1799–1837 · básník, prozaik, dramatik · ruský romantismus, počátky realismu (světový romantismus)
Zakladatel moderní ruské literatury a spisovného jazyka, největší ruský básník.
Život
- Pocházel ze staré šlechtické rodiny v Moskvě; jeho pradědem byl Afričan Abram Hannibal, kmotřenec Petra Velikého.
- Vzdělání získal na elitním lyceu v Carském Selu.
- Za svobodomyslné verše byl vypovězen — nejdřív na jih Ruska (Kavkaz, Krym, Oděsa), pak na rodový statek Michajlovskoje. Byl blízký děkabristům (povstání 1825).
- Oženil se s krásnou Natálií Gončarovovou. Zemřel po souboji s francouzským důstojníkem d’Anthèsem, který se dvořil jeho ženě.
Tvorba
- Evžen Oněgin (1825–1833) — román ve verších, vrcholné dílo ().
- Kavkazský zajatec, Cikáni, Bronzový jezdec — poémy.
- Boris Godunov — historické drama.
- Kapitánská dcerka — historická novela z doby Pugačovova povstání.
- Piková dáma — novela s tajemným motivem tří karet.
- lyrika, pohádky ve verších.
Typické rysy tvorby
- romantické motivy (svoboda, vyděděnec, Kavkaz, souboj, osudová láska) spojené s realistickým pohledem na ruskou společnost,
- ironie a lehký konverzační tón, lyrické odbočky,
- jednoduchý, čistý jazyk blízký živé řeči — základ moderní ruštiny,
- typ „zbytečného člověka“ (Oněgin).
Kontext
Romantismus 1. poloviny 19. století, vzor G. G. Byron. Současníci a následovníci v Rusku: M. J. Lermontov (Hrdina naší doby), N. V. Gogol. V Čechách K. H. Mácha, F. L. Čelakovský (Ohlas písní ruských).