o platbu v hotovosti nebo na účet
• Potom zda se jedná o daňový nebo nedaňový výdaj

DPH a její zaznamenávání do deníku příjmů a výdajů

1. Zapisování DPH u neplátců

• se DPH automaticky stává součástí účtované částky bez nutnosti jejího rozlišení v deníku příjmů nebo výdajů (tzn. že DPH se stane součástí pořizovací ceny majetku a služeb)
• Podnikatel- neplátce nemá v případě příjmů povinnost evidovat a platit DPH a nemá nárok na vstupu na odpočet daně a její uplatnění vůči FÚ

1. Zapisování a evidence DPH u plátců
   • DPH se v deníku příjmů a výdajů zapisuje až v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění

Zaznamenávání průběžných položek

• • Slouží k zachycení převodu peněžních prostředků podnikatele z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny popřípadě i mezi více BÚ podnikatele
  • Nutnost evidence průběžných položkách při těchto hospodářských operacích je vyvolávána časovým nesouladem mezi evidencí pohybu peněz v hotovosti a evidencí pohybu na BÚ, kterou lze provést až na základě výpisu z bankovního účtu

Postup evidence průběžných položek:

1. Převod peněz z pokladny na bankovní účet
   • Podnikatel vystaví výdajový pokladní doklad, protože se jedná o skutečný výdaj z pokladny
   • Vzhledem k tomu, že ten samý den neobdrží podnikatel výpis z bankovního účtu, tak nemůže evidovat příjem na běžném účtu, ale eviduje očekávaný příjem do průběžných položek
   • Teprve v den kdy podnikatel obdrží výpis z BÚ eviduje příjem na BÚ a výdaj v průběžných položkách
2. Převod peněz z bankovního účtu do pokladny

• V den převodu vystaví příjmový pokladní doklad, neboť se jedná o skutečný příjem v pokladně
• Výdaj z běžného účtu se nemůže evidovat, protože není k dispozici výpis z BÚ
• Proto se opět použijí průběžné položky
• Teprve po obdržení výpisu z BÚ se zaznamenává výdaj z běžného účtu a příjem v průběžných položkách

Kniha pohledávek a závazků

• Kniha pohledávek a závazků slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik dluží jemu a komu a kolik dluží on
• Podrobnosti zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnost

Kniha faktur vydaných a přijatých:

• Základem evidence pohledávek a závazků u všech podnikatelů bude kniha přijatých a vydaných faktur, ve které bude soustředěna evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podnikateli
• Na tuto knihu budou kladeny největší nároky, proto tato kniha musí obsahovat přinejmenším tyto informace:
  • Oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady
  • Označení dokladu
  • Datum vzniku pohledávek, resp. Závazků
  • Částku
  • Datum splatnosti a způsob úhrady
  • Identifikační údaje pro spárování pohledávky či závazku a platby
  • Předmět dodávky či služby

Ostatní pohledávky a závazky

• • • • • Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možné zřídit pro neobchodní pohledávky a závazky jedná se o evidenci:
  • Poskytnutých a přijatých bankovních úvěrů
  • Závazků, popř. pohledávek k FÚ
  • Pohledávek k zaměstnancům

Výpočet základu daně – OSVČ

• Hospodářský výsledek musí být upraven o nepeněžní operace dle ZDP
• Nepeněžními operacemi se rozumí skutečnosti, které ovlivní základ daně, ale nevyvolají pohyb peněz
• Vybrané nepeněžní operace upravující základ daně z příjmů:
  • Roční odpisy DM
  • ZC vyřazeného DM
  • Poměrná část nájemného z finančního leasingu
  • Tvorba a čerpání zákonných rezerv

Výsledek hospodaření: je buď zisk, nebo ztráta

• Částky zvyšující výsledek hospodaření:
  • Hodnota nepeněžních příjmů
  • Částky neoprávněně zkracující příjmy
  • Výdaje neuznané za výdaje
• Částky snižující výsledek hospodaření:
  • Příjmy, které nejsou předmětem daně
  • Osvobození příjmů
  • Příjmy nezahrnuté do základu daně

Příjmy – výdaje veškeré příjmy a výdaje

+ daňově neuznatelné výdaje penále, výdaje na reprezentaci, SP a ZP OSVČ za vlastní osobu, …

− nezdaňované příjmy

Základ daně

− nezdanitelná část základu daně dary, úroky z úvěru, pojistné na životní pojištění

− odčitatelné položky ztráta z minulých let, výdaje na podporu výzkumu a vývoje

Upravený základ daně zaokr. na 100 Kč dolu

Výpočet daně 15%

− slevy na dani roční

Daň po slevách

− zaplacené zálohy

DAŇOVÁ POVINNOST přeplatek, doplatek

Příklad:

• Dílčí základ daně:

  §6 – 389 000 + 132 260 = 521 260 Kč

  §7 – 320 000 – 122 000 = 198 000 Kč

  §8 – 1 500 Kč

  §9 – 120 000 – 60 000 = 60 000 Kč

  §10 – 166 000 Kč

• Celkový základ daně:

§6 + §7 + §8 + §9 + §10 = 946 760 Kč

• Nezdanitelné a odčitatelné položky:
• dary (max. do výše 15% ze základu daně) 20 000 Kč
• odborová organizace (nejvýše do 3 000 Kč) 1 200 Kč
• hypotéční úvěr (do 300 000 Kč) 50 000 Kč
• soukromé pojištění (do 24 000 Kč) 6 000 Kč
• ztráta z minulých let (do 5 let) 45 000 Kč

Celkem 122 200 Kč

• Základ daně snížený o odčitatelné položky: (zaokrouhlujeme na celé stovky dolů)

946 760 – 122 200 = 824 560 = 824 500 Kč

• Daňová povinnost před slevami:

824 500 * 0,15 = 123 675 Kč

• Slevy na dani:
• poplatník – 2 070 * 12 = 24 840 Kč
• na 1 dítě – 1 267 * 12 = 15 204 Kč
• Daňová povinnost po slevách:

123 675 – 24 840 – 15 204 = 83 631 Kč

• Doplatek daně:

83 631 – 20 000 – 42 000 = 21 631 Kč