Pravidla a kritéria hodnocení písemné práce jsou na stránce Didaktický test a písemná práce. Přehled funkčních stylů a slohových postupů je v rozboru neuměleckého textu. Tady je, jak práci napsat a co musí mít jednotlivé útvary.
Postup při psaní
- Výběr zadání (5–10 min). Přečti všechna zadání. Vyber to, ke kterému máš co říct a jehož útvar umíš — ne nutně nejzajímavější téma. Podtrhni si téma, útvar, adresáta a další požadavky (např. „uveďte dva argumenty“, „ve formě dopisu“).
- Osnova (10–15 min). Napiš si body: úvod – stať (2–4 odstavce, každý jedna myšlenka) – závěr. U úvahy si zapiš argumenty, u vypravování zápletku a pointu.
- Psaní (60–70 min). Piš rovnou načisto podle osnovy; přepisování celého textu se časově nevyplatí. Každý odstavec začni novým řádkem.
- Kontrola (15 min). Přečti text pomalu a kontroluj zvlášť: i/y a shodu, čárky, velká písmena, opakující se slova, rozsah. Spočítej slova (alespoň orientačně: slova na řádek × počet řádků).
Nejčastější důvody ztráty bodů: odbočení od tématu (1A), chybějící znaky útvaru — dopis bez oslovení a podpisu, úvaha jako vypravování (1B), opakování slov a hovorové výrazy (2B), dlouhá nepřehledná souvětí a chybějící čárky (3A), text bez odstavců nebo bez závěru (3B).
Obecná pravidla:
- piš spisovně — výjimkou je přímá řeč postav ve vypravování, kde nespisovnost charakterizuje postavu,
- nepoužívej zkratky typu atd. v uměleckých útvarech, emotikony ani slangové výrazy,
- vyhýbej se opakování slov — použij synonyma, zájmena, vynechání,
- u formálních útvarů dodrž formální úpravu (adresy, datum, oslovení, podpis),
- nadpis dej každému útvaru kromě dopisu (u úředního dopisu ho nahrazuje řádek s věcí).
Úvaha
- Cíl: zamyslet se nad problémem a vyjádřit vlastní názor s argumenty. Slohový postup úvahový.
- Stavba: úvod (vymezení problému, proč je důležitý, případně otázka) – stať (argumenty a protiargumenty, příklady z vlastní zkušenosti, z literatury, z historie) – závěr (shrnutí, vlastní stanovisko, výhled).
- Jazyk: spisovný, řečnické otázky, slova vyjadřující názor (domnívám se, podle mého názoru, na jedné straně – na druhé straně, proto, tudíž, naproti tomu), přirovnání, citáty.
- Chyba: úvaha přejde ve vyprávění o tom, co se mi stalo — příběh smí být jen příkladem k argumentu.
Vypravování
- Cíl: poutavě vyprávět příběh (skutečný nebo smyšlený). Postup vyprávěcí.
- Stavba: úvod (kdo, kde, kdy) – zápletka – vyvrcholení – rozuzlení – závěr (pointa, ponaučení).
- Jazyk: dějová slovesa, přímá řeč (oživuje, správná interpunkce: „Pojď sem,“ řekla.), přítomný čas ve vyvrcholení pro napětí (historický prézens), citově zabarvená slova, krátké věty v napínavých místech.
- Chyba: příběh bez zápletky (jen „pak… pak… pak“), nejasný vypravěč, střídání času bez důvodu.
Popis a líčení
- Popis — věcný, přesný obraz osoby, věci, místa nebo pracovního postupu. Postup popisný. Postupuje se systematicky (zvenku dovnitř, shora dolů, od celku k detailu); popis pracovního postupu jde v časovém pořadí kroků.
- Líčení — subjektivně zabarvený popis, vyjadřuje dojmy a pocity pisatele (ráno v horách, město v noci). Umělecké prostředky: přirovnání, metafory, personifikace, epiteta, smyslové vjemy (barvy, zvuky, vůně).
- Jazyk: hodně přídavných jmen, slovesa stavová (stojí, leží, tyčí se), u líčení obrazná pojmenování.
