Autor: Charles Dickens · Vydáno: po částech 1837–1839 · Druh: epika · Žánr: sociální román · Směr: realismus (s romantickými prvky)
Stručný obsah
Oliver se narodí v chudobinci v malém anglickém městě; jeho matka při porodu zemře a nikdo neví, kdo byla. Vyrůstá v hladu a bití. Když si v jídelně jako jediný řekne o přidání kaše, je považován za buřiče a prodán do učení k pohřebníkovi. Tam to nevydrží a uteče pěšky do Londýna.
V Londýně ho ujme mladý kapsář Lišák (Artful Dodger) a přivede ho k Faginovi, starému překupníkovi, který vede bandu dětských zlodějů. Při prvním „vyučování“ v ulicích je Oliver neprávem zatčen za krádež, ale okradený starý pán pan Brownlow se ho ujme. Fagin a bandita Bill Sikes Olivera unesou zpět. Sikes ho vezme na vloupání do venkovského domu, Oliver je postřelen a ujmou se ho majitelky domu, paní Maylieová a její schovanka Rose.
Za Faginem stojí záhadný Monks, který chce Olivera zničit — je to jeho nevlastní bratr a jde mu o dědictví. Sikesova družka Nancy, která má Olivera ráda, tajně prozradí vše Rose a panu Brownlowovi. Sikes se to dozví a Nancy zabije. Na útěku před davem se oběsí na vlastním laně. Fagin je odsouzen k smrti. Vyjde najevo Oliverův původ — jeho otec byl Brownlowův přítel a Rose je sestrou jeho matky. Pan Brownlow si Olivera adoptuje.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, sociální román — kritika společnosti (chudobince, bída, zločin, justice). Prvky románu výchovného (osud dítěte) a dobrodružného (únosy, tajemství původu).
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Oliver žádá o přidání v chudobinci — začátek románu,
- u pohřebníka a útěk,
- u Fagina — učení kapsářství,
- zatčení a soud, pan Brownlow,
- vloupání se Sikesem,
- Nancyina smrt a Sikesův útěk,
- Fagin ve vězení před popravou.
Téma a motivy
- Téma: život chudého sirotka v nespravedlivé společnosti; dobro, které obstojí i ve světě zločinu; kritika chudobinců a lhostejnosti úřadů.
- Motivy: chudobinec, hlad, kaše, sirotek, zločin, krádež, kapesník, únos, vražda, tajemství původu, medailon, dědictví, dobrodinec.
Časoprostor
- Čas: 30. léta 19. století, Dickensova současnost (po novém chudinském zákoně z roku 1834).
- Prostor: chudobinec v malém městě, Londýn — chudinské čtvrti, zločinecká doupata, soud, vězení; venkovský dům Maylieových.
Kompoziční výstavba
Chronologická, s tajemstvím (Oliverův původ), které se postupně odhaluje; několik dějových linií (Oliver, Faginova banda, Monks, Nancy). Vycházel po částech v časopise, proto má kapitoly s napínavými konci. Závěr shrnuje osudy všech postav.
II. část
Vypravěč
Er-forma, vševědoucí vypravěč, který děj často ironicky komentuje — zvlášť když líčí úředníky a „dobročinné“ instituce.
Postavy
- Oliver Twist — sirotek, hodný, čestný, citlivý; i v nejhorším prostředí zůstane dobrý. Postava se nevyvíjí — je ztělesněním nevinnosti.
- Fagin — starý překupník a vůdce dětských zlodějů, lstivý, chamtivý, zbabělý.
- Bill Sikes — surový bandita, vrah.
- Nancy — Sikesova družka, zlodějka s dobrým srdcem, která za svou dobrotu zaplatí životem.
- Lišák (Jack Dawkins) — mazaný mladý kapsář.
- pan Brownlow — laskavý starý pán, Oliverův dobrodinec.
- Rose Maylieová — hodná, krásná dívka, Oliverova teta.
- Monks — Oliverův nevlastní bratr, intrikán.
- pan Bumble — obecní sluha v chudobinci, nafoukaný, krutý a směšný.
Typy promluv
Pásmo vypravěče s ironickými komentáři; dialogy — postavy z podsvětí mluví slangem a argotem, úředníci nabubřele.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- ironie a sarkasmus vypravěče vůči chudobincům a úředníkům,
- argot a slang zlodějů — realistický obraz podsvětí,
- karikatura postav (pan Bumble) — přehnané rysy, komika,
- kontrast dobra a zla, bohatství a bídy,
- sentimentální, citově vypjaté pasáže (smrt Nancy, Oliverovo utrpení),
- detailní popisy londýnských chudinských čtvrtí.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Charles Dickens (1812–1870) zažil bídu sám: když jeho otec skončil ve vězení pro dlužníky, musel dvanáctiletý Charles pracovat v továrně na leštidlo na boty. Tato zkušenost se promítá do celého jeho díla. Byl novinářem a soudním zapisovatelem, proslavil se Kronikou Pickwickova klubu. Oliver Twist je jeho druhý román, vycházel současně s Pickwickem a byl ostrou reakcí na nový chudinský zákon. Později napsal Davida Copperfielda, Nadějné vyhlídky a Vánoční koledu. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Karel Hynek Mácha — Marinka (1834)
Česká povídka ze stejné doby, odehrávající se v pražské chudinské čtvrti. Marinka je chudá, nemocná dívka z bídného prostředí, a přece čistá a dobrá — stejně jako Oliver zůstává nevinná uprostřed bídy. Oba autoři ukazují bídu velkoměsta a soucítí s jejími oběťmi, Mácha ale romanticky a lyricky.
Božena Němcová — Chudí lidé (1856), V zámku a podzámčí (1856)
Česká autorka na přechodu k realismu. Její povídky líčí bídu chudých lidí a lhostejnost bohatých — v V zámku a podzámčí stojí vedle sebe zámek a hladovějící podzámčí. Jako Dickens věří v lidskou dobrotu, která může pomoci.
Victor Hugo — Bídníci (1862)
Francouzský román o bídě, zločinu a milosrdenství. Galejník Jean Valjean a sirotek Cosette, kterou týrají hostinští, připomínají Dickensův svět. Oba autoři odsuzují společnost, která tlačí chudé ke zločinu.
Literární směr
Realismus (19. století): věrný obraz společnosti, zvlášť jejích stinných stránek, sociální kritika, typické postavy v typických prostředích. U Dickense je realismus spojen s romantickými a sentimentálními prvky (tajemství původu, náhody, dobro odměněné a zlo potrestané). Další realisté: H. de Balzac, G. Flaubert, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij.