Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry (útová třída 2) Dokumenty Google

Charakteristika

• předpokládaná držba do 1 roku, vysoká likvidita, bezprostřední obchodovatelnost

• účtová třída 2, účtujeme o toku finančních prostředků, na účtech se sleduje finanční majetek a krátkodobé finanční zdroje účetní jednotky

• jedná se o hotovost v pokladně, šeky, ceniny, vklady na bankovních účtech bez výpovědní doby, krátkodobé cenné papíry, vklady na účtech s výpovědních lhůtou do 1 roku

Pokladna - 211

• zaznamenává pohyb peněz v hotovosti

• slouží v podniku k drobným nákupům a příjmům v hotovosti

• vystavuje příjmové a výdajové pokladní doklady

• za pokladnu odpovídá pokladník, který vede pokladní knihu, každý den provádí pokladní SKONTRO (počítání mincí a bankovek) a který ručí za vzniklé škody

• výčetka = souhrn hotovosti v pokladně podle jednotlivých druhů bankovek a mincí

• pokud má příjem zahraničních valut - zřizuje valutovou pokladnu, kde vznikají kurzové rozdíly:

• ztráta 563/211

• zisk 211/663

Ceniny - 213

• mají charakter jako peníze, reprezentují určitou hodnotu; je to majetek, který nakupujeme, abychom pak s ním mohli platit nakupované služby

• patří zde: kolky, stravenky, dálniční známky, telefonní karty, CCS, poštovní známky,…

• poštovní známky = známky v peněžní hodnotě, používané pro odeslání určitých dopisů, balíků

• kolky = majetek v určité hodnotě, kterým platíme správní poplatky

• stravenky = majetek, který nakupujeme pro zaměstnance za účelem odběru stravy • spotřeba známek 518/213 • spotřeba kolků 538/213 • spotřeba stravenek 527(55%), 528(45%)/2i3 - V pokladně a ceninách se musí minimálně 1 za rok provádět inventarizace. Můžou vzniknout inventarizační rozdíly: • přebytek 668 • manko 569 (předpis pokladníkovi k úhradě 335/668)

Peníze na cestě - 261

• používáme vždy, když převádíme hotovost mezi pokladnou a běžným účtem - jde o překlenutí časového nesouladu mezi výběrem peněz v pokladně a bance, mezi úvěrovým a bankovním účtem (chybí jeden účetní doklad)

• má neutrální charakter (zůstatek může být na straně má dáti i dal) a) odvod hotovosti 1. VPD 261/211 2. VBÚ 221/261

b) příjem hotovosti 1. PPD 211/261

2. VBÚ 261/221

Běžný účet - 221

• každý podnikatel si může založit běžný účet

• běžný účet slouží k přijímaní peněz od odběratelů a k úhradě dodavatelům (bezhotovostní) - podnikatel má peníze u více peněžních ústavů —> rozložení rizika (pro případ, že by banka ukončila svou činnost), může mít BÚ korunové či devizové

• v účetnictví zachycujeme analytikou

• na BÚ provádíme inventuru nejméně 1 ročně (dokladovou) —> porovnáváme VBÚ s konečným zůstatkem na účtě 221

• podnikatel uzavírá s bankou smlouvu, na základě které mu pak banka připisuje úrok a strhává poplatky za vedení účtu 568, příjem úroků 662

• banka může poskytnout tzv. Kontokorentní účet —> BÚ, u kterého je povolen debet

• (minusový zůstatek)

• banka informuje podnikatele o stavu na bankovních účtu prostřednictvím výpisem z účtu

• můžou být krátkodobé termínované vklady

Krátkodobý bankovní úvěr - 231

• banka může poskytnout podnikateli úvěr

• za poskytnutí úvěru se platí úroky, které jsou stanoveny procenty

• krátkodobý bankovní úvěr se poskytuje do 1 roku

• je to cizí zdroj, úroky 562, poplatek 568

Dlužnické cenné papíry

• = založeny na úvěrovém vztahu, kdy investor nakupuje CP, aby získal výnos a emitent je vydává, aby získal kapitál

