Živnostenské podnikání, obchodní společnosti Dokumenty Google

1. Živnostenské podnikání

Definice živnosti

Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Živnost není:

• provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě

• využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti (autorský zákon, vynálezy apod.)

• restaurování kulturních památek

• provádění archeologických výzkumů

• tzv. svobodná povolání podléhající zvláštním předpisům (lékaři, veterináři, advokáti, notáři, znalci, auditoři, daňoví poradci apod.)

• další činnosti, na něž se vztahují jiné zákony – (činnost bank, pojišťoven, výroba léčiv, pořádání loterií, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, zemědělství)

Údaje o podnikatelích, kteří mají udělené živnostenská oprávnění jsou obsaženy v živnostenském rejstříku. Vedou jej živnostenské úřady. Část živnostenského rejstříku je veřejná, část je neveřejná.

Živnostník ručí za závazky z podnikání celým svým osobním majetkem, řídí svůj podnik zpravidla sám a sám také podnik zastupuje navenek. Každý podnikatel dostane své IČO.

Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba i zahraniční subjekty, splňující podmínky dané živnostenským zákonem.

Podmínky k provozování živnosti

1. Všeobecné podmínky

• plná svéprávnost - věk 18 let + způsobilost k právnímu jednání, tj. zletilost + duševní zdraví

• bezúhonnost – podle živnostenského zákona se za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, které chce provozovat. Bezúhonnost se prokazuje u občanů ČR výpisem z evidence Rejstříku trestů.

2. Zvláštní podmínky

• odborná způsobilost - dokládá se osvědčením o vzdělání, kvalifikaci a praxi

Odpovědný zástupce

Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti.

Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit

1. podnikatel fyzická osoba, nesplňuje-li zvláštní podmínky provozování živnosti

2. podnikatel právnická osoba, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti

V ostatních případech podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce, ale nemusí.

Rozdělení živností

Ohlašovací živnosti

– oprávnění provozovat živnost vzniká dnem ohlášení

• živnosti řemeslné – podmínkou k jejich provozování je odborná způsobilost získaná vyučením v oboru, kterou může nahradit šestiletá praxe v oboru (hodinářství, zednictví, truhlářství, hostinská činnost, kominictví, kosmetické služby)

• živnosti vázané -u každé z nich jsou uvedeny podmínky odborné způsobilosti

• (výroba a zpracování paliv a maziv, oční optika, projektová činnost ve výstavbě, vedení účetnictví, provozování autoškoly, provozování solárií)

• živnosti volné - k jejich provozování se nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti (výroba hnojiv, výroba a zpracování skla, výroba strojů a zařízení, velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, projektování pozemkových úprav (celkem jich je 80)

Koncesované živnosti

– oprávnění provozovat živnost vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení

koncese

– získání koncese je podmíněno splněním požadované odborné a zvláštní způsobilosti a splnění dalších podmínek uvedených v zákoně (nakládání se zbraněmi, střelivem, výbušninami; silniční motorová doprava, cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob, pohřební služba, provozování krematoria, balzamování)

Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění

a) výpisem ze živnostenského rejstříku

b) do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese

Vyřizování živnostenského oprávnění

Pokud podnikatel vyřizuje osobně, stačí, když se dostaví na živnostenský úřad, přinese občanský průkaz, potvrzení o splnění zvláštních podmínek k provozování živnosti (pokud nějaké musí splňovat), přinese úředně ověřené prohlášení odpovědného zástupce, případně odpovědného zástupce přivede sebou a zaplatí správní poplatek 1 000Kč. Vše vyřídí jednoduše na jednom místě. Pokud však podnikatel vyřizuje živnost přes internet musí vyplnit jednotný registrační formulář.

Zánik živnostenského oprávnění

• smrt podnikatele

• zánikem právnické osoby

• výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku

● uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou

● rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění

2. Obchodní společnosti

Obecná charakteristika obchodních společností

• Obchodní společnost je právnická osoba zakládaná za účelem podnikání, musí být zapsána v obchodním rejstříku.

• Obchodní společnosti se řídí ustanoveními zákona o obchodních společnostech a družstvech, který je účinný od 1.1.2014.

Rozlišujeme obchodní společnosti:

• osobní – minimálně dva společníci podnikají pod společným jménem, z nichž alespoň jeden společník ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem. U těchto společností není stanoven povinný minimální základní kapitál.

Patří mezi ně: veřejná obchodní společnost a komanditní společnost

• kapitálové – mají stanovený povinný minimální základní kapitál. Mohou být tvořeny jen jedním společníkem, který ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu.

Patří mezi ně: společnost s ručením omezeným a akciová společnost

Zakládat obchodní společnosti a účastnit se na jejich podnikání mohou osoby fyzické i právnické.

Vklad – peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do obchodní společnosti. Podle výše vkladu se určuje společníkův podíl na čistém obchodním majetku společnosti. Vklad může mít peněžní či nepeněžní formu. Souhrn všech vkladů = základní kapitál.

