← Ekonomika

Cenné papíry

9. Cenné papíry

  • charakteristika a členění cenných papírů
  • oceňování cenných papírů k okamžiku pořízení
  • oceňování úbytku cenných papírů, které byly pořízeny za různé ceny
  • účtování o majetkových cenných papírech
    • pořízení majetkových cenných papírů
    • výnosy z držby majetkových cenných papírů
    • prodej majetkových cenných papírů
  • účtování o dluhových cenných papírech z pohledu majitele dluhopisů
  • funkce směnky a jejich rozdělení
  • účtování směnky z pohledu majitele/věřitele/dlužníka

Charakteristika a členění cenných papírů

=CP představuje finanční majetek, vyjadřující majetkový podíl nebo pohledávka k jejich emitentovi (tj. osoba, která je vydává)

Členění

  1. Podle jejich formy:
  2. Zaknihované: jsou pouze zaevidované
  3. Listinné: mají podobu reálné listiny, na níž bývá vyznačena její nominální hodnota
  4. Podle obsahu
  5. Majetkové: vyjadřuje majetkový podíl na společnosti, která je vydala
  6. Dluhové: vyjadřují úvěrový vztah mezi jejich majitelem a věřitelem, který má povinnost po uplynutí stanovené lhůty splatnosti dluhopis zpět odkoupit a vyplatit úrok
  7. Podle předpokládané doby držení
  8. Dlouhodobé: doba držení delší než 1 rok
  9. Krátkodobé: doba držení do 1 doku
  10. Další členění v účetní praxi
  11. Majetkové účasti: dlouhodobé majetkové CP, které zakládají podstatný nebo rozhodující vliv (evidují se na účtech 061, 062)
  12. Cenné papíry k obchodování: majetkové i dluhové CP držené za účelem obchodování na veřejném trhu s cílem dosahovat zisku a rozdílu cen při nákupu a prodeji (evidují se na účtech 251, 253)
  13. Dluhové CP držené do splatnosti: dluhové CP, které mají stanovenou splatnost a účetní jednotka má úmysl je držet do splatnosti (evidují se na účtech 065,256)
  14. CP emitované účetní jednotkou: emitentem je sama účetní jednotka, objevují se v účetnictví firmy jen výjimečně, nejde o majetek v pravém slova smyslu, proto se také uvádí v rozvaze na straně pasiv se záporným znaménkem (evidují se na účtech 252, 255)

Oceňování cenných papírů k okamžiku pořízení

  • CP se k okamžiku jejich pořízení oceňují pořizovacími cenami (tj. včetně pořizovacích nákladů souvisejících s jejich pořízením)
  • Některé druhy CP se k poslednímu dni účetního období přeceňují na tzv. reálnou cenu
  • Reálná hodnota je nejčastěji tržní hodnota

Oceňování úbytku cenných papírů, které byly pořízeny z různé ceny

1. Oceňování CP k okamžiku pořízení

  • Cenný papír se k okamžiku pořízení oceňuje pořizovací cenou (poplatky a proviny)
  • Při oceňování úbytku se používají metody průměrných cen nebo FIFO

2. Oceňování CP k rozvahovému dni

  • CP ze skupiny cenných papírů k obchodování a realizovatelné CP se k poslednímu dni účetního období přeceňují reálnou hodnotou

Účtování o majetkových cenných papírech

3. Pořízení majetkových cenných papírů

  • Nákup CP včetně poplatků a provizí makléřů (379, 221) a rovnou na příslušný majetkový účet
  • Zařazení CP o majetku účetní jednoty v pořizovacích cenách (251,061,062,063 / 259, 043)
  • Upsáním vkladů: tento způsob se týká pořízení dlouhodobých CP, formou upsání vkladů do vznikající společnosti, která navyšuje svůj základní kapitál
  1. Upsáním vkladů pod rozvahové evidence
  2. Splácení vkladů- 378 / majetkové účty
  3. Zápis do OR- 06x / 367
  4. Zaúčtování- 367 / 378
  5. Případné další splácení vkladů- 367 / 221

