Daňová evidence příjmů a výdajů
Podnikání fyzických osob
Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Základními právními předpisy pro podnikatele jsou Občanský zákoník a další daňové zákony.
Fyzické osoby podnikají nejčastěji na základě živnostenského oprávnění a to po splnění podmínek uvedených v živnostenském zákoně, např.:
– dosažení 18 let věku,
– způsobilost k právním úkonům,
– bezúhonnost (prokazuje se výpisem z trestního rejstříku),
– odborná způsobilost (s výjimkou živností volných).
Zatímco právnické osoby jsou vždy účetními jednotkami a vedou účetnictví, fyzické osoby vedou daňovou evidenci.
Fyzické osoby, jejichž obrat nepřekročí za předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč a nejsou zapsány v obchodním rejstříku, nebudou ze zákona účetními jednotkami, tzn. nebude se na ně vztahovat zákon o účetnictví. Tyto osoby budou podléhat daňové evidenci příjmů a výdajů dle zákona o dani z příjmů. Fyzické osoby, jejichž obrat za kalendářní rok překročí částku 25 000 000,-, budou účetními jednotkami od prvního dne následujícího kalendářního roku. Účetnictví ale povedou povinně až od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou.
Daňová evidence příjmů a výdajů
Podstata daňové evidence zůstává stejná jako v dříve používaném jednoduchém účetnictví, pouze je upravena zákonem o dani z příjmů. Dle tohoto zákona musí vést daňová evidence ke zjištění základu daně z příjmů a musí obsahovat údaje o příjmech a výdajích a o pohledávkách a závazcích podnikatelského subjektu.
Nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjmů a výdajů, často také nazývaný peněžní __*deník. *__Zde se v průběhu kalendářního roku zapisují údaje o hospodářských operacích, které vyjad-řují příjem nebo výdej peněžních prostředků. Nezapisují se zde tedy hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb, např. vystavené faktury, povinnost zaplatit daně finančnímu úřadu… Zapisování v peněžním deníku si klade tyto základní cíle:
- zajistit správné údaje pro zjištění daňového základu daně z příjmů,
- zajistit evidenci o peněžních prostředcích v podkladně a na bankovním účtu,
- poskytnout podklady pro podrobnější analýzu výdajů a příjmů pro potřeby řízení a kontroly hospodárnosti.
Forma, způsob a technika vedení deníku příjmů a výdajů není předepsána. Podnikatel si ho__ __vede takovým způsobem, aby v deníku byly v časové posloupnosti zaznamenány všechny hospodářské operace příjmů a výdajů, které při podnikání nastaly a jsou podloženy průkazným dokladem. Zapisování v tomto deníku probíhá chronologicky v průběhu roku a vždy minimálně „dvoustranně“, tj. na dvou položkách deníku. Na jedné straně bude hospodářská operace příjmem nebo výdajem peněžních prostředků, na druhé straně se tato hospodářská operace dotkne jednotli-vých příjmů a výdajů zahrnovaných nebo nezahrnovaných do základu daně z příjmů.
Průběžné položky slouží k zaznamenávání převodu peněžních prostředků z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny, příp. k pohybu peněz mezi více běžnými účty. Potřeba používat průběžné položky je vyvolána časovým nesouladem mezi záznamem pohybu peněz v hotovosti (na základě pokladního dokladu) a na běžném účtu, které lze provést až na základě výpisu z běžného účtu.
Vedení daňové evidence pro plátce DPH
U neplátců se DPH automaticky stává součástí celkové účtované částky bez nutnosti jejího rozlišo-vání v deníku, tzn., že se DPH stává na vstupu součástí pořizovací ceny majetku a služeb. Podnika-tel - neplátce nemá v případě příjmů povinnosti evidovat a platit DPH. Na druhé straně nemá ani nárok na odpočet daně na vstupu. Při účtování DPH v daňové evidenci je důležitá skutečnost, že o daňových dokladech (fakturách) se v deníku příjmů a výdajů účtuje až v okamžiku proběhnutí platby, zatímco z hlediska evidence DPH je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění.
Z toho vyplývá, že kompletní přehled podkladů pro stanovení povinnosti k DPH, který by vyhovo-val daňovým předpisům, nelze vést jen v peněžním deníku. DPH se proto musí zapisovat do po-mocné knihy (evidence DPH).