• patří sem : obligace, dluhopisy, vkladové listy hypoteční zástavní listy, podílové listy

Majetkové cenné papíry

• podíl na majetku firmy

• patří sem : akcie, podílové listy

Cenné papíry a dluhopisy

Účtová třída 2 -Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na finančních účtech vyhrazena 2. účtová třída, kde se soustřeďují rozvahové účty, které mohou být jak aktivní, tak pasivní. Především se zde nacházejí účty pro majetek, který je charakteristický vysokou likvidností (tj. pohotovostí k rychlému disponování s tímto majetkem). Jedná se tedy o peněžní hotovost v

pokladně, šeky, ceniny, vklady v bankách bez výpovědní lhůty nebo vklady s výpovědní lhůtou do 1 roku a obchodovatelné cenné papíry, které účetní jednotka nemá v úmyslu držet déle než 1 rok.

Oceňování majetku na finančních účtech

Peněžní prostředky a ceniny se oceňují vždy v nominální hodnotě. Veškeré cenné papíry se při pořízení oceňují pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenného papíru jsou přímé náklady s pořízením související, např. poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám.

Specifickým účtem je účet 261 - Peníze na cestě

Výběry peněz z běžného účtu do pokladny a odvody peněz z pokladny na účet se povinně účtují prostřednictvím účtu Peníze na cestě . Je totiž nutné překlenout časový nesoulad mezi účtováním o pohybu peněz v hotovosti (v pokladní knize a na účtu Pokladna 211 musí být účtováno podle pokladních dokladů toho dne, kdy se příjmy a výdaje uskutečnily) a účtováním o pohybu na běžném účtu (zde se účtuje, až dostane účetní jednotka výpis z bankovního účtu). Tento účet se používá také při převodech mezi dvěma vlastními bankovními účty (např. mezi běžným účtem a úvěrovým účtem, pokud nemá účetní jednotka výpisy z obou bankovních účtů současně). Účet peníze na cestě může vykázat ke dni účetní závěrky zůstatek povahy aktivní nebo pasivní a to v závislosti na tom, jaká účetní operace na konci účetního období nastala.

Ceniny

Obdobnou povahu jako peníze mají ceniny, v účetnictví používáme účet 213. Patří k nim poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní karty, zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování… Nákup za hotové nebo na fakturu se účtuje obvyklým způsobem, tj. jako zvýšení majetku a snížení peněz, resp. zvýšení závazku. Spotřeba (použití) cenin se účtuje do nákladů. V některých případech lze zaúčtovat nákup cenin přímo do spotřeby (tzn. že se neúčtuje přes účet 213 - Ceniny), jedná se zejména o drobné nákupy cenin, které byly okamžitě vydány (např. nákup několika kusů poštovních známek a jejich okamžité použití).

U cenin neúčtujeme o DPH, protože krátkodobý finanční majetek této dani nepodléhá.

1. VPD, nákup poštovních známek 213 / 211

2. VÚD, spotřeba poštovních známek 518/213

Tento účetní příklad lze ale také zaúčtovat bez použití účtu 213:

3. VPD, nákup a okamžitá spotřeba poštovních známek 518 / 211

Na účet 518 - Ostatní služby účtujeme i spotřebu telefonních karet. Pro dálniční nálepky a kolky je však potřeba užívat při účtování o jejich spotřebě účet 538 - Ostatní daně a poplatky , protože se jedná o nepřímou formu daní či poplatků, které stát nařizuje a vybírá.

Poněkud složitější a přitom v praxi velmi často používané je účtování stravenek. Při účtování se musí vycházet z daňových předpisů. Účetní jednotka může přispívat na tyto stravenky až do výše 55% z její hodnoty , tato částka je pak pro ni daňově uznatelným nákladem účtovaným na účtě 527 - Zákonné sociální náklady.

Pokud přispívá svým zaměstnancům účetní jednotky i nad tuto hranici , pak jde rovněž o její náklad, ale již daňově neuznatelný , účtovaný na účtě 528 - Ostatní sociální náklady.

