← Ekonomika

Rozpočty a kalkulace

18. Rozpočty a kalkulace

  • členění nákladů podle
    • struktury účetního hospodářského výsledku
    • zákona o dani z příjmu
    • místa jejich vzniku a odpovědnosti za jejich vznik
    • závislosti na objemu produkce
    • způsobu stanovení na kalkulační jednici
  • určení v rozpočtu
  • hospodářská střediska
  • rozpočty hospodářských středisek
    • rozpočtování nákladů (přímých a nepřímých)
    • rozpočtování výnosů
  • pojem kalkulace a její členění
  • kalkulační vzorec
  • způsob stanovení přímých nákladů na kalkulační jednici
  • způsoby stanovení nepřímých (režijních) nákladů na kalkulační jednici
  • kalkulace
    • prostým dělením
    • s poměrovými čísly
    • přirážková
    • Náklady se dají rozdělovat různým způsobem podle toho, z jakého úhlu pohledu je sledujeme

Členění nákladů podle:

1. Struktury účetního hospodářského výsledku

  • Provozní 50 - 55
  • Finanční 56 – 57

2. Podle zákona o daních z příjmů

  • Daňově uznatelné
  • Daňově neuznatelné

3. Podle místa jejich vzniku a odpovědnosti za jejich vnik

  • Člení se náklady podle jednotlivých hospodářských středisek

4. Podle závislosti na objemu produkce

  • Fixní (stále) - jsou nezávislé na růstu objemu výroby
  • Variabilní (proměnlivé) - mění se při změnách objemu produkce
  1. Podle způsobů stanovení na kalkulační jednici
  2. Přímé (jednicové) - dají se přímo a přesně stanovit na jednotku výkonu, jde o náklady, jejichž výše se přímo úměrně mění s objemem výroby a účetní jednotky si stanoví normy spotřeby těchto nákladů; nejčastěji se setkáme s tímto členěním: přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady
  3. Nepřímé (režijní) - jde o společné náklady, které slouží k zajištění a doplnění výrobního procesu (jedná se např. o spotřebu režijního materiálu, režijní mzdy, pojistné z režijních mezd, odpisy DM, opravy a udržování, cestovné a nájemné
  4. Podle určení v rozpočtu
  5. Prvotní - spotřeba materiálu, mzdové náklady, odpisy DM
  6. Druhotné (vnitropodnikové) - jsou to náklady vzniklé při dodávkách výkonů mezi jednotlivými středisky podniku (náklad vznikne v odebírajícím středisku a výnos ve středisku dodávajícím)

Hospodářská střediska

  • Hospodářské středisko je samostatně hospodařící vnitropodnikový útvar, který sleduje své náklady, výnosy a zjišťuje výsledek hospodaření
  • Střediska se mohou vytvářet ve všech oblastech podnikových činností

Rozpočty hospodářských středisek

  • Každé hospodářské středisko sestavuje na určité období rozpočet svých nákladů a výnosů, jehož údaje se po skončení tohoto období budou porovnávat s údaji z vnitropodnikového účetnictví

5. Rozpočtování přímých nákladů

  • Týká se výrobních středisek
  • Podklady pro jejich výpočet jsou- technickohospodářské normy, plánovaný objem výroby

6. Rozpočtování nepřímých nákladů

  • Je obtížnější, snáze se rozpočítávají náklady, které závisejí na délce období
  • Je nutné vycházet z údajů minulých let s přihlédnutím k očekávaným změnám v objemu plánovaných výkonů a cenových či tarifních změnách

7. Rozpočtování výnosů

  • Střediska bude mít dva podklady: plánovaná objem výroby, vnitropodnikové ceny jednotlivých výkonů, které si stanoví na úrovni vlastních nákladů

Pojem kalkulace a její členění

  • Kalkulace představuje předběžné stanovení nebo následní zjištění jednotlivých složek ceny za jednotku výkonu – kalkulační jednici
  • Kalkulační jednice může být 1 ks, 1 m, 1 l…

Podle doby, kdy je kalkulace sestavována, rozlišujeme kalkulaci:

  1. Předběžnou - sestavuje se před zahájením výroby a podkladem jsou technickohospodářské normy, spotřeby přímých nákladů a rozpočty nepřímých nákladů
  2. Výslednou - sestavuje se po ukončení výroby, popřípadě po skončení sledovaného období a podkladem jsou údaje zjištěné z vnitropodnikového účetnictví

Kalkulační vzorec

  • Sestavuje se v jednotlivých položkách přímých a nepřímých nákladů, které tvoří kalkulační vzorec

1. Přímý materiál materiál, který je podstatou výrobku

2. Přímé mzdy mzdy výrob. dělníků za skutečný odprac. čas

3. Ostatní přímé náklady soc. a zdr. pojištění hrazené zaměstnavatelem

4. Výrobní režie náklady, které vznikají ve výrobě (energie,…)

Vlastní náklady výroby

5. Zásobovací režie náklady vznikající se zásobováním

6. Správní režie náklady související s řízením podniku

Vlastní náklady výkonu

7. Odbytové náklady náklady související s prodejem výrobků

Úplné vlastní náklady výkonu

8. Kalkulovaný zisk stanovuje si podnik sám

Prodejní cena bez DPH

9. DPH 10%, 15%, 21%

Prodejní cena včetně DPH

Způsoby stanovení přímých nákladů na kalkulační jednici

  • Přímé náklady se v předběžných kalkulacích stanoví obvykle podle technickohospodářských norem

Způsoby stanovení nepřímých (režijních) nákladů na kalkulační jednici

  • Postup při stanovení režijních nákladů lze rozdělit na dvě části:
  • nejprve zjistit jejich celkový objem
  • další výpočet pak už závisí na rozmanitosti sortimentu výroby
  • Obecné režijní náklady na kalkulační jednici vypočítají, když jejich rozpočtenou výši vydělíme zvolenou rozvrhovou základnou
  • Podle způsobu jejího stanovení pak rozeznáváme dvě kalkulační techniky: kalkulace dělením a kalkulace přirážková

Kalkulace prostým dělením

  • Pokud je předmětem činnosti výroba pouze jediného druhu výrobků
  • Rozpočtené režijní náklady se vydělí plánovaným množstvím výrobků

Kalkulace s poměrovými čísly

  • Pokud se podnik zabývá výrobou několika druhů stejnorodých výrobků
  • Zajistí se rozvržení režijních nákladů pomocí poměrových čísel (tato čísla vyjadřují poměr mezi náklady na jednotlivé druhy výrobků)
  • Pro výpočet poměrových čísel se zvolí za základ jeden z výrobků, který dostane poměrové číslo 1
  • Náklady na ostatní výrobky se pak k němu přičítají

Kalkulace přirážková

  • Při výrobě několika nákladově různorodých výrobků už kalkulaci dělení použít nelze, protože jednotlivé druhy výrobků vyvolávají v jednotlivých kalkulačních položkách různou výši nákladů
  • Režijní náklady na kalkulační jednici se potom stanoví pomocí přirážky, vyjadřující poměr těchto nákladů k rozvrhové základně (tuto základnu si stanový účetní jednotka sama)
  • Snahou bývá zvolit takovou rozvrhovou základnu, která by byla k rozvrhovým režijním nákladům přímo úměrná
  • Rozvrhová základna může být zadána v peněžních jednotkách, nebo v naturální podobě

Zdroj: Účetnictví/18. Rozpočty a kalkulace.docx