Podíl - představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti; to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty.

Základní informace o jednotlivých typech obchodních společností Veřejná obchodní společnost

• společnost, ve které alespoň 2 osoby (FO nebo PO) podnikají pod společnou firmou a ručí za majetek společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem

• firma musí obsahovat některé z těchto označení - veřejná obchodní společnost, veř. obch. spol., v. o. s., a spol. (obsahuje firma jméno alespoň jednoho ze společníků)

• veřejná obchodní společnost nemusí vytvářet základní kapitál

• statutární orgánem jsou všichni společníci (společenská smlouva může stanovit jinak)

• zisk se dělí rovným dílem (nestanoví společenská smlouva jinak)

• společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem

Komanditní společnost

• patří mezi osobní obchodní společnosti

• společnost, níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář)

• firma komanditní společnosti musí obsahovat označení: „komanditní společnost“, „kom. spol.“, „k. s.“

• komplementář je společník, který není povinen dávat do společnosti vklad, za dluhy společnosti ručí celým svým majetkem

• komanditista je společník, který má vkladovou povinnost, za dluhy společnosti ručí do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku

– komanditní suma = částka, do které komanditisté ručí za dluhy společnosti podle rozhodnutí všech společníků. Její výše je uvedena ve společenské smlouvě a také se zapisuje do obchodního rejstříku. Nesmí být nižší než vklad komanditisty.

• minimální výše základního kapitálu není stanovena

• statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři

• zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře, na polovinu, nestanoví-li společenská smlouva jina

• komplementáři si to dělí rovným dílem

• část zisku, která připadla společnosti se po zdanění dělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů

• ztrátu komanditisté nenesou

Práva komanditisty - nahlížet do účetních knih a účetních dokladů spol, dostat stejnopis účetní závěrky, požadovat od komplementářů informace o všech záležitostech společnosti

Společnost S Ručením Omezeným

• patří mezi kapitálové obchodní společnosti

• společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku

• firma společnosti musí obsahovat označení: „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r.o.“, „s.r.o.“

• počet společníků není omezen

• podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu k výši základního kapitálu

• (nestanoví-li společenská smlouva jinak)

• společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů

• společenská smlouva může určit, že společník vlastní více podílů, a to i různého druhu

• určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým

• listem → cenný papír, který představuje podíl společníka. Není obchodovatelný na veřejném trhu.

• společnost je povinna vést seznam společníků

• společník má vkladovou povinnost , jejíž minimální výše je 1 Kč

• společník splní vkladovou povinnost nejpozději do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo

• od převzetí vkladové povinnosti

• společník může podat společnickou žalobu, kterou se za společnost domáhá náhrady škody proti jednateli nebo členu dozorčí rady (byla-li zřízena)

• společníci se podílejí na zisku společnosti určeném k rozdělení mezi společníky v poměru

• svých podílů, neurčí-li společenská smlouva jinak

• společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni (tzv. per rollam), je možné i korespondenční hlasování

• kvalifikovaní společníci → společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10

• % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech

• společník může ze společnosti vystoupit, připouští-li to zákon

Ručení - společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, jednotliví společníci ručí za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu v OR, po splacení všech vkladů společníků ručení zaniká

Orgány společnosti s ručením omezeným

1. Valná hromada

• nejvyšší orgán společnosti

• svolává ji jednatel minimálně 1x za účetní období

• kvalifikovní společníci mohou žádat svolání mimořádné valné hromady

• z každé valné hromady se pořizuje zápis

• je schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů

• každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, neurčí-li společenská smlouva jinak

• rozhoduje se prostou většinou hlasů přítomných společníků, 2/3 hlasů je potřeba například pro změnu společenské smlouvy nebo při hlasování o zrušení společnosti s likvidací

2. Jednatelé

• statutární orgán společnosti

• přísluší jim obchodní vedení společnosti

• zajišťují řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedou seznam společníků a informují společníky o záležitostech společnosti

3. Dozorčí rada

• zřizuje se jen tehdy, když to stanoví společenská smlouva nebo jiný právní předpis

• členem dozorčí rady nemůže být jednatel ani jiná osoba oprávněná jednat za společnost

• dohlíží na činnost jednatelů

• kontroluje údaje v obchodních a účetních knihách, jiných dokladech a účetních závěrkách

• podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě

Akciová společnost

• společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě

• společnost může založit jedna PO nebo dvě a více FO

• označení - akciová společnost, akc. spol., a. s.