Rozdíl mezi hodnotou stravenky a příspěvkem od účetní jednotky má platit zaměstnanec a proto se zaúčtuje na vrub 335 - Pohledávky za zaměstnanci

Příklad:

Účetní jednotka nakoupila pro své zaměstnance 300 ks stravenek po 50,- Kč. Účtování tohoto příkladu závisí na tom, jakou částkou bude firma přispívat zaměstnancům na hodnotu stravenek:

a) firma (zaměstnavatel) přispívá zaměstnancům ve výši 25 Kč na 1 stravenku, zbývající část si hradí zaměstnanci sami.

b) firma hradí celou hodnotu stravenek (zaměstnanci se na úhradě vůbec nepodílí)

Řešení :

a) firma hradí 25,- Kč tj. 50% z ceny stravenky - jedná se o daňově uznatelný náklad, neboť může přispívat až do výše 55% (tj. max. 27,50 Kč na 1 stravenku)

b) účetním nákladem je celá částka, kterou hradí organizace (tj. 50,- Kč), ale daňově uznatelným nákladem bude pouze 55% - 27,50 Kč. Zbývající část 22,50 Kč je daňově neuznatelný náklad.

1. FAP za nákup stravenek 300 ks x 50,- Kč 15 000,213/321 a) část hradí zaměstnavatel, část zaměstnanci

2. VÚD, výdej stravenek zaměstnancům

• 50% z ceny stravenek hradí firma 7 500,- 527/213 - 50% z ceny stravenek hradí zaměstnanci 7 500,- 335/213 3. PPD, příjem v hotovosti za stravenky zaměstnanců 7 500,- 211/335

I zde mohou zaměstnanci uhradit hodnotu přijatých stravenek na bankovní účet (221 / 335) nebo jim může být hodnota stravenek odečtena ze mzdy (331 / 335).

b) celou hodnotu stravenek hradí zaměstnavatel

2. VÚD, výdej stravenek zaměstnancům

• 55% z ceny stravenek daňově uznatelný náklad 8 250,- 527/213 - 45% z ceny stravenek daňově neuz. náklad 6 750,528/213

Účtování případných inventarizačních rozdílů (mank i přebytků) u cenin je stejné jako u peněz v pokladně. Schodek cenin jako úbytek cenin na stranu D účtu 213 - Ceniny a 569 - Manka a škody na finančním majetku na stranu MD, předpis náhrady jako pohledávku za zaměstnancem na účtě 335- Pohledávky za zaměstnanci. Přebytek cenin jako přírůstek cenin se souvztažným zápisem na účtě 668- Ostatni finanční výnosy.

Bankovní účty

Zřízení bankovního účtuje obvykle prvním krokem, kterým navazuje podnik spojení s bankou. Je založeno na smluvním základě - banka uzavírá s podnikem smlouvu o vedení účtu. Banka požaduje po klientovi podpisový vzor osob, které mohou s peněžními prostředky na účtě disponovat. O provedených platbách, starém a novém zůstatku účtu zasílá banka

výpis z účtu. Četnost zasílání tohoto výpisu je také součástí smlouvy.

Druhy bankovních účtů:

- běžný účet - zde má účetní jednotka peněžní prostředky potřebné k financování své činnosti. Na tento účet přicházejí příjmy podniku (úhrady od odběratelů za prodané výrobky, zboží, služby, úroky z vkladů, převody hotovosti z pokladny aj.) a běžně se z něho provádí peněžní úhrady (dodavatelům za nakoupené zásoby a služby, odvádí peníze finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení, hradí zaměstnancům mzdy, platí úroky z poskytnutých bankovních úvěrů apod.) Stav běžného účtu se tak neustále mění a podnik je o těchto změnách informován ve výpisech. Běžný účet má zpravidla aktivní zůstatek.

- kontokorentní účet - velmi často mají podnikatelské subjekty zřízeny v bance takovou formu bankovního účtu, jež může mít i pasivní zůstatek. Takový účet nazýváme kontokorentním účtem. Podnikatel má sjednán s bankou ve smlouvě o běžném účtě tzv. úvěrový limit. Do výše limitu může účetní jednotka čerpat úvěrové prostředky k překlenutí krátkodobého nedostatku peněz.