DPH se v peněžním deníku zapisuje takto:
DPH na vstupu (tj. nákupy) ve výdajích nezahrnovaných do základu daně DPH na výstupu (tj. prodeje) do příjmů nezahrnovaných do základu daně Odvod DPH finančnímu úřadu jako výdaj nezahrnovaný do základu daně Vrácení nadměrného odpočtu jako příjem nezahrnovaný do základu daně
Z uvedeného tedy vyplývá, že DPH nijak neovlivňuje základ daně z příjmů. Evidujeme ji zvlášť a zvlášť také počítáme naši daňovou povinnost k této dani či nadměrný odpočet.
Kdy se FO musí stát povinně plátcem DPH (nebereme v úvahu dobrovolné plátce):
pokud její obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí obrat 1 mil. Kč pokud dováží ze zemí EU a dovoz překročil 10 000 EUR
pokud obchoduje se zbožím podléhající spotřební dani (tabákové výrobky, alkohol) pokud je zahraniční osoba a podniká na našem území
pokud je účastníkem sdružení bez právní subjektivity a jeden z účastníků je plátce DPH, pak všichni musí být povinně plátce DPH
Od 1.1. 2016 musí plátci DPH povinně uvádět vybrané údaje z daňových dokladů do tzv. kontrolního hlášení a podávat ho elektronicky na finanční úřad. Ministerstvo financí si slibuje od tohoto nařízení lepší kontrolu výběru DPH a snížení daňových podvodů. Kontrolní hlášení budou plátci odevzdávat měsíčně, či čtvrtletně, tedy vždy po skončení zdaňovacího období.
Základem evidence pohledávek a závazků z běžných dodavatelsko - odběratelských vztahů mezi podnikateli je kniha přijatých a vydaných faktur. Tato kniha musí obsahovat tyto informace:
oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků podložených účetními doklady (faktury) podle jednotlivých dlužníků a věřitelů
označení (číslování) dokladů
datum vzniku pohledávky, resp. závazku částku
datum splatnosti a způsob úhrady
Zvláštní knihu pohledávek a závazků je možno zřídit pro neobchodní pohledávky a závazky. Jedná se např.:
o evidenci přijatých bankovních úvěrů
závazků, popř. pohledávek k finančním úřadům z titulu platby daní a záloh na daně pohledávek k zaměstnancům z titulu poskytnutých záloh na služební cesty, za manka a
škody aj.
závazky k zaměstnancům z titulu hrubé mzdy, ke zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení, závazky k finančnímu úřadu z povinnosti odvodu daně ze mzdy aj.
Na konci zdaňovacího období (31. 12.) musí podnikatelé zjistit celkový stav svých příjmů zahrno-vaných do základu daně a výdajů zahrnovaných do základu daně. Vypočtený rozdíl mezi těmito položkami zjištěnými v peněžním deníku musí být upraven o nepeněžní operace dle zákona o dani z příjmů. Nepeněžními operacemi se rozumí skutečnosti, které ovlivní základ daně, ale nevyvolají pohyb peněz.
Mezi tyto nepeněžní operace upravující základ daně patří např.:
- roční odpisy dlouhodobého majetku
- zůstatková ceny vyřazeného dlouhodobého majetku
- tvorba zákonných rezerv aj.
Rozhodnutí, zda tyto operace podnikatel doplní do peněžního deníku na konci roku nebo o ně upraví základ daně v rámci daňového přiznání, je plně v kompetenci podnikatele.
Příklad:
Podnikatel má za rok 20xx tyto součty sloupců v peněžním deníku:
příjmy zahrnované do základu daně celkem
2 499 120,-
výdaje odčitatelné od základu daně celkem
2 052 020,-
Kromě toho může podnikatel upravit základ daně o odpisy dlouhodobého majetku ve výši 120 000,-
Rozdíl příjmů a výdajů souvisejících s pohybem peněz
447 100,-
odpisy dlouhodobého majetku
- 120 000,-
základ daně z podnikatelské činnosti
327 100,-
Pokud neměl podnikatel v daném zdaňovacím období ještě jiné příjmy dle zákona o dani z příjmů, násobí se vypočtený a zaokrouhlený základ daně sazbou daně pro fyzické osoby ve výši 15%. Výsledkem je daňová povinnost, která může být upravena o příslušné slevy na dani (viz zákon o dani z příjmů).
