Lexikologie zkoumá slovní zásobu — význam slov, jejich vztahy a původ. V písemné práci ji hodnotí kritérium 2B (přesnost a pestrost slov), v didaktickém testu úlohy na význam slova v kontextu.
Význam slova
- Jednovýznamová slova (hlavně termíny: kyslík, trojúhelník) × mnohovýznamová (koruna stromu / královská / peníz / zubní).
- Přenesené pojmenování vzniká přenesením významu:
- metafora — na základě vnější podobnosti (hlava rodiny, noha stolu, zub pily),
- metonymie — na základě vnitřní souvislosti (čtu Čapka = jeho knihy, celá třída se smála = žáci, vypil dvě sklenice = jejich obsah),
- synekdocha — část za celek nebo celek za část (nemá střechu nad hlavou = domov).
- Citové zabarvení: kladné — zdrobněliny, mazlivá slova (sluníčko, maminka), záporné — hanlivá slova (babizna, chlapisko); eufemismus zjemňuje (zesnul místo zemřel), dysfemismus zhrubuje (chcípl).
Vztahy mezi slovy
| Vztah | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| synonyma | slova stejného nebo podobného významu | krásný – hezký – půvabný, jít – kráčet – courat se |
| antonyma | slova opačného významu | velký – malý, den – noc, přijít – odejít |
| homonyma | stejná podoba, různý význam bez souvislosti | kolej (vlaková / studentská), los (zvíře / loterie), raketa |
| paronyma | podobně znějící slova, která se pletou | efektivní × efektní, adaptovat × adoptovat, rezonovat × rezignovat |
| hyperonymum × hyponymum | nadřazené × podřazené pojmenování | strom – dub, buk, smrk |
| kohyponyma | slova na stejné úrovni | dub, buk, smrk |
Vrstvy slovní zásoby
- spisovná — neutrální (kniha, dům), knižní (oř, jinoch, kráčet), odborná — termíny (fotosyntéza, algoritmus), básnická (luna, zoře),
- nespisovná — obecná čeština (dobrej, mlíko, vokno), nářečí (dialekty: kluk × moravské synek, ogar), slang (zájmová skupina: bichle, fyza, matika), argot (uzavřené skupiny: bachař), vulgarismy.
- archaismy — zastaralá slova pro existující věc (kupec = obchodník, čeleď), historismy — názvy zaniklých věcí (halapartna, robota), neologismy — nová slova (selfie, lajkovat, deepfake).
- slova přejatá — zdomácnělá (guma, škola, cukr) × cizí, která si podržela cizí podobu (business, jazz, design); kde existuje domácí ekvivalent, je ve formálním textu vhodnější (počítač místo komp, zpětná vazba místo feedback).
Tvoření slov
| Způsob | Princip | Příklad |
|---|---|---|
| odvozování (derivace) | přidání předpony nebo přípony ke kořeni | pře-psat, uč-itel, les-ník, kniž-ní |
| skládání (kompozice) | spojení dvou a více kořenů | vodo-vod, zemědělec, velkoměsto, rychlovarná |
| zkracování | zkratky a zkratková slova | ČR, ZŠ, apod. (zkratky); Čedok, Interhotel (zkratková slova) |
| přejímání | slovo z jiného jazyka | software, pizza, robot (z češtiny do světa) |
| sousloví | víceslovné pojmenování | hlavní město, vysoká škola, bod mrazu |
Stavba slova: ne-pře-ps-at-el-n-ý — předpona (prefix) + kořen + přípona (sufix) + koncovka. Slova se stejným kořenem jsou příbuzná (les, lesník, lesní, zalesnit).
Frazémy
Frazém (ustálené spojení) má přenesený význam celku, který neodpovídá součtu slov:
- rčení: mít máslo na hlavě (být vinen), chodit kolem horké kaše (vyhýbat se podstatě), házet hrách na zeď (marně přemlouvat), mít z něčeho těžkou hlavu (trápit se),
- pořekadla: Nosit dříví do lesa (dělat zbytečnou věc),
- přísloví (celá věta s poučením): Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Bez práce nejsou koláče. Jablko nepadá daleko od stromu.
V didaktickém testu se často ptá, který frazém neodpovídá uvedenému významu, nebo se objevuje zkomolený frazém (chodit kolem horké kaše × chybně chodit kolem horkého hrnce).