Účetní závěrka a hospodářský výsledek Dokumenty Google

Účetní závěrka

Účetní závěrkou dochází k uzavření všech účetních prací v daném účetním období. Ještě předtím však musí firmy uvést své účetnictví do takového stavu, aby účetní závěrka věrně zobrazovala stav majetku a zdrojů jeho krytí, dále pak i výsledek hospodaření za účetní období. Teprve potom bude moci splnit svůj hlavní cíl – poskytnout komplexní informace o účetní jednotce majitelům firmy, bankovním ústavům, státním úřadům, věřitelům a veřejnosti.

Účetní závěrku můžeme rozdělit do těchto etap:

1. přípravné práce před účetní uzávěrkou

2. účetní uzávěrka

3. účetní závěrka

Podle okamžiku a situace, ve kterých se účetní závěrka sestavuje, rozeznáváme tyto druhy účetní závěrky:

• řádná účetní závěrka se sestavuje vždy k poslednímu dni účetního období

• mimořádná účetní závěrka se sestavuje v mimořádných situacích (např. ke dni vstupu

• firmy do likvidace nebo konkurzu, ke dni zrušení účetní jednotky apod.)

● mezitímní účetní závěrka se sestavuje během účetního období, pokud si to vyžadují zvláštní právní předpisy. Nedochází zde k uzavírání účetních knih a inventarizace majetku se provádí pouze za účelem jeho přecenění.

Fáze účetní závěrky

Přípravné práce před účetní uzávěrkou

První etapa účetní závěrky zahrnuje celý souhrn účetních prací, které je nutno vykonat před uzavřením všech účtů a účetních knih. Patří zde zejména tyto činnosti:

1. Inventarizace majetku a závazků

Ve všech účetních jednotkách dochází k provádění inventur. Jejich účelem je zjištění skutečných stavů jednotlivých druhů majetku a závazků a jejich zaznamenání do inventurních soupisů. Následně dochází k porovnávání těchto skutečných stavů se stavy účetními a k vyčíslení případ-ných inventarizačních rozdílů a jejich zaúčtování (přirozené úbytky, manka, přebytky).

2. Závěrečné operace u zásob

Zde dochází k porovnání faktur a příjemek k jednotlivým dodávkám. Nevyfakturované dodávky se účtují jako závazek v odhadované výši na účet 389 – dohadné účty pasivní. Vyfakturované, ale dosud nepřevzaté dodávky jako zásoby na cestě na účty 119 – materiál na cestě nebo 139 – zboží na cestě. Pokud účetní jednotka používá pro účtování zásob metodu B, musí zaúčtovat ještě úpravu stavu zásob na skladě, neboť se během roku účtovaly veškeré nákupy do spotřeby.

3. Časové rozlišení nákladů a výnosů

U nákladů a výnosů, které byly zaúčtovány během několika účetních období a jejich vznik časově neodpovídá souvisejícím výdajům a příjmům, je potřeba zajistit zahrnutí odpovídající části nákladů nebo výnosů do hospodářského výsledku právě končícího účetního období (účty 381 – 385).

4. Zaúčtování dohadných položek

Zaúčtování závazků a pohledávek, které věcně patří do běžného období, ale jejich přesná výše prozatím není známa, protože ji příslušná instituce dosud nevyčíslila (účty 388, 389).

5. Tvorba a zúčtování rezerv

Na konci účetního období také dochází k tvorbě rezerv na v budoucnu očekávané náklady, příp. čerpání již dříve vytvořených rezerv (tvorba 552 / 451, čerpání 451 / 552).

6. Zaúčtování kurzových rozdílů

Hodnotu majetku a závazků v cizí měně je nutno přepočítat kurzem ČNB platným k poslednímu dni účetního období, zjištěné rozdíly se pak zúčtují na účty 563 – kurzové ztráty nebo 663 – kurzové zisky proti příslušnému majetkovému účtu (211, 221, 321, 311).