- devizový účet zde má účetní jednotka uloženy prostředky v cizích měnách

- termínovaný vklad - s výpovědní lhůtou kratší než 1 rok

Pokud má firma více bankovních účtů, potom se pro účtování použijí analytické účty. Za to, že podnikatel svěřil své peníze bance a zřídil si v ní účet, náleží podniku odměna v podobě úroku z vkladu. Tento úrok je pro podnikatele výnosem a banka mu jej připíše na BÚ, účtujeme pomocí účtu 662 - Úroky. Naopak různé bankovní výlohy a poplatky spojené s vedením účtů jsou pro podnik nákladem a tyto účtujeme na účet 568 - Ostatní finanční náklady.

Krátkodobé bankovní úvěry

Jedná se o bankou poskytnuté úvěry se splatností do 1 roku. Evidujeme je na účtě 231 - Krátkodobé bankovní úvěry , který je účtem pasivním. Poskytnuté prostředky připisuje banka buď na běžný účet účetní jednotky nebo přímo z úvěru proplácí např. dodavatelské faktury. Účetním dokladem je výpis z úvěrového účtu, který firmu informuje o stavu jejího závazku vůči bance. Cenou za poskytnuté úvěry je úrok, který účtujeme na nákladový účet 562 - Úroky.

Pokladna

Stav a pohyb peněz v hotovosti je evidován na úctě 211 - Pokladna . Při účtování se vychází z účetních dokladů, kterými jsou příjmové a výdajové pokladní doklady. Za peněžní prostředky v pokladně je odpovědný pokladník, který vede pokladní knihu. Zde se zapisuje datum, kdy došlo k účetní operaci, číslo dokladu (PPD, VPD), účel pohybu peněz a zůstatek v pokladně. Pokladní kniha by měla být denně uzavírána, zapisuje se celkový denní příjem, výdej a zůstatek. Vypočítaný zůstatek na konci dne se porovnává se skutečným stavem peněz v pokladně. Pokud se zjištěné účetní a skutečné stavy liší, je třeba vzniklé manko či přebytek zaúčtovat:

1. VÚD, manko v pokladně

2. VÚD, přebytek v pokladně

569 - Manka a škody na finančním majetku 668 - Ostatní finanční výnosy

Manko v pokladně bývá předepsáno k náhradě odpovědné osobě, tj. pokladníkovi, ten ho

569/211

211/668

splatí bud’ v hotovosti, na bankovní účet společnosti nebo je mu sraženo z mzdy:

3. VÚD, předpis náhrady manka v pokladně 335/668 4. PPD, úhrada manka v hotovosti 211/335 5. VBÚ, úhrada manka na bankovní účet 221/335 6. VÚD, manko sraženo pokladníkovi ze mzdy 331/335

Škoda v pokladně vzniklá krádeží se účtuje opět na účet 569. V případě, že účetní jednotka bude mít potvrzení od policie, že se jedná o zcizení neznámým pachatelem, potom lze škodu považovat za daňově uznatelný náklad. Jinak je účet 569 - Manka a škody na finančním majetku, obdobě jako 549 - Manka a škody, daňově uznatelný pouze do výše přijaté náhrady (od zaměstnance, pojišťovny).

Pokladník provádí i tzv. pokladní skontro . tj. přepočítává konečný stav v pokladně i na jednotlivé druhy mincí či bankovek. Firmy si stanovují maximální výši peněz v hotovosti, tzv. pokladní limit .

Tento limit by neměl být překračován zejména z bezpečnostních důvodů, pojišťovny v případě zcizení uhradí škodu jen do výše tohoto limitu. Pokud má účetní jednotka příjem zahraničních měn v hotovosti, zřizuje si v alutovou pokladnu . Účtování provádí opět pomocí účtu 211, pouze analyticky si označí, že jde o pokladnu např. v EUR (211/100 - korunová pokladna, 211/200 - pokladna valutová). Veškeré peněžní údaje musí být vyjádřeny v domácí i zahraniční měně. Pro přepočet cizí měny na českou měnu může účetní jednotka používat:

• denních kurzů platných v den uskutečnění účetního případu (kurz dle České národní banky)

• pevných kurzů stanovených k určitému datu pojí vymezené období (měsíc, čtvrtletí) V případě, že valutová pokladna vykazuje zásobu valut ke dni účetní závěrky (31.12. příslušného roku), musí být valuty přepočteny podle kurzu ČNB platného k 31.12. Vzniklé kurzové rozdíly ovlivní hospodářský výsledek, tzn. Účtují se buď na nákladový účet 563 - Kurzové ztráty nebo výnosový účet 663 - Kurzové zisky.