• min. výše základního kapitálu je 2 000 000 Kč nebo 80 000 €

• k založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov

• ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií je zakladatel

• systémy vnitřních struktur společnosti:

  • dualistický systém - zřizuje se představenstvo a dozorčí rafa

  • monistický systém - zřizuje se správní rada

Orgány akciové společnosti

1. Valná hromada

• nejvyšší orgán společnosti

• svolává ji představenstvo minimálně 1x za účetní období

• z každé valné hromady se pořizuje zápis

• je schopna usnášet se, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu, ledaže stanovy určí jinak

• rozhoduje většina hlasů přítomných akcionářů, ledaže zákon nebo stanovy vyžadují většinu jinou (např. ke změně stanov, výše základního kapitálu nebo ke zrušení společnosti s likvidací je potřeba �⁄� hlasů přítomných akcionářů)

• rovněž u akciových společností může být dohodnutu rozhodování per rollam(způsob rozhodování s, které neprobíhá jako obvykle na shromáždění jeho členů, ale korespondenčně nebo prostřednictvím technických prostředků). nebo hlasování korespondenční

2. Představenstvo

• statutární orgán společnosti

• přísluší mu obchodní vedení společnosti

• zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo ztráty

• neurčí-li stanovy jinak, má 3 členy a jejich funkční období je 1 rok

• rozhoduje většina hlasů přítomných členů, každý člen má 1 hlas

3. Dozorčí rada

• dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti

• je oprávněna nahlížet do vešch dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně

• přezkoumává účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo ztráty a předkládá svá

vyjádření valné hromadě

• neurčí-li stanovy jinak má 3 členy, volí je a odvolává valná hromada, funkční období je 3 roky

• člen dozorčí rady nesmí být současně člen představenstva nebo jinou osobou oprávněnou jednat za společnost

V monistickém systému u akciové společnosti představenstvo nahrazuje statutární ředitel a místo dozorčí rady má společnost správní radu. Působnost těchto orgánů je víceméně stejná jako ve společnostech s dualistickým systémem. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji tento zákon svěřuje do působnosti valné hromady. Správní rada také jmenuje statutárního ředitele společnosti.

Akcionáři

• společníci v akciové společnosti vlastní akcie, proto se jim říká akcionáři

‒ kvalifikovaný akcionář → akcionář nebo akcionáři vlastnící určité množství akcií dle zákona:

a) hodnota nebo počet kusů jeho akcií je min. 3 % ZK (ZK a.s. vyšší než 100 mil. Kč) b) hodnota nebo počet kusů jeho akcií je min. 5 % ZK (ZK a.s. roven nebo nižší než 100 mil. c) hodnota nebo počet kusů jeho akcií je min. 1 % ZK (ZK a.s. roven nebo vyšší než 500 mil. ‒ hlavní akcionář → disponuje minimálně 90 % hlasovacích práv. Má právo na nucený přechod akcií na něho za cenu podle znaleckého posudku.

‒ minoritní akcionář → ten, vůči němuž je možno uplatnit nucený odkup akcií

Práva a povinnosti akcionáře

‒ akcionář splatí jím upsané akcie nejpozději do 1 roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu

‒ akcionář má právo na podíl na zisku , který je určen k rozdělení mezi akcionáře, v poměru svého podílu k základnímu kapitálu (neurčí-li stanovy jinak) → podílu na zisku pro akcionáře v akciových společnostech se říká odborným termínem

Dividenda

• akcionář má právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, požadovat vysvětlení, podávat návrhy a protinávrhy

• akcionář má právo na podíl na likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací

• kvalifikovaný akcionář může žádat svolání valné hromady, může podat akcionářskou žalobu jménem společnosti na náhradu újmy proti členovi představenstva nebo dozorčí rady

Akcie

• cenný papír , který dává akcionářům právo podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a

• na likvidačním zůstatku společnosti při jejím zrušení s likvidací

‒ do zaplacení akcií představují akcionářská práva a povinnosti nesplacenou akcii nebo

společnost vydává tzv. zatímní list

• hodnota, která je uvedena na akcii → jmenovitá hodnota akcie

• prodejní cena akcií → emisní kurs (nemůže být nižší než jmenovitá hodnota)

• rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcie → emisní ážio

Členění akcií

• Kusové akcie – nemají jmenovitou hodnotu, představují stejné podíly na základním kapitálu

• Akcie o určité jmenovité hodnotě – nemohou být vydávány, byly-li vydány kusové akcie

• Zaměstnanecké akcie – mohou nabývat jen zaměstnanci a.s. za zvýhodněných podminek

• Hromadné akcie – nahrazují určitý počet akcií určitého druhu

Formy akcií

• Akcie na jméno – akcie na řad; převoditelné rubopisem, zapisují se do seznamu akcionářů

• Akcie na doručitele – akcie na majitele; mají neomezenou převoditelnost, mohou být vydávány jen jako zaknihovaný cenný papír

Podoby akcií

• listinné – dnes už jich je málo, jsou na papíře

• zaknihované – jsou v počítači v Centrálním depozitáři cenných papírů, akcionář dostává výpisy

Druhy akcií

• Kmenové – nejsou s nimi spojena zvláštní práva

• Prioritní akcie – jsou s nimi spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku či likvidačního zůstatku společnosti. Jsou vydávány bez hlasovacího práva (neurčí-li stanovy jinak)