7. Odpis pohledávek a opravné položky k pohledávkám

U pohledávek, u nichž doba splatnosti již uplynula a nedá se předpokládat, že budou dlužníkem uhrazeny lze vytvářet opravné položky (558, 559). Jejich daňová uznatelnost bude záviset na tom, zda byly splněny podmínky uvedené v zákoně o rezervách. Nedobytné pohledávky lze také jednorázově odepsat (546), opět při naplnění podmínek uvedených v zákoně o dani z příjmu.

8. Výpočet a zaúčtování splatné daně z příjmů

Poslední účetní operací této etapy bývá vyčíslení daňové povinnosti účetní jednotky za končící účetní období a její zaúčtování na účty (591 / 341).

Důležité účetní výkazy : rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy

• 1) Výkazy v plném rozsahu – sestavují všechny akciové společnosti a dále účetní

jednotky, které mají zákonem stanovenou povinnost auditu.

2) Výkazy ve zjednodušeném rozsahu – sestavují všechny ostatní účetní jednotky, pokud se dobrovolně nerozhodnou sestavit účetní výkazy v plném rozsahu.

Kdy je povinný audit?

1. majetek nad 40 mil. Kč

2. Roční obrat vyšší než 80 mil. Kč

3. Průměrný přepočtený stav pracovníků nad 50

• akciová společnost - stačí, splnit 1 z těchto podmínek, aby měla povinný audit

• s.r.o., v.o.s., družstva - splní 2 z těchto podmínek

• menší firmy (FO) vedou daňovou evidenci

• když mají roční obrat nad 25 mil. Kč - musí vést účetnictví

Účetní uzávěrka

Po skončení přípravných prací se provádí účetní uzávěrka, ve které dochází k převedení konečných stavů všech rozvahových a výsledkových účtů na uzávěrkové účty. Zůstatky rozvahových účtů se převádějí na účet 702 – Konečný účet rozvažný a zůstatky výsledkových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát. Oba tyto účty se stanou podkladem pro sestavení účetních výkazů (rozvahy a výkazu zisků a ztráty).

Po převodech konečných stavů na uzávěrkové účty jsou všechny rozvahové i výsledkové účty vyrovnány. Zbývá tedy vyrovnat vzájemným podvojným zápisem účty uzávěrkové. Záznam se provede vždy na „slabší“ straně obou účtů. Zisk se zaznamená na účet 710 na stranu MD ( náklady byly nižší než výnosy) a současně na účet 702 na stranu D, jako nový vlastní zdroj krytí majetku. Ztráta je účetně zaznamenána opačně, tj. 702 /710 a vyjadřuje snížení hodnoty majetku.

Takto zaúčtovaná částka vyjadřující čistý zisk nebo ztrátu účetní jednotky se na začátku příštího účetního období objeví na účtě 431 – hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení.

Účetní závěrka

V rámci této poslední etapy účetní závěrky dochází k vyhotovení důležitých účetních výkazů:

• rozvahy

• výkazu zisku a ztráty

• přílohy

Tyto výkazy mohou účetní jednotky sestavovat buď v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu.

Výkazy v plném rozsahu – sestavují všechny akciové společnosti a dále účetní jednotky, které mají zákonem stanovenou povinnost auditu. Výkazy ve zjednodušeném rozsahu – sestavují všechny ostatní účetní jednotky, pokud se dobrovolně nerozhodnou sestavit účetní výkazy v plném rozsahu.

Povinnost ověření účetní závěrky auditorem vymezuje zákon o účetnictví na a) akciové společnosti, které v účetním období překročily alespoň jedno z níže uvedených kritérií

b) ostatní obchodní společnosti, pokud splnily minimálně dvě z následujících kritérií:

• aktiva firem celkem překročila 40 000 000,- Kč

• roční čistý obrat byl vyšší než 80 000 000,- Kč

• průměrný přepočtený stav zaměstnanců byl vyšší než 50

Hodnotové údaje se ve výkazech uvádějí v tisících Kč. Výkazy musí být podepsány odpovědnou osobou. Společně s přiznáním k dani z příjmů se předkládají místně příslušnému finančnímu úřadu.

