Autor: Karel Čapek · Premiéra: 1938 · Druh: drama · Žánr: tragédie (protiválečné drama s fantastickými prvky) · Směr: česká meziválečná literatura, demokratický proud
Stručný obsah
Matka (Dolores) přišla o manžela — důstojníka, který padl ve válce — a postupně ztrácí i syny. Mrtví se jí zjevují a mluví s ní, živí je nevidí. Matka jim vyčítá, že šli za něčím nebezpečným, oni jsou hrdí, že zemřeli pro „něco většího“.
- Ondřej, lékař, zemřel v Africe na tropickou nemoc, kterou zkoumal.
- Jiří, letec, se zabil při pokusu o výškový rekord.
- Dvojčata Petr a Kornel stojí v občanské válce proti sobě — Petr je zastřelen v zajetí, Kornel padne na druhé straně.
- Zbývá nejmladší Toni, citlivý chlapec, který píše básně. Matka si slíbila, že ho nikdy nikam nepustí.
Zemi napadne cizí armáda. Toni prosí, aby mohl bojovat; matka ho zamkne. Mrtví synové i manžel ji přemlouvají — ona je odmítá. Pak z rádia uslyší, že nepřítel bombarduje města a zabíjí děti — a že v jedné škole zahynuly děti při náletu. Matka sundá ze zdi pušku, podá ji Tonimu a řekne: „Jdi!“
I. část
Literární druh a žánr
Drama, tragédie — matka ztrácí všechny syny a nakonec sama posílá posledního do války. Hra má fantastické prvky (dialogy s mrtvými) a je protiválečná a zároveň vlastenecká (obrana vlasti).
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- matka a mrtvý manžel — 1. dějství, úvod, setkání s mrtvými,
- zpráva o Jiřím — letecká nehoda,
- dvojčata v občanské válce — 2. dějství, Petr v zajetí,
- Toni chce do války, matka ho zamyká — 3. dějství,
- rádio a „Jdi!“ — závěr.
Téma a motivy
- Téma: mateřská láska proti povinnosti a hrdinství; válka, která bere matkám syny; obrana vlasti proti fašistické agresi.
- Motivy: matka, synové, smrt, mrtví, uniforma, puška, rádio, letadlo, občanská válka, děti, nálet, vlast.
Časoprostor
- Čas: 30. léta 20. století (současnost doby vzniku); děj zachycuje roky, v nichž synové dospívají.
- Prostor: jediná místnost — pokoj v domě rodiny, kde jsou na zdi zbraně, fotografie a památky po mrtvých.
Kompoziční výstavba
Chronologická, tři dějství v jediné místnosti; mezi dějstvími uplyne čas. Každé dějství přináší další smrt; dramatický vrchol je až v posledních replikách.
II. část
Vypravěč
Není — drama.
Postavy
- Matka (Dolores) — milující, silná, úzkostlivá; brání syny, ale nakonec pochopí, že musí obětovat i posledního.
- Otec (Richard) — mrtvý důstojník, voják, čest a povinnost.
- Ondřej — lékař, obětoval se vědě.
- Jiří — letec, obětoval se rekordu.
- Petr a Kornel — dvojčata, politicky na opačných stranách.
- Toni — nejmladší, citlivý, básník.
- dědeček — matčin otec.
- hlasy z rádia.
Typy promluv
Dialogy živých a mrtvých, monology matky, závěrečné hlášení rozhlasu.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- jednoduchý, citově vypjatý jazyk,
- kontrast ženského (život, péče) a mužského světa (čest, válka),
- symboly: puška (obrana), rádio (vnější svět a válka), mrtví (minulost, tradice),
- gradace — ztráty se stupňují až k poslední oběti,
- patos v závěru.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Karel Čapek (1890–1938) — spisovatel, dramatik a novinář, pacifista a demokrat z okruhu T. G. Masaryka. Matku napsal v roce 1938, v době ohrožení Československa nacistickým Německem; podnětem byla i španělská občanská válka, kde zahynuly děti při bombardování. Jeho pacifismus se mění: ještě v Bílé nemoci (1937) volá po míru, v Matce uznává, že proti agresi je nutné se bránit. Je to jeho poslední drama — zemřel na Vánoce téhož roku. Námět mu prý vnukla manželka, herečka Olga Scheinpflugová, která matku hrála. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
František Halas — Torzo naděje (1938)
Česká básnická sbírka z téhož roku, reakce na Mnichovskou dohodu a ohrožení republiky (báseň Zpěv úzkosti). Jako Matka je výzvou k odvaze a obraně vlasti v nejtěžší chvíli.
Jaroslav Seifert — Zhasněte světla (1938)
Seifertova sbírka z doby Mnichova — smutek, úzkost a vlastenectví. Stejně jako Čapek reaguje na ohrožení národa a mění se z apolitického na angažovaného autora.
Bertolt Brecht — Matka Kuráž a její děti (1939)
Německé protiválečné drama o matce, která ve válce postupně přijde o všechny děti. Brechtova Matka Kuráž ale na válce vydělává a nic se nenaučí — jeho hra je čistě protiválečná, Čapkova Matka nakonec válku přijme jako obranu.
Literární směr
Česká meziválečná literatura v době ohrožení (1938) — demokratický proud, protifašistická a vlastenecká literatura (K. Čapek, F. Halas, J. Seifert, V. Holan). Drama spojuje realismus s fantastickými prvky (mrtví).