Autor: Eduard Bass · Vydáno: 1941 · Druh: epika · Žánr: román (kronika, rodinná sága) · Směr: česká próza za okupace, demokratický proud
Stručný obsah
Šumavský zedník Antonín Karas odchází v polovině 19. století za prací do ciziny a bere s sebou malého syna Vaška. Cestou se dají najmout ke cirkusu Humberto, kterému vládne ředitel Berwitz. Vašek u cirkusu zůstane — učí se jezdit na koni, pracovat se zvířaty, poznává svět artistů, krotitelů a klaunů. Vyrůstá v talentovaného artistu, jezdce a drezéra, ožení se do cirkusové rodiny a postupně cirkus sám vede.
Román sleduje několik generací rodiny Karasových a osudy cirkusu — slávu i pády, cesty po Evropě (Hamburk, Petrohrad, Paříž, Praha), požáry, nemoci zvířat, smrti v rodině a nakonec konec velkého cirkusu, který nedokáže konkurovat nové době. Karasové se na stará kolena vracejí do Prahy — a cirkusový svět žije dál v jejich potomcích, kteří pokračují v artistické tradici, mimo jiné v pražských varieté a divadlech.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, román — rodinná kronika (sága) několika generací a zároveň obraz prostředí (cirkusu); v době okupace kniha posilovala národní hrdost — Češi, kteří prosluli ve světě pílí a talentem.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Karasové odcházejí ze Šumavy a přichází k cirkusu,
- Vašek se učí u cirkusu (koně, zvířata),
- cirkusové představení — popis manéže,
- krotitelská scéna,
- pád nebo požár cirkusu,
- stáří Vaška v Praze — závěr.
Téma a motivy
- Téma: práce, vytrvalost a talent prostých Čechů, kteří se uplatní ve světě; svět cirkusu a jeho lidé; rodina a generace.
- Motivy: Šumava, zedník, cirkus, manéž, koně, šelmy, krotitel, artista, cestování, stan, rodina, Praha, stáří.
Časoprostor
- Čas: od poloviny 19. století do začátku 20. století — několik desetiletí, tři generace.
- Prostor: Šumava, cirkusové cesty po Evropě (Německo, Rusko, Francie…), zimoviště cirkusu, nakonec Praha.
Kompoziční výstavba
Chronologická, rozsáhlý román-kronika, s přesahy mezi generacemi; děj se rozkládá do mnoha epizod (představení, cesty, pohromy). Bohaté popisy cirkusového života.
II. část
Vypravěč
Er-forma, vševědoucí vypravěč, laskavý a vtipný, který často komentuje a zobecňuje.
Postavy
- Václav (Vašek) Karas — hlavní postava, chlapec ze Šumavy, z něhož se stane vynikající artista, jezdec a krotitel a pak ředitel cirkusu; pracovitý, poctivý, skromný.
- Antonín Karas — Vaškův otec, zedník, poctivý a pracovitý Čech.
- ředitel Berwitz — majitel cirkusu Humberto, přísný, ale spravedlivý.
- cirkusoví artisté, krotitelé, klauni — pestrá společnost lidí z různých národů.
Typy promluv
Pásmo vypravěče s rozsáhlými popisy převažuje, dialogy (artistů, různé jazyky a nářečí).
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- odborné výrazy z cirkusového prostředí (manéž, drezura, artista, trampolína) — autentičnost,
- cizí slova (němčina, italština, francouzština) a nářeční prvky (Šumava),
- humor a laskavá ironie vypravěče,
- detailní, barvité popisy představení a zvířat,
- novinářsky přesný, srozumitelný styl.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Eduard Bass (vlastním jménem Eduard Schmidt, 1888–1946) byl novinář, humorista, kabaretní herec a zpěvák, šéfredaktor Lidových novin a autor fejetonů. Proslavil se humoristickou knihou Klapzubova jedenáctka (1922) o vesnickém fotbalovém týmu jedenácti bratrů. Cirkus Humberto napsal za okupace; v době útlaku připomínal schopnosti a houževnatost českých lidí. Je to jeho vrcholné dílo. Bass byl s cirkusovým a varietním prostředím dobře obeznámen. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Karel Poláček — Bylo nás pět (napsáno 1943)
Bassův kolega z Lidových novin. I on za okupace psal knihu, která se obrací k minulosti a domovu a připomíná šťastné časy. Oba píšou laskavým humorem; Poláček o dětství v malém městě, Bass o širém světě cirkusu.
Jan Drda — Městečko na dlani (1940)
Válečný román o malém městě a jeho lidech. Jako Cirkus Humberto nabízí čtenářům za okupace obraz českých lidí, jejich síly, humoru a soudržnosti.
Thomas Mann — Buddenbrookovi (1901)
Německá rodinná sága o několika generacích jedné obchodnické rodiny. Bass i Mann sledují rodinu v proměnách času — Mann však úpadek měšťanské rodiny, Bass vzestup lidí, kteří se vypracují vlastní prací.
Literární směr
Česká próza za okupace — návrat k národní tradici, k minulosti a domovu, posilování národního sebevědomí (E. Bass, K. Poláček, J. Drda, V. Vančura — Obrazy z dějin národa českého); demokratický proud a novinářská tradice Lidových novin.