Zatímco rozvaha a výkaz zisku a ztráty mají kromě obsahu pevně stanovenou i formu, příloha má stanovený pouze obsah a účetní jednotky ji mohou sestavovat pomocí tabulek nebo v

popisné formě.

Firmy s povinným auditem sestavují přílohu v plném rozsahu. Ta se skládá ze čtyř oddílů: 1. obecné údaje o účetní jednotce – popis účetní jednotky (název, právní forma, sídlo, místo, předmět podnikání), jména členů statutárních a dozorčích orgánů,údaje o osobách, které mají podstatný nebo rozhodující vliv, průměrný přepočtený stav zaměstnanců,

2. informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách – způsoby oceňování jednotlivých složek majetku, používané odpisové metody a plány, způsob stanovení opravných položek, způsob použitý při přepočtu cizích měn na Kč,

3. doplňující informace – důležité informace, které nelze vyčíst z rozvahy a výkazu zisků a ztráty, rozpis rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů, doměrky daně z příjmů za minulá účetní období, informace o výši splatných závazků na sociálním a zdravotním pojištění, výše daňových nedoplatků,

4. výkaz cash flow – přehled o peněžních tocích firmy. Jeho význam spočívá v tom, že podává informace o finančním hospodaření účetní jednotky. (první 3 části jsou součástí přílohy ve zjednodušeném rozsahu)

Účetní jednotky odevzdávají účetní závěrku společně s přiznáním k dani z příjmů místně příslušnému finančnímu úřadu do 31. 3. následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období. Při využití daňového poradce nebo auditora platí termín do 30. 6. následujícího roku. Avšak ani provedený audit nezbavuje účetní jednotku odpovědnosti za své účetnictví. Firma s povinným auditem musí ještě sestavit výroční zprávu, do které může nahlédnout každý zájemce. Firmy, které se zapisují do obchodního rejstříku, mají navíc povinnost účetní závěrku a výroční zprávu zveřejnit uložením do listin obchodního rejstříku.

Hospodářský výsledek

• součástí vlastního kapitálu je i hospodářský výsledek

• je jedním z nejdůležitějších ukazatelů o hospodaření a rentabilitě účetní jednotky

• představuje vlastní zdroj, který je plně k dispozici účetní jednotce

• výsledkem porovnání nákladů a výnosů může být ztráta nebo zisk

• tvoří se na účtu 710 (účet zisků a ztrát)

• zisk se ve zdrojích účetní jednotky může objevit dvakrát:

  • a) jako nerozdělený zisk z minulých let (účet 428)

b) jako zisk z bezprostředně předcházejícího účetního období. Jde o zisk po zdanění, který má účetní jednotka k volnému disponování. Protože jeho rozdělení podléhá schvalovacímu řízení obchodní společnosti, eviduje se do doby rozdělení na účtě 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení

• rozlišujeme hrubý HV (před zdaněním) a HV čistý - disponibilní (po odvedení daně z příjmu)

• pro účely daňového přiznání je nutné HV z běžné činnosti upravit daňový základ

• zisk přináší do podniku nové zdroje, rozšiřuje majetek podniku

• naopak, je-li podnik ve ztrátě, žije na úkor své podstaty, dochází ke snižování jeho majetku

• jestliže je souhrnná ztráta větší než majetek podniku, hovoříme o předlužení

• účetní jednotky, její řídící orgány musí mít dostatek času pro rozhodnutí, jak s tímto ziskem naložit, k čemu ho použít, poř. jak uhradit ztrátu

• toto rozhodnutí musí být v souladu s krátkodobými i dlouhodobými záměry podniku

• HV je ve schvalovacím řízení je tedy přechodnou formou vlastního zdroje, která bude v účetní jednotce vždy na počátku účetního období, tj. kalendářního roku

• HV ve schvalovacím řízení je tedy přechodnou formou vlastního zdroje, která bude v účetní jednotce vždy na počátku účetního období, tj. kalendářního roku

• v průběhu roku musí řídící orgán společnosti rozhodnout o rozdělení zisku (příp. uhrazení ztráty), proto tento účet 431 nemůže vykazovat ke konci účetního období zůstatek!