Charakteristika
- Cíl: popsat osobu — vnější (vzhled, oblečení, chování) i vnitřní (povaha, schopnosti, zájmy, vztahy k lidem).
- Přímá charakteristika — vlastnosti pisatel vyjmenuje (Je ochotná a trpělivá.); nepřímá — vlastnosti vyplývají z jednání (Když jsem byl nemocný, nosila mi každý den úkoly.). Hodnotí se lépe nepřímá, nebo kombinace s doklady.
- Stavba: úvod (kdo to je, jaký mám k němu vztah) – vnější charakteristika (stručně) – vnitřní charakteristika (hlavní část, s příklady) – závěr (celkový vztah, hodnocení).
Publicistické útvary
- Zpráva — stručná, věcná, nestranná informace o události; odpovídá na otázky kdo, co, kdy, kde, jak, proč; nejdůležitější informace na začátku (obrácená pyramida); bez názoru pisatele.
- Článek (komentář, úvodník) — rozebírá aktuální téma a hodnotí ho; titulek, perex (úvodní odstavec, shrnutí), mezititulky; spisovný, ale živý jazyk.
- Fejeton — krátký vtipný až ironický text o všedním jevu, s nečekanou pointou; hraje si s jazykem (slovní hříčky, nadsázka).
- Reportáž — očité svědectví z místa události; kombinuje vyprávění, popis a líčení, často přítomný čas a 1. osoba.
- Recenze — hodnotí dílo (knihu, film, koncert): informace o díle (autor, název, žánr, základní děj bez prozrazení konce) – hodnocení (silné a slabé stránky s doklady) – doporučení.
Administrativní útvary a dopisy
Úřední (formální) dopis — žádost, stížnost, reklamace, motivační dopis, objednávka:
Jan Novák (odesílatel)
Polní 12
602 00 Brno
Brno 25. října 2026 (místo a datum)
Městský úřad Brno (adresát)
odbor dopravy
Dominikánské náměstí 1
601 67 Brno
Žádost o vydání parkovací karty (věc – předmět dopisu)
Vážená paní, vážený pane, (oslovení)
… text: důvod dopisu – vlastní žádost – podrobnosti – poděkování …
S pozdravem (pozdrav)
Jan Novák (podpis)
Přílohy: kopie technického průkazu- Jazyk: spisovný, věcný, zdvořilý, bez citově zabarvených slov; Vy, Vám, Váš velkým písmenem, když se obracíš na jednu osobu.
- Motivační dopis — proč se hlásíš (na školu, do práce), co umíš a čím přínosem budeš; konkrétní zkušenosti místo obecných frází.
- Strukturovaný životopis — osobní údaje, vzdělání, praxe, jazykové a počítačové dovednosti, zájmy (formát Europass nebo tabulka); profesní (často od nejnovějšího); souvislý (literární) životopis je text v 1. osobě.
Osobní dopis — oslovení (Ahoj Petře, / Milá babičko,), čárka za oslovením a pokračování malým písmenem, volnější spisovný jazyk, pozdrav a podpis; obsah podle zadání (pozvání, poděkování, vyprávění zážitků).
Otevřený dopis — veřejný dopis adresovaný konkrétní osobě nebo instituci, ale určený veřejnosti (zveřejněný v novinách); spojuje formu dopisu s argumentací úvahy.
Řečnické útvary
Proslov (projev při slavnostní příležitosti — zahájení, rozloučení, přípitek): oslovení posluchačů (Vážení hosté, milí spolužáci,), úvod upoutá pozornost, krátká stať, závěr (poděkování, přání). Jazyk spisovný, přímé oslovení, řečnické otázky, opakování klíčových slov, kratší věty, které se dobře poslouchají.
Výklad
Odborný útvar, který vysvětluje jev, pojem nebo souvislosti (příčiny a důsledky). Postup výkladový: definice – vysvětlení – příklady – shrnutí. Jazyk věcný, odborné termíny, přesné vyjadřování, žádné citové zabarvení. V písemné práci se objevuje méně často než úvaha.