Autorka: Alena Mornštajnová · Vydáno: 2017 · Druh: epika · Žánr: psychologický román (rodinná sága) · Směr: současná česká próza
Stručný obsah
Román má tři části a vypráví o dvou ženách z jedné židovské rodiny ve Valašském Meziříčí.
Mira (1954). Malá Mira žije s rodiči a sourozenci v Meziříčí. Často chodí za svou tetou Hanou, podivínskou, mlčenlivou a zanedbanou ženou, které se lidé vyhýbají a děti se jí posmívají. V zimě roku 1954 vypukne ve městě epidemie břišního tyfu. Mira přijde o celou rodinu a zůstane sama — vezme si ji k sobě teta Hana. Mira se s ní zpočátku nedokáže sžít a nechápe, proč je Hana taková.
Hana. Druhá část se vrací do minulosti a vypráví příběh Hany jako mladé dívky ze vážené židovské rodiny: její mládí, první lásku, touhy a sny. Pak přijdou okupace, perzekuce Židů a transporty do koncentračních táborů. Hana přežije Terezín i Osvětim — jako jediná z rodiny — a vrátí se domů zlomená, poznamenaná vinou a hrůzou, kterou nikomu nevypráví.
Mira (1963). Ve třetí části Mira, už dospělá, poznává pravdu o tetě a o souvislostech, které vedly k tomu, že přežily právě ony dvě. Pochopí, co Hana prožila a proč je taková, jaká je.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, psychologický román s rysy rodinné ságy a literatury o holocaustu; vychází ze skutečné události — epidemie tyfu ve Valašském Meziříčí v roce 1954.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Mira a teta Hana — začátek, Mira se tety bojí i ji zajímá,
- epidemie tyfu a smrt rodiny,
- Hanino mládí a láska (2. část),
- transport a tábor (2. část),
- Hanin návrat po válce,
- Mira poznává pravdu — závěr.
Téma a motivy
- Téma: holocaust a jeho dlouhé stíny; vina přeživších; vztah dvou žen, které spojuje tragédie; mlčení a tajemství rodiny.
- Motivy: tyfus, smrt, sirotek, teta, mlčení, židovská rodina, láska, transport, tábor, hlad, vina, přežití.
Časoprostor
- Čas: od 30. do 60. let 20. století — první republika, okupace a holocaust, poválečná léta, epidemie 1954.
- Prostor: Valašské Meziříčí (Meziříčí), Hanin dům, Terezín, Osvětim.
Kompoziční výstavba
Tři části — první a třetí z pohledu Miry (1954, 1963), prostřední z pohledu Hany (předválečná a válečná léta). Retrospektivní stavba: tajemství Hany se čtenáři odhalí až ve 2. části, Mira ho pochopí až ve 3. části.
II. část
Vypravěč
Ich-forma — střídají se dvě vypravěčky: Mira (1. a 3. část) a Hana (2. část). Každá vidí jen svůj kus příběhu.
Postavy
- Hana — v mládí živá, toužící po lásce a životě; po válce zlomená, mlčenlivá, poznamenaná táborem a vinou.
- Mira — dívka, později mladá žena; zvídavá, citlivá, osamělá; učí se Hanu chápat.
- Hanina rodina — rodiče a sourozenci, kteří zahynuli v holocaustu.
- Mirina rodina — zahyne při epidemii.
Typy promluv
Pásmo vypravěček (vnitřní pohled), dialogy, vzpomínky.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- jednoduchý, úsporný, čtivý jazyk,
- dětský pohled v Miřině vyprávění — naivita, nedorozumění,
- naturalistické popisy tábora a nemoci,
- kontrast Hanina mládí a jejího pozdějšího života,
- symboly: jídlo (hlad, nákaza, přežití), mlčení.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Alena Mornštajnová (nar. 1963) pochází z Valašského Meziříčí, kde žije; vystudovala angličtinu a češtinu, pracovala jako učitelka a překladatelka. Psát začala až kolem padesátky. Hana (2017) je její třetí a nejúspěšnější román, získal Magnesii Literu — Cenu čtenářů. Další díla: Slepá mapa, Hotýlek, Tiché roky, Listopád, Les v domě. Více na stránce autorky.
Autoři téže doby
Kateřina Tučková — Vyhnání Gerty Schnirch (2009)
Současná česká próza o osudu ženy poznamenané válkou a poválečnými událostmi (odsun Němců z Brna). Jako Mornštajnová ukazuje Tučková, jak dějiny 20. století zničí život jednotlivce, a otevírá zamlčené kapitoly minulosti.
Arnošt Lustig — Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964)
Starší česká literatura holocaustu o osudu mladé židovské ženy. Mornštajnová navazuje na toto téma, ale z pohledu přeživší a dalších generací.
Markus Zusak — Zlodějka knih (2005)
Australský román o dívce v nacistickém Německu, která ukrývá Žida a ztrácí blízké. Jako Hana ukazuje válku očima dívky a téma přežití a ztráty.
Literární směr
Současná česká próza — návrat k traumatům 20. století (holocaust, komunismus) v rodinných ságách vyprávěných z pohledu žen (A. Mornštajnová, K. Tučková, K. Lednická, R. Třeštíková); čtivost, psychologie, regionální prostředí.