4. Výnosy z držby majetkových cenných papírů

  • Mají podobu zisku, jsou zdaňovány srážkovou daní
  • 221, 211 / 665, 666

5. Prodej majetkových cenných papírů

  • Prodejní cena: 221, 211, 378 / 661
  • Účetní hodnota: 561 / 251, 061, 062, 063

Účtování o dluhových cenných papírech z pohledu majitele dluhopisu

  • Dluhové CP představující v účetnictví jejich vlastníka majetek
  • V účetnictví pak závazek vůči majiteli těchto CP
  • Z pohledu majitele:
  • Majitel dluhových CP musí při jejich pořízení určit, zda se jedná o CP dlouhodobé nebo krátkodobé
  • Dále musí určit, zda je hodlá držet až do jejich splatnosti či nikoliv
  • Výnos z držení dluhových CP má podobu úroku, který je nutno v případě potřeby časově rozlišit

Funkce směnky

  1. Platební
    • záměrem vystavení směnky je uskutečnit úhrady směnečné částky při splatnosti, platební směnky se objevují ve dvou formách
    • v jedné představuje úhradu jiné povinnosti a druhou formou je placení prostřednictvím směnky
  2. Zajišťovací
    • směnka zajišťuje kvalitnější závazek než obchodní smlouva, směnka může být použita i u spotřebitelského úvěru
  3. Úvěrová
    • směnka je nástrojem krátkodobých obchodních úvěrů (poskytnutí zboží na dluh) a bankovních úvěrů (eskontní úvěr, akceptační úvěr)
  4. Úložná
    • zakoupení směnky z důvodu uložení volných finančních prostředků

Rozdělení směnek

Podle způsobu vystavení

  1. Vlastní - výstavcem je dlužník, který se sám zavazuje, že věřiteli zaplatí určitou částku na směnce uvedené
  2. Cizí - vznikají tak, že věřitel vystaví směnku, ve které dá příkaz dlužníkovi, aby mu zaplatil příslušnou částku
  3. Podle důvodu vystavení
  4. Obchodní směnka- vystavuje se při prodeji zboží na úvěr
  5. Finanční směnka- váže se na závazek neobchodního typu (např. finanční půjčky)
  6. Podle lhůty splatnosti
  7. Denní směnka- která obsahuje konkrétní den splatnosti
  8. Datosměnka- která má splatnost danou uvedením lhůty od data vystavení
  9. Vistasměnka- na viděnou- je splatná při předložení směnečnému dlužníkovi
  10. Lhůtní směnka- obsahuje lhůtu, za kterou je splatná ode dne předložení

Účtování směnky z pohledu majitele/věřitele/dlužníka

6. Majitele (eskont směnky – postoupení)

  • Provádí se v případě, kdy majitel směnky potřebuje získat peněžní prostředky dříve, než je datum splatnosti
  • Banka uzavírá s klientem smlouvu o eskontu směnky, jejíchž součástí je i cena, za kterou směnku banka kupuje
    • Přeúčtování hodnoty směnky z účtu 256 na účet 313
    • Poskytnutí eskontního úvěru bankou na MD- 221 a 562 / 232 (461)
    • Avízo banky o úhradě směnky směnečným dlužníkem – 232 /313

7. Věřitele (směnky k inkasu)

  • Jedná se o pohledávku dodavatele (věřitele) vůči odběrateli (dlužníkovi)
  • Dlužník uhradí svůj závazek, tak, že předá věřiteli směnku, v níž se zavazuje, že jí ve stanoveném termínu uhradí
  • K rozvahovému dni se ještě přiúčtuje alikvotní úrokový výnos Z pohledu dlužníka
Ilustrace: Věřitele (směnky k inkasu)

8. Dlužníka

  • Se z hlediska dlužníka účtují na krátkodobé směnky (účet 322 – Směnky k úhradě)
  • Dlouhodobé směnky (nad 1 rok) se účtují na účtu 478- Dlouhodobé směnky k úhradě
  • K rozvahovému dni se musí doúčtovat ještě úrok za běžné období, který je zaúčtován do nákladů na účet 562

Zdroj: Účetnictví/9. Cenné papíry.docx