• o rozdělení zisku (vypořádání ztráty) rozhoduje valná hromada

• při rozdělení zisku musí být podle zákona naplňován zákonný rezervní fond

Dělení HV:

1. Provozní HV = provozní V (60-64) - provozní N (50-55)

2. Finanční HV = finanční V (66) - finanční N (56)

HV z běžné činnosti

Rozdělení zisku

Rozdělení převedeného zisku se provádí podle pravidel stanovených obchodním zákoníkem a podle rozhodnutí valné hromady akcionářů (resp. společníků).

Zisk musí být přednostně rozdělen do rezervního fondu, pokud rezervní fond nedosáhl

zákonem stanovené výše. Zbývající část lze použít na výplatu dividend, podílů na zisku společníkům, do ostatních fondů, na úhradu ztráty z minulých let apod.

1. VÚD, příděl zisku do zákonného rezervního fondu 431 / 421 2. VÚD, příděl zisku do ostatních (statutárních, sociálních) fondů 431 / 423, 427 3. VÚD, použití zisku na zvýšení základního kapitálu 431 / 419 4. VÚD, použití zisku na výplatu dividend (podílů na zisku) 431 / 364 5. VÚD, použití zisku na úhradu ztráty z minulých let 431 / 429 6. VÚD, ponechání nerozdělení části zisku k dalšímu použití v příštích letech 431 / 428 421 – Zákonný rezervní fond

423 – Statutární fondy

427 – Ostatní fondy

364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku

429 – Neuhrazená ztráta minulých let

428 – Nerozdělený zisk minulých let

Vypořádání ztráty

Transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ

● Výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví je potřeba v přiznání k dani z příjmů

převést na daňový základ.

• Zejména je nutné upravit ho o náklady a výnosy daňově neuznatelné, dále pak zamyslet se nad možností uplatnění odčitatelných položek.

• Účetní HV se počítá podle zákona o účetnictví na konci roku (výnosy - náklady)

• pak přejdeme na zákon o dani z příjmů a vypočteme kolik zaplatíme státu

Účetnictví (Zákon o účetnictví) Daňové přiznání (zákon o dani z příjmů)

Výnosy (6. účtová třída)

• Náklady (5. účtová třída) Účetní výsledek hospodaření

Účetní výsledek hospodaření

• náklady daňově neuznatelné - výnosy nezahrnované do základu daně ± rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy =Základ daně - odčitatelné položky Základ daně snížený o odčitatelné položky x sazba daně z příjmů (2018 – 19%) Daň z příjmů splatná

  • slevy na dani

  • Daň z příjmů splatná po slevách

• -Daň z příjmů splatná po slevách Disponibilní zisk (zisk po zdanění)

• Mezi náklady daňově neuznatelné patří zejména dary, cestovné nad limit stanovený zákonem o cestovních náhradách, náklady na reprezentaci, ostatní opravné položky, ostatní pokuty a penále aj.

• Mezi odčitatelné položky patří ztráta z minulých let, kterou lze uplatnit postupně max. v následují- cích 5 letech.

• Dále dary, kdy u právnických osob musí minimální hodnota daru činit 2 000,Kč a maximální částka, kterou lze takto odečíst nesmí převýšit 10% ze základu daně.

• U fyzických osob musí úhrnná hodnota darů činit alespoň 1 000,- Kč a maximum je pak 15% ze základu daně.