Autor: Karel Poláček · Napsáno: 1943, vydáno: 1946 (posmrtně) · Druh: epika · Žánr: humoristický román (román pro mládež i dospělé) · Směr: česká meziválečná a válečná próza, demokratický proud
Stručný obsah
Kniha vypráví o dětství Petra Bajzy a jeho čtyř kamarádů v malém městě Rychnově nad Kněžnou (v knize jen „naše město“). Petrův tatínek má koloniál, maminka je laskavá, doma je služka Kristýna, se kterou Petr ustavičně válčí, a malá sestřička. Petrovi kamarádi jsou Antonín Bejval (syn majitele povoznictví, chlubivý, lakomý vynálezce), Čeněk Jirsák, Eda Kemlink a Zilvar z chudobince — nejchudší, nejzkušenější a nejsilnější. Petr je zamilovaný do Evičky Svobodové, dcery cukráře.
První část knihy se skládá z drobných klukovských příhod: hra na hasiče, při které zapálí louku, snaha dostat se zadarmo do kina, ochočování vos, škola, cirkus, bitky s kluky z jiné čtvrti, Petrovo „housle z donucení“, Zilvar zachrání tonoucího. Petr všechno vypráví vážným, „dospělým“ jazykem, který komicky kontrastuje s dětskými zážitky.
Ve druhé části Petr onemocní spálou. V horečce sní o cestě do Indie — s kamarády jede na lov tygrů s maharadžou, tatínek mu koupí slona, Zilvar se ožení s princeznou a svatba skončí velkou bitvou. Sny se prolínají se skutečností (návštěvy lékaře, kamarádů). Petr se uzdraví.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, humoristický román o dětství — román z dětského světa, určený ale i dospělým. Má rysy vzpomínkové prózy a idyly.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- představení postav — úvodní kapitoly (Bejval, Zilvar, Kristýna),
- Petr a Kristýna — myš v kufru, škádlení,
- klukovské akce (hasiči, kino, vosy, cirkus),
- Evička Svobodová,
- nemoc a sny o Indii — druhá část.
Téma a motivy
- Téma: šťastné dětství, přátelství, klukovská dobrodružství a fantazie; laskavý obraz malého města a jeho lidí.
- Motivy: kamarádi, škola, koloniál, služka, housle, cirkus, kino, rybník, chudobinec, láska, nemoc, sen, Indie, slon.
Časoprostor
- Čas: začátek 20. století — autorovo dětství před 1. světovou válkou.
- Prostor: malé město (Rychnov nad Kněžnou) — Petrův dům a koloniál, škola, náměstí, louky, rybník, chudobinec; v Petrových snech Indie.
Kompoziční výstavba
Chronologická, epizodická — kapitoly jsou samostatné příhody. Na začátku se mísí představení postav s krátkou retrospektivou (Petrovo rané dětství). V poslední části se skutečnost prolíná se sny (Petrovy horečnaté představy o Indii proložené skutečnými událostmi).
II. část
Vypravěč
Ich-forma — vypráví Petr Bajza, chlapec, který se snaží mluvit jako dospělý; je to Poláčkovo alter ego.
Postavy
- Petr Bajza — inteligentní, veselý rošťák s bujnou fantazií, rád čte; hraje na housle z donucení.
- Antonín Bejval — syn majitele povoznictví, chlubivý, lakomý, vymýšlí „vynálezy“ a akce, za které jsou pak všichni potrestáni.
- Zilvar z chudobince — syn žebráka, nejchudší, nejzkušenější a nejodvážnější z party.
- Čeněk Jirsák, Eda Kemlink — další kamarádi.
- Evička Svobodová — dcera cukráře, Petrova láska.
- tatínek Bajza — laskavý, ale přísný a šetrný obchodník; maminka; služka Kristýna.
Typy promluv
Pásmo vypravěče (Petrovo vyprávění), přímá i nepřímá řeč, živé dialogy dětí a dospělých.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- mísení jazykových vrstev — hlavní zdroj humoru: Petr užívá knižní, zastaralé a úřední výrazy (jest, pravil, nebylo lze) a míchá je s dětskou hovorovou a expresivní mluvou,
- hovorová a nářeční řeč postav (Kristýna, Zilvar),
- humor, nadsázka, ironie,
- přirovnání a fantazijní obrazy (Indie),
- zdrobněliny, citově zabarvená slova.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Karel Poláček (1892–1945) se narodil v Rychnově nad Kněžnou v židovské rodině obchodníka; z gymnázia ho vyloučili. Byl novinářem a fejetonistou Lidových novin, Čapkovým přítelem a humoristou (Muži v offsidu, Hostinec U kamenného stolu). Za okupace jako Žid nesměl publikovat. Bylo nás pět napsal v roce 1943 v Praze, než byl deportován do Terezína a pak do koncentračních táborů; zahynul na pochodu smrti začátkem roku 1945. Kniha je vzpomínkou na šťastné dětství psanou v nejtěžší době — vyšla až po válce. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Jaroslav Foglar — Rychlé šípy (od 1938), Hoši od Bobří řeky (1937)
Český autor knih pro mládež, kde hlavní roli hraje parta kluků, jejich dobrodružství, kamarádství a fantazie. Jako u Poláčka je dětský svět plný her a soupeření; Foglar ale výchovně idealizuje a vede k ušlechtilosti, Poláček je humoristický a realistický.
Jan Drda — Městečko na dlani (1940)
Český román z války o malém městě a jeho svérázných obyvatelích, laskavě humorný. Jako Poláček vytváří Drda v době okupace obraz domova, malého města a lidí, kteří drží pohromadě.
Erich Kästner — Emil a detektivové (1929)
Německý román pro děti o partě kluků, kteří společně dopadnou zloděje. Poláček i Kästner píšou o dětech s humorem a respektem a ukazují sílu kamarádství.
Literární směr
Česká meziválečná a válečná próza, demokratický proud a humoristická tradice (K. Čapek, K. Poláček, E. Bass, J. Hašek). Bylo nás pět je idylická vzpomínková próza psaná v době okupace jako únik do šťastného dětství.