Právní úprava účetnictví Dokumenty Google

Význam a funkce účetnictví

= souhrn syntetických a analytických účtů, kterých účetní jednotka používá během roku - každý podnikatelský subjekt potřebuje pro své řízení a rozhodování spoustu informací. Jedním ze zdrojů, který tyto informace poskytuje, je účetnictví.

Účetnictví chápeme jako písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku

v peněžním vyjádření.

• musí poskytovat informace:

a) o stavu a pohybu majetku a závazků firmy

b) o nákladech a výnosech a sním související zjištění HV

Účetní jednotky

• všechny PO

• všechny zahraniční osoby podnikající na území ČR

• všechny organizační složky státu (ministerstva)

• FO, které překročily obrat 25 mil. korun

• FO zapsané v obchodním rejstříku (platí v oblastech kontrolovaných státem, chemický a zbrojní průmysl)

• FO, které se rozhodly dobrovolně vést účetnictvé

Funkce:

1) Poskytuje informace pro potřeby podnikatele

jsou to informace o průběhu hospodaření podnikatele, zda vydělal nebo prodělal, apod.

2) Může sloužit jako důkazní materiál při vedení sporů

Jedná se zejména o vedení sporů při uzavírání a ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem.

3) Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku

Na základě údajů o minulosti nebo současnosti firmy se mohou řídící pracovníci rozhodovat o budoucích investicích, obchodech, rozšíření či likvidaci firmy.

4) Zjištění informací pro účely daňové

Dobře vedené účetnictví je nezbytným předpokladem pro správné stanovení základu daně a tím i daňové povinnosti účetní jednotky.

5) Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním

Zejména u akciových společností, kdy jsou tyto společnosti řízeny týmem profesionálních odborníků a odděluje se výkonné řízení firmy od vlastnictví. Pro akcionáře (majitelé firmy) je účetnictví důležitým prostředkem kontroly a ochrany majetku svěřeného do správy vedení.

Právní normy

• zákon o účetnictví 563/1991 Sb.

• vyhláška č. 500

• účetní standardy pro podnikatele vydané ministerstvem financí

= dávají podrobné informace o rozsahu a vedení účetnictví, zabývají se účetními doklady, účetními zápisy, účetními knihami, závěrkou,.. Popisují způsoby oceňování majetku a jejich inventarizaci, pojednávají o úschově účetních písemností apod. Mimo jiné jsou zde také uvedeny sankce za porušení účetních předpisů.

Právní síla těchto norem je následující:

1. Zákon o účetnictví = základní předpis upravující účetnictví

2. Vyhlášky ministerstva financí = upravují vybrané oblasti účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek

3. České účetní standardy = poskytují podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování

4. Obchodní zákoník

5. Daňové zákony

6. Pojišťovací zákony

Zákon o účetnictví

• povinností je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věcně zobrazovala skutečnosti, které jsou jeho předmětem

1. účetnictví je úplné, jestliže jsou v daném účetním období zaúčtovány všechny případy, které se ho týkají

2. účetnictví je průkazné, když jsou účetní případy doloženy účetními doklady se všemi náležitostmi

3. účetnictví je správné, jestliže nebyly porušeny povinnosti stanoveny zákonem

Účetní období = 12 po sobě jdoucích měsíců, jestliže byly dodrženy všechny povinnosti dané

zákony, kalendářní rok nebo tzv. hospodářský rok - den, kdy začíná podnikat

• v české měně (v cizí měně)

• povinnost vést účetnictví za firmu jako celek

2 základní typy účetnictví:

1) Finanční = zachycují se v něm vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí, jde o vztahy finanční, finančně se uspořádávají

2) Manažerské = soubor informací potřebných k efektivnímu řízení uvnitř podniku (výrobní a odbytová, politika podniku)

• plně v kompetenci firmy, mohou být používány jakékoliv postupy

• používají největší firmy

a) vnitropodnikové - sleduje jednotlivé činnosti nebo hospodářské postupy podniku

b) kalkulace - stanovení nákladů na jednotku výkonu

c) rozpočetnictví - plán výkonu jednotlivých vnitropodnikových útvarů

Zákon o účetnictví stanoví, které účetní jednotky vedou účetnictví v tzv. úplné a které ve zjednodušeném rozsahu

a) úplný = všechny PO a FO s povinným auditem

b) zjednodušený = FO, které jsou účetními jednotkami nebo dále církve, politické strany, nadační fondy

Daňová evidence je jednodušší způsob, řídí se Zákonem o dani z příjmů a vedou ji

podnikající fyzické osoby (živnostníci, advokáti, lékaři, daňoví poradci, umělci, profesionální sportovci…). Úkolem daňové evidence je evidovat veškeré příjmy a výdaje podnikatelského subjektu a následně zjistit správnou výši daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob.

Účtová osnova

Je to seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví

potřebné syntetické a analytické účty

Vydává je Ministerstvo financí jako směrné účtové osnovy.

Účtová osnova je tvořena 10 účetními třídami (0-9), třídy se dělí na skupiny a ty na jednotlivé syntetické účty.

Pro účetní jednotky jsou závazné tyto osnovy:

a) účtová osnova pro podnikatele

• tuto účtovou osnovu používají tuzemské obchodní společnosti i společnosti se zahraniční majetkovou součástí (s. r. o., v. o. s., k. s., a. s.) zahraniční podnikatelské subjekty, které podnikají na území našeho státu a jsou zapsány v obchodním rejstříku, družstva, státní podniky a FO, jež jsou účetními jednotkami

b) účtová osnova pro banky

c) účtová osnova pro pojišťovny d) účtová osnova pro rozpočtové a příspěvkové organizace

e) účtová osnova pro politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, sdružení PO, nadace, církve a náboženské společnosti

Konstrukce účtové osnovy

• při konstrukci účtové osnovy se vycházelo z požadavků účetní závěrky, tzn. že účty jsou roztříděny na rozvahové a výsledkové

• dalším kritériem je členění majetku a závazků z hlediska dlouhodobosti a krátkodobosti, což

je dáno dobou použitelnosti nebo splatnosti (krátkodobý - do 1 roku, dlouhodobý - více než 1 rok)

• směrná účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd (0-9), které se dále člení na účtové skupiny

• 0 - Dlouhodobý majetek

• 1 - Zásoby

• 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

• 3 - Zúčtovací vztahy

• 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

• 5 - Náklady

• 6 - Výnosy

• 7 - Závěrkové a podrozvahové účty

• 8,9 - vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví, jehož členění je plně v pravomoci účetní jednotky

• jednotlivé skupiny v účtovacích třídách mohou končit nulou, jsou to tzv. skupinové účty

• tyto účty mohou používat pouze ty účetní jednotky, které vedou účetnictví zjednodušeným rozsahem a neověřují účetní závěrku auditorem

Účtový rozvrh

• účetní jednotka sestavuje účetní rozvrh na začátku účetního období

• při jeho sestavování je povinná vycházet ze směrné účetní osnovy

• je to seznam všechny syntetických a analytických účtů , které bude v daném účetním období používat, nesmí používat účty, které nejsou zařazeny v účtovém rozvrhu

• v průběhu účetního období je možné účetní rozvrh doplňovat

• pokud nedojde ke změně účtového rozvrhu během účetního období, tak se jeho platnost prodlužuje na další rok vnitropodnikovou směrnicí

Syntetické účty

– jednotlivé účtové skupiny se dále dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodnutí účetní jednotky, ale vždy musí vycházet ze závazné směrné účtové osnovy. – účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, mají syntetické účty označené trojmístným číslem a názvem. První číslice v trojčíslí označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné účetní skupině

Analytické účty

– při používání analytických účtů se doplňuje za trojmístné číselné označení navíc další číslice a používání těchto účtů je v plné kompetenci účetních jednotek

– 518 - Ostatní služby = 518/100 – Telefonní služby, 518/200 – Poštovné, 518/300 – Poradenské služby

Účetní zásady (vybrat 3 + popsat)

• všeobecné účetní zásady jsou základem účetních systémů zemí EU a dalších států a tyto zásady se promítají do všech ustanovení platného zákona o účetnictví

• soubor pravidel, které je nutno dodržovat při vedení účetnictví a sestavování účetních výkazů, Většina z nich je zapracována do zákona o účetnictví a společně s obecnými prvky - bilančním principem, podvojností, dokladovostí, oceňováním majetku, inventarizací vytvářejí obecně uznávaní účetní zásady, které je potřeba dodržovat

• aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o stavu a pohybu majetku a závazků účetní jednotky, musí vycházet ze všeobecných účetních zásad, tj. ze souboru určitých pravidel, které musí být dodržovány při vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky

1) Zásad účetní jednotky - účetní jednotku chápeme jako relativně uzavřený celek, který vede

účetnictví a za který je sestavována účetní závěrka

2) Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky - vyplývá z předpokladu, že účetní jednotka je

založena na neomezenou dobu. Z toho vyplývá povinnost vést účetnictví v obdobích po sobě

následujících od vzniku účetní jednotky až do jejího zániku

3) Zásada věrného a poctivého obrazu - zásada vychází z povinnosti účetní jednotky vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účetnictví je věrné, jestliže obsah jednotlivých položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu.

4) Zásada bilanční kontinuity - navazuje na zásadu nepřetržitého trvání účetní jednotky. Znamená to, e na konečné zůstatky na rozvahových účtech navazují počáteční stavy těchto účtů mezi jednotlivými účetními obdobími, nedochází ke změnám účetních postupů, změnám

oceňování, způsobu odpisování a obsahovému vymezení položek účetní závěrky během účetního období.

5) Zásada jednotné soustavy účetních záznamů (účetnictví jako jeden celek ) - účetní jednotky

jsou povinny vést účetnictví za účetní jednotku jako celek. Např. FO s několika živnostenskými listy, která má příjmy z podnikání, pronájmu obchodního majetku a autorských honorářů, musí účtovat v jednom účetnictví.

6) Zásada aktuálního principu - o veškerých nákladech a výnosech účtujeme bez ohledu

na

okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

7) Zásada opatrnosti - podle této zásady oceňujeme majetek s ohledem na možná rizika. To

znamená, že úbytky majetku zaznamenáváme v účetnictví v peněžních jednotkách už tehdy, jsou-li pravděpodobné výnosy, popř. zisky až se stanou jistými

8) Zásada vzájemného zúčtování (zákaz kompenzace) - zásad zakazuje vzájemné

vyrovnávání mezi jednotlivými složkami majetku a jeho zdroji a mezi jednotlivými náklady a výnosy. Zákon o účetnictví uvádí určité výjimky ze zákazu vzájemného zúčtování jako např. Lze vzájemně kompenzovat manka a přebytky zásob způsobených neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů a které vznikly ve stejném inventarizačním období.

9) Účetnictví jako soustava účetních záznamů - účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví

jako soustavu účetních záznamů. Účetní záznamy jsou data, která jsou nositeli informací týkajících se předmětu a vedení účetnictví. Účetními záznamy jsou především účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka, daňové doklady, mzdoví listy a další dokumentace. Pro jejich pořízení mohou být použity technické prostředky, nosiče informací a programové vybavení.

___________________________________________________________________ Od začátku roku 2016 je účinná nejrozsáhlejší novela zákona o účetnictví za poslední roky. Nejdůležitější změnou je zavedení nových kategorií účetních jednotek - mikro, malá, střední a velká účetní jednotka. Kam přesně bude konkrétní firma spadat, se určí podle hodnoty aktiv, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Jakmile společnost překročí hodnoty u dvou z těchto 3 kritérií, bude již patřit do vyšší kategorie. U akciové společnosti bude dokonce stačit splnění pouze 1 kritério.

Naprostá většina firem v Česku bude spadat do kategorií mikro a malá účetní jednotka. Tyto kategorie byly zavedeny kvůli požadavkům evropské směrnice a zákon pro ně zjednodušuje zejména vykazování a zveřejňování informací.

Novela zákona o účetnictví také opětovně zavádí jednoduché účetnictví. Nebudou jej ale moci používat firmy ani drobní živnostníci. Je určeno pouze velmi malým PO, které jsou primárně založeny za účelem podnikání, ale věnují se spíše obecně prospěšné činnosti. Zákon konkrétně jmenuje spolky, církve, náboženské společnosti, odborové organizace, organizace zaměstanavatelů a honební společenstva, pokud nejsou plátcem DPH a jejich příjmy ani majetek nepřesáhnou 3 mil. Kč.