← Český jazyk

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert

1901–1986 · básník, novinář · proletářská poezie, poetismus, česká poezie 20. století (česká meziválečná avantgarda a próza)

Jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984).

Život

  • Narodil se na pražském Žižkově v chudé rodině — otec socialista, matka katolička.
  • Gymnázium nedokončil, živil se jako novinář a redaktor.
  • Byl členem skupiny Devětsil a komunistické strany, ze které byl roku 1929 vyloučen (podepsal protest proti novému vedení).
  • V 50. letech byl kritizován režimem, v roce 1956 vystoupil na sjezdu spisovatelů na obranu pronásledovaných autorů.
  • Podepsal Chartu 77. Roku 1984 dostal Nobelovu cenu, kterou kvůli nemoci převzala jeho dcera.

Tvorba

  • Město v slzách (1921) — proletářská poezie.
  • Na vlnách TSF (1925) — poetismus, hravé obrazy, kaligramy.
  • Poštovní holub, Jablko z klína — intimní lyrika 30. let.
  • Přilba hlíny (1945) — o Pražském povstání.
  • Maminka (1954) — vzpomínky na dětství a matku ().
  • Morový sloup, Deštník z Piccadilly — pozdní poezie.
  • Všecky krásy světa — paměti.

Typické rysy tvorby

  • melodičnost, zpěvnost, jednoduchý jazyk,
  • láska k Praze, ženám, domovu a matce,
  • vzpomínky na dětství, nostalgie, pomíjivost,
  • vývoj od proletářské poezie přes poetismus k intimní a reflexivní lyrice, v pozdním díle volný verš.

Kontext

Devětsil a poetismus (V. Nezval, K. Teige, K. Biebl), proletářská poezie (J. Wolker, J. Hora). Po válce F. Hrubín, V. Holan. Ve světě G. Apollinaire (vzor poetistů).