327 000 x 0,15 = 49 050,-
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
Fyzické osoby zdaňují všechny své příjmy jedinou daní, i když tyto příjmy mohou být různého charakteru. Proto se veškeré příjmy rozdělují do pěti skupin, které se pro účely
zdanění nejprve posuzují samostatně a vytvářejí tzv. dílčí základy daně. Teprve z těchto dílčích základů se potom vytváří konečný daňový základ.
Jedná se o tyto skupiny příjmů:
příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§6)
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7) příjmy z kapitálového majetku (§8)
příjmy z pronájmu (§9) ostatní příjmy (§10)
- Pro každého poplatníka je důležité přesně zařadit každý jednotlivý příjem do jedné z pěti skupin druhů příjmů. Nesprávné zařazení příjmů může vést k chybám ve stanovení základu daně a daňové povinnosti poplatníka. /
1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)
Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Z těchto příjmů odvádí zaměstnavatel daň, a to formou zálohy na daň nebo srážkové daně. Vzhledem
k tomu, že součet měsíčních záloh na daň z příjmu se zpravidla nerovná celoroční dani z příjmů, provádí se po skončení roku roční zúčtování záloh s vyčíslením daňového přeplatku, případně daňového nedoplatku.
2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)
Příjmy z podnikání zahrnují:
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství příjmy ze živnosti
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů /auditoři, lékaři, advokáti…/
podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na
zisku
Mezi příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti patří např. příjmy z výkonu nezávislého povolání /herci, zpěváci, malíři, hudebníci, profesionální sportovci…/
Uplatňování výdajů paušálem (procentem z příjmů)
Fyzické osoby mohou své výdaje uplatnit buď ve skutečné výši /podle daňové evidence/ nebo zjednodušeně paušálem /procentem z příjmů/. Poplatník volí ten způsob uplatnění výdajů, kterým dosáhne nižšího daňového základu. Výhodou výdajů uplatňovaných paušálem je to, že poplatník jejich výši nijak nemusí prokazovat ani evidovat. Nevýhodou je jejich relativně malá výše, takže tento systém není v řadě profesí uplatnitelný.
Přehled procentních sazeb paušálních výdajů:
r. 2020
- z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského
podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč
80%
- z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky
600 000 Kč
60 %
- z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo
bytů - dle § 9; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč
30%
- z jiných příjmů ze samostatné činnosti (autorská tvorba, svobodná povolání); nejvýše lze však
uplatnit výdaje do částky
400 000 Kč
40%
Uplatní-li poplatník daně z příjmů výdaje tímto paušálním způsobem, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s jeho podnikáním a způsob takto uplatněných výdajů nelze zpětně měnit.
Pokud tržby podnikatele přesáhnou milionový strop, už na ně nebude možné uplatnit žádný paušál, ale bude třeba prokazovat skutečné náklady.
//U podnikatelů, kteří nevyužívají výdajové paušály, je také možno uplatnit tzv. výdajový paušál na auto. Lze jej uplatnit ve výši 5 000,- Kč za měsíc v případě, že vozidlo je používáno výhradně k podnikání. Krácený paušál ve výši 4 000 Kč za měsíc lze použít v případě, že je vozidlo užíváno fyzickou osobou pro podnikání i pro soukromé účely. Tyto částky jsou zcela nezávislé na skutečné výši vynaložených výdajů, tzn. že v případě kontroly finančního úřadu je třeba prokázat pouze splnění podmínek pro uplatnění paušálu. Zaniká tedy povinnost evidence jízd pouze pro účely daně
z příjmů, v případě uplatnění nároku na odpočet DPH u fyzické osoby plátce DPH je nadále nutno tuto evidence vést.//
Daň stanovená paušální částkou
Paušální daň má přispět ke zjednodušení administrativy u drobných podnikatelů – poplatníci se zbaví povinnosti vést daňovou evidenci a dohodnou si výši své daňové povinnosti s finan-
čním úřadem. Je ale stanovena celá řada omezujících podmínek, které určí, kteří poplatníci mohou touto metodou stanovení daně využít. Jedná se o tato omezení:
poplatník má příjmy ze zemědělské výroby, příjmy ze živnosti a příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
roční příjmy poplatníka za předchozí 3 zdaňovací období musí být do 5 miliónu Kč poplatník není plátcem DPH
poplatník nemá žádné zaměstnance
poplatník nemá žádné spolupracující osoby
poplatník není účastníkem sdružení bez právní subjektivity
Postup při stanovení paušální daně
Daňový poplatník musí nejpozději do 31.1. podat na finanční úřad žádost o stanovení paušální
daně na běžný rok. V žádosti musí být uvedeny předpokládané příjmy a výdaje podléhající dani
z příjmů. Finanční úřad stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května
zdaňovacího období. Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. 12.