Příklad : Ke dni účetní závěrky vykazuje valutová pokladna zásobu valut ve výši 1 385,EUR.

Kurz k tomuto dni stanovený ČNB byl 25,70 Kč/EUR. Firma používá pro přepočet pevný kurz, který byl stanoven na 25,50. Stav valut. pokl. (dle kurzu ČNB) 1 385,- EUR x 25,70 35 594,50 Kč Stav valut. pokl. (dle firemního kurzu) 1 385,- EUR x 25,50 35 317,50 Kč 1. VÚD, k 31.12. 20xx zaúčtování kurzového zisku 277,- Kč 211 / 663

Inventarizační rozdíly

• zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám ověřovat skutečný stav zásob se stavem účetním inventarizací ke dni řádné účetní závěrky i ke dni mimořádné účetní závěrky

• skutečný stav zásob se zjišťuje fyzickou inventurou a zaznamenává se v inventurních soupisech

• fyzickou inventurou ke dni účetní závěrky provádějí účetní jednotky většinou během posledních tří měsíců účetního období popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období

• výsledkem porovnání skutečného stavu zásob se stavem účetním jsou pak inventarizační rozdíly

• inventarizační rozdíly musí být zaúčtovány do účetního období, ve kterém byly

zjištěny

Manko

• skutečný stav zásob je nižší než vykázaný v účetnictví a rozdíl nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem (např. Technologické ztráty). Podle povahy manka a podle odpovědnosti zaměstnanců za svěřené zásoby rozlišujeme:

• manko nezaviněné do výše norem přirozených úbytků : na některé druhy zásob působí při manipulaci nebo skladování přirozené vlivy, kterým nelze zabránit. Jde např. O seschnutí, rozprášení, vypařování. Účetní jednotky si stanoví vnitřní směrnicí normy přirozených úbytků zásob, které mají platnost po určitou dobu. Normy musí odpovídat skutečným podmínkám a jejich výše musí být odůvodněná. Zjištěný úbytek do takto stanovené normy účtujeme jako spotřebu materiálu, která je daňově uznatelným nákladem

• ostatní manka

Všechny ostatní úbytky zásob nad stanovenou normu představují manka:

• manka nad normy přirozených úbytků

• zaviněná manka do výše norem přirozených úbytků

• všechna manka na zásobách, kde není normován přirozený úbytek

Tato manka musí být projednána inventarizační komisí, která stanoví míru zavinění odpovědných osob a určí výši náhrady.

• Ostatní manka považujeme za provozní náklad a účtujeme je na účet 549

• Pokud došlo ke škodě na zásobách pro účetní jednotku ze zcela mimořádných příčin, zaúčtujeme tuto škodu do mimořádných nákladů na účet 582 - Předepsané náhrady škod účtujme jako výnos na účet 648, popř. 688 se souvztažným zápisem na účtu pohledávek 335, pokud uplatňujme náhradu manka na zaměstnanci, nebo na účtu 378 jako náhrada škody od pojišťovny. Pokud nebyla pojistná událost likvidována do konce účetního období, zaúčtujeme předpokládanou náhradu škody od pojišťovny na vrub účtu 388

Přebytek

• vyšší stav zásob na skladě zjištěný fyzickou inventurou než vykazuje účetnictví nazýváme přebytek účtujeme jej jako výnos na účet 648 a přírůstek aktiv na účtu 112

• jestliže lze prokázat, že k přebytku zásob došlo chybným zaúčtováním při jejich vyskladnění, účtujeme tento přebytek ve prospěch účtů 501, popř. 504