1877–1931 · básník, prozaik, dramatik, novinář, politik · generace buřičů (literární moderna a generace buřičů)
Autor Krysaře, skeptický ironik a později národně orientovaný politik.
Život
- Narodil se v Pšovce u Mělníka, studoval na gymnáziu v Praze (učil ho A. Jirásek) a vystudoval práva.
- Byl novinářem, divadelním kritikem a redaktorem časopisu Lumír, později Národních listů.
- V mládí patřil k anarchistickým buřičům, později k národně radikálnímu proudu.
- Za 1. světové války byl za protirakouské postoje vězněn ve Vídni.
- Po válce byl poslancem a senátorem; zemřel na infarkt při koupání v Jaderském moři u ostrova Lopud.
- Jeho ženou byla spisovatelka Zdenka Hásková.
Tvorba
- poezie: Satiry a sarkasmy, Síla života, Pohádky z naší vesnice; válečná tetralogie Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok — v ní báseň Země mluví („Opustíš-li mne, nezahynu…“).
- próza: Krysař (1915) — novela podle pověsti o krysaři z Hamelnu (), Konec Hackenschmidův, Prosinec.
- drama: Zmoudření Dona Quijota — o idealistovi, který zmoudří a zemře.
Typické rysy tvorby
- ironie, skepse, satira na měšťáctví,
- osamělý hrdina, idealista, který se střetne s okolím,
- vlastenectví a mravní apel (válečná poezie),
- úsporný, rytmický jazyk, lyrizovaná próza.
Kontext
Generace buřičů (S. K. Neumann, F. Šrámek, F. Gellner, K. Toman, J. Mahen). Ve světě v téže době F. Kafka, R. M. Rilke.