zdaňovacího období (tzn. daň je splatná dopředu). I v případě stanovení daně paušální částkou není
poplatník zbaven veškeré evidence. Je nadále vést evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši
pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon své činnosti.
3. Zdaňování příjmů z kapitálového majetku (§ 8)
Jde především o příjmy z kapitálového majetku v podobě úroků z vkladů na běžných účtech používaných v rámci podnikatelské činnosti, dále pak úroky z poskytnutých úvěrů a půjček jiným osobám či podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání.
4. Zdaňování příjmů z pronájmu (§ 9)
V rámci této skupiny příjmů jsou zdaňovány příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, pří-jmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. I zde může poplatník uplatnit výdaje stanovené paušální částkou ve výši 30% ze všech dosažených příjmů z pronájmu.
5. Zdaňování ostatních příjmů (§ 10)
Zde patří např. příjmy z příležitostných činností, z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z nepodnikatelské zemědělské výroby aj.
Zjištění základu daně
Podnikatelé (fyzické osoby) uzavírají k poslednímu dni zdaňovacího období jednotlivé složky daňové evidence tak, aby zjistili:
- souhrnné částky daňových příjmů a daňových výdajů, v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů
- zůstatky peněžních prostředků na bankovním účtě a v pokladně
- stavy neuhrazených pohledávek a závazků
- stavy majetku v pomocných knihách (kartách) majetku
Výsledek hospodaření za účetní období se zjistí jako rozdíl součtu zdanitelných příjmů a součtu daňových výdajů.
Úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji na daňový základ
Zdanitelné příjmy zapsané v peněžním deníku se zvyšují o nepeněžní příjmy, zejména o:
- čerpání zákonných rezerv (rozdíl mezi vytvořenými zákonnými rezervami a skutečnou výší nákladů na opravu dlouhodobého majetku)
- zdanitelné věcné dary přijaté v souvislosti s podnikáním
- příjmy ze zápočtu pohledávek
Daňové výdaje, zapsané v peněžním deníku se upravují o nepeněžní výdaje, tj. výdaje,
které se v příslušném zdaňovacím období neprojeví jako úbytek peněžních prostředků, ale snižují základ daně. Jedná se například o:
- odpisy hmotného majetku
- zůstatkovou cenu vyřazeného hmotného majetku
- tvorbu zákonných rezerv
- časové rozlišení nájemného u finančního leasingu
- nepeněžní výdaje ze zápočtů pohledávek
Položky odčitatelné od základu daně
Od základu daně z příjmů lze odečíst:
Ztrátu – daňovou ztrátu lze maximálně umořovat 5 let
Nezdanitelné částky jako:
- dary (platí stejná pravidla jako v účetnictví – musí být poskytnuté na vědu, výzkum, sportovní,__ __kulturní aktivity, do školství, charitativní činnost aj., minimální hodnota daru musí být 1 000,-Kč a maximálně lze odečíst 15 % ze základu daně)
- úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotéky, maximálně 300 000,- za rok
- příspěvek na penzijní připojištění, maximálně lze za 1 rok odečíst 24 000,- Kč
- pojistné na životní pojištění, maximálně lze za 1 rok odečíst 12 000,- Kč
- zaplacené členské příspěvky, maximálně 3 000,- za rok
- úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, max. 10 000,- za rok
Daň z příjmů fyzických osob se vypočte ze základu daně (součtu dílčích základů z jednotlivých druhů příjmů) sníženého o nezdanitelné částky a o odčitatelné položky. Takto snížený základ daně se zaokrouhlí na stokoruny dolů a vynásobí 15 % sazbou daně.
