Ekonomika – společenská věda, která se zabývá se hospodářskou praxí
Ekonomie – teoretická věda, která zkoumá hospodářské stránky života ve společnosti
- podle toho, kterou oblastí se ekonomie zabývá rozlišujeme:
Makroekonomie – zabývá se hospodářskými vztahy na úrovni národního hospodářství
Mikroekonomie – zabývá se hospodářskými vztahy jednotlivých subjektů v národním hospodářství (stát, firmy, domácnosti)
Potřeby
- vrozený či získaný pocit nedostatku nebo nadbytku, který se snažíme odstranit
- neustále se vyvíjí, nelze je zcela nikdy uspokojit
- individuálně se liší podle: věku, pohlaví, vzdělání, zájmů…
- nikdy je nelze zcela uspokojit
Členění potřeb:
- Biologické – důležité pro život člověka, např.: spát, jíst, dýchat
Kulturní – získané, např.: vzdělání
- Hmotné – lze ji uspokojit hmotným statkem, např.:
Nehmotné – mít určitou schopnost, znalost nebo vlastnost
- Individuální – potřeby jednotlivce
Společenské – potřeby více lidí, např.: mít dostatek pitné vody
- Současné – aktuální potřeby
Budoucí – potřeby do budoucna
- Zbytné – méně důležité
Nezbytné – jsou důležité pro uchování kvality života, např.: mít auto pro taxikáře
Uspokojování potřeb
Statky
- produkt lidské činnosti, který uspokojuje potřeby
Druhy statků:
- Volné – jsou v přírodě dostupné
Ekonomické – jsou výsledkem hospod. činnosti
- Hmotné – nějaká věc
Nehmotné – znalost, vlastnost, schopnost
- Spotřební – spotřebovávají se v domácnostech
- Krátkodobé – jednorázové spotřeby, např.: suroviny
- Dlouhodobé spotřeby
Kapitálové – spotřebovávají se ve firmách
- Krátkodobý majetek – jednorázová, např.: křídy
- Dlouhodobý majetek – pouze se opotřebovává
Služby
- průběh lidské činnosti, při které dochází k uspokojování potřeb
- jde o cizí lidskou činnost
Rozdělení:
- Osobní – týkají se přímo člověka, např.: ubytovací, stravovací, vzdělávací
Věcné – týkají se hmotných statků člověka, např.: autoopravy, prádelny
- Placené služby – musí si spotřebitel platit sám, např.: kadeřník, manikúra
,,Neplacené“ služby – jsou hrazené tzv. veřejnými rozpočty obcí, měst či státními rozpočty, např.: čistota chodníku, bezpečnost (police), osvětlení
Národní hospodářství
-
je souhrn hospodářských činností na území daného státu, kterých se účastní tři ekonomické subjekty:
-
Domácnosti = chtějí na trhu uspokojit své potřeby
= vystupují jako kupující (zboží) a jako prodávající prac. síly
Prac. síla = souhrn znalostí, dovedností a schopností konat práci
-
Firmy = na trhu vystupují jako prodávající (zboží, služby) a nakupují vstupy do podnikání (výrobní faktory)
= cíl firem je minimalizovat zisk
-
Stát = vstupuje na trh s cílem regulovat jeho dopady na některé skupiny lidí (senioři, nemocní lidé, méně kvalifikovaní lidé)
= vstupuje na trh jako kupující (výrobní faktory, energie)
Zboží
- vše co je určeno pro trh
- má užitnou hodnotu (hlavní vlastnost), např.: auto ´můžeme se dopravit z bodu A do bodu B
- hodnotu zboží vyjadřujeme penězi
Hospodářský proces
- jde o neustále se opakující a probíhající 4 fáze:
1. Výroba
2.Rozdělování a přerozdělování
3. Směna
4. Spotřeba
1. Výroba, výrobní činitele
- proces přetváření přírody na statky a služeb
- výroba je závislá na spotřebě a naopak
- k výrobě jsou potřebné tzv. výrobní činitele (zdroje): 1) Práce
2) Půda a přírodní zdroje
3) Kapitál
1) Práce
– cílevědomá lidská činnost, která slouží k uspokojení potřeb
- cena práce je = MZDA
Druhy práce:
- A) Duševní – převládá činnost mozku CNS, např.: učitel, vědec
B) Fyzická – převládá činnost svalů, např.: horník, zedník
2. A) Řídící – vykonává manager