Od takto zjištěné daňové povinnosti se ještě odečítají slevy na dani:
obrázek vynechán
SLEVA NA
r. 2020
- poplatníka
24 840 Kč
- druhého z manželů bez příjmů
24 840 Kč
- poživatele částečného invalid. důchodu
2 520 Kč
- poživatele plného invalid. důchodu
5 040 Kč
- držitele průkazu ZTP/P
16 140 Kč
- studujícího
4 020 Kč
15 204 Kč
Daňové zvýhodnění na 2.dítě
19 404 Kč
Daňové zvýhodnění na 3. a další děti
24 204 Kč
Sleva za umístění dítěte ve školce
skutečné výdaje, max.
13 350,-
Sleva na pracující důchodce
24 840 Kč
obrázek vynechán
//Mezi další slevy, které mohou FO uplatnit ve svém daňovém přiznání patří:
- odběr krve a kostní dřeně 3 000,- (muži mohou darovat 4 x rok, ženy 3 x rok)
- vstup do Národního registru dárců kostní dřeně nebo krve 8 000,- (zcela nové, ale pouze 1x za život)
- jeden odběr krvetvorných buněk 20 000,-
– příjmy ze závislé činnosti, které nepřesáhnou 2 500,-/měsíc a zaměstnanec nepodepíše přihlášení k dani, zde se nebude muset podávat daňové přiznání. Příjem zdaní zaměstnavatel srážkovou daní 15%//
Přiznání k dani z příjmů musí fyzické osoby podat nejpozději do 31. 3. následujícího kalendářního roku po skončení zdaňovacího období místně příslušnému finančnímu úřadu. U podnikající fyzické osoby může být tento termín prodloužen do 30.6. při využití daňového poradce či auditora.
Účetnictví (Zákon o účetnictví) Daňové přiznání (zákon o dani z příjmů)
Výnosy (6. účtová třída)
- Náklady (5. účtová třída)
Účetní výsledek hospodaření
obrázek vynechán
Účetní výsledek hospodaření
+ náklady daňově neuznatelné
- výnosy nezahrnované do základu daně
± rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy
=Základ daně
- odčitatelné položky
Základ daně snížený o odčitatelné položky
x sazba daně z příjmů (2018 – 19%)
Daň z příjmů splatná
- slevy na dani
Daň z příjmů splatná po slevách
-Daň z příjmů splatná po slevách
Disponibilní zisk (zisk po zdanění)
Příklad č. 10.
(Maturitní otázka č. 10. – Daňová evidence příjmů a výdajů)
Podnikatel p. Ivo Hladík vlastní firmu zabývající se výrobou truhlářských výrobků. Vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. U následujících účetních
případů rozhodněte, do kterých evidenčních knih je zapíšete a jakým způsobem:
1. Vklad do firmy : a) v hotovosti do pokladny 20 000,- Kč
b\) na bankovní účet 180 000,\-
c\) automobil Škoda Octavia 150 000,\-
d\) stroje a zařízení 55 000,\-2. Zřizovací výdaje podnikatele zaplacené v hotovosti
\( živnostenský list, notářské poplatky, poštovní výdaje \) 1 860,\-3. Nákup dřeva v hotovosti od firmy Staněk a synové
a\) cena bez DPH 12 600,\-
b\) DPH 21% 2 646,\-
c\) celkem 15 246,\-4. FAP, od místních novin za propagaci firmy
a\) cena bez DPH 11 200,\-
b\) DPH 21% 2 352,\-
c\) celkem 13 552,\-5. Přijatá tržba v hotovosti za prodej nábytku na zakázku
a\) cena včetně DPH 34 750,\-
b\) DPH 21% 6 031,\-
c\) cena bez DPH 28 719,\-6. Výběr z bankovního účtu do pokladny(PPD) 26 000,-
7. Výplata mzdy v hotovosti zaměstnancům 26 000,-
8. Výpis z běžného účtu : a) výběr hotovosti 26 000,-
b\) úhrada za reklamu v místních novinách 1 200,\-
c\) odvod zálohy na daň z příjmu FO 8 000,\-
d\) odvod záloh na zdrav\. a soc\. pojištění 3 650,\-9. FAV za zhotovené židle pro mateřskou školu
a\) 30 ks po 250,\- Kč 7 500,\-
b\) DPH 21% 1 575,\-
c\) celkem 9 075,\-10. Nákup nářadí v hotovosti
a\) cena včetně DPH 2 690,\-
b\) DPH 21% 467,\-
c\) cena bez DPH 2223,\-