B) Výkonná – vykonává podřízený manažera
3. A) Jednoduchá – méně kvalifikovaná (pásová výroba)
B) Složitá – vyžaduje více znalostí
4. A) Kvalifikovaná – je potřeba určitá kvalifikace pro výkon práce
B) Nekvalifikované – není potřebná kvalifikace
5. A) Mechanické – neustále se opakující (pásová výroba)
B) Tvůrčí – nestereotypní, proměnlivá, např.: sochař, lékař
6. A) Živá – průběh práce člověka, např.: kuchař vaří, učitel učí
B) Zvěcnělá – práce obsažená již v hotových věcech
Při vzniku statků a služeb dochází:
- k dělbě práce – je rozdělení pracovních činností mezi skupinu lidí
- ke specializaci – zaměření skupiny a jednotlivců na určitý druh práce
- ke kooperaci – spolupráce při vytváření statků a služeb
2) Půda a přírodní zdroje
Přírodní zdroje
- stát s nimi musí hospodařit
- dělíme je na: 1. Vzácné (omezené)
2. Nenahraditelné
- tvoří je: a) Přírodní síly
b) Půda
c) Nerostné suroviny
Půda
- je orná a je to rozhodující výrobní činitel v zemědělství
- vlastník půdy může půdu užívat, pronajímat nebo pronajmout
- peněžní výnos plynoucí z půdy se jmenuje = RENTA
- kvalita orné půdy = BONITA, která je dána např.: úrodností, svažitostí nebo vzdáleností půdy
Druhy půd:
- orací půda
- stavební půda
- pastviny
- zahrady
3) Kapitál
- odvozený výrobní faktory
- jde o prostředky vložené do podnikání za účelem zhodnocení
- nese ZISK a ÚROK
- lze akumulovat (=hromadit), tzv. majitel firmy odkládá svojí spotřebu ve prospěch firmy
Formy kapitálu:
a) Peněžní – peníze, cenné papíry
b) Reálný – hmotné a nehmotné věci
Dle vlastníka:
a) Vlastní – vklady majitelů
b) Cizí – dlužné peníze (úvěry)
2. Rozdělování a přerozdělování
- účastnící výroby musí část svých peněz odvést do státního rozpočtu odkud jsou přerozděleny všem, kteří se neúčastnili výroby (= lékařům, vojákům, učitelům)
3. Směna
- odehrává se na trhu
- firmy nabízejí výsledky své výroby (statky a služby) a domácnosti je poptávají (chtějí je směnit za peníze získané rozdělováním a přerozdělováním)
4. Spotřeba
- při spotřebě dochází k užití nakoupených statků a služeb:
A) Ve výrobě – VÝROBNÍ SPOTŘEBA
B) V domácnosti – KONEČNÁ SPOTŘEBA
Životní úroveň
- stupeň uspokojování potřeb a podmínky, za kterých jsou uspokojovány
Součástí ŽÚ:
- Osobní spotřeba – dle reálných mezd = množství statků a služeb, které lze za mzdu koupit
- Spotřeba firem
- Bezpečnost
- Úroveň vzdělání, zdravotnictví
- Úroveň bydlení
- Množství volného času
Životní prostředí
- věda o vzájemných vztazích a o vzájemném působení organismů a prostředí se nazývá = EKOLOGIE
- ovlivňuje ŽÚ
- ŽP je souhrn všech vnějších vlivů (přírodních i kulturních), které jedince obklopují a umožnují mu podmínky k životu
Základní složky ŽP:
- Ovzduší
- Půda
- Voda
- Člověk a živá příroda
- Horninové prostředí
- Produkty lidské činnosti
Peníze
- zvláštní druh zboží, všeobecný ekvivalent
Vlastnosti peněz:
1. Snadno dělitelné – peníze jsou různých hodnot s jednoduchým přepočtem
2. Snadno přenositelné
3. Snadno rozpoznatelné – velikost, barva
4. Trvanlivost – bankovky vyrábí státní tiskárna cenin v Praze, jejich autorem je → Oldřich Kulhánek
- mince se razí v Jablonci
Funkce peněz:
- Prostředek směny = usnadňují směnu služeb a zboží
- Oběživo = obíhají mezi subjekty trhu
- Slouží jako zúčtovací jednotka = pomocí nich umíme vyjádřit hodnotu jakéhokoli produktu
- Tezaurace = slouží k hromadění a je možné je použít i v budoucnu (INFLACE)
Ochranné prvky bankovek:
- Vodoznak
- Okénkový proužek s mikrotextem
- Barevná vlákna
- Soutisková značka
- Skrytý obrazec
- Proměnlivá barva
- Iridiscentní pruh
- Mikrotext